Změna klimatu svědčí netopýrům. Jsou i tam, kde dosud byli vzácní

Česká společnost pro ochranu netopýrů každoročně monitoruje mezi šesti až devíti sty zimovišť – kromě hradu Zvíkov počítá netopýry také v jeskyních, štolách, dolech i ve sklepeních. V uplynulých letech odborníci napočítali v České republice na 50 tisíc netopýrů 15 až 18 druhů. Přitom ještě před 20 lety to bylo okolo 15 tisíc jedinců.

Eliška Nová 20.3.2020
Vědci z Přírodovědecké fakulty UK v těchto dnech finišují se programem sčítání... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vědci z Přírodovědecké fakulty UK v těchto dnech finišují se programem sčítání... | foto:  Petr Topič, MAFRA
Vědci z Přírodovědecké fakulty UK v těchto dnech finišují se programem sčítání...

Ve větrném počasí vypadá hrad Zvíkov opuštěně. Ale to je mýlka. Královské zdi hostí na 50 návštěvníků, kteří mají zdejší pobyt především s noclehem. Zvíkov je jedním z mnoha útočišť netopýrů v Česku. V jeho sklepeních pravidelně zimují. A také přijímají návštěvy. Česká společnost pro ochranu netopýrů sem přijíždí vždy na přelomu února a března. S baterkami a notýskem. Všechny hosty je totiž třeba přepočítat. Neděje se to jen na Zvíkově.

Organizace každoročně monitoruje mezi šesti až devíti sty zimovišť – kromě Zvíkova počítá zhruba sto odborníků netopýry v jeskyních, štolách, dolech i ve sklepeních. „Chceme vědět trendy v jejich početnosti, protože jsou ohrožení. Třeba i proto, že mají jen jedno mládě za rok, takže se nedokážou rychle namnožit. V sedmdesátých letech to vypadalo, že některé druhy v Evropě vymřou,“ líčí biolog Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. To se ovšem mění.

Vrápenec malý

V uplynulých letech odborníci „napočítávali“ v Česku na 50 tisíc netopýrů 15 až 18 druhů. Přitom ještě před 20 lety to bylo okolo 15 tisíc jedinců. Dat už má Česká společnost pro ochranu netopýrů poměrně dost – létající savce z řádu letounů u nás počítá už déle než 50 let. „Celkově se z více než 50letého sledování dá spolehlivě říct, že naprostá většina druhů buď přibývá či má stabilní početnost. Nejvíce přibývajícími druhy jsou ty teplomilné,“ říká Lučan. Netopýři tak – podobně jako jiní živočichové – potvrzují fakta předkládaná klimatology.

Je tepleji a do českých koutů zavítávají i druhy, jež by jinak zima odradila, a usazují se na místech, kde byli dosud vzácní. Důkazem je vrápenec malý. Když ho vědci na Zvíkově spatří, neodpustí si zvolání: „To snad není možné!“ Do Česka se rozšířil ze Středomoří zřejmě ve středověku. Je teplomilný. Zatímco na Písecku se příliš nevidí, na Moravě je běžný. Poznat ho lze snadno – visí ze stropu obalený vlastními křídly a připomíná hrušku. Váží zhruba pět gramů, má asi sedm centimetrů a dožívá se přes 30 let. Samice má mládě i jednou za dva roky, ze všech druhů se množí nejpomaleji.

Netopýři podobně jako jiní živočichové potvrzují fakta předkládaná klimatology. Je tepleji a do českých koutů zavítávají i druhy, jež by jinak zima odradila. Důkazem je vrápenec malý. Do Česka se rozšířil ze Středomoří zřejmě ve středověku. Je teplomilný. Zatímco na Písecku se příliš nevidí, na Moravě je běžný.

Teplo přilákalo i netopýra velkého, okřídlence původně rovněž ze Středozemí, kde žije v teplých jeskyních. „Spolu s oteplováním jdou jejich počty prudce nahoru,“ říká biolog. Vrápenec je dnes nejpočetnějším druhem na českých zimovištích, bývá ho okolo 30 tisíc jedinců. Netopýr velký ho s deseti tisíci jedinci následuje.

