Ceska Pozice

Zelený bonus za spalování odpadu připomíná solární tunel

Spalovny mají od začátku roku nárok na vysoký příspěvek za pálení odpadu s obsahem biomasy.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Vláda teprve sčítá škody po tazkvaném solárním tunelu na veřejné finance a poslanci mezitím v tichosti připravili nový zákon, který srovnatelně vysokou dotaci přiřkl také spalovnám, které pálí odpad obsahující biomasu. Ze spaloven se tak v budoucnu může stát miliardový, státem podporovaný byznys. Doplatit na to může opět odběratel elektřiny.

Biomasa je dle zákona z roku 2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) právě takovým obnovitelným zdrojem, podporovaným bonusy a povinnými výkupy vyrobené energie. K tomu, aby se objevil problém, stačila nepatrná změna zákona, ze kterého vypadlo jedno slovo v definici biomasy. Osm let starý zákon ji definoval v § 2, odstavci b) jako:

„biologicky rozložitelnou část výrobků, odpadů a zbytků z provozování  zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část vytříděného průmyslového a komunálního odpadu.“

Od začátku letošního roku byl však zákon nahrazen zákonem o podporovaných zdrojích energie. Teplárenská lobby, kterou nyní vede bývalý premiér Mirek Topolánek, si však vylobovala, že z definice biomasy jaksi „vypadlo“ slovo vytříděného. Biomasa je nyní:

„biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětvích, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu.“

A tak na podporu ve formě takzvaného zeleného bonusu nyní mají nově nárok spalovny odpadu, které pálí směsný odpad s podílem biomasy. V současné době jde o tři české spalovny (Praha-Malešice, Brno, Liberec).

Pomiňme nyní, že provozní podpora spalování jde proti závazné směrnici EU o nakládání s odpady, která primárně žádá podporovat recyklaci a prevenci vytváření odpadu. Nechme stranou i úvahy o tom, zda poskytování ekologické dotace spalovnám je skutečně ekologické, a zaměřme se konkrétněji na důsledek schváleného zákona.

Obsah biosložky určuje vyhláška

Zákon konkretizuje prováděcí vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu. Stanovuje, že ve směsném odpadu je 60 procent biosložky. Spalovny nejsou nuceny tuto část nijak třídit a nemusejí ani dokazovat, jak velký podíl biologické složky odpad obsahuje. Dostanou tedy od státu ve formě zeleného bonusu příplatek za 60 procent elektřiny vyrobené pálením směsného odpadu.

Nejde zrovna o malou částku. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2012, v němž se nově objevují samostatné kategorie „výroba elektřiny spalováním komunálního odpadu nebo společným spalováním komunálního odpadu s různými zdroji energie“, stanovuje:

Zelený bonus bude dle zákona vyplácet nově ustanovený regulátor trhu (OTE) jako příplatek k elektřině, kterou výrobce prodá na trhu za tržní cenu. 

Zákon však i nadále umožňuje výrobci elektřinu prodat také jinak, a to takzvanému povinně vykupujícímu. Prodává se za cenu předem stanovenou Energetickým regulačním úřadem, která je obvykle podobná jako tržní cena plus zelený bonus. Příslušný obchodník v daném regionu je podle zákona povinen vykoupit veškerou elektřinu z OZE, která nebyla prodána na trhu a podpořena zeleným bonusem. Vyšší náklady pak obchodníkovi kompenzuje OTE, v poplatku za elektřinu však přispívá na OZE i odběratel.

Zákon také stále počítá s garantovanou patnáctiletou návratností investic: výše bonusu či výkupních cen by neměla klesnout natolik, aby se investice do zařízení vracela déle než 15 let. Novinkou naopak je, že návratnost by neměla být kratší než jedenáct let, v takovém případě by ERÚ mohl výši podpory snížit. Přehledný popis fungování energetického trhu, včetně zelených bonusů a výkupních cen, zveřejnil portál tzbinfo.cz.

Zatím stát bude vyplácet 140 milionů ročně

Na kolik tato podpora přijde? Podle propočtů, které pro ČESKOU POZICI provedl Jan Habart z Českého sdružení pro biomasu, současné tři české spalovny ročně vyrobí 327 750 MWh elektřiny. Jelikož se jedná o stávající provozy, náleží jim bonus ve výši 680 Kč/MWh. Stát tedy všem dohromady nově bude proplácet (včetně dalších menších bonusů) asi 140 milionů korun ročně. Podle Habarta bude tato nová podpora znamenat zhruba třetinu všech příjmů spalovny.

Například spalovna Malešice, která ročně spálí něco kolem 300 tisíc tun komunálního odpadu, o bonus už usilovala, zatím ho však nedostala. „V rámci podpory obnovitelných zdrojů energie nedostala spalovna zatím žádné bonusy, neboť systém hlášení produkcí nastavený operátorem trhu s energiemi jako fakturační podklad nefunguje, alespoň tedy zatím ne,“ uvedl Julian Záhorovský, mluvčí Pražských služeb, pod které spalovna spadá.

