Zeman je velmi oblíben, ale Schwarzenberg je milován

Ve vypjatém finále bude záležet i na osobní motivaci: Schwarzenberg může, Zeman musí.

István Léko 19.1.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Předvolební klání devíti prezidentských kandidátů byla intelektuální i mediální nuda. Zato boj muže proti muži, který právě začíná, nemůže přinést nic jiného než polarizaci. Toho se ale neobávejme. Rozdílnost, která je mezi kandidáty zcela zřejmá, pomůže lidem uvědomit si, co vlastně chtějí. Pokud ovšem nebudou mít oba kandidáti potřebu převést debatu do zbytečné hysterie. O co tedy půjde ve druhém kole?

Hlavně: nedejme se splést ani kandidáty, ani tím, co se teď okolo nich děje a bude dít. Nenechejme se splést, že po prvním kole nebylo ve štábech finalistů vidět Miroslava Kalouska ani Miroslava Šloufa. Za dva týdny na oslavu vítězství určitě dorazí a budou to principálové těchto mejdanů a zejména afterparty.

Nenechejme se splést ani mlhou, kterou vypouštějí komparsisté tohoto klání. Prezident Václav Klaus na Jizerské padesátce označil Schwarzenberga za levicového kandidáta a Jiří Dienstbier měl trauma z toho, že do druhého kola postoupili dva pravičáci… A jistě to není tím, že by tito politici, ať již jsou na začátku nebo na konci své kariéry, neuměli zorientovat politickou mapu.

Ale pro pořádek, Zeman je od Dienstbiera tak nalevo, že se mezi nimi nachází velká část sociálně-demokratického voličstva. A Schwarzenberg je se svou TOP 09 tak napravo, že Klaus se do těchto míst nedostal ani v čase největší slávy vlastní ani slávy ODS.

Salónní socan a kavárenský konzerva

Snem Miloše Zemana je přenést těžiště rozdílností na klasický zápas levice versus pravice. Je však třeba spravedlivě říci, že jsme skutečně svědky souboje levicového a pravicového kandidáta, jen oba postrádají určitý druh autentičnosti. Máme-li být politologicky korektní, je to spíše bitva salónního socialisty a kavárenského konzervativce.

Zeman je celoživotně na socialistu až moc velký elitář a Schwarzenberg na konzervativce až příliš velký volnomyšlenkářSchwarzenbergovi lze jeho konzervatismus věřit upřímněji, než Zemanovi jeho socialistické postoje, ke kterým se dostal přes blouznění o třetí cestě, přes liberální občanské hnutí až do Lidového domu, a v poslední době až ke dveřím ústředního výboru KSČM. Zeman je celoživotně na socialistu až moc velký elitář a Schwarzenberg na konzervativce až příliš velký volnomyšlenkář.

Rozdílnost mezi těmito muži tkví i v právu navazovat na odkaz předchůdců. Nechejme spát TGM, protože kdyby se dnes vzbudil, tak za to, jak v jakém stavu se naše země vynachází, nafackuje nám všem. A při vší úctě, tito dva pánové už jeho formátu nikdy nedosáhnou. Na druhé straně jsou oba pupeční šňůrou spojeni se dvěma novodobými prezidenty České republiky. Schwarzenberg by možná v prvním kole hlas Václava Havla nedostal, zřejmě by se zesnulému prezidentovi zalíbili jiní kandidáti, ale ve druhém zcela jistě. Zato Zeman si hlasem Václava Klause může být jistý vždy. Tento rozdíl je v rozjitřené atmosféře naší současné společnosti možná morálně mnohem důležitější, protože oba pánové začnou tím, na co dokážou navázat.

Přijede do Prahy britská královna?

Geopoliticky si už volič na nepřehlednost názorů kandidátů stěžovat nemůže. Ačkoli jsou oba proevropští a deklarují euroatlantické spojenectví, je třeba konstatovat, že v obou případech Schwarzenberg, a to i v době, kdy o úřadu českého prezidenta ani nesnil, víc konal, než mluvil. Oba kandidáti jistě při své geopolitické orientaci a i s dávkou jisté osobní ješitnosti budou jezdit tam, kde budou přijímáni s úctou.

Oba kandidáti jistě při své geopolitické orientaci a i s dávkou jisté osobní ješitnosti budou jezdit tam, kde budou přijímáni s úctouA také do Prahy budou jezdit ti, kteří si jich za něco budou vážit, jako za nimi jezdili, když nebyli v politice, na Vysočinu či na Dřevíč. Volič si tedy může vybrat, zda chce v příštích pěti letech vidět na Pražském hradě britskou královnu, anebo delegaci čínských či ruských podnikatelů. Obojí je svým způsobem fajn, ale je to velmi rozdílná cesta.

