Život během pandemie: Stát by měl pobídkami podpořit solidaritu lidí

Epidemie snížila příjmy zhruba třetiny lidí, vyplývá z výzkumu Život během pandemie, který vede sociolog Daniel Prokop. Vláda by proto měla lidem v nouzi pomoci a ostatní motivovat, aby se chodili dobrovolně testovat a podpořit finančně práci z domova, říká v rozhovoru.

Marek Hudema 28.11.2020
Daniel Prokop, sociolog. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Daniel Prokop, sociolog. | foto:  Michal Sváček, MAFRA
Daniel Prokop, sociolog.

Sociolog Daniel Prokop, který vede výzkum Život během pandemie, v rozhovoru mimo jiné říká: „Desetina našich respondentů žije v domácnostech, jež krize těžce zasáhla. Příjmy jim klesly o 30 a více procent a zároveň mají malé úspory. Lehce bylo zasaženo okolo čtvrtiny domácností, které přišly o desetinu příjmů a nemají finanční polštář na déle než půl roku. Celkově se epidemie dotkla zhruba třetiny populace.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak se zatím odrazila, zejména ekonomicky, epidemie nového koronaviru na životě lidí v Česku?
PROKOP: První, jarní vlna epidemie nevedla k větší nezaměstnanosti a nyní ještě uvidíme. Pomalý nástup nezaměstnanosti má víc důvodů. Za prvé, český systém dost chrání zaměstnance, nejde je jen tak najednou propustit. Za druhé, zafungoval systém státní podpory zachování pracovních míst, který na jaře v jednom okamžiku podporoval 700 tisíc pracujících. Nyní je to asi 150 tisíc. A za třetí, hodně lidí u nás pracuje na dohody či jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

První, jarní vlna epidemie nevedla k větší nezaměstnanosti a nyní ještě uvidíme. Pomalý nástup nezaměstnanosti má víc důvodů. Za prvé, český systém dost chrání zaměstnance, nejde je jen tak najednou propustit. Za druhé, zafungoval systém státní podpory zachování pracovních míst, který na jaře v jednom okamžiku podporoval 700 tisíc pracujících. Nyní je to asi 150 tisíc. A za třetí, hodně lidí u nás pracuje na dohody či jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Část dohodářů nárok na podporu nemá a OSVČ vyčkávají s ukončením živnosti, takže je nevidíme jako nezaměstnané. Zároveň je hodně lidí, kteří mají zkrácenou mzdu nebo snížené příjmy. Nějaké omezení práce dopadlo podle našeho výzkumu Život během pandemie nejprve na 30 procent lidí a postupně to klesalo až na 15 procent na začátku září. Projevuje se to v hospodaření domácností. Desetina našich respondentů žije v domácnostech, jež krize těžce zasáhla.

Příjmy jim klesly o 30 a více procent a zároveň mají malé úspory. Lehce bylo zasaženo okolo čtvrtiny domácností, které přišly o desetinu příjmů a nemají finanční polštář na déle než půl roku. Celkově se epidemie dotkla zhruba třetiny populace. V říjnu jsme sledovali mírné zhoršení u OSVČ a lidí z obchodu a služeb.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik lidí plánuje méně nakupovat a šetřit?
PROKOP: Zhruba čtvrtina domácností plánuje omezení výdajů. A nejpostiženější desetina lidí chce šetřit nejvíc a navíc zvažuje i půjčky. Má to dva dopady. Omezení utrácení zbrzdí ekonomiku a části lidí hrozí předlužení. Zároveň lidé, jimž poklesly příjmy, mají tendenci odmítat vládní opatření proti epidemii a více reportují symptomy úzkostných a depresivních poruch. Ekonomický propad má závažné společenské následky a nedá se podceňovat.

LIDOVÉ NOVINY: Máme čekat příští rok vlnu exekucí? Mimochodem, asi 350 tisíc lidí si na jaře odložilo splácení úvěrů a podle odhadu bank 20 až 50 tisíc lidí zřejmě nebude moci splácet.
PROKOP: K exekuci ale nevedou jen půjčky v bance. Počet lidí směřujících k exekuci pak může být dvou- až trojnásobný. Když jsme dělali průzkum exekuovaných, zjistili jsme, že jen 60 procent z nich se dostalo do exekuce nesplácením půjček a i z těch 60 procent měla řada půjčku od nebankovní společnosti. Může tu být tedy 60 až 150 tisíc lidí směřujících do problémů.

