Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Koleda je vánoční píseň slovanské Evropy

Petr Daněk, muzikolog. foto: Foto Jan ZátorskýMAFRA

„Když se řekne koleda, každý slyší zvonky a představuje si zabalené dárky, ale během staletí se koledy zpívaly a říkaly nejen na Štědrý den, ale i u dalších svátků církevního roku. Pokud jde o dobu vánoční, koledou je myšlen především zpěv a deklamace textů spojených s narozením Ježíše Krista,“ říká v rozhovoru muzikolog Petr Daněk.
  11:57

Domácí muzicírování mizí. „Stále ale mám víru, že to lidé potřebují a potřebovat budou,“ říká v rozhovoru muzikolog Petr Daněk. Vánoce jsou tím pravým okamžikem, kdy člověk může hudbu provozovat, aniž by byl profesionál. Ideální příležitost skýtají koledy, jež se uchovávaly předáváním prostřednictvím kolektivní paměti a zápisy.

LIDOVÉ NOVINY: Když se řeknou Vánoce, hned se vybaví Rybova Česká mše vánoční. Čím je tak unikátní?

DANĚK: Je mimořádným evropským fenoménem v četnosti provedení. Hraje ji Česká filharmonie v Rudolfinu i amatérský sbor v malých kostelících. Každý hudebník či zpěvák, který se zabývá vážnou hudbou, ji zná zpaměti. Rybovka je „hitem“ z pohledu všech aspektů, kterými měříme úspěšnost skladeb.

Rybovka je „hitem“ z pohledu všech aspektů, kterými měříme úspěšnost skladeb. Je to jednoduchá, interpretačně nenáročná skladba, všeobecně srozumitelná, neboť je složena na český text.

Je to jednoduchá, interpretačně nenáročná skladba, všeobecně srozumitelná, neboť je složena na český text. Kvalitní vánoční hudby je zároveň velmi málo. Existuje obrovské množství vánočních písní, které se různě nazývají, mají různý původ, ale rozsáhlejších děl s vánoční tématikou od respektovaných skladatelů je pouze několik.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to je?

DANĚK: Nejspíš příběhem, který Vánoce představují. Dojímá, máme ho rádi, těšíme se na jeho připomenutí, nemá však dramatičnost a velký děj. Když to srovnáme s Velikonocemi, to je drama, které se odehrává týden. Velikonoční téma se dobře zhudebňuje. Kdežto Vánoce jsou spjaty s idylou, klidem, otevřeností, se stavem smíření, s nadějí a očekáváním, to se hudbou špatně dokresluje.

LIDOVÉ NOVINY: Kde se vzala koleda?

DANĚK: Trefně sedí definice, že jde o vánoční píseň slovanské Evropy. Ještě se k tomu řadí kulturní okruh Rumunska a částečně neslovanského Balkánu. Když se řekne koleda, každý slyší zvonky a představuje si zabalené dárky, ale během staletí se koledy zpívaly a říkaly nejen na Štědrý den, ale i u dalších svátků církevního roku. Známe mnoho koled souvisejících s velikonočním pondělím, ale pokud jde o dobu vánoční, koledou je myšlen především zpěv a deklamace textů spojených s narozením Ježíše Krista.

LIDOVÉ NOVINY: Koledy nejsou jinde než mezi Slovany?

V našich dějinách střední slovanské České země, samozřejmě i Morava a slovensky mluvící část Uher si udržují výjimečnou tradici v tvorbě, prosazování, šíření, množství i kvalitě koled. Prvním významným dokladem je mimořádně zajímavý Traktát o Štědrém večeru Jana z Holešova, který vznikl na počátku 15. století. Pojednává o Štědrém dni, o tom, jak je slaven.

DANĚK: Samozřejmě, že jinde mají spousty krásných vánočních písní. Souvisejí s přírodou, sněhem, Ježíškem, ale nenazývají se koleda.

LIDOVÉ NOVINY: Některé naše koledy se datují až do středověku. Jak se uchovávaly?

DANĚK: Předáváním prostřednictvím kolektivní paměti a pak zápisy. V našich dějinách střední slovanské České země, samozřejmě i Morava a slovensky mluvící část Uher si udržují výjimečnou tradici v tvorbě, prosazování, šíření, množství i kvalitě koled. Prvním významným dokladem je mimořádně zajímavý Traktát o Štědrém večeru Jana z Holešova, který vznikl na počátku 15. století. Pojednává o Štědrém dni, o tom, jak je slaven.