Netopýři jsou i dalším důkazem, že intenzivní zemědělství a rozloha českých polí vyhání z krajiny různé druhy zvířat. K zajícům, skřivanům nebo koroptvím patří i netopýr dlouhouchý. Nesvědčí mu současný způsob hospodaření v otevřené zemědělské krajině ani ztráta úkrytů v tradičních hospodářských budovách. Netopýr dlouhouchý je proto jediným druhem, který u nás dlouhodobě ubývá.

Počítání netopýrů vypadá na první pohled jednoduše – posvítíte baterkou do škvír. Zaměřit malého savce, který má pět až osm centimetrů, a postřehnout ho ve skulině, je však práce pro zkušené oko. Kdo ho nemá, pravděpodobně by shledal, že na Zvíkově netopýři vyhynuli. Většinou je v jedné škvíře víc zvířat, která se tulí k sobě, což však zaměření netopýra ztěžuje. U jiných je to o poznání snazší, protože visí volně v prostoru. Takových je ale na Zvíkově jen pár.

I několik tisíc

„Dřív netopýry z děr vytahovali, kroužkovali je a zkoumali všemožnými způsoby. Nic se o nich nevědělo. Od roku 1969 se počítají jen vizuálně, biologové se je naučili poznávat, takže je při sčítání nemusejí rušit. Data proto mají spolehlivost, protože kdybychom všechny netopýry vzbudili a vytáhli, za rok už na stejném místě zimovat nebudou. Nejsou hloupí,“ vysvětluje Lučan. Česko má v počítání okřídlených savců nejdelší časovou řadu na světě. Nejdéle sčítanými lokalitami jsou Český kras, lomy Velká a Malá Amerika nebo Koněpruské jeskyně na Berounsku.

Ve středočeských Amerikách se netopýři počítají o poznání snáz. Ze stropu jich podle Lučana visí stovky. Na největších zimovištích je netopýrů i několik tisíc. Ve velkých počtech se vyskytují třeba v Jeseníkách, Malé Morávce i v Českém krasu. Odborníků, kteří tady sčítají, musí být aspoň deset, i tak je to práce od rána do večera. Obrovské zimoviště je ukryto i pod Slapskou přehradou. Když se stavěla, musela se voda odpustit, vznikly proto štoly. Každý rok je tady mezi čtyřmi až pěti tisíci netopýry. Dostat se k nim lze jen na lodi. Po stovkách zimují zvířata v Pošumaví nebo v Krušných horách.

Na největších zimovištích je netopýrů i několik tisíc. Ve velkých počtech se vyskytují třeba v Jeseníkách, Malé Morávce i v Českém krasu. Odborníků, kteří tady sčítají, musí být aspoň deset, i tak je to práce od rána do večera. Obrovské zimoviště je ukryto i pod Slapskou přehradou. Každý rok je tady mezi čtyřmi až pěti tisíci netopýry. Po stovkách zimují zvířata v Pošumaví nebo v Krušných horách.

„Hele! Tady je barbie,“ zvolá někdo ve sklepení na Zvíkově. Kdo by očima hledal dlouhovlasou blonďatou panenku nebo něco, co se jí podobá, nenašel by. Barbie je přezdívka pro netopýra černého. Jeho vědecký název zní Barbastella barbastellus. Zní to jako panenka – ta pravá od Mattela. Kvůli svému splácnutému čumáčku vypadá spíš jako vzdálený příbuzný mopse, malého psa. Netopýři nejsou na královském hradě na jihu Čech pouze v zimě. Objevují se tady i v létě.

„Mají speciální způsob života. Od května do července jsou samice v mateřských koloniích i s mláďaty. Od konce července v masách nalétávají na místa, kde pak část z nich zůstane na zimu. Vědí, že se tam navzájem potkají, přilétají z obrovské oblasti a páří se. Je to jako s hospodou; člověk ví, že když přijde, vždycky někoho potká,“ popisuje Lučan.

Součástí tradičního prohlídkového okruhu však netopýři nejsou. Po Zvíkově průvodce nechodí. Ale dozvědí se o nich třeba děti ze školky z vedlejší vesnice či účastníci školních výletů z Písku, které doprovází po hradě místní zaměstnanci. Netopýří spánek se pomalu končí. Během něj letouni dokážou přizpůsobit tělesnou teplotu té ve svém okolí, srdce má dva tepy za minutu, a tím šetří energii. Brzy však už Zvíkov opustí.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.