Česká televize potřebuje stejně jako britská BBC pořádně provětrat

Česká televize se odkazuje na britskou BBC coby etalon veřejnoprávního média. Starého ředitele ČT Petra Dvořáka by mohl nový ředitel BBC Tim Davie inspirovat v tom, že by ČT měla být nestranná. Podle místopředsedy Rady ČT Pavel Matocha by se rada měla věnovat i právu veřejnosti na kontrolu ČT.

Pavel Matocha 22.9.2020
Ředitel ČT Petr Dvořák. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ředitel ČT Petr Dvořák. | foto:  František Vlček, Lidové noviny
Ředitel ČT Petr Dvořák.

Pošlete-li někomu e-mail, přidáte pod své jméno i adresu trvalého bydliště? Pokud nikoli, dle současných pravidel Rady České televize jste anonym, jehož podněty a stížnosti by měly skončit v koši. A v případě Rady ČT tam bohužel i končí. Těžko říct, kolik stížností a podnětů na adresu Rady ČT bylo smazaných, protože radním se dosud o nich žádné informace nedostávají. Sekretariát Rady ČT je do přehledu došlých stížností a podnětů nezařazuje a maže, aniž by se o nich radní dozvěděli.

Odkazuje se přitom na pravidla pro vyřizování podnětů a stížností sestavená před mnoha lety bývalým předsedou Rady ČT Milanem Uhdem, dle nichž „dopisy, které nebudou obsahovat celé jméno, příjmení a úplnou poštovní adresu stěžovatelů, bude považovat Rada ČT za anonymní.Rada ČT se těmito dopisy nebude zabývat.“ V době tradičních dopisů šlo o pochopitelný požadavek nezabývat se anonymy, ale v e-mailové korespondenci stačí jméno odesílatele. Proto je třeba tato pravidla změnit. Pro komunikaci s diváky ČT totiž e-mailová adresa stačí.

Pravidla pro vyřizování podnětů a stížností vyžadují zásadní úpravu, především je však minimálně třeba změnit dvě věci. Za prvé, v e-mailové komunikaci není nutné, aby v ní byla i fyzická adresa odesilatele, stačí virtuální. A za druhé, sekretariát Rady ČT musí s příslušným číslem jednacím evidovat veškerou poštu včetně anonymních podání (byť o nich nemusí Rada ČT jednat) a radním musí být k dispozici kompletní databáze.

Námitka, že si stěžovatel může založit e-mailovou adresu na jiné jméno, a tím se skrýt, nemůže obstát, protože stejně, a mnohem snadněji může jednat i stěžovatel v tradičně poslaném dopisu. V něm si také může vymyslet jméno a adresu. Ostatně, fyzickou adresu si může vymyslet a pod jméno ji přidat i odesílatel e-mailu.

Pravidla pro vyřizování podnětů a stížností vyžadují zásadní úpravu, především je však minimálně třeba změnit dvě věci. Za prvé, v e-mailové komunikaci není nutné, aby v ní byla i fyzická adresa odesilatele, stačí virtuální. A za druhé, sekretariát Rady ČT musí s příslušným číslem jednacím evidovat veškerou poštu včetně anonymních podání (byť o nich nemusí Rada ČT jednat) a radním musí být k dispozici kompletní databáze. Na jednání Rady ČT ve středu 23. září tento návrh podám a poté budu informovat o jeho projednávání a hlasování o něm.

Zefektivnění řešení stížností

Obstrukce a další problémy spojené se stížnostmi a podněty diváků se neomezují na adresy. Ani většina „řádných“ podnětů (sekretariátem zařazených do seznamu) není vyřízena. Za uplynulých pět měsíců (od začátku dubna do 9. září včetně) byly z podnětů a stížností došlých na Radu ČT vyřízeny pouze čtyři a nevyřízených visí v tabulce Stav řešení stížností a podnětů zhruba desetkrát tolik, jak se lze přesvědčit na internetových stránkách Rady ČT (tabulka Stav řešení stížností a podnětů bývá poslední přílohou zápisu z veřejných jednání Rady ČT).

Agenda podnětů a stížností je dle zmíněných pravidel v kompetenci a zodpovědnosti předsedy Rady ČT, jímž je od července René Kühn. Dalším důležitým bodem je snaha některých dotčených (například radního Zdeňka Šarapatky či redaktora ČT Jakuba Železného), aby Rada ČT vyřizovala pouze stížnosti týkající se generálního ředitele Petra Dvořáka. Argumentují, že v zákoně o České televizi je uvedeno, že „do působnosti Rady ČT náleží rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele“, proto o jiných stížnostech rozhodovat nesmí.

Z procedurálního hlediska by dávalo smysl, kdyby diváci směřovali své stížnosti přímo na Českou televizi (na příslušné redaktory nebo na vedení televize, případně na televizního ombudsmana), a teprve nebudou-li s jejich odpovědí spokojeni, aby se obrátili na Radu ČT. Radní by tak ke každé stížnosti dostali i odpovědi ČT na dopis stěžovatele, což by řešení stížností výrazně zefektivnilo.

