Zapojí-li se do penzijního spoření jen půl milionu Čechů, banky dají ruce pryč

Důchodová reforma má dle šéfa PF Komerční banky Pavla Jiráka stále příliš mnoho neznámých.

Optimální důchodovou reformou pro podmínky České republiky by bylo dle Pavla Jiráka, ředitele PF Komerční banky, zavedení druhého povinného pilíře. foto: ČESKÁ POZICEČeská pozice

Optimální důchodovou reformou pro podmínky České republiky by bylo dle Pavla Jiráka, ředitele PF Komerční banky, zavedení druhého povinného pilíře.

Prezident Asociace penzijních fondů (APF) Jiří Rusnok tvrdí, že za současných okolností by se na důchodové reformě nechtěli členové APF podílet. Ani podle finančního ředitele AXA penzijního fondu Mojmíra Boucníka se jejich akcionáři po zkušenostech ze zahraničí do Česka nepohrnou. V Polsku i na Slovensku totiž penzijní reformy nesplnily jejich očekávání a zaznamenali ztráty. Nejde jen o výhružku či tlak na ministerstvo financí, aby zlepšilo podmínky pro penzijní fondy?

Výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák v rozhovoru pro ČESKOU POZICI říká, že se v tuto chvíli obtížně odhaduje, zda budou mít akcionáři nynějších fondů zájem do druhého pilíře vstoupit. Jedním z důvodů je, že dosud nejsou známy detailní parametry celého systému.

ČESKÁ POZICE: Jaké by měly být parametry druhého pilíře, aby to byl zajímavý byznys i pro penzijní fondy?

JIRÁK: Klíčové je, nakolik bude zajímavý pro občany. Pokud tam vstoupí řekněme 500 tisíc lidí, velmi to ovlivní chování a rozhodování akcionáře. Ministerstvo financí (MF), jak v úterý zaznělo od náměstkyně Kláry Król, hodlá navrhovat, aby byl kapitálový požadavek na penzijní společnosti v řádu 500 milionů korun. Vezmu-li, že bych oněch půl milionu účastníků platilo jedno procento poplatku z objemu spravovaných aktiv, bude výsledná částka natolik nízká, že doba návratnosti investice by byla v řádu několika desítek let. Pak je velmi diskutabilní, zda by se akcionáři vůbec rozhodli penzijní společnost založit.

ČESKÁ POZICE: Můžete uvést návrh penzijních společností ohledně kapitálu?

JIRÁK: APF navrhovala 300 milionů korun, což by zahrnovalo kapitál penzijních společností pro provozování třetího i druhého pilíře.

ČESKÁ POZICE: Požadovaný kapitál je jen jedním z parametrů…

JIRÁK: Druhou podstatnou oblastí je distribuce a zprostředkování. Je nutné se vyhnout excesům jako na Slovensku. Tamní důchodcovské společnosti platily zprostředkovatelům až deset tisíc slovenských korun za jednoho člověka. Dnes jim váznou v bilancích miliardy neodepsaných nákladů na distribuci. Je nezbytné nastavit limity pro zprostředkování.

Investiční zprostředkovatelé by však každopádně měli na trhu působit vzhledem ke složitosti problematiky a k nízké finanční gramotnosti české populace.

ČESKÁ POZICE: Máte nějakou informaci o výši těchto limitů od ministerstva financí?

JIRÁK: Zatím ne. Proto se obtížně odhaduje, jak velkou částku by měla penzijní společnost na tyto účely alokovat. Nicméně náměstkyně Król mluvila o tom, že by existoval limit i na marketingové náklady a na ostatní obchodní náklady na jednu smlouvu.

ČESKÁ POZICE: A náklady na technické a personální vybavení?

JIRÁK: Penzijní fondy mají poměrně robustní IT systémy, které spravují přes 4,5 milionu účastníků. Jsou schopné dobře komunikovat s MF o státních příspěvcích. Chybí jim však investiční součást. Proto by bylo třeba systémy doplnit o další aplikace a poskytovatele informací, jako je Bloomberg. Tedy pokud by se denně přeceňovalo portfolio, což v tuto chvíli u penzijních fondů nefunguje. Určitě by nějaké náklady vznikly i ve vztahu k monitoringu. Předpokládám, že by se pravidelně musely dávat informace tisku, možná na denní bázi, a také České národní bance a MF.

