Zemanův tah: Úřednická vláda Jiřího Rusnoka v demisi?

Prezident má šanci opanovat českou politiku až do řádných voleb v roce 2014. Překazit by mu to mohla jen sněmovna tím, že se sama rozpustí.

Jednou z variant, o níž jsme se dozvěděli ze tří na sobě nezávislých zdrojů, je, že Miloš Zeman jmenuje premiérem svého podporovatele z prezidentské kampaně Jiřího Rusnoka. foto: © ČTKČeská pozice

Jednou z variant, o níž jsme se dozvěděli ze tří na sobě nezávislých zdrojů, je, že Miloš Zeman jmenuje premiérem svého podporovatele z prezidentské kampaně Jiřího Rusnoka.

Čím dál více je slyšet názor, že prezident vyřeší politickou krizi nečekaným způsobem. O samotné myšlence úřednické vlády, která by dovedla zemi k řádným volbám v květnu 2014, se sice mluví otevřeně, jedním dechem se však dodává, že konstelace nesvědčí pro zdar takového projektu. Těžko si lze totiž představit, že by úřednický kabinet získal důvěru sněmovny. Jenže... Cesta, jak by i přes to mohl deset měsíců vydržet, existuje.

Zkusme si však načrtnout situaci: Zeman pověří sestavením vlády někoho ze svých oblíbenců, například ekonoma se zkušenostmi z bankovního světa. Tento „úřednický“ premiér si vybere vládní tým a podle Ústavy do 30 dnů předstoupí před poslance. Ti ale kabinetu důvěru nevysloví, vláda bude tedy v demisi.

Teoreticky pak má Zeman ještě jeden pokus na pověření jiného kandidáta sestavením vlády. Proč by to ale dělal. Kdyby prezidentovi druhý pokus nevyšel, iniciativa by přešla do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Je tedy docela dobře představitelné, že Zeman se bude snažit udržet karetní trumfy ve vlastních rukou.

Zeman může nechat vládnout kabinet v demisi, jak to učinil v letech 2006 a 2007 prezident Klaus v případě první Topolánkovy vládyProto si dobře rozmyslí, koho jako prvního sestavením vlády pověří. I kdyby tento kabinet – nazývejme ho úřednickým – důvěru ve sněmovně nedostal, Zeman nemusí dle Ústavy pověřit dalšího premiérského kandidáta. Může nechat vládnout kabinet v demisi, jak to například učinil v letech 2006 a 2007 tehdejší prezident Václav Klaus v případě první vlády Mirka Topolánka (existovala čtyři měsíce). Zeman teoreticky nemusí brát ohled na sněmovní strany, má volné pole k demonstraci svého politického umění, byť by to většině politiků ve sněmovně nemuselo být po chuti.

O tom, že úvahy o úřednické vládě neplavou na vodě, se ČESKÁ POZICE přesvědčila při schůzce s jedním nejmenovaným politikem, který byl údajně neformálně osloven, zda by se mu případně spolupráce na takovém vládnutí zamlouvala. Jiný politik, stínový ministr spravedlnosti za ČSSD Jiří Dienstbier, pak ČESKÉ POZICI řekl: „Nepřekvapilo by mě to. Čekal bych, že tuto variantu bude Miloš Zeman preferovat. Podle mě to ale bude nejrychlejší cesta k předčasným volbám.“

Od tří na sobě nezávislých zdrojů jsme získali informaci, že předsedou úřednické vlády by se na přání Zemana mohl stát jeho podporovatel z prezidentské kampaně a známý ekonom Jiří Rusnok. Ten ale na naše dotazy již druhým dnem nereaguje.

Jako vždy rozhoduje Kalousek

Než by však přišla řada na jednání o úřednické vládě, musel by Zeman politikům a veřejnosti vysvětlit, proč nehodlá jmenovat Miroslavu Němcovou, kterou si občanští demokraté vybrali jako kandidátku na premiérku po odchodu Petra Nečase. Zemanovo vysvětlení by mohlo být jízlivě jednoduché: Proč znovu jmenovat nominanta z ODS, když tato strana v roce 2010 ani nevyhrála volby? To jí nestačil jeden pokus?