Zhruba čtvrtina domácností plánuje omezení výdajů. A nejpostiženější desetina lidí chce šetřit nejvíc a navíc zvažuje i půjčky. Má to dva dopady. Omezení utrácení zbrzdí ekonomiku a části lidí hrozí předlužení. Zároveň lidé, jimž poklesly příjmy, mají tendenci odmítat vládní opatření proti epidemii a více reportují symptomy úzkostných a depresivních poruch. Ekonomický propad má závažné společenské následky a nedá se podceňovat.

Už před epidemií bylo v Česku 800 tisíc lidí v exekuci. Proto má řada lidí příjmy na černo nebo napsané dohody na své známé a o to velmi rychle a snadno v krizi přijdou. Navíc příjmy v černé či šedé zóně řádně nevidíme, takže hned ani pokles příjmů, a co se děje a v jakém rozsahu, zjistíme až se zpožděním v poklesu spotřeby či podle nárůstu exekucí.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste se o odmítačích vládních protiepidemických opatření. Kolik jich je? Mluvil jste o deseti procentech, ale nedávno jste tvrdil, že jsou to jen jednotlivá procenta.
PROKOP: Téměř 30 procent lidí bylo v posledním týdnu října v našem výzkumu problematických. Ale nejsou to radikální odmítači. Za prvé, jsou to lidé, kteří nemoc podceňují a nechápou správně rychlost přibývání nových případů. Například až dvakrát podceňují počet hospitalizovaných. Je to skupina často mladších lidí, kteří se tolik nedívají na televizi a nezajímají o politiku.

Další skupinou jsou lidé, kteří epidemii přisuzují závažnost a chápou její rozsah, ale neomezili své kontakty s ostatními. Často jsou to lidé, kteří nepracují z domova, i když na jaře z domova pracovali. Zaměstnavatel je nechává na pracovišti, a oni nemohou omezit své mezilidské kontakty. Za třetí, je tu pět až sedm procent obyvatel, kteří jsou proti vládním opatřením a snaží se nenosit roušky a podobně. Sabotéři pocházejí často z lidí, jimž na podzim hodně klesl příjem. Ostatním spíše na jaře a už neklesá.

Počet lidí směřujících k exekuci pak může být dvou- až trojnásobný. Když jsme dělali průzkum exekuovaných, zjistili jsme, že jen 60 procent z nich se dostalo do exekuce nesplácením půjček a i z těch 60 procent měla řada půjčku od nebankovní společnosti. Může tu být tedy 60 až 150 tisíc lidí směřujících do problémů.

Ukazuje to, že ekonomické problémy jsou propojeny s epidemiologickými, a vláda nemůže nechat padnout skupiny lidí na dno s odůvodněním, že na rozdíl od jara už nemá tolik peněz na to jim pomoci. Protože co vede k nižší ochotě dodržovat protiepidemická opatření, to ztěžuje boj proti epidemii, protahuje částečná omezení a to znamená nakonec vyšší náklady, než kdyby vláda těmto lidem pomohla.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je velká skupina lidí, kteří by chtěli nechat epidemii volný průběh bez ohledu na zdravotní následky?
PROKOP: V našem průzkumu jsme se v poslední třetině října lidí ptali, zda se má nechat epidemii volný průběh, nechat opatření, jak jsou, nebo zda se mají zpřísnit. Deset procent lidí odpovědělo, že epidemii se má nechat volný průběh, ale zhruba 50 procent řeklo, že se opatření mají zpřísnit. Ke sběru dat došlo z větší části před posledním zpřísněním. A „promořovačů“ je možná jen o pár procent víc, než nám přizná ve výzkumu. Ale rozhodně jich není mnoho.

