Změna: Nikoliv Kavkaz se chce trhnout od Ruska, ale Rusko od Kavkazu

V ruské společnosti sílí etnické konfrontace, avšak nacionalistické strany této tendence zatím nedokázaly využít, píše Gábor Stier.

Gábor Stier 12.9.2013

Proti imigrantům protestovali ruští ultranacionalisté například na prvního máje před věma lety v Moskvě. foto: © ReutersČeská pozice

Proti imigrantům protestovali ruští ultranacionalisté například na prvního máje před věma lety v Moskvě.

Ačkoliv se díky sociální politice Kremlu a viditelnému zlepšení životní úrovně v posledních letech podařilo zpomalit, ba dokonce dočasně i zcela pozastavit úbytek obyvatelstva, demografické problémy do budoucna ohrožují nejen fungování ekonomiky, ale dokonce i bezpečnost Ruska. Právě proto je podle odborníků i politiků nezbytné vyplnit toto vakuum cizími dělníky.

Tento proces ovšem způsobuje další snižování poměru ruského etnika vzhledem k celkové populaci, což přirozeně zvyšuje společenské napětí. To dokazuje rovněž skutečnost, že 35 procent Rusů považuje migranty ze sousedních regionů a zemí za jedno z největších nebezpečí z hlediska národní bezpečnosti.

Na základě jednoho z nejnovějších průzkumů veřejného mínění provedeného agenturou Romir existuje především v Moskvě silná averze vůči přistěhovalcům ze zahraničí i z jiných částí země. Na 95 procent obyvatel hlavního města a 85 procent z celkové populace má za to, že v zemi by mělo hrát vůdčí roli ruské obyvatelstvo neboli etničtí Rusové.

V očích většiny přitom nepřítele nepředstavuje Západ, nýbrž přistěhovalci z východu a z jihu, především ze Severního Kavkazu. Až 70 procent Moskvanů se ztotožňuje s heslem Rusko Rusům!, zatímco 73 procent z nich souhlasí se sloganem Přestaňme krmit Kavkaz! Zajímavé je, že pouhých 36 procent dotázaných chová podobné antipatie i vůči obyvatelům Dálného východu.

Odcizení Severního Kavkazu

V souvislosti s tím tudíž zřejmě nepřekvapí, že jen za poslední dobu přerostly na moskevském Manéžském náměstí, v karélijském Kondopogu a naposledy v Pugačově v Saratovské oblasti etnické konfrontace vůči obyvatelům pocházejícím ze Severního Kavkazu v důsledku zabití místního občana v otevřené střety a protesty. Jako důvody se s oblibou uvádějí agresivita obyvatel Kavkazu, ruský nacionalismus, rozdíly v myšlení nebo vnější síly podkopávající etnický smír. Celý problém je však mnohem složitější.Za poslední dvě desetiletí se Severní Kavkaz v podstatě vymanil z ruských ústavních, mentálních a společenských mezí

Jak podotýká politolog Andrej Jepifancev, k vyostření konfliktu vedou dva současně probíhající procesy. Během prvního se za poslední dvě desetiletí Severní Kavkaz, především pak Dagestán, Ingušsko a Čečensko, v podstatě vymanil z ruských ústavních, mentálních a společenských mezí. Nové generace se už s Ruskem neztotožňují. Jejich identita je určována především islámským náboženstvím a příslušností k určitému klanu. Chtějí žít podle vlastních zákonů a vyhovuje jim situace, v rámci níž jsou podle ústavy plnoprávnými státními občany, z hlediska svých povinností se však často schovávají za islám nebo rodové zájmy.

Jepifancev se navíc domnívá, že posun těchto regionů směrem k náboženskému a etnickému archaismu vedl až ke krachu ekonomiky, potažmo s tím k prohlubujícím se sociálním problémům. Není náhoda, že tyto republiky žijí z 80 procent z centrálních dotací, což vyvolává nespokojenost ruských regionů. Tu podle politologa ještě zvyšuje skutečnost, že významná část této podpory v konečném výsledku napomáhá kavkazské expanzi. Zkorumpovaní představitelé jižních elit totiž právě díky těmto penězům prorážejí do ruských oblastí, podhodnocováním reálné ceny omezují místní malé a střední firmy, a tím si podmaňují trh.

V prostředí, jež je pro ně cizí, se navíc přirozeně uzavírají a i mimo domov si vytvářejí jakousi vlastní Machačkalu, ve které žijí podle vlastních, často středověkých pravidel, což nejen dále zvyšuje napětí mezi etniky, ale také brání rozvoji dotyčné oblasti. Jejich vliv však posiluje nejen síla, jež se skrývá v soudržnosti dané penězi a rodovým systémem, ale i to, že se za ně často staví i ústřední moc. V zásadě kvůli korupci, nejednou však také proto, že pozitivní diskriminace těchto menšin podle ní pomáhá zajistit udržení smíru mezi etniky.Vládnoucí moc v obavách o zachování stability konejší místní obyvatele, zatímco ty, kdo přicházejí z Kavkazu, ani nenapadne cokoliv na této příhodné situaci měnit

To však vede jen do slepé uličky, neboť – jak je vidět – ruské obyvatelstvo, které se cítí jako bezbranné a upozaďované, se proti tomuto stavu čím dál častěji bouří. Situace se tedy obrátila, a už to není Kavkaz, kdo se chce odtrhnout od Ruska, ale Rusové od Kavkazu. Vládnoucí moc však v obavách o zachování stability konejší místní obyvatele, zatímco ty, kdo přicházejí z Kavkazu, ani nenapadne cokoliv na této příhodné situaci měnit. Rozdíly uvnitř ruské společnosti se tak jen dál prohlubují.

