Studium rostlinných diet může pomoci s léčbou diabetu

Vědci letos založili evropskou výzkumnou síť pro studium rostlinných diet, aby získali představu o dopadech veganské stravy na člověka.

Po měsíci na veganský stravě jsem při stejným pohybu jako předtím shodila pár... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Po měsíci na veganský stravě jsem při stejným pohybu jako předtím shodila pár... | foto: Archiv Kamily Rundusové
Po měsíci na veganský stravě jsem při stejným pohybu jako předtím shodila pár...

Michaelin syn přestal v šesti měsících prospívat a jeho psychomotorický vývoj se zpomalil. Příčinu jeho stavu, ve kterém mu hrozilo kóma, epilepsie či jiné poškození mozku, se naštěstí podařilo odhalit včas. Kvůli nedostatku vitaminu B12 trpěl chudokrevností, což způsobila veganská strava jeho matky. Veganství je moderní trend založený na odmítnutí živočišných produktů včetně medu. Lidé, kteří se stravují vegansky, mají nižší riziko cukrovky druhého typu, nejsou tak obézní a s menší pravděpodobností se u nich rozvine řada nádorů.

Neobejdou se však bez denního dodávání vitaminu B12 formou potravinového doplňku. Aby vědci získali komplexní představu, jaké dopady má na člověka veganská strava, založili letos evropskou výzkumnou síť pro studium rostlinných diet. Její součástí jsou univerzity v Oxfordu, Heidelbergu, Lyonu, Curychu, Miláně nebo Kodani. Za Česko se jí účastní Centrum pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Environmentální tlak

„Environmentální tlak vede řadu lidí k tomu, že omezují příjem živočišných produktů. Je proto třeba nejen vědět, jaké jsou zdravotní benefity tohoto rozhodnutí, ale i jaká jsou potenciální rizika a jak je eliminovat. Protože nedostatek vitaminu B12 přece není argument, aby se lidé neživili vegansky,“ řekl LN Jan Gojda, zástupce přednosty pro vědu a výzkum 2. interní kliniky vinohradské fakultní nemocnice. Je také třeba přesně změřit možné benefity veganství. Například kvůli boji s epidemií diabetu 2. typu, takzvané stařecké cukrovky, jíž v Česku trpí už milion lidí.

Environmentální tlak vede řadu lidí k tomu, že omezují příjem živočišných produktů. Je proto třeba nejen vědět, jaké jsou zdravotní benefity tohoto rozhodnutí, ale i jaká jsou potenciální rizika a jak je eliminovat.

Velká studie zveřejněná v časopise Nutrients v roce 2014 totiž ukázala, že pokud lidé přijímají čistě rostlinnou stravu, snižují si riziko cukrovky až o polovinu. Americká asociace klinických endokrinologů dokonce letos vydala doporučení pro léčbu diabetu, kde ohledně výživy doporučuje udržet či snížit hmotnost na optimální a jíst pouze veganskou stravu, tedy už žádnou speciální dietu. V minulosti kupříkladu padlo rozhodnutí, že se bude sůl obohacovat jódem. V současnosti vědci hledají odpověď na otázku, zda není třeba doplňovat i vitamin B12, pokud se populace rozhodne omezit spotřebu masa.

Chov dobytka je totiž kvůli negativnímu vlivu na klima podobně problematický jako topení uhlím. Ambicí evropských vědců také je dodat praktickým lékařům dostatečné množství informací o správné léčbě a kontrole pacientů, kteří spotřebu masa omezili. „Abychom mohli sledovat skupinu veganů v porovnání s obecnou populací, potřebovali bychom kohortu, která bude čítat pět až deset tisíc lidí a z toho bude 500 veganů. Naše ambice je takovou kohortu s podporou zahraničních institucí založit. Zatím ale netuším, jestli se nám povede na to sehnat finanční prostředky,“ dodal Gojda.

Ceněná česká data

Jde také o to, že trhy i v evropských zemích jsou stále dost izolované, takže výsledky studií nemusejí být zcela přenositelné. Proto jsou data o českých veganech velmi ceněná. V bývalém východním bloku jsou totiž hrozby spojené s veganstvím poněkud jiné než ty, které trápí západní Evropu. Velkou roli může sehrát třeba pro Čechy typická vyšší spotřeba alkoholu. Tuzemský výzkum na lidech stravujících se alespoň tři roky čistě rostlinnou stravou například ukázal, že téměř každý pátý vegan trpí nedostatkem vitaminu B12.

