Zvlnění na dálnici D3! Vada, či běžný jev?

Projektanti tvrdí, že zvlnění vozovky nad rybníkem Koberný je dáno typem konstrukce mostu a časem se srovná. ŘSD je rezervovanější.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhone4Česká pozice

Byla to velká sláva, když poslední den školního roku (27. června) ve 14.20 hodin cvakly na kótě 49022’39.540‘‘N a 14043’21.900‘‘E nůžky. Přestřižena totiž byla páska otvírající nový úsek dálnice D3 směřující z Prahy do jižních Čech k česko-rakouské hranici – konkrétně byl těsně před prázdninami otevřen úsek z Tábora do Veselí nad Lužnicí.

Od zprovoznění této části „dé trojky“ neuplynuly ani dva měsíce, a na internetových blozích se objevují upozornění motoristů na zvlněnou vozovku. Konkrétně na jednom z nejvýznamnějších stavebních objektů zmíněného úseku – mostu přes rybník Koberný, který se nachází zhruba dva kilometry jihovýchodně od Plané nad Lužnicí.

Tento fakt žádná ze zainteresovaných stran nerozporuje. Projektanti tvrdí, že na tomto typu mostu jde o normální jev, který se časem srovná. Investor stavby, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), sice říká, že zvlnění vozovky neznamená ohrožení bezpečnosti, nicméně ve svých prohlášeních je rezervovanější.

Nejdřív bez tabulí, pak s vlnami

Dvacet pět kilometrů dlouhý úsek dálnice z Tábora do Veselí nad Lužnicí se začal stavět v říjnu 2008. Náklady na výstavbu přesáhly deset miliard korun. V částce je zahrnuta nejen samotná komunikace, ale i 277 stavebních objektů. Nový úsek dálnice odlehčil Táboru, Sezimovu Ústí, Plané nad Lužnicí a Soběslavi od tranzitní dopravy (původní tah, úsek silnice I/3 na jih od Tábora, který je rovnoběžný se zprovozněnou dálnicí, byl v roce 2010 v rámci celostátního sčítání intenzity dopravy označen za jeden z nejhorších, co se dopravního zatížení týká; například mezi Táborem a Sezimovým Ústím činila intenzita dopravy přes 20 tisíc vozidel denně).

Prvním problémem, který se objevil těsně po zprovoznění dálničního úseku, byly chybějící navigační tabule. Dalším je zvlněná vozovka na mostě přes rybník Koberný, který měří 575 metrů. Stavební práce prováděla společnost Metrostav, stavbu projektovala firma Novák & partner. Most, který přišel na necelých 1,4 miliardy korun, je postaven metodou letmé betonáže (umožňuje výstavbu z betonových zárodků na pilíři, čímž se minimalizují nepříznivé vlivy na přírodní prostředí pod mostem). Most je založen přímo v rybníce na 230 velkoprůměrových pilotách dlouhých až 36 metrů. Při betonáži bylo zpracováno 14 tisíc metrů krychlových betonu. (Na úseku stojí ještě další dva mosty, stavěné jinou metodou.)

ŘSD o zvlnění vozovky na mostě ví. ČESKÉ POZICI to potvrdil generální ředitel David Čermák. „Ptali jsme se projektantů, a prý se to zlepší,“ konstatoval a dodal, že celý úsek je zatím v předběžném užívání. Kolaudace dálnice by měla proběhnout až v září, až poté ŘSD stavbu převezme.

Předseda výkonné rady Sdružení pro výstavbu D3 a senátor za ODS Pavel Eybert říká, že při prohlídce dálničního úseku projektant uvedl, že zvlnění na mostě je dáno typem jeho konstrukce. Vše by se prý mělo srovnat během dvou let. „Bylo nám to takto vysvětleno a já nejsem schopen posoudit, zda je zvlnění vozovky skutečným problémem. Vím ale, že projektant má s tímto typem mostů již určitou zkušenost,“ dodal Eybert.

