Zemanova vláda si jde pro důvěru. Ale je to vlastně jedno.

Ať už Jiří Rusnok a spol. dostanou důvěru nebo ne, pár měsíců pod jejich vedením Česká republika prožije.

Premiér Jiří Rusnok. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér Jiří Rusnok. | foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice
Premiér Jiří Rusnok.

KOMENTÁŘ Jakuba Kalenského / Ve středu 7. srpna požádá v Poslanecké sněmovně o vyslovení důvěry nová vláda. Pokud by snad někdo ještě pochyboval, čí je to kabinet, krátce po zahájení schůze vystoupí před poslanci prezident Miloš Zeman.

Až do úterního večera se zdálo, že Zemanova vláda pod fasádou Jiřího Rusnoka by pochodit neměla. Nelze jistě a priori vyloučit opakování scének z prezidentské volby 2008, kdy po schůzce mistrů svého oboru Jiřího Weigla a Miroslava Šloufa následovaly výhrůžky volitelům, ataky na záchodcích, nebo náhlé nevolnosti až zhroucení senátora Josefa Kalbáče, poslankyně Olgy Zubové či poslance Evžena Snítilého (který posléze rovnou obrátil od kandidáta ČSSD Jana Švejnara k Václavu Klausovi).

Nezdá se však, že by na konečném výsledku Zemanovi nebo Rusnokovi zvlášť záleželo. Už od samotného jmenování Jiřího Rusnoka premiérem zaznívají z Hradu nebo z vlády výroky, ze kterých lze usuzovat, že nějakou nedůvěrou Poslanecké sněmovny se vláda ani prezident určitě rozházet nenechají.

  • Začal to už na konci června ministr vnitra a vicepremiér Martin Pecina, který avizoval, že „odborníci“ dostanou k sestavení vlády i druhý pokus.
  • Pro svůj druhý a poslední pokus má připravenou roztomilou etudu i sám Zeman. Než by po nedůvěře Rusnokově kabinetu pověřil sestavením vlády někoho ze sněmovny, požadoval by 101 notářsky ověřených podpisů. Tedy, ne že by pak majitele podpisových archů jmenoval premiérem či premiérkou – Zeman by pak teprve začal uvažovat, že něco takového třeba někdy udělá. Možná. Možná také ne. Možná dostane nějaké nové nápady a jmenuje v prosinci uchazeče, který mu rychleji donese košík čerstvě natrhaných jahod z vysočinských lesů.
  • Problém mandátu od Poslanecké sněmovny dvakrát netrápí ani Rusnoka. Jak už vysvětlil pro Aktuálně.cz, čtyři pět měsíců v demisi by si klidně zavládnul. Když mohl Mirek Topolánek, proč ne Jiří Rusnok.

A pokud někomu nestačí výroky představitelů Zemanovy vlády, měl by se podívat na jejich činy. Zabydlování nových ministrů a premiéra v úřadech dává vzpomenout na Topolánkova slova o „noci dlouhých nožů“. Projekt Mapa moci kolegů z portálu iHNed.cz průběžně aktualizuje počty vyměněných vysokých státních úředníků a členů orgánů ve státních či polostátních firmách. K dnešnímu dni se počet přeobsazených postů blíží stovce. Tak významná a rozsáhlá personální rozhodnutí se nedělají s perspektivou na tři neděle. Rusnok a spol. evidentně počítají s tím, že si svou brigádu ve vládě na nějaký čas protáhnou.

Ale co čekat od sněmovny?

S tímto vědomím je samozřejmě pochopitelné, že se Rusnok v úterní MF Dnes, den před hlasováním o důvěře, vysměje šéfovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, stínovému ministrovi zemědělství Michalu Haškovi nebo stínovému ministrovi dopravy Milanu Chovancovi a všem dalším členům Sobotkova stínového kabinetu tím, že je označí za „hvězdnou pěchotu“ a jako poděkování za vstřícnost dostane ve tři odpoledne pro svůj kabinet jednomyslnou podporu vedení ČSSD. Zemanova vláda dobře ví, že její přežití nezáleží ani tak na sněmovních stranách, jako na Zemanovi. A tak právě teď stranami opovrhuje.

Strany bývalé vládní koalice se nezmohou na víc než na silácké výroky přirovnávající Zemana ke Klementu Gottwaldovi nebo Adolfu Hitlerovi

Dlužno podotknout, že strany zastoupené ve sněmovně si nic jiného nezaslouží. Polovina z nich Zemanovi podlézá a jeho redefinici demokratických procesů vítá s otevřenou náručí. Že se to děje u subjektů jako KSČM nebo Věci veřejné, je z jejich povahy logické. Že se jako nesvéprávná chová i ČSSD, je ostudné.

