Zemětřesení v Japonsku: Nejhorší katastrofa od druhé světové války

Japonsko se snaží vyrovnávat s následky ničivého zemětřesení, následné desetimetrové vlny tsunami a havárie v jaderné elektrárně Fukušima.

Japonsko, jehož ekonomika je třetí největší na světě, se vyrovnává s následky ničivého zemětřesení – dle nejnovějšího hodnocení devět stupňů Richterovy stupnice –, následné vlny tsunami, která dosáhla až deseti metrů, a havárie v jaderné elektrárně Fukušima. Počet mrtvých se odhaduje na více než deset tisíc, přes milion lidí se ocitlo bez vody a elektřiny a některá město byla úplně zničena.

„Zemětřesení, tsunami a havárie jaderné elektrárny představují nejhorší krizi, s níž se Japonsko za uplynulých 65 let od konce druhé světové války setkalo,“ prohlásil dnes na tiskové konferenci japonský premiér Naoto Kan. A dodal: „Záleží na každém Japonci, zda se nám ji podaří překonat.“

V té době inženýři pracovali na opravě poškozených reaktorů v jaderné elektrárně Fukušima, kterým stále hrozí přehřátí, následné roztavení a dokonce exploze, v jejímž důsledku by do ovzduší unikla radioaktivita. Japonské úřady vyhlásily okolo elektrárny 20kilometrovou bezpečnostní zónu, z níž evakuovaly téměř dvě stě tisíc lidí. A oznámily, že v desetikilometrové zóně od elektrárny se v době zvýšené radioaktivity v důsledku havárie prvního reaktoru nacházelo 190 lidí, přičemž 22 z nich bylo kontaminováno.

Premiér Kan také řekl, že jsou připravené pitná voda, potraviny a pokrývky, ale kvůli zničeným silnicím je bude třeba přepravit buď po moři nebo letecky. Několik set tisíc lidí strávilo mrazivou noc pouze pod pokrývkami a provizorními přístřešky na severovýchodním pobřeží Japonska poté, co se tsunami přehnalo přes region Mijagi včetně jeho střediska Sendai, v němž žilo zhruba milion lidí. Japonská vláda také zdvojnásobila počet mobilizovaných vojáků na sto tisíc.

Očekává se, že se v pondělí Japonská centrální banka zaváže poskytnout potřebné množství peněz, aby zabránila katastrofě ve formě destabilizace trhů a bankovního systému. A předpokládá se také, že vyšle signál o připravenosti uvolňovat monetární politiku, pokud následky nejhoršího zemětřesení v Japonsku za minulých 140 let začnou ohrožovat jeho ekonomickou obnovu.

Související článek: Tokio, pátek a sobota, můj příběh