V zahraniční politice, kde prezident hraje velkou roli, to sice na první pohled vypadá tak, že po eurofobním Václavu Klausovi by byl Schwarzenberg vítanou úlevou. Ale to jen pokud se necháme strhnout rozšafnými výpověďmi a oficiálními projevy. Skutečnost je taková, že Schwarzenberg nic zásadně proevropského v politice současné české vlády neprosadil, ač je za tuto parketu přímo zodpovědný. Předání Nobelovy ceny Evropské unii se nezúčastnil (samozřejmě mohl, ba měl), vyšachování jediného evropského kandidáta na dostavbu Temelína (francouzské Arevy) pod dětinskou záminkou nedodržení jakýchsi formalit nezabránil, takže největší šanci mají dnes Rusové a Američané.

Kde jsou Američané? V Lukoilu!

Nadto je podle znalců poměrů ministerstvo zahraničních věcí částečně pod vlivem ODS, prý tam nepanuje silně proevropská atmosféra, ale naopak se tam EU čas od času okopává, snad stejně jako v sídle občanských demokratů či na Pražském hradě. Bohužel je vidět, že zřejmě zafungovala vychytralá taktika Schwarzenbergových protivníků, kteří vsadili na již legendární heslo: Držte dědka ve vzduchu! Pětasedmdesátiletého ministra zjevně vyčerpávaly dlouhé a fyzicky náročné zahraniční cesty mimo Evropu, kam popravdě řečeno létat nemusel (mohl vyslat náměstka), pak se ale nedivme, že na některé klíčové záležitosti resortu mu nezbylo tolik energie, kolik by bylo zapotřebí.

Za posledních zhruba deset letech v „exilu“ na Vysočině se Zeman neprojevil jako politik, který se o dění v EU obzvlášť zajímá

Tolik kritizované vazby Zemana na Rusko a především na ropnou společnost Lukoil, v čemž si je tak blízký s Klausem, byly dostatečně zmiňovány, i když popravdě nevíme mnoho konkrétního. Zeman se brání tím, že Lukoil, který je druhým největším producentem ropy v Rusku, je rusko-americká společnost. V tom je kus pravdy, jenže americká společnost ConocoPhillips, která před několika lety vlastnila ještě pětinu akcií, v Lukoilu svoji angažovanost pozvolna snižuje.

Poražená kandidátka Jana Bobošíková sice označila Zemana za eurofederalistu, avšak za posledních zhruba deset letech v „exilu“ na Vysočině se neprojevil jako politik, který se o dění v Evropské unii obzvlášť zajímá. Jak by také mohl, když jeho jediným zdrojem informací, čímž se Zeman dokonce chlubí, je teletext. Ostatně jeho známý výrok, že by Rusko mělo být do dvaceti let členem EU, je sice vizionářský, avšak v současném evropském kontextu překvapující a svědčí o zcela jiném pohledu na unii, než jaký má zbytek z 26 jejích států.

Kordy versus půllitry

V souboji jeden na jednoho, ať si idealisté myslí cokoli, bývá velký podíl hlasů pro určitého kandidáta motivován odporem vůči tomu druhému. Na to, aby se zvětšil počet odpůrců oponenta, je třeba jej co nejvíce pošpinit. Oba muži, kteří se utkají, jsou tak známí, že už o nich patrně víme vše. Ani na jednoho z nich do příští soboty nevyplave nic, co by radikálně otočilo názor jejich voličů. Takže patrně uslyšíme, co jsme už slyšeli, jen s větším důrazem.

Schwarzenberg má správně pocit, že hlavní je debaty se Zemanem přečkat, protože o jeho hlasech se rozhoduje jinde

Schwarzenberg má správně pocit, že hlavní je debaty se Zemanem přečkat, protože o jeho hlasech se rozhoduje jinde. Zeman naopak v diskusích získávat hlasy musí. Je otázkou, zda by nebylo pro Schwarzenberga lepší usnout pokaždé, když Zeman začne mluvit, protože s narůstajícím tlakem bude mít jeho protivník větší tendenci k úderům pod pás, které pozorní diváci jistě postřehnou a voliči potrestají.

