Žebříček připravenosti na PPP projekty: vítězí Chorvatsko. A kde je Česko?

S partnerstvím veřejného a soukromého sektoru při výstavbě infrastruktury počítají ve volebním programu ČSSD i TOP 09.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Economist Inteligence Unit (EIU) vypracovala pro Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD) žebříček 25 zemí dle vhodnosti a připravenosti prostředí pro využití metody partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership, PPP). Sledovány byly země střední a východní Evropy a další rozvojové ekonomiky.

Zpráva konstatuje, že se tyto státy často potýkají s nedostatečně rozvinutou infrastrukturou, na níž vlády nemají dostatek peněz či potřebné know-how. PPP projekty jim mohou tyto překážky překonat.

Za nejpřipravenější zemi na projekty PPP bylo označeno Chorvatsko. To sice uzavřelo pouze několik smluv na rozsáhlé PPP projekty, autoři analýzy však oceňují, že země zřídila agenturu, která plní funkci dozoru pro veškeré projekty, na nichž veřejný a soukromý sektor spolupracuje. Obdobný dohled se prý osvědčil i v západoevropských zemích. Za Chorvatskem se umísila Litva, u níž autoři studie vyzdvihují právní úpravu týkající se PPP. U třetího Slovinska je oceňováno právní prostředí, regulace a silné finanční zázemí.

Jednotlivé země byly hodnoceny dle devatenácti kritérií, včetně právního rámce, regulace či investičního klimatu. Ideální prostředí pro využití modelu PPP bylo ohodnoceno sto body, první Chorvatsko získalo 63,5 bodu. Poslední v žebříčku se umístilo Bělorusko s 10,3 bodu. Slováci obsadili jedenáctou příčku.

Top Ten

PořadíZeměSkóre
1.Chorvatsko63,5
2.Litva62,9
3.Slovinsko61,8
4.Lotyšsko54,5
5.Maďarsko53,8
6.Polsko52,0
7.Makedonie51,1
8.Rusko51,0
9.Albánie50,5
10.Turecko49,6

I když je ve studii zmíněna i Česká republika, konkrétně v souvislosti s dnes již zrušeným PPP Centrem, které bylo založeno při ministerstvu financí jako poradní orgán pro využití PPP modelu, v žebříčku nefiguruje. Na celostátní úrovni se totiž doposud žádný PPP projekt nepodařilo dotáhnout do konce, a není tak co hodnotit.

Politická ignorace?

Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI), jež sdružuje stavební firmy, banky a advokátní kanceláře, situaci svaluje na politickou ignoraci alternativního modelu. „Tato zpráva je dalším důkazem, že Česká republika v oblasti rozvoje infrastruktury stále více zaostává i za rozvojovými státy, které se dokážou mnohem lépe adaptovat a budovat své institucionální zázemí ve snaze využívat moderních modelů zadávání a financování veřejné infrastruktury,“ konstatuje ARI.

Uvidíme, zda se něco nezmění po volbách. Ve volebním programu ČSSD, což je favorit podzimních voleb, najdeme ujištění, že strana podpoří PPP projekty „založené na kvalitní projektové dokumentaci“. Se spoluprací s privátním sektorem při budování silnic a dálnic počítá také TOP 09. Resuscitovat metodu veřejného a soukromého partnerství při budování dopravní infrastruktury se doposud snažil zpravidla každý nový ministr dopravy.

Fiasko za fiaskem

Problém není ve zvolené metodě, ale v tom, že nevíme, co chcemeZatím všechny pokusy o využití PPP modelu na celostátní úrovni skončily v Česku fiaskem a vyšly stát na několik miliard korun. Jen namátkou uveďme Ústřední vojenskou nemocnici, dálnici D3, dálnici D47…

Přípravu PPP projektů několikrát kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (na obhajobu PPP projektů uveďme, že výhrady NKÚ se netýkaly metody samotné). Kontroloři poukazovali zejména na opakované změny projektu související s absencí dlouhodobé dopravní strategie. Ostatně, opakované změny v průběhu přípravy negativně ovlivnily i jiné než dorpavní  PPP projekty.

Jako příklad může posloužit již zmíněná Ústřední vojenská nemocnice v Praze-Střešovicích. Nejprve se počítalo s výstavbou ubytovny a parkoviště, v průběhu příprav se projekt „nafoukl“ ještě o hotel a bazén. Problém tedy není ve zvolené metodě, ale v tom, že nevíme, co chceme.

Počet příspěvků: 2, poslední 9.10.2013 02:14 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.