Zuzana Roithová: Nestahujme kalhoty daleko před brodem

Kandidátka na Hrad hovoří o škodlivosti předvolebních průzkumů či „úžasné“ éře Zemana a Fischera. Volit bychom dle ní měli jako malý princ.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Prezidentská kandidátka Zuzana Roithová (KDU-ČSL) patří mezi adepty na Hrad, kteří mají výrazné politické zkušenosti. Ve vládě Josefa Tošovského (1998) působila na postu ministryně zdravotnictví. Posléze se stala senátorkou a od roku 2004 je poslankyní v Evropském parlamentu. Ač působí ve vrcholné politice přes patnáct let, není „umazána“ žádným politickým skandálem.

Přesto k favoritům prezidentských voleb nepatří. Nepřejí jí totiž předvolební průzkumy, které veřejné mínění v posledních měsících zamořily virtuálním pořadím kandidátů před samotným začátkem prvního kola voleb.

ČESKÁ POZICE: Stále častěji na veřejnosti a sociálních sítích slýchám názor, že by spousta lidí nejraději volila vás. Vždy však dodají, „že spíše podpoří Karla Schwarzenberga nebo Vladimíra Franze, u kterých je větší šance, že hlas nepropadne“. Jak si apriorní obavu voličů ze ztráty hlasu vysvětlujete?

ROITHOVÁ: Zásadním problémem jsou průzkumy veřejného mínění. Již v krajských volbách se ukázalo, jak dokážou zmanipulovat voliče, kteří se zalekli propadnutí svých hlasů. Lidé začali jaksi stahovat kalhoty daleko před brodem. Přitom ve třech krajích se předvolební průzkumy spletly o více než sto procent. Kdyby průzkumy takto nezkreslovaly, poškozené subjekty by dostaly mnohem více hlasů, protože lidé by se nebáli pro ně hlasovat. Ve výsledku by pak třeba nemuselo docházet k vytváření krajských koalic s KSČM.

ČESKÁ POZICE: V přímé volbě prezidenta se ale lidé budou rozhodovat zřejmě na základě jiných kritérií než při volbách krajských...

„Vadí mi, že za duem favoritů stojí mocensko-finanční struktury“ROITHOVÁ: Mělo by v nich jít o to, že se lidé ztotožní s některým z kandidátů a jemu dají hlas. Měli by si vybrat kandidáta, který odpovídá jejich hodnotám a programovým představám. Obrázek o kandidátovi by si lidé měli udělat na základě debat, programu, prezentací a tak dále. Voliči by si měli vyhledat a pátrat po tom, jakým způsobem se daní politici v minulosti starali o svěřenou funkci, zda hájili zájmy občanů – jak jim pomáhali či nepomáhali. Zrovna u těch dvou favoritů (míněni Jan Fischer a Miloš Zeman – pozn. red.) je v tomto případě více výhrad k tomu, jakým způsobem ve svých funkcích v minulosti fungovali. Vadí mi, že za nimi stojí mocensko-finanční struktury. Voliči by si měli uvědomit, nakolik jsou kandidáti důvěryhodní, zda si celoživotně stojí za svými názory.

ČESKÁ POZICE: Jak si vysvětlujete šíření obavy, že se do druhého kola dostanou Miloš Zeman a Jan Fischer? A že se nakonec může stát, že lidé budou hlasovat více „proti“ některému z kandidátů než „pro“ jiného?

ROITHOVÁ: Děje se tak kvůli masáži, která se tu vede za obrovské množství milionů korun ve prospěch dvou takzvaných favoritů, nad kterými se přitom vznáší nejvíce otazníků. Lidé se začínají obávat, že jeden z nich by se opravdu mohl stát prezidentem, a začínají hledat alternativního kandidáta, který by měl šanci dostat se do druhého kola na úkor jednoho z dua Zeman-Fischer. To je logické.

ČESKÁ POZICE: Není to logické?

ROITHOVÁ: Je, lidé si ale neuvědomují, že při takovémto pohledu jsou vlastně zmanipulovaní předvolebnímy průzkumy. Vždyť volba by měla být o tom, kdo je pro voliče nejlepším kandidátem, a s ním by se měli ztotožnit. Není dobré, že se voliči bojí již před prvním kolem, na kompromisy je čas v tom druhém.