Úvodní debata, která se odehrála po prvním kole už v neděli na ČT24, ukázala, že v tomto souboji by Schwarzenberg nejraději volil kordy. Zeman, věrný svému publiku a znalý toho, že je spíše obratný, než technicky vyspělý, by soupeře raději vmanévroval do vesnické rvačky s půllitry. Nutno však říci, že Schwarzenberg má v českých hospodách také odsezeno svoje, a kdyby došlo na tento styl boje, Zemanovi by se mohlo stát, že jej kníže vezme židlí.

Hlavním nalezištěm hlasů proti je podle první debaty ze Zemanovy strany Schwarzenbergova účast v současné vládě. V tomto však rok 2013 Zemanovi nepřinesl dobrou zprávu. Lidé už vědí, že s touto vládou to už horší být nemůže, a premiér Petr Nečas a jeho tým už začínají u velké skupiny lidí vzbuzovat spíše lítost. Od Nového roku totiž občané nalezli úhlavního nepřítele ve Václavu Klausovi. A to je problém i pro Zemana, protože Schwarzenberg vždycky našel odvahu se vůči Klausovi morálně vymezit a je dlouhodobě považován za jeho nejstabilnějšího oponenta na politické scéně.

Dluhy, kšefty, motivace

Ne nepodstatným fenoménem kampaně je též otázka, komu co kandidáti dluží. A to nejen v rovině finanční, ale hlavně morální a politické. A také to, u koho se mezi prvním a druhým kolem ještě více zadluží.

Zeman si už od začátku nese obrovský politický dluh vůči KSČM za dodávku voličského jádra. Dále je otázka, jaký obchod rozhodl o „jednomyslné podpoře ze strany části vedení ČSSD“ a co Zemanovi vyjednavači nabízejí morálním věřitelům Jana Fischera.

Z tohoto pohledu je na tom Schwarzenberg o mnoho lépe, protože spontánnost své podpory bude muset oplatit účastí na mnoha společenských akcích podporovatelů, kam koneckonců stejně rád chodí.

Kníže hraje jen o vylepšení svého závěrečného zápisu do rodinné kroniky, kdežto Zeman je hnaný mstou za politickou křivdu

Ve vypjatém finále bude velmi záležet i na osobní motivaci: Schwarzenberg může, ale Zeman musí. Kníže totiž hraje jen o vylepšení svého závěrečného zápisu do rodinné kroniky, kdežto Zeman je hnaný mstou za politickou křivdu, která jej donutila deset let aktivního života strávit v předčasném důchodu. Schwarzenberg se může uchýlit na jeden ze svých zámků a sepsat paměti, ve kterých bude co číst. Zeman by se vrátil do své tvrze plné dávno přečtených knih, avšak se šancí sepsat dílo pro vydavatelství manželů Paroubkových.

Pokud by ovšem jeho naštvanost po případné prohře nenabyla takových rozměrů, že vydá Šloufovi příkaz znovu promazat Zemák a ještě jednou k velkému údivu mládežníků z Lidového domu, kteří se netváří, že by mu chtěli vrátit klíče, objede republiku proti zájmu ČSSD.

Vážným tématem pro další kolo jsou trendy. Zeman dostal v prvním kole méně, než čekal. Schwarzenberg dostal více, než snil. Lze spočítat, kolik jim přibližně přibude, ale nedá se odhadnout, kde se euforie ze Schwarzenberga zastaví. A logika této kampaně tkví také v tom, že nejvíce nových voličů přivedou voliči daného kandidáta z prvního kola. Zeman je oblíben, ale Schwarzenberg je momentálně milován. A jak jsme všichni četli v knihách, ve stavu zamilování jde všechno lépe.

Urvisu … Bůh je taky ateista. 23:09 17.1.2013
Petr Hovorka Souhlas VUML má můj hlas 11:15 17.1.2013
kvakac5 Hříchy Karla Schwarzenberga ... 10:05 17.1.2013
V.Hricák JMc 4 Bohnice JMc 4 Bohnice 16:30 18.1.2013
misakovarova Souhlas Volit Karla = Volit Kalouska!! 15:03 19.1.2013
kocourkovskej Vydřel... Jo, jo, holou uslintanou hubou... :-) 22:37 17.1.2013
Petr Hovorka Pustil a pobavil :-) 11:14 17.1.2013
kocourkovskej Je A to je právě ten průšvih! :D 17:33 17.1.2013

Počet příspěvků: 181, poslední 22.1.2013 06:40 Zobrazuji posledních 100 příspěvků.