Absurdnost této interpretace zákona stanovujícího povinnosti a pravomoci Rady ČT vyplývá nejen z její historie, kdy vyřizovala i jiné stížnosti než na generálního ředitele (mnoho let za přihlížení radního Šarapatky, dnešního kritika vstřícnosti ke koncesionářům), ale i z jeho paragrafů. Paragraf 4 uvádí, že Radou ČT se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti ČT. A v paragrafu 8 je do její působnosti dáno „dohlížení na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize“.

Z procedurálního hlediska by dávalo smysl, kdyby diváci směřovali své stížnosti přímo na Českou televizi (na příslušné redaktory nebo na vedení televize, případně na televizního ombudsmana), a teprve nebudou-li s jejich odpovědí spokojeni, aby se obrátili na Radu ČT. Radní by tak ke každé stížnosti dostali i odpovědi ČT na dopis stěžovatele, což by řešení stížností výrazně zefektivnilo. Bylo by to racionální i vzhledem k minimálnímu aparátu, jímž Rada ČT disponuje – jedna tajemnice a jedna sekretářka.

Proto je nutné, aby na to bylo nejen na internetových stránkách uvedeno zřetelné upozornění, ale také aby odesilatel obracející se na Radu ČT dostal okamžitě z jejího sekretariátu odpověď, že nejprve má stížnosti adresovat na příslušné zaměstnance ČT se srozumitelným návodem, na koho se v daných případech obracet.

Vyjádření na sociálních sítích

Důležitý okamžik předchozího jednání Rady ČT ve středu 26. srpna nastal téměř na jeho konci. Radní Roman Bradáč upozornil na varování nového ředitele BBC Tima Davieho zaměstnancům BBC, že v důsledku připravovaných nových pravidel pro britské veřejnoprávní médium budou muset mnohem více zvažovat svá vyjádření na sociálních sítích. Dle něho by měla BBC dbát, aby její vysílání bylo objektivní a nestranné, a proto její novináři nebudou smět na internetu sdělovat své politické preference ani propagovat názory na veřejně diskutované otázky.

„Pokud chcete být názorovými komentátory nebo stranickými aktivisty na sociálních sítích, je to vaše oprávněná volba, ale pak byste neměli pracovat v BBC,“ řekl Davie na začátku září ve svém úvodním projevu k zaměstnancům. BBC je dlouhodobě považovaná za etalon veřejnoprávního vysílání, a to i Českou televizí. Její generální ředitel Petr Dvořák v reakci na Bradáčovo upozornění odpověděl, že se s novými pravidly BBC detailně seznámí, jakmile budou k dispozici.

Nový ředitel BBC Tim Davie varoval zaměstnance BBC, že v důsledku připravovaných nových pravidel pro britské veřejnoprávní médium budou muset mnohem více zvažovat svá vyjádření na sociálních sítích. Dle něho by měla BBC dbát, aby její vysílání bylo objektivní a nestranné, a proto její novináři nebudou smět na internetu sdělovat své politické preference ani propagovat názory na veřejně diskutované otázky.

Redaktoři ČT ve zpravodajství a v aktuální publicistice již dle současných pravidel v Kodexu ČT mají vystupovat tak, aby divák nerozpoznal jejich názor na věc, o níž informují – bod 5.14. Otázkou je, nakolik vedoucí pracovníci ČT respektování tohoto bodu Kodexu ČT kontrolují a vynucují. Dva výroky redaktora Jakuba Železného z poslední doby ukazují, že nedostatečně. Jak řekl Davie novinářům, můžete být politickými aktivisty, ve svobodné a demokratické zemi vám v tom nikdo nebude bránit, ale současně nemůžete být novináři veřejnoprávního média.

Další úder na novináře BBC dopadl o několik dnů později. Zveřejněny totiž byly platy v tomto veřejnoprávním médiu, díky čemuž se veřejnost dozvěděla, jak je kdo z jejich koncesionářských příspěvků placen. Značně pobouřila nejen informace, že 106 zaměstnanců BBC má vyšší plat než britský premiér, ale i zvýšení platů o 3,5 procenta v době koronavirové pandemie, přestože BBC tvrdila, že je třeba šetřit.

Poté, co Česká televize zveřejnilapředminulý týden platy prezidentova kancléře Vratislava Mynáře a mluvčího Jiřího Ovčáčka, mohla by obdobně zveřejnit třeba roční příjem mluvčího ČT Víta Koláře či politického moderátora Václava Moravce. V příštích týdnech a měsících uvidíme, nakolik se starý ředitel ČT Petr Dvořák inspiruje činy nového ředitele BBC Tima Davieho. Provětrat potřebují obě veřejnoprávní média.

Z. Zavadil 8:42 30.9.2020

Počet příspěvků: 15, poslední 30.9.2020 08:50 Zobrazuji posledních 15 příspěvků.