Zatím se neodehrává žádná ekonomická katastrofa

„Z ekonomického hlediska v roce 2020 byla největším šokem jarní vlna koronaviru. Primárně proto, že jsme kolektivně čelili nové, neočekávané situaci. Nicméně další vlny jasně ukázaly schopnost podnikatelů a firem na ně reagovat rychleji a flexibilněji. To platí především pro průmysl,“ říká v rozhovoru šéf Komerční banky Jan Juchelka.

Šéf Komerční banky Jan Juchelka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf Komerční banky Jan Juchelka. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Šéf Komerční banky Jan Juchelka.

Šéf Komerční banky Jan Juchelka v rozhovoru říká: „Budeme svědky oživení i v odvětví služeb. Ostatně, bylo vidět v létě 2020, že po žádné krizi lidé neztratí vůli žít. Budou chodit do divadel, do kin, jezdit na dovolené. Takže za předpokladu, že pominou restrikce, nastane velmi rychlé oživení i tady.“

LIDOVÉ NOVINY: Vrátí se služby do původního stavu? Jaký je postoj KB k jejich financování?

JUCHELKA: Budeme svědky oživení i v odvětví služeb. Ostatně, bylo vidět v létě 2020, že po žádné krizi lidé neztratí vůli žít. Budou chodit do divadel, do kin, jezdit na dovolené. Takže za předpokladu, že pominou restrikce, nastane velmi rychlé oživení i tady. Komerční banka byla lídrem bankovního konsorcia, které aranžovalo úvěr Covid Plus pro Kiwi.com, pandemií silně zatíženou firmu.

Na naše klienty z postižených odvětví se díváme tak, abychom byli společně s nimi schopní najít cestu z krize. A to může znamenat využití některého ze státních programů, například Covid Plus. Nebo Covid III – v případě malých a středních firem.

Tím dáváme najevo své přesvědčení, že její šance na návrat na udržitelnou trajektorii je velmi vysoká. Je to jeden z větších příkladů, transakce byla poměrně velká. Čili na naše klienty z postižených odvětví se díváme tak, abychom byli společně s nimi schopní najít cestu z krize. A to může znamenat využití některého ze státních programů, například Covid Plus. Nebo Covid III – v případě malých a středních firem.

LIDOVÉ NOVINY: Co klienti, jimž spolu s vládním moratoriem skončily splátkové prázdniny?

JUCHELKA: Na základě dotazovací kampaně jsme předpokládali, že u domácností bude mít problémy s návratem ke splácení kolem 15 procent a u firem přibližně 30 procent. Realitou je, že o posunutí splátek žádají pouze asi čtyři procenta občanů a přibližně šest procent malých a středních firem. A na 90 procent žádostí vyřizujeme kladně.

Mnohem důležitější je, jak velký bude podíl nevýkonných pohledávek (špatných úvěrů – pozn. red.) na celkovém objemu poskytnutých úvěrů. V Komerční bance jsme dnes někde na úrovni dvou procent. Pro rok 2021 očekáváme, že tento podíl poroste, ale relativně málo. Guvernér ČNB Jiří Rusnok říká, že v celé bankovní sféře to bude tak pět procent. Myslíme si, že u nás méně.

LIDOVÉ NOVINY: Jak bude vypadat rok 2021 pro hospodářství?

Na základě dotazovací kampaně jsme předpokládali, že u domácností bude mít problémy s návratem ke splácení kolem 15 procent a u firem přibližně 30 procent. Realitou je, že o posunutí splátek žádají pouze asi čtyři procenta občanů a přibližně šest procent malých a středních firem. A na 90 procent žádostí vyřizujeme kladně.

JUCHELKA: Z ekonomického hlediska v roce 2020 byla největším šokem jarní vlna koronaviru. Primárně proto, že jsme všichni kolektivně čelili nové, neočekávané situaci. Nicméně další vlny jasně ukázaly schopnost podnikatelů a firem na ně reagovat rychleji a flexibilněji. To platí především pro průmysl.

LIDOVÉ NOVINY: Objevují se názory, zda by banky neměly podržet odvětví, která teď musejí mít zavřeno. Dát další odklad. Zda by některé firmy, třeba z oblasti cestování, neměl dočasně převzít stát.

JUCHELKA: Pokud by měl stát kapitálově vstoupit a stát se akcionářem či spoluvlastníkem nějaké firmy, mělo by to být na základě ekonomické a finanční analýzy podniku. Nikoli nějakého charitativního rozhodování. S kolegy v NERV (Národní ekonomická rada vlády, jíž je Juchelka členem – pozn. red.) zpracováváme pro vládu dlouhodobější projekt. Radíme vládě, aby se zamyslela nad vytvořením Národní rozvojové banky. Taková instituce funguje v mnoha zemích, třeba v Německu či ve Francii.

Má ve svém rejstříku kromě podpory investic do infrastruktury, bydlení či vzdělávání například kapitálové vstupy do malých a středních firem. Nejsou to opatření, která se aktivují pouze v době krize, ale fungují i v konjunktuře. Za předpokladu těchto podmínek říkám vstupu státu do podniku ano. Ale kdyby to mělo být čistě altruistické ad hoc rozhodnutí, že stát převezme cestovní kanceláře v Česku, protože teď nemají peníze na zaplacení pojištění nebo jsou nepojistitelné, bylo by to nesystémové – tomu říkám ne.

LIDOVÉ NOVINY: Co minulý rok přinesl? A co odnesl?¨

Pokud by měl stát kapitálově vstoupit a stát se akcionářem či spoluvlastníkem nějaké firmy, mělo by to být na základě ekonomické a finanční analýzy podniku. Nikoli nějakého charitativního rozhodování.