Výše státem vyplácené podpory v případě tří českých spaloven nebude dosahovat takových čísel jako u fotovolaiky. Zatím...

Nabízí se srovnání s fotovoltaikou. Zelený bonus pro elektřinu vyrobenou ze slunečního záření je cenovým rozhodnutím ERÚ stanoven od 1. ledna 2013 na 2280 Kč/MWh a od poloviny roku se má snižovat na 1880 Kč/MWh (pro instalovaný výkon nad 5 kW). V době takzvaného solárního boomu v roce 2010 činila výše bonusu dokonce 12510 Kč/MWh. Instalovaný výkon v České republice v této době vzrostl čtyřnásobně. Povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů podle odhadů zdražil konečnou cenu elektřiny o více než 10 procent. Dalších více než 10 miliard stát ročně vyplácí na podporu elektřiny z OZE ze státního rozpočtu ve formě bonusů.

Výše státem vyplácené podpory zatím tedy v případě tří českých spaloven nebude dosahovat takových čísel jako u fotovolaiky. Problém nicméně může nastat v budoucnu. Evropská unie totiž po České republice žádá, aby co nejdříve skoncovala se skládkováním odpadu, protože nyní ho na skládkách končí až 66 procent. Ministerstvo toho chce docílit zdražením poplatku za skládkování. Je tedy otázkou několika let, kdy se téměř dva milony tun odpadu ročně již na skládky vozit nebudou. Zatímco ekologové a Evropská komise primárně požadují odpad recyklovat, Teplárenské sdružení chce, aby se tento odpad přesunul z větší části do spaloven.

Miliardové plány

V současnosti se spaluje kolem 18 procent odpadu, podle zástupců Teplárenského sdružení by se ho mohlo po ukončení skládkování spalovat kolem 50 procent, což by představovalo asi 1,5 milionu tun odpadu ročně. K tomu chtějí vystavět dalších nejméně pět spaloven, z nichž nejdále je příprava již povolené spalovny Chotíkov. Plán na výstavbu dalších spaloven může přitom projít poměrně hladce, protože má podporu nejen ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), ale i ministerstva životního prostředí.

Protože půjde o spalovny postavené po 1. lednu 2013, bude se na ně již vztahovat vyšší zelený bonus ve výši 1830 korun za MWh vyrobené elektřiny. Celkové náklady, které by musel stát spalovnám vyplácet, je těžké spočítat. Bude záležet nejen na počtu spaloven, ale také na aktuální výši zeleného bonusu a na celkovém postoji vlády (podle posledních informací chce MPO po solárním tunelu provozní podporu výroby elektřiny z OZE zrušit, zato chce ponechat provozní podporu pro druhotné zdroje, jako je důlní plyn nebo právě podíl komunálního odpadu putujícího do spaloven).

Pokud budeme vycházet z plánu Teplárenského sdružení na spalování 1,5 milionu tun odpadu ročně, jsme u částky 750 milionů ročně

Přibližnou výši budoucích nákladů lze odvodit z výpočtu Tomáše Voříška ze Střediska pro efektivní využívání energie. Spočítal, že při započtení všech dotací (zelený bonus, bonus pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, dotace na pálení druhotných zdrojů energie – například plastů, atd.) mohou spalovny získat celkovou podporu převyšující i částku 500 korun za tunu odpadu zhodnoceného pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. „To je pro srovnání výše současného poplatku za uložení komunálního odpadu na skládku. Tedy nikoliv málo,“ píše Voříšek ve svém článku.

Pokud budeme vycházet z plánu Teplárenského sdružení na spalování 1,5 milionu tun odpadu ročně, jsme u částky 750 milionů ročně, tedy necelých 12 miliard za patnáctileté garantované období.

Regulátor opakování fotovoltaického vývoje neočekává

Existuje tedy oprávněná obava, že další nákladné spalovny, hrazené často investičními dotacemi z EU, se budou stavět především kvůli získání této nemalé dotace. Stejně jako tomu bylo u velkých solárních elektráren, které bez takto vysokých dotací nemají ekonomické opodstatnění a neprospívají ani životnímu prostředí, spíše naopak.

Energetický regulační úřad vývoj podobný tomu fotovoltaickému nepředpokládá. „Instalace fotovoltaických elektráren je otázkou spíše týdnů, v závislosti na instalovaném výkonu, a výstavba spaloven komunálního odpadu je projektem časově podstatně náročnějším, a navíc spojená se získáním celé řady povolení a podobně,“ řekla ČESKÉ POZICI mluvčí ERÚ Eva Jelínková.

Podle jejích slov je oproti roku 2009 a 2010 v současné době možné počet výroben regulovat prostřednictvím udělování státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny tak, aby nárůst jednotlivých výrobních zdrojů byl v souladu se státní energetickou koncepcí. To je podle Jelínkové plně v rukou ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo na dotaz ČESKÉ POZICE ze 14. března, zda nehrozí s biomasou něco podobného jako solární malér, zatím neodpovědělo.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.