Zrádce národa Radoslaw Sikorski

Lídr opoziční strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński žádá demisi šéfa polské diplomacie kvůli jeho berlínskému projevu.

„Máme vážnou krizi, před níž Polsko neuteče,“ řekl polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski po několika počátečních hodinách poprasku, jenž vznikl po jeho berlínském projevu. foto: Česká pozice

„Máme vážnou krizi, před níž Polsko neuteče,“ řekl polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski po několika počátečních hodinách poprasku, jenž vznikl po jeho berlínském projevu.

Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski 28. listopadu v Berlíně v projevu vyzval, aby se Evropská unie podle vzoru USA proměnila ve federaci, a vybídl Němce k aktivitě v tomto směru. Lídr největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského to pobouřilo a žádá demisi šéfa diplomacie. Navrhuje ho postavit před Státní tribunál, protože se zpronevěřil polské Ústavě. Ministra zahraničí však bezvýhradně podporuje nejen vládní koalice složená ze stran Občanská platforma (PO) a Polské lidové strany (PLS) v čele s Donaldem Tuskem (PO), ale i obě levicové opoziční strany – Svaz demokratické levice (SLD) a Palikotovo hnutí (RP). Spolupracovník ČESKÉ POZICE v Polsku Aureliusz M. Pędziwol se zaměřil na ohlas Sikorského projevu v Polsku.

„Sikorski je zrádce národa!“ nesli 13. prosince na svých transparentech účastníci „pochodu nezávislosti a solidarity“. Uspořádala jej největší opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) u příležitosti 30. výročí nastolení stanného práva generálem Wojciechem Jaruzelským. To v tehdejším komunistickém Polsku brutálním způsobem ukončilo mnohoměsíční festival první Solidarity. Oficiálním cílem pochodu měla být vzpomínka na hrdiny a oběti tehdejších dramatických událostí.

Od prvního okamžiku však bylo jasné, že to bude především protivládní demonstrace namířená zejména proti polskému ministrovi zahraničních věcí Radoslawu Sikorskému. Ten totiž v berlínském projevu 28. listopadu vyzval, aby se Evropská unie podle vzoru USA proměnila ve federaci, a vybídl Němce k aktivitě v tomto směru. Vůdce největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského to pobouřilo a žádá demisi šéfa diplomacie, protože tím údajně chce Polsko zbavit suverenity. Navrhuje ho postavit před Státní tribunál, protože se zpronevěřil polské Ústavě.

Nepřípustný pokus

Tento nápad se však nelíbil čelním představitelům bývalé antikomunistické opozice – nejen těm, kteří sympatizují se současnou polskou vládou. „Pokus využít tragické výročí nastolení stanného práva k současným politickým bojům je nepřípustný a vede ke zneuctění vzpomínky na oběti komunistického systému,“ řekl deníku Rzeczpospolita Kornel Morawiecki, tvůrce a předseda Bojující Solidarity. Ten sice se Sikorským také nesouhlasí a domnívá se, že o situaci v EU je třeba veřejné diskuse, „ale ne formou pouličního pochodu a ne 13. prosince“.

Nápad se nelíbil ani Leszkowi Moczulskému, který v sedmdesátých letech minulého století založil Konfederaci nezávislého Polska a mnoho let pobýval v komunistickém vězení. „13. prosinec nijak nesouvisí se Sikorským nebo s Evropskou unií,“ řekl deníku Rzeczpospolita. A vyzval, aby politické avantýry nepohřbily vzpomínku na stanné právo.

Polský ministr zahraničí Sikorski v berlínském projevu vyzval, aby se EU dle vzoru USA proměnila ve federaci, a vybídl Němce k aktivitě v tomto směru

Předseda PiS Kaczyński však takové ohledy nemá. A od prvního okamžiku neskrýval nad berlínským vystoupením šéfa polské diplomacie Sikorského pobouření. „Tato záležitost si zaslouží zájem Ústavního soudu,“ oznámil během tiskové konference hned nazítří po přednášce Sikorského na fóru Německé společnosti pro zahraniční politiku. Blížící se výročí bylo skvělou příležitostí, aby své pohoršení prezentoval veřejně, a nejen před televizními kamerami.