JUCHELKA: Pandemie a následná ekonomická krize proměňuje řadu podnikatelských odvětví a zvyků a návyků lidí. Některé změny budou trvalé, třeba objednávání nákupů či hotových jídel domů. Primárně v oblasti obchodu a služeb firmy hledají alternativní cesty, jak prodat a doručit servis nebo výrobek ke klientovi digitální cestou. Také se absolutně navyšuje online forma spolupráce mezi zaměstnanci jedné firmy. To přináší třeba masivní snížení služebních cest, lokálních i mezinárodních, a tudíž i nákladů.

V Komerční bance jsme posílili například kombinaci home office s prací z kanceláře. Zavádíme ji jako jedno z trvalých opatření. I na základě toho, že více než 70 procentům zaměstnanců taková forma vyhovuje. A další věc, specifická pro KB – začali jsme pracovat mnohem systematičtěji a rychleji na takzvaném odpovědném přístupu, chcete-li udržitelnosti podnikání. Dalším novým fenoménem ze stejného ranku, který přináší letošek, je bankovní identita.

LIDOVÉ NOVINY: Udržitelné podnikání?

JUCHELKA: Je to velké téma, nyní schované za neonovým světýlkem pandemie, která nyní bere veškerou pozornost všech účastníků. Je to vše, co se týká pozitivních změn v oblasti energetiky, infrastruktury, průmyslu a podobně. Například dekarbonizace výroby energie a další kroky vedoucí k ochraně planety. V Komerční bance jsme si udržitelnost vzali jako jeden ze středobodů našeho podnikání. Zavazujeme se ke snížení uhlíkové stopy na nulu do roku 2026. Instrumentální roli hrají regulátoři v dotčených odvětvích.

Primárně v oblasti obchodu a služeb firmy hledají alternativní cesty, jak prodat a doručit servis nebo výrobek ke klientovi digitální cestou. Také se absolutně navyšuje online forma spolupráce mezi zaměstnanci jedné firmy. To přináší třeba masivní snížení služebních cest, lokálních i mezinárodních, a tudíž i nákladů.

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová nedávno prohlásila, že si ECB v rámci svých programů odkupu dluhopisů od bank nebo podniků bude vybírat i dle toho, jak se emitent dluhu chová k aspektu udržitelnosti, jaké má priority a podobně. To znamená, že regulátoři, a nejen finančního trhu, ale i energetiky a dalších oborů, posunují vývoj zmíněným směrem k udržitelnosti. A my tato doporučení a rozhodnutí bereme vážně.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to pocítí vaši klienti?

JUCHELKA: Nový přístup se projeví i v hodnocení rizik spojených s podnikáním našich klientů, kteří budou motivováni hledat alternativní byznys model k tomu, co dělají dnes. Příklad: jste-li manufaktura, jež vyrábí těsnění do pístů spalovacího motoru automobilu, můžete mít s potenciálním masivním nástupem elektromobility problémy s objednávkami. To ale neznamená, že musíte zkrachovat. Můžete najít alternativní cestu podnikání, třeba v nových oborech, například výroby elektromobilů a podobně. To jsou dlouhodobější výzvy.

LIDOVÉ NOVINY: Je dobré prosazovat zelené technologie v automobilovém průmyslu? Elektroauta jsou pro běžné občany Česka příliš drahá.

JUCHELKA: Když se podíváte, co podnikají největší energetičtí hráči v Evropě či na světě, všichni pracují na plánu dekarbonizace. A členské státy Evropské unie nebo Spojené království přijaly kroky, nakolik a dokdy chtějí uhlíkovou stopu snížit. Tato rozhodnutí nastavují kontext, z jakých zdrojů se bude energie vyrábět. Půjdeme-li jednu vrstvu pod, potkáme se například s infrastrukturou dobíjení. Ta je v návaznosti na zmíněné plány třeba v kontinentální Evropě jednou z největších obchodních a investičních příležitostí.

Když se podíváte, co podnikají největší energetičtí hráči v Evropě či na světě, všichni pracují na plánu dekarbonizace. A členské státy Evropské unie nebo Spojené království přijaly kroky, nakolik a dokdy chtějí uhlíkovou stopu snížit. Tato rozhodnutí nastavují kontext, z jakých zdrojů se bude energie vyrábět.

A to ve všech státech. Třeba Česko je v této oblasti hodně poddimenzované. Pokud jde o elektromobily, jejich vysoká cena je zatím diskvalifikuje z nákupního mainstreamu. Jde o to, zda vlády zemí nebo EU přijmou motivační program, který bude pomáhat vytvořit poptávku. Jsem přesvědčen, že posun v rozhodování regulátorů v dotčených oborech vytvoří dostatečnou motivaci. Navíc nové technologie budou zlevňovat.

LIDOVÉ NOVINY: A bankovní identita? Co z toho budou lidé mít?
JUCHELKA: Budete se moci identifikovat prostřednictvím identity, kterou jste si vytvořila u své banky. Vaše banka garantuje protistraně, že jste to vy. Nemusíte používat občanský průkaz či jít na úřad, ale můžete si ze svého domova vyřídit některé elementární potřeby a obstarat služby.

Jan Juchelka (49)

  • Vystudoval Slezskou univerzitu v Opavě.
  • Od roku 1995 působil ve Fondu národního majetku ČR.
  • V letech 1999 až 2006 byl členem dozorčí rady Komerční banky. Do Komerční banky nastoupil v únoru 2006.
  • Od srpna 2012 pracoval v centrále Société Générale na pozici Managing Director Head of Coverage se zodpovědností za korporátní klientelu v regionu střední a východní Evropy, Blízkého východu a Afriky.
  • Od srpna 2017 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Komerční banky.
  • Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a viceprezidentem České bankovní asociace.