Ceska Pozice

Zoufalá klausovská filipika

Jedna z prvních publikací Institutu Václava Klause se nepovedla. Místo diskuse ke sporu o amnestii je jen PR výkřikem věrných.

Václav Klaus je extrémně pilný autor. Píše i v letadle, i když ostatní spí nebo se bojí při turbulencích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václav Klaus je extrémně pilný autor. Píše i v letadle, i když ostatní spí nebo se bojí při turbulencích. | foto: © www.klaus.czČeská pozice
Václav Klaus je extrémně pilný autor. Píše i v letadle, i když ostatní spí nebo se bojí při turbulencích.

Začali jsme si v redakci ČESKÉ POZICE budovat monotematickou knihovičku. Na trhu je totiž nová a premiérová publikace vznikajícího Institutu Václava Klause, která nese hrdý název: Spor o amnestii. Jde o publikaci č. 1/2013, takže se dá očekávat, že „studijní a výzkumná obecně prospěšná společnost“ přijde ještě letos s dalšími opusy. Kdo však od institutu čeká podnětné intelektuální spisy atakující akademické výšiny a čtenářské IQ, bude zaražen již tímto prvním svazkem – či spíše 128stránkovým „svazečkem“.

Místo o „spor“ z titulu brožurky jde o jednoznačnou „obhajobu“, která takřka nic nového nepřináší. Bohužel. Je jen secvaknutým pamfletem nejbližších bližních končícího prezidenta Václava Klause. Místo novátorských myšlenek jde o přetisky mediálních výstupů pana prezidenta (v České televizi, v Radiožurnálu nebo v Mladé frontě DNES) či plné znění kontroverzní amnestie, jejíž dobrotu nedokážou pochopit jednak primitivní novináři, dále část právnické obce, ale ani převážná většina (zjevně ohavně manipulované) veřejnosti.

Naštěstí je tu SPOR, který nám vysvětluje, co nechápe tolik lidí. Amnestie je prezidentovo právo, a je to projevené dobro, milosrdenství. Vysvětlují nám to v publikaci experti jako Petr Hájek v přetištěném rozhovoru z Parlamentních listů (s půvabnou větou „Oprávněné kritiky nejsou žádné.“), dále Milan Knížák s článkem z Práva (kde se dovolává mouder jihokorejského myslitele Ahaeho: „Člověk je zodpovědný především za své okolí.“), ale i dvorní hradní právník Pavel Hasenkopf či exposlanec ČSSD Zdeněk Koudelka, kteří se měli spolu s Ladislavem Jaklem podle Lidových novin podílet na přípravě amnestie.

Petr Hájek pro Parlamentní listy: Oprávněné (kritiky) nejsou žádné.Jejich statě již nejsou kopírované z novin a zabývají se obecněji historií amnestií i dlouhými a nepřiměřenými průtahy ve výkonu české justice. „Pokud státní zastupitelství a soud nejsou schopni za osm let dosáhnout rozsudku, je správné stíhání skončit,“ tvrdí Koudelka na straně 44.

Další člen prezidentského ansámblu, poradce Jiří Payne, představuje na třech stranách filozofický koncept spravedlnosti a přichází s odvážným tvrzením: „Za posledních šest či sedm let došlo k masivnímu návratu k socialistickému právu.“ Další Klausovi poradci, Jan Lupoměský a Stanislava Janáčková, vidí v kritice amnestie nikoliv věcný útok na ni, ale přímo na prezidenta Klause. Janáčková k tomu v LN napsala: „Upíráme prezidentovi právo, které mu dává Ústava a které měli všichni jeho předchůdci. Protestuji!“

Místo odborné literatury zbožné e-maily

Na úporně dogmatické brožurce vzdělávacího institutu profesora Klause, držitele 45 čestných doktorátů, je nejzajímavější úplná absence jakýchkoliv odkazů na literaturu nebo očekávané snahy pochopit podstatu tohoto společenského „sporu“. Místo toho knížka končí citací dopisů a e-mailů (sic!) na podporu velkého státníka a jeho neochvějné moudrosti, jemuž ale nyní důvěřuje pouhých 26 procent veřejnosti. Na Hrad napsali aktivisté z Akce D.O.S.T., vazební kaplan z Olomouce a také autoři nejméně 23 e-mailů, přičemž jména redakce anonymizovala.

„Vážím si Vás jako prezidenta, ale především jako člověka, který si vždy stojí za svým názorem, ale zároveň dokáže naslouchat názorům jiným. Buďte takový i nadále, nenechte se zlomit. Stojíme při Vás,“ projevuje podporu jistá L.K. Jízlivě se chce zeptat, zda finální tečku za zoufalou filipikou proti „všem, kdož už nevěří“, nepsala sama Lívie Klausová...

Nikdo Klausovi neupírá právo na využití institutu amnestie. Co je mu tak mocně občany vyčítáno, je její tragické formulování, vyznění a dopady. Publikace nového Institutu Václava Klause pak není dílem vzdělávacím, natož výzkumným, ale pouhým PR spiskem, který vypadá, jakoby se s ním chtěl potěšit někdo, kdo jiným názorům naslouchat nechce a kdo se bojí práva ostatních kritizovat v demokratické společnosti cokoliv.

Buď jak buď, dáme v redakční knihovničce nejspíše ještě šanci počinu 2/2013 z dílny Institutu Václava Klause. Ale jestli bude takhle prvoplánově propagandistický, nebude již důvodu za 165 korun kupovat další.

O novoroční prezidentské amnestii jsme vydali sérii článků.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.