„Není dobré, že se voliči bojí již před prvním kolem, na kompromisy je čas v tom druhém“Přímá volba hlavy státu by lidem měla poskytnout možnost vyjádřit svůj názor, člověk by měl analyzovat, kdo má podle něho předpoklady dělat dobrou práci – i na základě toho, zda se daný kandidát už nějakou dobrou prací ve své minulosti prokázal. Proč dávat již v prvním kole hlas někomu, o kom vím, že není nejlepší? Tím samozřejmě neříkám, že já nejsem nejlepší kandidát (smích). Jen chci říct, že když si někdo myslí, že jsem jako kandidátka lepší než ostatní, nic jim přece nebrání v tom mi hlas dát.

Je též problematické, že před několika měsíci – v době, kdy se ještě nevědělo, kdo bude kandidovat – se již objevily průzkumy, které stanovily jakési pořadí. Chápu občany, že nemají čas po tak dlouhou dobu brouzdat po internetu a načítat a studovat programy kandidátů a ověřovat si údaje. Je však logické, že tím se jejich znalost kandidátů snižuje a de facto od začátku lidé znají především ty, kteří vedou – díky značným finančním prostředkům – masivní marketingové kampaně, jako by šlo o prášek na praní.

O „úžasné“ éře oposmluvní

ČESKÁ POZICE: Co napoví prezidentské volby o českém národu?

ROITHOVÁ: Budou o něm jakousi výpovědí. Ukáže se, zda se ten národ, který tak kritizuje politiky, nechá ovlivnit různými polopravdami a okolnostmi, které jdou proti jeho vlastnímu svědomí.

ČESKÁ POZICE: Bylo by prohrou národa, kdyby vzhledem k jejich minulosti do druhého kola postoupili Zeman a Fischer?

„Vadí mi, zejména u Miloše Zemana, jakým způsobem se vykrucuje z vysvětlování, jak přišel k finančním prostředkům na kampaň“ROITHOVÁ: S tím v podstatě souhlasím… Vadí mi, zejména u Miloše Zemana, jakým způsobem se vykrucuje z vysvětlování, jak přišel k finančním prostředkům na kampaň. Je to člověk, který této zemi přinesl jakýsi styl politiky daný opoziční smlouvou, kdy se hlavní strany dohodly o rozdělení kontrolních funkcí ve státě.

Důsledky tohoto období pociťujeme dodnes. Tehdy eskalovalo korupční prostředí a kmotrovské pozadí politiky. Na odiv národu bylo stavěno jako normální to, že se dohodne obsazení nejvyšších kontrolních postů v zemi – například Nejvyššího kontrolního úřadu, antimonopolního úřadu a dalších. A ODS a ČSSD chtěly ještě navíc změnit Ústavu tak, aby jim už do jejich hry nemohl nikdo jiný mluvit.

ČESKÁ POZICE: Zejména v druhém volebním období upadá popularita Václava Klause. Pár dnů po Novém roce navíc sílí kritika veřejnosti za vyhlášení amnestie. Jak si vysvětlujete, že politické dvojče končícího prezidenta z 90. let a přelomu tisíciletí, Miloš Zeman, je hlavním favoritem voleb? Lidé zapomněli, nebo jsou líní se o politiku a veřejné dění zajímat a dávat si události do souvislostí?

ROITHOVÁ: Příznivci ODS a ČSSD, které opoziční smlouvu uzavřely, si snaží často namlouvat, že se nic špatného nestalo. Je tu také již generace lidí, která si dané období příliš nepamatuje. Bohužel média nemravnost éry opoziční smlouvy připomínají málo. V prezidentských debatách jsem pak svědkem skutečnosti, že Miloš Zeman bez oponentury opoziční smlouvu interpretuje jako to nejlepší, co mohl pro tuto zemi vykonat.

ČESKÁ POZICE: Pokud bychom nyní vycházeli z předvolebních průzkumů, jako by veřejnosti najednou nevadily různé korupční aféry a klientelismus (kauzy Olovo či Bamberg, vyšetřování objednávky vraždy novinářky, nevýhodná smlouva týkající se miliardové investice v Ústřední vojenské nemocnici a podobně), které se udály v době Zemanovy či Fischerovy vlády...

