Jednání Rady ČT: Ředitel Petr Dvořák musí vrátit odnesené smlouvy

Veřejné jednání Rady ČT ve středu 26. srpna bylo opět bouřlivé, přičemž největší část zabrala diskuse s šéfredaktorem reportážní publicistiky České televize Markem Wollnerem. Místopředseda rady Pavel Matocha potřetí insidersky přibližuje průběh jednání.

Pavel Matocha 31.8.2020
Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT | foto:  Petr Topič, MAFRA
Petr Dvořák na zasedání nové Rady ČT

Ve své třetí zprávě o zasedání Rady ČT, tentokrát ve středu 26. srpna, začnu posledním usnesením přijatým až v sedm hodin večer. Rada v něm vyzvala generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, aby neprodleně vrátil do sekretariátu rady svou manažerskou smlouvu a všechny další smluvní dokumenty, které byly ze sekretariátu odneseny 12. června 2020, a to originály. S výjimkou radního Zdeňka Šarapatky toto usnesení, které jsem navrhl, podpořili všichni přítomní členové Rady ČT.

Pro porozumění tomuto usnesení, jež reaguje na arogantní Dvořákovoo jednání vůči dozorčímu orgánu, je třeba připomenout jeho kontext. Před červnovým jednáním rady, na jehož programu byl i bonus generálního ředitele za rok 2019, jsem se coby nový radní chtěl seznámit s jeho pracovní smlouvou, v níž jsou definovány nejen podmínky pro přidělení bonusu, ale i další jeho práva a povinnosti. Jenže pár dnů poté, co jsem požádal tajemnici rady o náhled do této smlouvy, se o mém záměru dozvěděl i management ČT a nechal tuto smlouvu ze sekretariátu odnést.

Podle předávacího protokolu z 12. června 2020 odnesli lidé z personálního oddělení ČT ze sekretariátu rady nejen aktuální dohodu o sjednaných pracovních podmínkách mezi Petrem Dvořákem a ČT, ale i 15 starších smluv a jejich dodatků. Přitom Dvořákovu pracovní smlouvu spolupodepisoval i předseda Rady ČT, protože ta ze zákona určuje jeho odměnu, a je v ní uvedeno, že je podepisována ve třech vyhotoveních, z nichž jedno náleží radě.

Jak je možné, že vedení ČT nechalo tyto dokumenty odnést ze sekretariátu rady? Co by asi následovalo v soukromé společnosti, pokud by se tak její generální ředitel zachoval vůči dozorčí radě? Zůstal by jím i následující den?

Odvolání dozorčí komise

Na jednání Rady ČT ve středu 26. srpna v diskusi o návrhu usnesení, které vyzývá generálního ředitele Dvořáka k neprodlenému vrácení odnesených dokumentů na sekretariát rady, ředitel komunikace ČT Vít Kolář argumentoval, že jejich odnesení bylo nutné kvůli GDPR, směrnici o ochraně osobních údajů. Nicméně odkaz na GDPR je zjevně pouze výmluvou.

Za prvé, GDPR legislativa byla schválena v roce 2016 a účinná je od května 2018, tedy déle než dva roky. Pokud nyní management ČT tvrdí, že dokumenty byly ze sekretariátu odneseny kvůli povinnostem vyplývajícím z GDPR, pak je ČT dva roky neplnila. Za druhé, expert na GDPR v Česku, expředseda Úřadu na ochranu osobních údajů Igor Němec, tvrdí, že uložení těchto smluv na sekretariátu není v rozporu s GDPR legislativou. Zatímco usnesení o jejich vrácení na sekretariát bylo odsouhlaseno téměř jednohlasně, o několika předchozích bodech se bouřlivě diskutovalo.

Před případným odvoláním současné dozorčí komise je třeba vyřešit nejen procedurální otázku jejího odvolávání – aby bylo v souladu se zákonem –, ale i prodiskutovat potenciální nové kandidáty

Prvním bylo projednávání materiálů z dozorčí komise – poradního orgánu Rady ČT s právem nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů České televize –, jíž někteří členové rady vytýkají alibistické předstírání kontroly hospodaření ČT. Zaráží, že pětičlenná dozorčí komise pravidelně hlasuje pouze per rollam, a nikoliv prezenčně při společném jednání, že se sejdou pouze v těsně usnášeníschopném stavu (třeba na srpnovém jednání byli přítomni pouze tři z pěti členů) a že – dle déle sloužících radních – v uplynulých letech nenašla jediné pochybení u kontrolovaného subjektu.

Jak probíhá taková kontrola, bylo zřejmé z diskuse o kontrole vztahu ČT a společnosti Leading. Dozorčí komise nenašla žádné vady na smlouvě s ní a na fakturaci, nicméně radní Hana Lipovská jen z veřejně dohledatelných zdrojů zjistila, že smlouva zřejmě neměla být vůbec uzavřena, protože v době jejího podpisu společnost Leading nedodala do Sbírky listin k rejstříkovému soudu účetní závěrku za předchozí období. Radní Vladimír Karmazín se pak zeptal, zda bylo třeba, aby si ČT konzultanty z Leadingu za necelé dva miliony korun najímala.