Nelze vyloučit, že pokud budou současná opatření trvat déle, počet lidí, kteří by epidemii nechali volný průběh, poroste. Může to nastat, až se situace zdánlivě uklidní a denní počet infikovaných klesne na polovinu či třetinu současného počtu. Bude „klid“, ale zároveň nebude možné vládní opatření zrušit, protože by kvůli vysokému počtu nakažených přišla okamžitě třetí vlna epidemie. Pro vládu bude velmi těžké zavedená omezení proti tlaku byznysu a části veřejnosti udržet.

Už před epidemií bylo v Česku 800 tisíc lidí v exekuci. Proto má řada lidí příjmy na černo nebo napsané dohody na své známé a o to velmi rychle a snadno v krizi přijdou. Navíc příjmy v černé či šedé zóně řádně nevidíme, takže hned ani pokles příjmů, a co se děje a v jakém rozsahu, zjistíme až se zpožděním v poklesu spotřeby či podle nárůstu exekucí.

Musíme se proto snažit, aby počet infikovaných rychle klesl. Modeláři epidemií z Centra pro modelování biologických a společenských procesů říkají, že nejlepší by bylo tvrdé uzavření ekonomiky, a tím i rychlé snížení počtu nákaz. Možností je ale i testovat hodně lidí a vychytávat původce nemoci, motivovat lidi k práci z domova a více proplácet dobu v karanténě, aby se nevyhýbali testům. Přerušení kontaktů na pracovišti je důležité, protože tam se kromě rodin virus nejvíce šíří.

LIDOVÉ NOVINY: Vaše data ukazují, že z domova pracuje na podzim mnohem méně lidí než na jaře. Proč?
PROKOP: Ano, od jara pracovalo nějakou dobu z domova zhruba 30 procent aktivních lidí, jichž se ptáme. Podle nejnovějších, říjnových dat to bylo jen 16 procent pracujících, nyní to může být už 18 až 20 procent. Takže potenciál stále nevyužíváme naplno. Z lidí, kteří někdy pracovali z domova, a nyní nepracují, nám 60 procent řeklo, že znovu pracovat z domova by pro ně nebyl problém.

Většinou je tedy překážka na straně zaměstnavatelů, kteří buď nechtějí platit za vybavení zaměstnanců pro práci doma, nebo se bojí poklesu efektivity jejich práce. Nakolik skutečně klesá doma produktivita práce, ale nevím. Výzkumy, jež to zjišťovaly, vycházejí z dotazování vybraných firem, což je dost subjektivní.

Ekonomické problémy jsou propojeny s epidemiologickými, a vláda nemůže nechat padnout skupiny lidí na dno s odůvodněním, že na rozdíl od jara už nemá tolik peněz na to jim pomoci. Protože co vede k nižší ochotě dodržovat protiepidemická opatření, to ztěžuje boj proti epidemii, protahuje částečná omezení a to znamená nakonec vyšší náklady, než kdyby vláda těmto lidem pomohla.

LIDOVÉ NOVINY: Někteří lidé ovšem nemohou pracovat z domova, proto jim nákaza hrozí víc. Není to nové rozdělení společnosti? A nezvětšuje epidemie i napětí mezi mladými a starými, protože omezení dopadají na všechny, přičemž jsou nemocí ohroženi především starší lidé?
PROKOP: Většina lidí nemůže přejít na práci z domova a často jde o lidi ekonomicky postižené protiepidemickými opatřeními. Chodí do práce, mají větší riziko, že se nakazí a navíc kvůli jejich nižším příjmům pro ně karanténa a nízká nemocenská může být ekonomicky likvidační. Nestačí jim na pokrytí jejich životních nákladů.

Pokud jde o mladé a staré, právě mladí museli více omezit své kontakty. Kromě toho, že jsou zavřené školy, jsou u nás restrikce zaměřeny nejvíc na volnočasové aktivity, kterých využívali právě mladí. Není asi divu, že mladým nejvíc narostly už na jaře problémy s duševním zdravím. Zároveň nejsou koronavirem tolik přímo ohroženi. Mají tak na boj s epidemií nejvyšší subjektivní náklady a nejmenší přínosy. Klade to velké nároky na jejich smysl pro solidaritu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se s požadavky na solidaritu se zbytkem společnosti vyrovnali?
PROKOP: Nejmladším lidem v uplynulých týdnech aktivita kontaktů klesla. Problém u nich je, že se oproti jaru méně chrání – to se netýká jen roušek, ale mytí rukou, vyhýbání se přeplněným místům, jako jsou obchody a MHD, či omezování fyzických kontaktů a kontaktů s lidmi, kteří mohli být nakažení.

