Zástupce krymských Tatarů: O budoucnosti Krymu referendum nerozhodne

O osudu poloostrova rozhodne jednání Ruska, USA, EU a Ukrajiny, říká v rozhovoru místopředseda krymskotatarského parlamentu Nariman Dželjal.

foto: CortesČeská pozice

Čtvrtmilionové společenství krymských Tatarů je pro zachování územní celistvosti Ukrajiny a odmítalo referendum, které na Krymu proběhlo tuto neděli 16. března. Situaci, jež po referendu nastane, krymští Tataři vyhlížejí se sobě vlastní rezervovaností vyplývající z historických souvislostí, a opatrně zaujímají vyčkávací postoj.

O současném stavu i budoucnosti Krymu a o příčinách krize vedla ČESKÁ POZICE ještě před referendem rozhovor s Narimanem Dželjalem, místopředsedou krymskotatarského parlamentu zvaného Medžlis. Mimo jiné říká: „O budoucnosti Krymu se nakonec nerozhodne při nedělním referendu, ale na základě společných jednání Ruska, USA, Evropské unie a samozřejmě Ukrajiny.“

ČESKÁ POZICE: Jaká je podle vás nyní atmosféra na Krymu?

DŽELJAL: Mimořádně napjatá. Poloostrov je plný různých vojáků a běžní lidé se bojí. Toho, že za této situace napjaté až k prasknutí dojde ke střelbě, k níž stačí pouhá provokace, nebo jednoduše toho, že je někdo zbije. Ve městech a podél silnic jsou totiž kromě pořádkových sil také útvary takzvané krymské domobrany a kozáci.

„Medžlis vyzval všechny obyvatele Krymu k bojkotu referenda“Mnozí ruské vojáky považují za na spasitele, určitá část krymských obyvatel si to ovšem nemyslí. Necítí se bezpečně a raději odcházejí. Tento stav se negativně promítá do vnitropolitické situace, obchodní sféry a samozřejmě také do psychiky lidí.

ČESKÁ POZICE: Zúčastní se krymští Tataři referenda?

DŽELJAL: Medžlis vyzval všechny obyvatele Krymu k bojkotu referenda. K tomu, aby se nezapojovali do komisí, které budou na referendum dohlížet, nenechávali se zapsat na seznamy hlasujících a neodevzdávali v neděli svůj hlas.

ČESKÁ POZICE: O výsledku referenda je – soudě podle většinových nálad – nejspíše rozhodnuto. Jak budou krymští Tataři reagovat na případné prohlášení o připojení k Rusku?

DŽELJAL: Víte, já si myslím, že o otázce budoucnosti Krymu se nakonec nerozhodne při nedělním referendu, ale na základě společných jednání Ruska, USA, Evropské unie a samozřejmě Ukrajiny. Referendum má v tuto chvíli nanejvýše demonstrovat údajnou atmosféru na Krymu.

ČESKÁ POZICE: Mezi mocnostmi povolanými k řešení krize a angažovanými zeměmi jste nejmenoval Turecko, které z historických, etnických i jazykových příčin pochopitelně udržuje s krymskými Tatary nadstandardní vztahy. Co od Ankary očekáváte?

„Turecko se postaví za práva a bezpečnost krymských Tatarů i na mezinárodních fórech“DŽELJAL: Turecko se vyslovilo pro zachování územní celistvosti Ukrajiny a postavilo se za práva krymských Tatarů, zároveň má však velmi dobré vztahy s Ruskem. Právě proto nemůžeme od Ankary očekávat vojenskou pomoc, můžeme však počítat s humanitární a hospodářskou pomocí.

Zároveň jsem přesvědčen, že se Turecko postaví za práva a bezpečnost krymských Tatarů i na mezinárodních fórech. Co se týče budoucnosti, je jasné, že svět odtržení Krymu neuzná. Stejně jako bylo svého času rozhodnuto o samostatnosti Podněstří, které také nikdo neuznal.

ČESKÁ POZICE: Počítáte tedy s tím, že se Krym zařadí mezi ostatní takzvané zamrzlé konflikty postsovětské oblasti?

DŽELJAL: Tak nějak. Ať si nikdo nedělá iluze! Odtržení schválené referendem nebude uznané, a stejně není vůbec samozřejmé, že Rusko na žádost o připojení kývne.

ČESKÁ POZICE: O případných reakcích krymských Tatarů se vyjadřujete opatrně. Jiní však otevřeně prohlásili, že v případě připojení bude proti Rusku vyhlášen džihád. Souhlasíte s takovými radikálními prostředky?

DŽELJAL: I mezi krymskými Tatary jsou lidé různého temperamentu a přesvědčení. Většina ovšem nechce bojovat s ruskými jednotkami, které jsou v drtivé převaze. Jsme malý národ, který bojuje za své zachování a nepouští se do nesmyslných konfrontací. To by se rovnalo sebevraždě.

„Jsme malý národ, který se nepouští do nesmyslných konfrontací. Zároveň však jsou mezi námi radikálové, kteří by se chtěli chopit zbraně.“Zároveň však jsou mezi námi radikálové, kteří by se chtěli chopit zbraně. Reakce krymských Tatarů však do značné míry závisí na vzkazech od Moskvy, jak k nám bude přistupovat krymská vláda a samozřejmě vláda ukrajinská a jak dopadnou jednání mezi Moskvou a Západem. Na základě toho všeho se pak rozhodneme, jaký postoj k případnému odtržení a připojení zaujmeme.

ČESKÁ POZICE: Zkusme se zamyslet, proč mohla situace zajít až natolik daleko. Kyjevská vláda Rusku nahrála na smeč, čehož Rusko evidentně využilo. V čem podle vás chybovala třeba Ukrajina?

DŽELJAL: Kyjev se bezesporu dopustil řady chyb. Ovšem řekněme si, že chybovat může každý, to však samo o sobě ještě nikoho neopravňuje, aby se mohl vměšovat do vnitřních záležitostí jiné země. Velká většina důvodů, na které se Rusko odvolává, není pravdivá.

Ano, jsou zde určité zneklidňující jevy – například postupné zbavování autonomie, zrušení menšinového jazykového zákona a posilování extrémistů –, nelze však na ně odpovědět vojenskou silou, nýbrž jednáním, přesvědčováním, v daném případě politickým a ekonomickým tlakem. Existuje bezpočet prostředků ještě před vojenskou intervencí, s jejichž pomocí by bylo možné Kyjev přesvědčit, aby se k východním regionům země nebo ke Krymu choval jinak.

ČESKÁ POZICE: Jmenoval jste zrušení menšinového jazykového zákona, což bylo drsným vzkazem určeným nejen Rusům, ale i krymským Tatarům. Jak jste jej přijali?

„Kyjev udělal chybu a jeho starší bratr ho za to vytrestal“DŽELJAL: Nechápali jsme to a svoji nelibost jsme také dali najevo, i když celá pravda je taková, že onen zrušený jazykový zákon ve skutečnosti nefungoval. Kvůli tomu samozřejmě ještě nemusel být zrušen. Místo toho bylo třeba se zaměřit spíše na stabilizaci země. Byla to hrubá chyba, ale starší slovanský bratr mohl svému mladšímu bratrovi vysvětlit, proč to není správné. Místo toho ho vytrestal.

křivan Bingo Zdravím zdravý rozum. 15:32 17.3.2014
ctenarCP Konstruktivní chaos z USA ... 7:54 17.3.2014

Počet příspěvků: 27, poslední 28.4.2014 12:57 Zobrazuji posledních 27 příspěvků.