Návrat ke čtvrté říši

V ničem si s ním nezadal ani šéf výkonného výboru PiS Joachim Brudziński, jedna z jeho nezaměnitelných tváří. Ten už dříve proslul prostořekostí, ale tentokrát odhodil veškeré zábrany. „Z projevu Sikorského se dozvídáme, že dnes je zárukou polské bezpečnosti de facto návrat ke čtvrté říši a hegemonie Berlína a Německa,“ řekl tentýž den pro krakovské rádio RFM FM Brudziński.

Dva týdny nato předseda PiS Kaczyňski během pochodu k výročí nastolení stanného práva nazval berlínské vystoupení šéfa polské diplomacie „berlínským vzdáním holdu“. Dle něho si lze jen těžko představit hrozivější situaci, než když zástupci vedení demokratického státu začínají vzdávat hold jiným státům.

„Hanba!“ odvětily davy. „Ano, vážení, je to hanba a zároveň zneužití, zpronevěření se ústavě, čin, jenž nelze vysvětlit jinak, než jako směřování k vyřízení jakýchsi partikulárních nebo osobních zájmů. A s tím nemůžeme souhlasit,“ dodal Kaczyński.

Vyjádření nedůvěry

Ministr Sikorski nazvedl nejen Právo a spravedlnost. Nápady šéfa diplomacie pobouřily i skupinu bývalých členů PiS seskupených okolo bývalého ministra spravedlnosti a dnešního europoslance Zbigniewa Ziobra. Tito lidé po nedávné prohře PiS v listopadových parlamentních volbách volali po hlubokých změnách ve straně a brzy byli kvůli tomu z ní vyloučeni. Vzápětí založili, zatím jen v Sejmu, dolní komoře parlamentu, uskupení Solidární Polsko (SP).

Právě „ziobristé“, jak je dle jejich lídra pokřtila média, se jako první rozhodli podat návrh na vyjádření nedůvěry ministrovi Sikorskému. Je jich však v Sejmu jen 18, a protože potřebovali nejméně 69 poslaneckých podpisů, obrátili se na své dávné stranické kolegy, kterých zbylo v Sejmu 136. (Od 15. prosince má už Solidární Polsko 19 poslanců. Připojil se k němu dosud nezařazený Ludwik Dorn, který kdysi byl také členem PiS, dokonce natolik blízkým bratrům Kaczyńským, že se mu říkalo třetí dvojče. Potom však upadl v nemilost a jako jeden z prvních byl přinucen stranu opustit.)

V prvním okamžiku chtěl Kaczyňski výzvě Solidárního Polska vyhovět, ale potom se PiS rozhodl podat takový návrh samostatně. Debata byla chvílemi bouřlivá, chvílemi veselá, její výsledek však nepřekvapil. Sejm šéfovi polské diplomacie nedůvěru nevyjádřil. Za Sikorského podpořily nejen dvě vládnoucí strany, ale i celá levice.

Millerovy výhrady

Nový šéf poslaneckého klubu opozičního Svaz demokratické levice (SLD) Leszek Miller, který jako premiér 1. května 2004 uváděl Polsko do EU, ministra zahraničních věcí vzápětí po jeho berlínském vystoupení rozhodně podpořil. Na přednášce ocenil jak jeho tón, tak teze požadující větší integraci, finanční disciplínu a také silnější politické vedení EU.