Data o českých veganech jsou velmi ceněná. V bývalém východním bloku jsou totiž hrozby spojené s veganstvím poněkud jiné než ty, které trápí západní Evropu. Velkou roli může sehrát třeba pro Čechy typická vyšší spotřeba alkoholu.

Byla to nadpoloviční většina těch, kteří nikdy neužívali potravinové doplňky, zhruba čtvrtina těch, kteří je užívali jen příležitostně, a také malé procento těch, kteří brali výživové doplňky pravidelně. V případě vitaminu B12 totiž neexistuje žádný jeho spolehlivý rostlinný zdroj. Lze se přitom domnívat, že výsledné procento veganů s nedostatkem vitaminu B12, které tedy může být ohroženo chudokrevností, bude ještě vyšší, než co ukázal výzkum.

Ten se totiž uskutečnil na vzorku pacientů metabolické ambulance ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, u nichž se dá předpokládat, že mají větší důvěru v moderní západní medicínu než ostatní vegani, kteří mohou tíhnout k medicíně alternativní. Odborníci z Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu jako Eliška Selinger nebo Jan Gojda navíc upozorňují, že množství lidí stravujících se alternativně v Česku roste, třebaže současná zdravotní doporučení tento trend nijak nereflektují.

Delší život

Například Společnost pro výživu stále jen varuje před dodržováním veganské diety kvůli možným zdravotním rizikům. „Problematické je dodržení potřebné dávky a kvality bílkovin, železa, zinku, vápníku a vitaminu B12,“ stojí na jejích webových stránkách. Také nutriční terapeutka Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy LN před časem řekla, že veganství je oproti vyváženému vegetariánství radikální způsob stravování, který může být rizikový: „Veganská strava je naprosto nevhodná pro děti, dospívající, těhotné a kojící ženy a osoby, jež musejí kvůli zdravotnímu stavu držet specifické diety.“

Pokud se někdo rozhodne jíst čistě rostlinnou stravu, lze podle studie zveřejněné v roce 2017 v časopise Nutrition & Diabetes očekávat, že do půl roku zhubne o deset kilogramů. A co víc, může přitom jíst, co hrdlo ráčí, a nemusí počítat kalorie. Vliv to má i na úmrtnost. Metaanalýza již dostupných dat ukázala, že pokud se někdo stravuje vegansky, prodlouží si život o 3,6 roku.

Namísto obecné rady, aby se lidé veganské dietě vyhnuli, by bylo mnohem racionálnější, kdyby Společnost pro výživu dala jasná doporučení pro vegany ohledně dostatečně pravidelného doplňování vitaminu B12 a zároveň neopomněla zmínit, že čistě veganská dieta má i řadu prospěšných zdravotních důsledků.

Pokud se někdo rozhodne jíst čistě rostlinnou stravu, lze podle studie zveřejněné v roce 2017 v časopise Nutrition & Diabetes očekávat, že do půl roku zhubne o deset kilogramů. A co víc, může přitom jíst, co hrdlo ráčí, a nemusí počítat kalorie. Vliv to má i na úmrtnost. Metaanalýza již dostupných dat ukázala, že pokud se někdo stravuje vegansky, prodlouží si život o 3,6 roku.

Pouze rostlinná strava

Typy stravovacích návyků

  • Pollopescetarián

Odmítá pouze maso savců.

  • Flexitarián

Stravuje se převážně vegetariánským způsobem, není ale proti občasné konzumaci masa.

  • Pollotarián

Odmítá maso savců a ryby, zatímco konzumuje drůbeží maso a jiné živočišné produkty, základem je však rostlinná strava.

  • Pescetarián

Vynechává maso savců (hovězí, vepřové, zvěřinu apod.) i drůbež, ale jí ryby a ostatní živočišné produkty (mléko, vejce, med apod.).

  • Vegetarián

Nejí maso, včetně drůbeže a ryb, ani další živočišné produkty, například sádlo.

  • Lakto-ovo-vegetarián

Konzumuje vejce a mléčné výrobky, nikoli však ryby ani mořské plody.

  • Vegan

Jí pouze rostlinnou stravu, ze svého jídelníčku vylučuje všechny produkty živočišného původu, kromě masa rovněž mléko, mléčné výrobky, vejce a med.

Výskyt cukrovky druhého typu podle druhu stravy

  • Nevegetariáni: 7,6 procenta
  • Polovegetariáni: 6,1 procenta
  • Pescetariáni: 4,8 procenta
  • Lakto-ovo-vegetariáni: 3,2 procenta
  • Vegani: 2,9 procenta

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.