Opravdové inovace se utajují kvůli konkurenci a tudíž financují

skoro výlučně z neveřejných peněz. Ty si podniky umí sehnat, pokud skutečně věří tomu, že jdou po něčem co přinese konkurenční výhodu a úspěšný produkt. V podstatě se podle toho ty inovační motory ekonomik poznají, že jim žádání  o dotace nestojí za ten čas a námahu. Inovace podporované z veřejných zdrojů jsou v lepším případě "competence and capacity building", tedy budování a zvyšování hodnoty firmy, vylepšování výrobních prostředků a technologií, v horším případě přímý tunel do veřejných rozpočtů, po prohnání patřičnými účetními fígly.Zažil jsem také big pharma firmu, která neváhala prohnat komínem 5 milionu Euro za klinické testy něčeho, čemu sama natolik nevěřila, že si to nechala zaplatit Evropskou komisí z projektu 6. RP.  Když se pak opravdu ukázalo, že jejich obavy z nepoužitelnosti onoho preparátu byly namístě, s vítězoslavným úsměvem nám vysvětlili jaký je to úspěch, že se ověřilo, že tudy cesta skutečně nevede...

Problémem takových inovací je

Problémem takových inovací je ovšem to, že mohou velmi rychle stagnovat, protože se technologie vč. principů stane na dlouhou dobu majetkem firmy, pro kterou jsou další inovace jen zbytečným výzkumem. Takový osud potkal např. biočipy.. Pokládat jeden model financování automaticky za "ten správný" a druhý za "ten špatný" je dosti hloupé. Každý má svá pozitiva a svá negativa. Co se týče testování, tak takhle to ovšem ve farmacii funguje. Ze zhruba sta tisíc (při poměrně málo cíleném farmaceutickém screeningu) nakonec vyjde jeden lék, ještě desítky se nakonec zavrhují v testech na lidech a několik v prvních klinických studiích. To, co prezentujete jako chybu, je ve skutečnosti spíše pozitivem. Pokud látka prošla až do fáze, byť s výhradami, klinické studie, byla velká naděje, že bude efektivní alespoň u nějaké podskupiny pacientů. Test by byl z hlediska účetního neefektivní, z hlediska veřejného zájmu bylo ovšem dobře, že takový test proběhl, byť s negativním výsledkem.

U biologických léčiv je procento vstupu na trh až 30% molekul

jejichž klinický výzkum a vývoj preparátu byl zahájen. je to tím, že narozdíl od celkem náhodného screeningu chemických látek, kdy následné vedlejší účinky v klinickém testování jsou hodně nepředvidatelné, je vývoj biologických léčiv, především protilátkových, jsou mnohem přesněji a předvidatelněji cíleny. To je důvod proč dnes biologická léčiva představují cca. 50% všech nově registrovaných léků (také jsou na nich velké zisky) a proč velké farma firmy de facto zrušili své high throughput screening (HTS) facility a výrazně omezily vývoj nových léčiv na bázi malých molekul. Obecně teď nechávají riziko na akademickém sektoru, kde se se zpoždením 10 - 15 let HTS facility budují ve zpravidla  naivní přestvavě obejvů zázračných léku, a zpravidla již jen nakupují projekty malých firem financovaných rizikovým kapitálem, kdy po I. fázi klinického testování byloriziko negativních vedlejsích účinků minimalizováno, pokud ne přímo vyloučeno. Jinak děkuji za označení mého názoru za hloupý, nevynášel jsem soud o správnosti čehokoliv, jakkoliv názor mám a myslím, že místo přímého dotování je mnohem racionálnější a efektivnjší přístup tzv. Research tax credit,http://en.wikipedia.org/wiki/Research_and_Development_Tax_Credithttp://en.wikipedia.org/wiki/Research_&_Experimentation_Tax_Creditpoužívaný v mnoha zemích a skvele podporující například rozjezd biotech firem ve Framcii:http://www.invest-in-france.org/Medias/Publications/153/France-research-tax-credit-2013.pdfPouze jsem konstatoval, že stavění "Potěmkinových vesnic" a vysávání veřejných dotací do mnohdy pofidérních firemních projektů není jenom české specifikum, jakkoliv jsme to v ČR dovedli ke značnému mistrovství...Ten konkrétní příklad z farma firmy co cituji výše bylo biologické adjuvans, kde bylo celkem předem jasné, že bude mít negativní vedlejší účinky a dotyčný vice-prezident firmy, poté co mu jeho dítko zařízl firemní Board of directors, si umanutě nedal říct, a na testování nečeho předem odsouzeného k neúpěchu vytáhl z EU 5 mil. Euro. Nechal hodně lidí kolem toho "kmitat" a poddal se, až když došlo k tomu co již v literatuře bylo popsáno a co měl vědět (a nejspíše i vědel) předem, že dotyčný preparát bude mít nepřijatelné vedlejší účinky.Srdečně,Peter Šebo

Je hodne, hodne smutne, kdyz

Je hodne, hodne smutne, kdyz predseda Asociace vyzkumnych organizaci (konkretni jmeno toho bezvyznamneho inzenyra si nepamatuji) neumi prelozit trivialni anglickou vetu.A pokud tvdi, ze se spolehal na MSMT je je bud zamerna lez, nebo znamka totalni nekompetentnosti. Je to znamka asi takove naivity, jako se domnivat nebo verit, ze GACR pod vedenim strejcu Mateju, Netuky, Hoschla rozdeluje projekty objektivne. 

A je hodně, hodně veselé, že

jsi před námi zakryl své jméno. To je takové kompetentí a nenaivní.Navíc je tvůj nick totožný s mými iniciálami, takže: vylez na světlo nebo mlč, bezvýznamný a bezdiakritický srabe.

Tykej sobe rovnym, ty

Tykej sobe rovnym, ty "kolego".A ted to zkus vecne.

Hajn, Hajn ...

Hejn, Hejn, ... to mi nic nerika. Snad jsem mozna slysel jen o nejakem tunelovani a snad o VV a nejakem Kokesovi. Rekl bych tedy, ze to nebo ten Hejn neni nic mimoradneho cemu bych se mel nebo chtel predstavovat. Babe trafikanktce take hned nedavam vizitku, kdyz si u ni kupoji porno. Tim nenaznacuji, ze by snad nejaky Hejnlain prodaval porno - tedy alespon ne v trafice.

omluva

Základní chyba neověřovat oficiální (důvěryhodné) zdroje se mi stala osudnou, jsem poučen ;) děkuji za upozornění, článek se pokusím ze serveru stáhnout..zdroje, ze kterých jsem vycházel (MŠMT a TC AV):http://www.evropskyvyzkum.cz/cs/novinky/zprava-oecd-k-vedam-technologiim-a-prumyslu-v-roce-2013http://czelo.cz/detail_/?news=4487