A strany bývalé vládní koalice se zase nezmohou na víc než na silácké výroky přirovnávající Zemana ke Klementu Gottwaldovi nebo Adolfu Hitlerovi. Jenže žádný výrok nikdy na Zemanovi žádnou stopu nezanechal. Jestliže seskupení ODS, TOP 09 a LIDEM není schopné ani za čtyřicet dní od jmenování Rusnoka premiérem navrhnout razantní změnu Ústavy, která by upřesnila povinnosti hlavy státu, nemají sebemenší právo stěžovat si na ohrožení demokracie v ČR. Svou leností, neschopností či podivně překombinovanou taktikou ji ohrožují úplně stejnou měrou jako Zeman.

Rusnokovy sestavy se může pravice zbavit jedině tak, že podpoří návrh ČSSD na rozpuštění sněmovny. Jenže ODS i TOP 09 zatím pouze zhypnotizovaně opakují mantru, že ve sněmovně mají většinu. Že je pro prezidenta celkem nepodstatné, kdo má kde většinu (stejně jako mu je jedno, kdo nosí titul „předseda ČSSD“), raději vidět nechtějí.

Mohou být horší než Nečas?

Očekávat, že se Rusnok a jeho ministři nějak nenapravitelně ztrapní, by bylo naivní

Důsledky vládnutí Zemanovy party lze docela dobře odhadnout. Nebude to pravděpodobně vláda nepopulární, zviditelní se několik potenciálních kandidátů SPOZ a tato hradní strana posílí na úkor ČSSD a KSČM. Očekávat, že se Rusnok a jeho ministři nějak nenapravitelně ztrapní, by bylo naivní. Ani kdyby ve svých křeslech zůstali až do řádných voleb, nestihnou vyrobit více skandálů než vláda Petra Nečase s Janou Nagyovou, Pavlem Drobilem, Alexandrem Vondrou, Jiřím Besserem, Alenou Hanákovou, Karolínou Peake, Radkem Johnem nebo Vítem Bártou. A i kdyby to stihli, nezvládnou to média pokrýt a občané sledovat.

Příliš velký odpor nevzbudí vláda ani u řady byznysmenů, kteří ocení stabilní kabinet s jednotným názorem, neparalyzovaný vleklými koaličními hádkami, a tudíž v některých ohledech i akčnější a čitelnější než vláda jejich politických předchůdců. Jiří Cieńciała asi nebude horším ministrem průmyslu než Martin Kuba, Martin Pecina nejspíš nebude horším ministrem vnitra než Jan Kubice, a ze srovnání s Karlem Schwarzenbergem nijak tragicky nevychází ani Jan Kohout.

Rusnok samozřejmě může s řadou záměrů narazit ve sněmovně. Jenže s prodlužujícím se mandátem jeho kabinetu a blížícím se termínem voleb, jež pravděpodobně nastaví nové mocenské uspořádání, bude mezi zákonodárci přibývat „konstruktivních“ poslanců, kteří budou zvedat ruku i pro návrhy vlády v demisi. I v tomto směru je faktor času na Zemanově straně.

Vláda lidu!

A co je nejpodstatnější – Zemanovi voliči budou nadšení. Průměrný volič Miloše Zemana se rozhodně netrápí úvahami o tom, zda je něco v souladu s duchem Ústavy, nebo zda nedochází k popírání principu dělby moci. Kdo volil Miloše Zemana, chtěl silného až autokratického prezidenta. Zatočil s Nečasovou vládou, najmenoval experty, a ještě nás proinvestuje z krize. Vedle toho nemá šlechtické manýry a svým vystupováním je nám daleko bližší než panáci v předražených oblecích, kteří jezdí na dovolenou do Toskánska. Že se do dozorčí rady ČEZ nebo Čepra dostane nějaký člen SPOZ nebo kamarád Martina Nejedlého z Lukoilu, je voliči Zemana upřímně jedno.

Lid bude spokojený. Ta část obyvatel, která až tak spokojená není, má zase natolik boje neschopné zvolené zastupitele, že si na Zemanovo panování snad ani nemohou stěžovat. Zeman i poslanci jsou řádně zvolení. Vládu Miloše Zemana si Česko v roce 2013 plně zaslouží.