Ve sněmovních volbách před třemi lety zvítězila ČSSD, jejíž předseda Bohuslav Sobotka však nyní požaduje předčasné volby. A těžko si lze představit, že Zeman pověří sestavením vlády někoho z TOP 09 nebo KSČM.

Jediným způsobem, jak Zemanovi zlikvidovat prostor pro „úřednickou“ operaci, by bylo rozpuštění Poslanecké sněmovnyJediným způsobem, jak Zemanovi zlikvidovat prostor pro „úřednickou“ operaci, by bylo rozpuštění Poslanecké sněmovny. K tomu je zapotřebí třípětinové většiny všech poslanců (120). Sociální demokraté a komunisté by pro tento návrh ruku zvedli, dohromady však mají pouze 80 hlasů. Kdo by se mohl přidat? Ze dne na den se jistě o práci nebudou chtít připravit nezařazení či poslanci Věcí veřejných (celkem 28 hlasů), jejichž šance na opětovný vstup do sněmovny jsou mizivé. Pro rozpuštění by pravděpodobně nezvedla ruku ani ODS, která potřebuje po nynější aféře alespoň několikaměsíční  restart, aby vůbec mohla pomýšlet na zisky, které by ji nemarginalizovaly.

Zbývá tedy TOP 09 a jejích 42 poslanců. Pokud by se přidali ke KSČM a ČSSD, sněmovna by byla rozpuštěna a v září by se mohly konat předčasné volby. Na rozdíl od ODS by pro topku nemusely být tak ničivé. Ba právě naopak – TOP 09 by mohla nasát zklamané voliče občanských demokratů a v kampani by mohla těžit z popularity Karla Schwarzenberga z dob prezidentských voleb. Může se tedy nakonec ukázat, že tím, kdo bude rozhodovat boj proti prezidentu Zemanovi, nebude nikdo jiný než místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Kníže ven a munice do kampaně

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář (SPOZ) ČESKÉ POZICI sdělil, že vznik úřednické vlády nepovažuje za příliš pravděpodobný, její vytvoření však nevyloučil. Proč by ale Mynář před samotným začátkem vyjednávání prezidenta s politickými stranami odkrýval Zemanovy karty. Jak jsme již uvedli v článku Proč by prezidentu Zemanovi vyhovovala spíš úřednická vláda, pro samotného Zemana, SPOZ i hradní aparát, kterému vedle prezidenta dominuje trojlístek Nejedlý (poradce prezidenta)-Mynář-Kmoníček (šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky), by vznik úřednické vlády přinesl řadu výhod:

  • SPOZ by se stihla připravit na volby; pravicová vládní koalice by byla ještě více ponížena; ušetřilo by se několik set milionů korun, protože sněmovní volby by se konaly zároveň s těmi evropskými; úřednická vláda by rozhodovala o tak závažné agendě, jako je několikasetmiliardová dostavba Temelína.
  • Úřednický kabinet by mohl být poskládán ze Zemanových oblíbenců – kromě Jiřího Rusnoka třeba z bývalého ministra vnitra ve vládě Jana Fischera Martina Peciny nebo bývalého místopředsedy tytéž vlády a ministra zahraničí Jana Kohouta, se kterým by si prezident v zahraniční politice rozuměl stoprocentně lépe než se současným šéfdiplomatem Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Zeman by tak mohl opanovat českou zahraniční politiku. (Kohout však ČESKÉ POZICI napsal, že nebyl nikým v otázce účasti v úřednické vládě osloven a nemá zájem se na takové vládě podílet, Martin Pecina se nevyjádřil.)
  • A nezapomínejme, že kdyby Zemanovi sympatizanti obsadili jednotlivá ministerstva, třeba by se našlo i nějaké „střelivo“ proti bývalým ministrům pravicové vládní koalice. A kteráže politická strana by ho pak asi nejvíce dokázala v předvolební kampani před voliči využít?