V našem průzkumu jsme se v poslední třetině října lidí ptali, zda se má nechat epidemii volný průběh, nechat opatření, jak jsou, nebo zda se mají zpřísnit. Deset procent lidí odpovědělo, že epidemii se má nechat volný průběh, ale zhruba 50 procent řeklo, že se opatření mají zpřísnit. Ke sběru dat došlo z větší části před posledním zpřísněním. A „promořovačů“ je možná jen o pár procent víc, než nám přizná ve výzkumu. Ale rozhodně jich není mnoho.

U střední generace mezi 35 a 54 lety je zase problém, že méně omezili počet kontaktů – protože častěji než na jaře chodí do práce. Měli bychom obě skupiny motivovat, aby se nechávaly testovat, chodily do karantény, pracovaly z domova a chránily se. Solidarita se totiž postupně vyčerpává a my ji možná budeme potřebovat až do léta.

LIDOVÉ NOVINY: Co je tedy třeba udělat?
PROKOP: Vrátím se k omezením kontaktů na pracovišti. Stát by mohl dovolit paušální příspěvek zaměstnancům na home office, který zaměstnanec nedaní a který si zároveň může zaměstnavatel dát do nákladů. Či prozatím, jak jsme to navrhli na Národní ekonomické radě vlády, odpustit firmám zdravotní pojištění pro zaměstnance pracující z domova.

Stát by také mohl platit část testování zaměstnanců na koronavirus a podílet se na firemních platbách nemocenské zaměstnanců. Zároveň je třeba pomoci lidem, kteří se propadají na dno. Například rozšířit poskytování příspěvků na děti, aby na ně dosáhla i nižší střední třída, a uvolnit omezení pro poskytování dávek v mimořádné pomoci. Dlouhodobě by pak velká část peněz z evropských fondů měla jít do vzdělávání a vědy a výzkumu, abychom modernizovali ekonomiku a přizpůsobili se změnám vyvolaným pandemií.

LIDOVÉ NOVINY: O konci takzvaných montoven, modernizaci ekonomiky a podpoře vědy a vývoje se ale mluví už víc než čtvrt století…
PROKOP: Ono to není úplně jednoduché a navíc je tu velká setrvačnost, a to i v myšlení politiků, kteří podporují právě starý průmysl. Ministři průmyslu a financí třeba říkají, že většina lidí tu pracuje v průmyslu. Ano, jsme nadprůměrně průmyslová země, ale v průmyslu pracuje jen 35 procent zaměstnaných. Navíc jsou na průmyslu závislé některé regiony. Například v Německu v takových oblastech podporují i zaměření na zelenou ekonomiku a služby. Něco podobného je třeba udělat i u nás.

Stát by mohl dovolit paušální příspěvek zaměstnancům na home office, který zaměstnanec nedaní a který si zároveň může zaměstnavatel dát do nákladů. Či prozatím odpustit firmám zdravotní pojištění pro zaměstnance pracující z domova.

Nejjednodušeji lze rozvoj služeb nastartovat tak, že necháte lidem více peněz, aby měli větší spotřebu a vytvořili poptávku po službách. Je třeba také snížit počet exekucí, což může podpořit i návrh na rychlejší oddlužení. Celkově by se měly automaticky či pravidelně valorizovat daňové slevy na poplatníka, životní minimum, rodičovský příspěvek a přídavek na děti. A neměli bychom nechat osekat sociální systém úplně na dřeň, protože nám může v krizi sloužit jako stabilizátor ekonomiky a příjmů širší nižší střední třídy.

Daniel Prokop (36)

  • Sociolog, který se zaměřuje především na politický a sociální kvantitativní výzkum.
  • Zabývá se také tématy chudoby, stratifikace české společnosti, nerovností ve vzdělávání a populistickým diskurzem.
  • Nyní se podílí na projektu Život během pandemie, jehož cílem je zmapovat chování Čechů během epidemie i to, jak ovlivnila jejich život.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.