Na tyto námitky neuměl přítomný předseda dozorčí komise Jiří Staněk uspokojivě odpovědět. Radní Jiří Kratochvíl pak navrhl, aby byla komise okamžitě odvolána „pro špatnou a nekvalitní práci a pro ztrátu důvěry“, což sice drtivá většina rady zamítla (především z procedurálních důvodů), ale diskuse o tomto návrhu bude pokračovat na příštích pracovních schůzkách rady. Před případným odvoláním současné dozorčí komise je třeba vyřešit nejen procedurální otázku jejího odvolávání – aby bylo v souladu se zákonem –, ale i prodiskutovat potenciální nové kandidáty.

Kauza Lidice

Nešťastná lidická reportáž se již poněkolikáté dostala na program jednání Rady ČT. Tentokrát okolnosti vzniku reportáže V předvečer tragédie i následné Historie na přání přišel vysvětlovat Marek Wollner, šéf pořadu Reportéři ČT, kde byla odvysílána. Diskutovali s ním především místopředseda rady, historik Daniel Váňa, a radní Lipovská, která se tématu Lidice rovněž věnuje delší dobu.

S šéfem pořadu Reportéři ČT Markem Wollnerem diskutovali o nešťastné lidické reportáži především místopředseda Rady ČT, historik Daniel Váňa, a radní Hana Lipovská, která se tématu Lidice rovněž věnuje delší dobu

Historické pravdy, zda paní Doležalová udala svou nájemnici, že je Židovkou, či zda jde o křivé obvinění protektorátního četníka Ressla, se asi nikdy nedobereme. Ostatně, ani mezi historiky v této věci nepanuje shoda. Problémem, na který Váňa poukazoval, bylo, že v reportáži dostala prostor pouze jedna strana a že v Reportérech ČT bylo líčeno jako fakt, že paní Doležalová je udavačka, přičemž jde o pouhou hypotézu.

Je smutné, že tvůrci pořadu to nejsou schopní pochopit a ještě žijící 88leté Marii Šupíkové, jejíž matku obvinili z udání vedoucí ke smrti její židovské nájemnice, se omluvit. Proto Váňa oznámil, že ji navštíví osobně a omluví se jí za pořad Reportérů ČT alespoň za sebe, když nebyl schopen přesvědčit Wollnera, že by to měl udělat. „Reportéři ČT drsně lhali o mé zabité mamince. Je to neúcta k zavražděným. Strašně mě to zdrblo,“ řekla Marie Šupíková v rozhovoru pro XTV.

Udržet pořad Reportéři ČT

Z jednání Rady ČT ve středu 26. srpna je třeba zaznamenat ještě jeden incident. Na diskusi radní Lipovské s Wollnerem a s ředitelem zpravodajství Zdeňkem Šámalem zareagoval radní Zdeněk Šarapatka výhružkou, že na ni pošle právníky: „Upozorňuji vás, kolegyně Lipovská, že nechám přezkoumat právníky váš postoj k pracovníkům České televize, protože porušujete paragraf 8 zákona o České televizi. Otázkami, které kladete, zpochybňujete svou integritu a nezávislost zpravodajství. Nechám to právně vyhodnotit, protože za těchto okolností vzniká otázka vašeho působení v Radě České televize.“

Pořad Reportéři ČT jsou posledním investigativním formátem v českém televizním éteru a je důležité, aby jej Česká televize udržela a nedevalvovala jeho důvěryhodnost zbytečnými chybami a následnou neochotou je přiznat

Připomínám, že to byl radní Šarapatka, o jehož vystupování jednal v červnu Volební výbor sněmovny, a návrh na jeho odvolání z postu radního Rady ČT, který podala poslankyně Barbora Kořanová (ANO), neprošel o jediný hlas. Detailní analýzy radních Váni a Lipovské jsou zveřejněné jako příloha k zápisu z jednání Rady ČT na stranách 12 až 17, respektive 17 až 27.

Pořad Reportéři ČT jsou posledním investigativním formátem v českém televizním éteru a je důležité, aby jej Česká televize udržela a nedevalvovala jeho důvěryhodnost zbytečnými chybami a následnou neochotou je přiznat. V lidickém případu je navíc sporné nejen zpracování reportáže, ale i volba tohoto tématu – patří spíše do pořadů typu Historie.cs.

Reportéři ČT spadají pod aktuální publicistiku a co je na otázce, zda jedna z lidických žen před více než 70 lety udala, či neudala svou nájemnici, aktuálního? Vzhledem k tomu, že reportáž V předvečer tragédie není jedinou z pořadu Reportéři ČT, na níž padají do pošty Rady ČT stížnosti diváků, bude se mu věnovat i na příštích jednáních a měl by se mu věnovat i generální ředitel Petr Dvořák.