Dívá se na něj z pohledu toho, co je příkladné, a z toho, jaký podíl na tom má ďábel. Zmiňuje sedm hlavních obřadů Štědrého dne, šestým z nich je koledování. Souvisí to také s charakterem a strukturou společnosti, protože koleda byla takové milé a hezké žebrání. Už od začátku 15. století je zmiňována jako akt obcházení domů i akt deklamace za odměnu. Lze říci, že koledníci šli na koledu, koledovali a pak dostali koledu, a není to obsahový nesmysl.

LIDOVÉ NOVINY: Byla vždy provázaná s náboženskými motivy?

Koleda byla takové milé a hezké žebrání. Už od začátku 15. století je zmiňována jako akt obcházení domů i akt deklamace za odměnu. Lze říci, že koledníci šli na koledu, koledovali a pak dostali koledu, a není to obsahový nesmysl.

DANĚK: Vlastně ano, či především. Život středověké společnosti se ubíral v cyklu církevního roku. O koledě víme dlouho, Jan z Holešova navazoval na něco, co už bylo ve středověkých Čechách zavedené. Jistebnický kancionál obsahuje několik koled, které procházejí našimi dějinami dodnes. Všechny církve mají své speciální kancionály a všechny obsahují i pasáž věnovanou koledám. Také se přes ně prosazoval národní jazyk.

LIDOVÉ NOVINY: Česko je velmi ateistickou zemí, navíc prošlo fází komunismu. Jak to, že koledy přežily?

DANĚK: Vánoce mají pro společnost důležitou funkci. Sdružují rodinu, mají i další společensky nezanedbatelné úlohy, které ani socialismus nemohl zrušit. Známe příhody, kdy Antonín Zápotocký prohlásil, že Ježíšek vyrostl a stal se z něho děda Mráz, či další snahy zapomenout na původní či skutečný smysl Vánoc. Vzpomínám si z dětství na řadu snah Vánoce odkřesťanštit. Ale nezapomeňme, že Vánoce mají i důležitý ekonomický efekt. Společnost je potřebuje i proto. A koledy k tomu patří.

LIDOVÉ NOVINY: Nezabil je ani zákaz veřejného zpívání.

DANĚK: Ono bylo příjemné dělat doma něco, co bylo veřejně zakázáno nebo zpochybněno. Socialismus to řešil i tak, že nabízel vánoční pop, kde nepadlo ani slovo o Ježíškovi. Například vydařené Vánoce, Vánoce přicházejí. Ale tradice koled byla silnější, i díky folkloru.

LIDOVÉ NOVINY: Co byste označil za vůbec nejznámější českou koledu?

Všechny církve mají své speciální kancionály a všechny obsahují i pasáž věnovanou koledám. Také se přes ně prosazoval národní jazyk.

DANĚK: Uvedl bych dvě: Narodil se Kristus Pán a Chtíc, aby spal. Narodil se Kristus Pán je píseň, která se poprvé objevuje v Jistebnickém kancionálu kolem roku 1420 až 1430. Jde o píseň, která byla všeobecně přijata, a po staletí její první čtyři sloky procházejí našimi dějinami.Přežila i socialismus. Je totiž krásná, má všechny atributy vánoční písně. Je v ní pokora, naděje, pomalý nápěv, který graduje, má refrén. Tak má koleda vypadat.

Moje druhá oblíbená Chtíc, aby spal je ukolébavkou. Moje babička ji zpívala, aniž by věděla, že ji složil Adam Václav Michna; z kancionálu, který používala v kostele. Píseň odráží vztah k dítěti, což je důležitý atribut Vánoc. Třebaže jsme neznabožský národ, k dítěti máme úctu. Plus má krásný nápěv.

LIDOVÉ NOVINY: Projevuje se, že zpívání nahradila reprodukovaná hudba?

DANĚK: Mizí celkově aktivní hudebnost. V postmoderní době je strašně snadné si pustit kvalitní, hezkou reprodukci. Nesouvisí to jen s Vánocemi. Proměnil se zájem o studium nástrojů a zpěvu na základních uměleckých školách, což vede ke snižování nároků na muzikalitu přijatých dětí. Navzdory tomu doufám, že tradice „zušek“ se zachová, protože jinak by to bylo na společnosti znát jinde. To už se pak nedá zachránit.

Vánoce mají pro společnost důležitou funkci. Sdružují rodinu, mají i další společensky nezanedbatelné úlohy, které ani socialismus nemohl zrušit. Vzpomínám si z dětství na řadu snah Vánoce odkřesťanštit. Ale nezapomeňme, že Vánoce mají i důležitý ekonomický efekt. Společnost je potřebuje i proto. A koledy k tomu patří.

