Diskuse k článku

Václav Pačes: Podpořme ve vědě a na vysokých školách kvalitu místo kvantity

S českou učeností to není až natolik špatné, jak si často stýskáme, míní někdejší předseda Akademie věd ČR profesor Pačes.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

D80a17l43i29b62o57r 13S46t48y10s 3320300541501

Konkurenceschopnost a hodnocení vědy
Obecně bych chtěl zopakovat, že pokud naše technické a přírodovědné vysoké školy nebudou produkovat absolventy schopné běžné odborné komunikace v angličtině, o nějaké konkurenceschopnosti můžeme jen snít. Možná, jak se mezi mými spolužáky říkávalo, můžeme si o tom zatančit. Řešení tohoto problému by se měli věnovat všichni, kdo k tomu mohou přispět. Což jsme všichni věděli už v roce 1989 a situace se od té doby nezlepšila. Možná si můžeme namlouvat, že jsme ještě nepadli na úplné dno ... zvláště, když jsme byli urychlování padání osobně účastni a ne tak úplně si chceme přiznat vlastní pochybení. Problém hodnocení vědy, který řešíme, je celosvětový - vz odkaz va Nature http://www.nature.com/news/we-must-be-open-about-our-mistakes-1.11353 Jedná se v zásadě o dost hlubokou epistemologickou krizi, viz například jiný odkaz http://www.nature.com/news/sometimes-science-must-give-way-to-religion-1.11244.  V principu jde o to, nakolik je věda vědou a nakolik vírou - například v moudrost anonymního hodnotitele v časopisu. Spoustu věcí si dnes na svém počítači, i doma experimentálně, může zkusit leckterý amatér - ve smyslu nikoliv doktorand  a vyšší vědecký pomazanec - a ono to někdy jde a často nejde.Prvním krokem je hodnocení neanonymní, zcela otevřené včetně všech materiálů, déletrvající a na místě. Pokud takové hodnocení přinese danému týmu dlouhodobé (minimálně pětileté ale spíše delší) financování bez nutnosti žádat o další granty a s minimálními administrativními požadavky (a to jde, třeba ve Skandinávii) pak se tím ve skutečnosti zásadně ušetří.  (Tím myslím, že je do neefektivity třeba kromě nákladů na grantové soutěže a administrativy hodnocení započíst všechny osobní náklady za práci mimo vědu, neefektivitu vynaložení prostředků, které je třeba "do konce roku utratit" a " čerpat v plánované struktuře" atd.  Také, například, ztrátu kontinuity znalostí i technik, které se předávají osobním kontaktem apod.. )  
0/0
16.9.2012 5:38
Foto

"absolventy schopné běžné odborné komunikace v angličtině"
nemohou univerzity získat bez náročné kontroly "vstupů".Automobilka Hyundai, například, má, pokud vím, nejméně 300 zaměstnanců jen ve vstupní kontrole. Ze špatných surovin neuděláte ani blbé auto, natožpak chytrého absolventa. (A ani výrobce auta či studenta nesmí být žádná rychlokvaška.)Jižní Korea (ale i Finsko) dosáhla mimořádné kvality ve vzdělávání také proto, že do univerzit pro učitele 1. stupně základních škol přijímá jen přesně vymezený počet těch nejlepších uchazečů o studium. A kde je korejská konkurenceschopnost a kde naše/evropská/americká? Trošku každá někde jinde, že?Cestou ven z průšvihu jsou přísné přijímací zkoušky na VŠ a zejména vědomí, že VŠ si neplatí daňový poplatník proto, aby učitelé měli práci, ale proto, aby připravily absolventy, kteří postaví náš státeček na nohy. 
0/0
21.9.2012 15:52