Ceska Pozice

Zeman jmenuje „odborníka“. Teď se ukáže, kdo se bojí hypoték!

Politické strany slibovaly, že rozpustí sněmovnu. Jenže mají řadu důvodů, proč tento svůj závazek nesplnit.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Čtenáři ČESKÉ POZICE nebudou posledním vývojem vládní krize příliš překvapeni. Už minulý čtvrtek upozorňoval kolega Ondřej Koutník, že se v politických kuloárech stále více proslýchá, že Miloš Zeman jmenuje „úřednickou“ vládu. A že si prezident nemusí dělat hlavu s tím, zda „jeho“ kabinet dostane důvěru – klidně ho nechá vládnout v demisi.

Zeman si oznamování tohoto kroku pečlivě časuje – v neděli v Českém rozhlase naznačil, že je pro něj toto řešení nejvábnější (prezident pouze hovoří o vládě „odborníků“ místo vlády „úředníků“), a obsadil titulní stránky pondělníků. V pondělí oznámil, že se pro toto řešení rozhodl, a obsadí titulní stránky úterníků. V úterý národu představí budoucího premiéra, čímž si zajistí exkluzivní prostor i ve středečním vydání. Na člověka, který proklamuje svůj (jemně řečeno) despekt k novinářům, je tato posedlost zabíráním mediálního prostoru pozoruhodná.

Není překvapením, že Zemanovi je tradiční pojetí prezidentské funkce ostentativně lhostejné a neváhá ohýbat ústavní zvyklosti kam představivost dohlédne. Strany napříč politickým spektrem Zemanovy „odborníky“ apriorně odmítají. Při pohledu na sbírku jedinců, které už Zeman ve své kariéře považoval za odborníky či politické profesionály (za všechny jmenujme Miroslava Šloufa, odsouzeného tuneláře Ivo Svobodu nebo Stanislava Grosse), se jim ani nelze příliš divit.

S demisí až do řádných voleb?

ODS, ČSSD i TOP 09 už proto avizovaly, že úřednický kabinet jejich důvěru neobdrží. Jenže Zeman zase avizoval, že svůj vysněný kabinet klidně nechá řídit zemi klidně i bez důvěry, v demisi. Ústava sice říká, že pokud vláda nedostane důvěru, má prezident druhý pokus pověřit někoho sestavováním nové vlády, jenže neříká, kdy (technicky vzato prezidentovi ani nezakazuje pověřit sestavením vlády téhož člověka, který už neuspěl, takže třeba bude Zemanův kabinet v demisi hned dvakrát). Prezident může panování svých vyvolenců bez důvěry parlamentu protahovat klidně až do řádných voleb.

Raději rozpustit sněmovnu? To říkají stranické špičky, tedy lidé, kteří se do sněmovny dostanou i po nových volbách...

Politické strany proto mají jedinou možnost, jak Zemanovi zabránit v tom, aby si správu země zprivatizoval a po získání křesla na Hradě skrze své favority ovládal ještě Strakovu akademii: sesbírat 120 podpisů, rozpustit Poslaneckou sněmovnu a přimět prezidenta vypsat termín předčasných voleb.

Představitelé všech větších stran tvrdí, že než trpět druhou vládu Miloše Zemana, raději se skutečně rozpustí. Jenže to říkají stranické špičky, tedy lidé, kteří mají prakticky jisté, že se do sněmovny dostanou i po nových volbách.

Ve sněmovně však sedí řada poslanců, kteří tuto jistotu nemají. A velká část z nich si hned po svém zvolení v roce 2010 nakoupila nemovitosti či auta a ve svém splátkovém kalendáři počítají se čtyřletým poslaneckým mandátem. Zadlužení poslanci Věcí veřejných, byť byli ještě sjednocení, vyhrožovali předčasnými volbami v době své spoluúčasti na vládě každých 14 dní – ovšem své hrozby nikdy nerealizovali. Pro jedince, kteří do volebního úspěchu pracovali jako hlídači parkoviště nebo učitelky na základní škole, je sněmovna zdrojem příjmů, jaký se jim už v životě nemusí naskytnout.

Zemanův premiér může do vlády najmenovat takové sociální demokraty, že se části ČSSD nebude úplně snadno hlasovat proti nim

Předčasné volby budou také krvavým řezem pro celou ODS. Nevysvětlená skandální amnestie Václava Klause, u které asistovali premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ještě neodezněla a stranu zasáhl ještě větší skandál související s razií ÚOOZ a zadržením Nečasovy pravé ruky Jany Nagyové. Přestože se předvolební průzkumy často mýlí, nedávné historické minimum 8 procent musí občanské demokraty naprosto děsit. Vyvolá-li sněmovna předčasné volby v krátkém termínu, bude mít ODS jen velmi krátký čas na výběr volebního lídra, sestavení kandidátek, celkovou konsolidaci strany a ztráty křesel budou citelné.

Zeman má navíc docela slušnou možnost zavařit i ČSSD. Jeho premiér může do vlády najmenovat takové sociální demokraty, že se části ČSSD nebude úplně snadno hlasovat proti nim – za všechny jmenujme třeba Jana Kohouta nebo Zemanovu oblíbenkyni Marii Benešovou (ta ještě v pondělí na dotaz ČESKÉ POZICE tvrdila, že ji zatím nikdo s nabídkou usednout v úřednické vládě neoslovil), která má blíže k haškovskému křídlu strany.

Velké strany budou stát před mnoha lákadly i nástrahami, které je budou od rozpuštění sněmovny odrazovat. Ustoupí-li však Zemanovi a nechají-li vládnout „jeho“ kabinet, bude si s nimi prezident už skutečně moci dělat, co se mu zamane.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.