Domácí muzicírování, nutno dodat, umírá už více než sto let. Je to dáno vznikem rádia, gramofonu, televize, dalších technologií. Jsme do určité míry zahlceni hudbou. Domácí vánoční muzicírování už není samozřejmostí, ale stále mám víru, že to lidi potřebují a potřebovat budou.

LIDOVÉ NOVINY: A nejsou Vánoce jediný čas, kdy lidé víc zpívají?

DANĚK: Asi ano. Dříve se zpívalo při lecjakých svátcích. Samozřejmě u nás existuje i velká tradice trampského a hospodského zpívání, tak kéž i to Bůh zachovati ráčí. Je to důležité.

LIDOVÉ NOVINY: Proč se z obchodů i rádií valí kvanta zahraničních vánočních hitů, ale zdejší příliš ne?

DANĚK: Doufám, že náš Narodil se Kristus Pán přežije. Pokud zůstane zachovaná čeština jako komunikační jazyk našeho relativně malého národa, bude třeba i těchto českých písniček. Českost není jen v jazyku, je v celém kontextu, v nápěvu, rytmu, tonalitě, ba i intervalech. Některé zahraniční písničky jsou ale skvělé, například White Christmas. Řada z nich se překládá do češtiny, což je také dobře.

LIDOVÉ NOVINY: A co vánoční pop?

Narodil se Kristus Pán je píseň, která se poprvé objevuje v Jistebnickém kancionálu kolem roku 1420 až 1430. Jde o píseň, která byla všeobecně přijata, a po staletí její první čtyři sloky procházejí našimi dějinami. Přežila i socialismus.

DANĚK: Nemám na to vyhraněný názor, neposlouchám ho. Je za tím především marketing, ale dovede to být i nešvar. Vždy se děsím, když některý ze zpěváků ohlásí novou vánoční desku. Stejný guláš, trošku jiná aranžmá a tempa, celé jen proto, aby se to na Vánoce prodalo. Nového to nepřináší nic.

LIDOVÉ NOVINY: Britští muzikologové přišli s návodem na zaručený vánoční hit. G dur, délka písně přesně tři minuty a 57 sekund. Pomůže, pokud v ní znějí zvony. Sedí to?

DANĚK: Mají pravdu. Časový rozměr odpovídá písni, k níž patří refrén, stvrzení předchozího nápěvu. Často to bývalo tak, že sloku zpíval sólista a refrén všichni. A zvonečky? V každém případě. Všimněte si, že na vánočních aranžmá se zvonek vždy ozve. Dokonce existuje i repertoár písní, které nejsou vánoční, ale které se povánočněly tím, že tam zní zvoneček. Příkladem je Ave Maria.

Tyto atributy byly trochu přítomny už ve vánočních písních středověku a raného novověku. V tónině G dur je mnoho vánočních písní různých kultur. Speciálně takzvaně in G. To je durová tónina s malou septimou, která v sobě má měkkost a něhu vyhovující Vánocům.

LIDOVÉ NOVINY: Na některých školách v USA platí zákaz zpěvu koled s náboženskou tematikou kvůli politické korektnosti. Hrozí tu něco podobného? Co když nám zmizí Narodil se Kristus Pán?

Jemná, lokální rozdílnost je něco, co utváří smysl a identitu člověka, umožňuje bohatší život. Pokud by se to popřelo, bylo by to špatně.

DANĚK: To bych šel do ulic a snad se i dal ze zoufalství do politiky. Nekonečná potřeba globalizace a zjednodušování vzniká u psychicky nemocných lidí s potřebou manipulovat jinými. Vždyť jemná, lokální rozdílnost je něco, co utváří smysl a identitu člověka, umožňuje bohatší život. Pokud by se to popřelo, bylo by to špatně. Nemám velkou důvěru v kulturu Ameriky, je to kultura lančmítu a zjednodušených řešení. To není smyslem mého života. A myslím si, že žádného člověka, jenž žije hudbou.

Petr Daněk (62)

  • Vystudovaný muzikolog je vědeckým pracovníkem Ústavu dějin umění Akademie věd.
  • Patří mezi mezinárodně uznávané odborníky na hudební kulturu raného novověku, dějiny nototisku a hudbu rudolfínské Prahy.
  • Je autorem řady muzikologických knih, studií a edic. Působil i jako aktivní interpret a hudební dramaturg.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...