ROITHOVÁ: Také tomu nerozumím. Jsem rovněž překvapená, jak se například mlčí o jedné situaci z doby premiérování Jana Fischera. Na začátku července roku 2009, v den, kdy Poslanecká sněmovna přijala zákon, který zakazoval slučování zdravotních pojišťoven, tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková posvětila podnikateli Tomáši Chrenkovi důležitou fúzi – spojení jeho Zdravotní pojišťovny Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Mimochodem, Chrenek je dnes hlavním sponzorem Fischerovy volební kampaně…

Malý princ v nás

ČESKÁ POZICE: Chloubou prováděcího zákona k přímé volbě měl být transparentní volební účet. Přesto pochybnosti nad sponzoringem u některých kandidátů nezmizely. Čím to?

ROITHOVÁ: Je zajímavé, že se třeba Transparency International zabývá hodnocením transparentnosti kampaní kandidátů, bazíruje například na tom, zda máte či nemáte on-line účet – což ne všechny banky poskytují –, ale přitom není apelováno na skutečnost, odkud finanční prostředky plynou. Netvrdím, že finanční prostředky od právnických osob jsou předem nedůvěryhodné. Jestliže ale jako kandidát vím, že nemám přístup k účtům právnických osob a nemohu například u různých občanských sdružení či „eseróček“ dokladovat, jak k financím přišly, nemohu takové peníze přijmout.

Za takové peníze se nemohu zaručit. Proto jsem už v únoru loňského roku řekla, že má-li být prezident důvěryhodnou osobností, musí působit důvěryhodně v oblasti sponzoringu a jeho kampaň musí být naprosto transparentní. Proto jsem se rozhodla odmítnout dary od právnických osob. Pokud se pochybnosti u kandidátů objevují, do budoucna to v lidech bude budit podezření, což pro prezidentskou funkci není dobře.

ČESKÁ POZICE: Může ji to oslabit?

„Až dojde na lámání chleba v prezidentských rozhodnutích, média i veřejnost budou připomínat pochybnosti kolem kampaně i dřívějších vazeb“ROITHOVÁ: Ano, až dojde na lámání chleba v prezidentských rozhodnutích a média i veřejnost budou připomínat pochybnosti kolem kampaně i dřívějších vazeb. Překvapilo mě, že se strany ve sněmovně domluvily na nesmyslně vysokém finančním stropu 40 milionů korun. Vytvořil se tím prostor pro získávání peněz cestou, která nemůže být nikdy transparentní. Žádný z těch kandidátů doma na účtu takové prostředky nemá. Buď to tedy musejí financovat politické strany, nebo sponzoři, nad nimiž budou vždy otazníky, co za to budou na oplátku chtít.

ČESKÁ POZICE: Jaká je hodnotová či duchovní kondice České republiky?

ROITHOVÁ: V této zemi se velmi preferují konzumní hodnoty, které lidé považují za podstatné. O to důležitější proto je, aby právě prezident do veřejného prostoru přinášel hodnotovou dimenzi, upozorňoval na hodnotové principy, kterým by lidé naslouchali a považovali je, a nikoli jen ty konzumní, za významné. Jde o hodnoty úcty k životu, rodině, přátelství a partnerskou věrnost. Ochranu svobody, která není bezbřehá, ale limitovaná vlastní odpovědností za svůj život, rodinu, obec a tuto zemi. Je to princip solidarity, který z nás dělá kultivovanou společnost, a nikoli tlupu sobců.  

Jde o principy, které zdůrazňoval Václav Havel, které ale přestaly být ve veřejné debatě akcentovány. A to ve chvíli, kdy se prezidentem stal Václav Klaus. Za nejdůležitější považuji budování rodinných vazeb, které zdaleka nejsou založeny na ekonomice, ale na věrném partnerství, přátelství, morálce, tradici či mezigenerační solidaritě.

ČESKÁ POZICE: Jakým způsobem by tedy se dle vás měli lidé v nadcházející prezidentské volbě rozhodovat?

ROITHOVÁ:  Je to podobné, jako když se rozhodují odpovědní politici. Sama si uvědomuji, jak je občas obtížné se v zásadních věcech rozhodnout správně – ať už z důvodu nedostatku informací, či nedostatku času. Co je správné v zásadních věcech, by nám však měl pokaždé ukázat kompas v nás – totiž svědomí. Svědomí v našem srdci. Jak řekl malý princ: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“