I šaría by znamenala pokrok

„Konfrontace tady sice je, ale zdaleka není nepřekonatelná,“ prohlašuje přední žurnalista Maxim Ševčenko, který je o poznání optimističtější než Jepifancev a podle nějž situaci zhoršuje neinformovanost ruské mládeže, stejně jako je dodnes cítit, že se vláda v době válek v Čečensku pochopitelně snažila společnost vědomě naladit proti Kavkazu.

Ševčenko, spolupředseda zvláštní komise Společenského výboru pro otázky Kavkazu, jako odborník na tuto oblast soudí, že budoucnost Kavkazu je z hlediska ruského vývoje vážným problémem, který nelze vyřešit bez obnovení právního státu. Jak zdůrazňuje, jakýkoliv právní řád – ať už třeba šaría – by oproti současnému chaosu a korupci představoval pokrok, neboť řád a zákonný rámec byly už základem Římské říše. Občanský status je totiž nadřazen etnické příslušnosti.

Vedle tradiční antipatie vůči kavkazským národům je obraz cizího nepřítele posilován rovněž čím dál početnějšími přistěhovalci pocházejícími z okolních zemí, především ze Střední Asie. Navzdory citelnému zhoršení situace poskytuje důvod k optimismu fakt, že politický nacionalismus a spontánní protesty probíhají zatím odděleně vedle sebe.Politický nacionalismus a spontánní protesty probíhají zatím odděleně vedle sebe

Jak totiž potvrzuje i zmíněný průzkum agentury Romir, celá polovina obyvatel by v odpovědi na konkrétní dotaz přistěhovalce nejraději deportovala, nicméně v uvažování většiny etnická otázka nefiguruje na předních místech. Většina navíc odmítá radikální nacionalistické strany. Nejenže by je nepověřila reprezentováním svých zájmů, ale sama se jich také obává. 73 procent dotázaných, v „xenofobní“ Moskvě pak dokonce 89 procent respondentů, se postavilo rovnou za zákaz nacionalistických organizací a řešení problémů s imigranty by svěřilo kozáckým či jim podobným dobrovolnickým uskupením. I na tomto poli však v zásadě očekávají řešení od státu, který v souladu s tím zahájil kromě efektních akcí připomínajících politickou kampaň, jež probíhají především na tržištích, nově také regulaci – v podstatě zpřísňování pravidel pro přistěhovalce.

Nová pravidla pro imigranty

Jedním z důležitých komponentů připravované nové koncepce je jednotný informační systém. Elektronickou identifikační kartu, která by fungovala mimo jiné i jako bankovní karta, by na základě potvrzení o zdravotním a důchodovém pojištění obdrželi kromě státních občanů i přistěhovalci s povolením k pobytu, čímž by se podařilo rozlišit legální a nelegální imigranty. Na základě bodového systému, který by bral v potaz vzdělání či sociální zvyky, by byli z celkové skupiny přistěhovalců vybráni ti užiteční. Úpravou by měly projít také přistěhovalecké kvóty.

V současnosti musejí zaměstnavatelé podávat žádost o zaměstnání přistěhovalců s devítiměsíčním předstihem. V budoucnu bude stačit zveřejnit dané místo v databázi pracovního úřadu, a pokud se na něj během dvou tří měsíců nepřihlásí ruský zájemce, může být přijat cizí dělník.Plány kladou velký důraz také na zamezení společenského vyloučení migrantů, jejich segregace a vytváření etnických enkláv

Již od května letošního roku jsou na hranicích registrováni i imigranti oprávnění ke vstupu bez víza, díky čemuž získávají úřady přesnější obraz o skutečném počtu přistěhovalců. V souladu s praxí v jiných zemích bude pro cizince ucházející se o práci zavedena také povinná zkouška z ruštiny. Za účelem urychlení vyhoštění cizinců, kteří v zemi pobývají nelegálně, bude vytvořena síť center. Tomu slouží rovněž již platná vyhláška, která opravňuje pořádkové orgány k zadržení osob bez platných dokumentů, jehož délka bude oproti dřívějším 48 hodinám záviset na rozhodnutí soudu. Stejně tak dojde ke zpřísnění trestního zákoníku, na jehož základě budou organizátoři ilegálního přistěhovalectví podobně jako v USA považováni za vůdce organizované kriminální skupiny.

Ke zmírnění tlaku, který doléhá na Moskvu a velkoměsta v evropské části Ruska, se usiluje rovněž o zatraktivnění Dálného východu a bajkalského regionu, jež by se měly stát prvořadým cílem zahraničních dělníků. Plány kladou velký důraz také na zamezení společenského vyloučení migrantů, jejich segregace a vytváření etnických enkláv. Tyto kroky jsou nejen v zájmu přistěhovalců, ale mají posloužit také jako prevence vzniku společenství, která jsou živnou půdou pro náboženský fundamentalismus.

Počet příspěvků: 2, poslední 8.9.2013 08:40 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.