Předseda PiS Kaczyński od prvního okamžiku neskrýval nad berlínským vystoupením šéfa polské diplomacie Sikorského pobouření

Obvinění Sikorského, že snižuje polskou suverenitu a snaží se podrobit Polsko Němcům, shledal „úplně nerozumným a iracionálním“. Vyjádřil však lítost, že ministr své návrhy prezentoval na konci, a nikoli na začátku polského předsednictví EU, a kritizoval ho, že do svého vyjádření nezahrnul ani deklaraci o ratifikaci Listiny základních práv a svobod, ani kalendář vstupu Polska do eurozóny.

Dne 15. prosince, během debaty nad vyjádřením nedůvěry Sikorskému, byl Miller, už jako šéf SLD, preciznější. Ministr podle něho v Berlíně správně pojmenoval dilema, před nímž je EU: „Buď hlubší integrace, anebo rozpad.“ Millerovi se jen nelíbilo, že by podle Sikorského měly otázky náboženství a morálky navždy zůstat v gesci jednotlivých států. Protože by se za tím mohl mimo jiné skrývat nesouhlas s uznáním práva žen rozhodovat o svém mateřství.

Prezidentovo pero

Janusz Palikot byl ještě nedávno politikem vládnoucí Občanské platformy (PO). Se stranou se však před rokem rozešel a dnes vede novou levicovou stranu, kterou sám založil a pojmenoval Palikotovo hnutí (RP). Nečekaný volební úspěch mu především přinesla ostrá kritika působení vlády premiéra Donalda Tuska.

O to víc překvapivá se může zdát absolutní podpora, které se Sikorskému po projevu v Berlíně dostalo od Palikota a jeho hnutí. V článku v deníku Rzeczpospolita Palikot sice šéfovi diplomacie vytknul „opomenutí“ v otázce evropských daní, ale ihned dodal, že navzdory tomu si ministr kvůli berlínskému projevu, odvolání nezaslouží. „Proto ho bude Palikotovo hnutí v Sejmu chránit před útoky lunatiků z PiS a Solidárního Polska odtržených od reality,“ řekl také Palikot.

Během debaty nad návrhem vyjádřit Sikorskému nedůvěru se Palikot vyjádřil ještě pádněji. Řekl, že má blíž k „příslovečnému Schmidtovi a Neumannovi (lidová synonyma pro Němce – pozn. red.) než ke Kaczyńskému nebo Ziobrovi“. Osobně by se mnohem lépe cítil „v evropském státě, v němž by mi vládli Němci, Francouzi, než v Polsku, kde mám vás jako krajany“, vmetl Palikot poslancům PiS a SP.

„Prezentoval jsem své návrhy. Je možné s nimi souhlasit, nebo nesouhlasit, ale je třeba diskutovat o budoucnosti Evropské unie,“ řekl Sikorski

„Chceme federální Evropu, chceme jeden evropský stát,“ deklaroval hned na začátku vystoupení. A na jeho konci oznámil, že jeho uskupení entuziasticky přijímá rozhodnutí polské vlády a žádá, aby premiér a šéf diplomacie projevili „větší rozhodnost“. A vzápětí ministrovi Sikorskému předal pero... prezidenta Lecha Kaczyńského, jímž tragický zesnulý prezident podepsal Lisabonskou smlouvu. Ministrovi zahraničí zároveň přál, aby se pero při podepisování další smlouvy nezaseklo.

Ministrova radost

Co tomu všemu říká Sikorski? Už po prvních obviněních na svou adresu měl radost, že „konečně máme diskusi o budoucnosti Evropské unie“. A vyjádřil naději, že opozice předloží vážné protinávrhy.

„Prezentoval jsem své návrhy. Je možné s nimi souhlasit, nebo nesouhlasit, ale je třeba diskutovat o budoucnosti Evropské unie. Máme vážnou krizi, před níž Polsko neuteče,“ řekl po několika počátečních hodinách poprasku, jenž vznikl po jeho berlínském projevu.

Projev Radoslawa Sikorského reflektuje také Rudolf Kučera v analýze: Ve vztahu k Německu a EU bychom se od Poláků mohli učit.