Ženám v byznysu už nestačí „kvartální pochvala“

Český odpor vůči návrhu kvót pro ženy ve vedení velkých firem je zástupný. Otázka zní: Lze změnit dějiny a má společnost právo je objevovat?

Politiku Evropské unie dlouhodobě inspirují ideály feminismu. Mnozí západní politici a političky proto usilují o opravdu rovné příležitosti pro ženy a muže. A je příznačné, že v souvislosti s návrhem eurokomisařky pro spravedlnost, základní práva a občanství a současně místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingové zavést kvóty pro ženy ve vedení velkých firem se pouze v západních, a nikoli českých médiích objevily titulky jako „Moderní den feminismu“ nebo „Dnes je historický den pro genderovou rovnost“. Zatímco jedna strana hovoří o dějinách, druhá se jich bojí.

I když cílem návrhu je nejprve zajistit 40procentní zastoupení žen v dozorčích radách státních kotovaných firem s více než 250 zaměstnanci, jeho čeští odpůrci a odpůrkyně nemají potřebu polemizovat ani s teorií managementu genderových vztahů, ani zpochybňovat nezávislé výzkumy, dle nichž by více žen v představenstvech přineslo společnosti vyšší ekonomický přínos. Vystačí si s mytologií „přirozených“ procesů.

V řadě západních zemí je problematika kvót spojená i se stranickými kvótami. Například rakouská europoslankyně Elisabeth Hlavacová vždy zdůrazňovala, že kvóty nesmírně pomohly nejen ženám, ale i celé společnosti. Donutily totiž muže, aby ženy skutečně vyhledávali a nemohli tvrdit, že „ženy prostě nejsou“.

ČESKÁ POZICE se věnovala návrhu Evropské komise na 40procentní zastoupení žen ve vedení velkých firem v článcích:

Znehybnění kolektivního nevědomí

Politika i byznys EU jsou spojené s objevováním dějin. Oproti tomu český protiunijní postoj je založen na široké koalici těžící ze sociálního nevědomí, jehož „přirozenou“ snahou je neměnit transhistorickou povahu mužské nadvlády. Genderové otázky vzbuzují nejen silný intelektuální odpor, protože se týkají určitých společenských konceptů a představ, ale i „tělesný“ odpor, neboť se týkají našeho sociálního těla.

Každý režim nadvlády „přirozeně“ usiluje o znehybnění kolektivního nevědomí

Pokud se dlouhodobě diskutuje o dvou- či vícerychlostní EU, pak genderová agenda ukazuje, že větším problémem je zpomalování evropské historie a dějin. Každý režim nadvlády „přirozeně“ usiluje o znehybnění kolektivního nevědomí. Brání se změnám a téměř půl století komunistické nadvlády je nedávným historickým příkladem.

Česká společnost je však z větší části stále vedena strachem z objevování vlastních dějin, což odhalily i poslední volby, v nichž nebývale posílil vliv komunistické strany. Český odpor ke kvótám pro ženy se proto jeví jako zástupný problém. Ve skutečnosti se vede spor o jinou otázku: Je možné změnit dějiny a má společnost právo je objevovat?

Je třeba změnit otrokářský „systém“

Francouzský sociolog Pierre Bourdieu v knize Nadvláda mužů klade otázku: Jaké společenské procesy umožňují, že se systém mužské nadvlády stále znovu vymaňuje z dějin a vykazuje relativně transhistorickou stálost? Tuto otázku řeší v moderních západních dějinách téměř každá generace žen. Narážejí na nehybný systém nadvlády, nerovností a diskriminace, jenž je rezistentní a flexibilní i vůči emancipačním procesům.

Bourdieu nehledá příčiny ve viditelném, ale v neviditelném – ve strukturách sociálního nevědomí, které zdánlivě „přirozeně“ (ve skutečnosti historicky) vytváří různé mocenské pozice na základě diference – například silný/slabý, vládnoucí/ovládaný či ženský/mužský. A ty umožňují, že i ženy, jež dosáhly vrcholných postů, musejí za svůj úspěch „platit“ například nižším úspěchem v rovině rodiny – pozdní sňatek, neprovdání, rozvod či komplikace s dětmi.

Je třeba změnit otrokářský „systém“, v němž se dobré úkoly, práce a výdělky rozdělují jen mezi ty, kteří patří do správné „party“

Jak to ve svých mnoha studiích ukazoval nejen Michel Foucault, ale i první moderní političky-feministky, sexualita je stejně jako genderová problematika pracovních vztahů objevem dějin, nikoli něco „přirozeného“ či daného, co vyřeší mytická samoregulace. Dle odbornice na psychologii marketingu Silke Fothové ženám v byznysu už prostě nestačí „kvartální pochvala“, kdy se paní maličká jednou za čtvrt roku pohladila po hlavince, aby příště zase držela hubu a krok.

Že to čeští muži dosud považují za „férové vyrovnání“ ukazuje pouze na jejich androcentrické nevědomí. Proto je nutné neustále objevovat dějiny – i s pomocí kvót pro ženy. Je třeba změnit otrokářský „systém“, v němž se dobré úkoly, práce a výdělky rozdělují jen mezi ty, kteří patří do správné „party“, dodává Fothová.