Projektanti versus Ředitelství silnic a dálnic

Vladimír Engler, vedoucí ateliéru mostů ve společnosti Novák & partner, která most projektovala, tvrdí, že zvlnění vozovky není problémem a že je dáno metodou výstavby – jde prý o typ konstrukce, která pracuje v čase. Stejně hovoří i František Menšík, do případu nezainteresovaný odborník na stavbu mostů.

ŘSD: „Kromě zvlnění tvaru nosné konstrukce nevykazuje most v současnosti žádné zjevné poruchy nosného systému“Redakce se na zvlnění vozovky mostu ptala také ředitelky úseku kontroly kvality staveb na ŘSD Miloslavy Pošvářové. (Připomeňme, že Pošvářová před nástupem do ŘSD působila jako soudní znalkyně, která kontrolovala mosty pro společnost Mott MacDonald. Poté, co veřejně upozornila na rezavějící mosty na D47, byla propuštěna. Oprava pěti špatných mostů vyjde dle odhadu ŘSD na tři miliardy korun.)

Ke zvlnění na mostě přes rybník Koberný Pošvářová uvedla, že tento problém není běžný, nicméně neznamená ohrožení bezpečnosti provozu. „Další postup bude sledování chování mostu v rámci monitoringu nosné konstrukce. Jakékoliv případné zjištěné anomálie – jde o případné další deformace, vznik trhlin, torze tvaru a podobně – budou řešeny. Kromě zvlnění tvaru nosné konstrukce nevykazuje most v současnosti žádné zjevné poruchy nosného systému,“ dodala Pošvářová.

Mosty za všechny peníze...

Mostu přes rybník Koberný si všiml i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V roce 2010 při kontrole peněžních prostředků určených na pořízení dálnice D3 poukazoval na to, jak neustálé oddalování některých staveb na dálnici vedlo k jejich prodražování. Kontroloři jako příklad uvádějí právě most přes rybník Koberný, který měl být dokončen v roce 2008. Nestalo se, termín byl posunut o tři roky. „Za tu dobu stavební náklady vzrostly o 149 procent z předpokládaných 501 milionů korun na 1 miliardu 245 milionů korun,“ uvedli auditoři v závěrečné zprávě z kontroly.

Je bez diskusí, že mostní objekty patří k nejnákladnějším částem dopravní infrastruktury. To se netýká jen výstavby, ale hlavně údržby.Metrostav, který most u Plané nad Lužnicí stavěl, se k dotazům redakce týkajícím se zvlnění vozovky zatím nevyjádřil. Připomeňme, že nejde o první most, který firma na zatím zprovozněných úsecích dálnice D3 stavěla. Již v roce 2011 se po čtyřech letech od kolaudace objevily na mostě mezi Meznem a Chotovinami praskliny. ŘSD vady reklamovalo ještě v záruce, veškeré náklady tak šly na vrub Metrostavu.

Dnes je předčasné hovořit o tom, zda je most bezchybný a zvlnění vozovky je dáno typem konstrukce, nebo jak tvrdí ŘSD, nejde o běžný problém, a bude nutné most nadále sledovat, zda se neobjeví další vady. Mostní objekty nicméně bez diskusí patří k nejnákladnějším částem dopravní infrastruktury. To se netýká jen výstavby, ale hlavně údržby – dle údajů ŘSD tvoří mostní objekty až 40 procent všech nákladů na stavbu dálnic a silnic v České republice.

Na opravy mostů na dálnicích a silnicích I. třídy vydalo ŘSD v posledních třech letech ročně zhruba 570 milionů korun. Tisková mluvčí Nina Ledvinová ale upozorňuje, že pokud se opravují vozovky včetně mostů, pak se tyto náklady neevidují jako samostatná oprava mostů, ale jako oprava vozovky. Celková částka, kterou ŘSD ročně vloží do rekonstrukcí mostů, je tak mnohem vyšší než zmíněných více než půl miliardy korun.

Počet příspěvků: 3, poslední 16.9.2013 09:14 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.