ČESKÁ POZICE: A jsme u poplatků. Jaká by měla být jejich výše a konstrukce?

JIRÁK: Výše a způsob výpočtu poplatků je klíčová, protože to bude v podstatě jediný výnos penzijních společností. Na základě toho nemusejí být příliš regulované obchodní a marketingové náklady, protože pokud poplatky přinesou řádově desítky milionů korun,  máte jen je na náklady na zaměstnance, IT systémy, marketing a na distribuční náklady. Je důležité, aby nákladovost celého systému byla potlačena na minimum. Poplatky, které budou účtované ve druhém pilíři, by měly být vybalancované tak, aby nezatěžovaly příliš výnos účastníků. Ale aby byly v nějakém horizontu investované prostředky penzijních společností návratné.

ČESKÁ POZICE: Doteď jsme hovořili o reformě z hlediska fondů. Příliš velkou motivaci k účasti ve druhém pilíři však současný vládní návrh nedává ani lidem.

JIRÁK: Současné nastavení parametrů není dostatečně atraktivní pro většinu obyvatel. Lidé musejí jasně vidět výhody. Je třeba provést alespoň některé změny – a nemusejí být ani zásadní.

ČESKÁ POZICE: Konkrétně?

JIRÁK: Například by se měl snížit rozdíl mezi důchodem, který by lidé dostávali v případě účasti ve druhém pilíři, a důchodem, jejž by jim stát vyplácel při setrvání v průběžném systému. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek zmiňuje okolo patnácti procent. To je příliš. Pokud by snížení bylo mezi pěti až deseti procenty, určitě by to bylo pro lidi zajímavé.

ČESKÁ POZICE: Jaké máte další návrhy?

JIRÁK: Při čerpání prostředků v důchodovém věku jsou nastavené jen tři možnosti. V nejkratší variantě je penze nastavená na dobu 20 let. Mohla by být kratší, řekněme deset až patnáct let. Na Slovensku mají také takzvaný programový výběr – část peněz je možné si vybrat jednorázově při odchodu do důchodu. A můžeme se bavit o tom, jestli to bude 10, 20 či 30 procent z uspořené částky. Navíc jsem přesvědčen, že by prostředky ve fázi spoření i výplaty doživotních penzí měly být předmětem dědictví.

ČESKÉ POZICE: Bude to stačit? Vědí vůbec lidé, proč je nezbytné penzijní reformu uskutečnit a aktivně se jí účastnit? Ministerstvo práce tvrdí, že kdyby se teď pustilo do intenzivnější vysvětlovací kampaně, bylo by to příliš brzy a šlo by o vyhozené peníze.

JIRÁK: Nesouhlasím s tím, že dokud nebyly schválené parametry, je předčasné cokoli komunikovat. Musí existovat jasná mediální kampaň – pokud nebudeme dělat reformu, kam nás dovedou demografické změny. Co to bude znamenat pro naši generaci a generaci našich dětí. Už v tuto chvíli se měla komunikační kampaň odehrávat.

ČESKÁ POZICE: Při rozhodování lidí, jakou zvolit investiční strategii, sehraje roli ubohá míra finanční gramotnosti populace? Neměly by vedle současných čtyř navrhovaných variant (fond státních dluhopisů, konzervativní fond, vyvážený a dynamický) vzniknout i takzvané fondy životního cyklu, jež nakupují pro mladé klienty dynamičtější investice, a s tím, jak lidé stárnou, navyšují v portfoliu podíl konzervativních investic?

JIRÁK: V současném nastavení systému je nadbytečný fond českých státních dluhopisů. Konzervativní fond totiž bude ze své podstaty méně rizikový, protože by měl investovat především do dluhopisů zemí EU s vysokým ratingem. Vnímám to však jako politickou oběť požadavku na nějakou garanci.

Co se týče fondu životního cyklu, současný návrh reformy bude mít podobné mechanismy zabudované. Občané si budou moci rozdělit své příspěvky mezi jednotlivé fondy. Navíc bude existovat takzvaný autopilot – v nějakém časovém období, řekněme pět let před řádným nárokem na důchod, budou prostředky povinně převedené z dynamického fondu do konzervativního. Občan by pak měl možnost s tím písemný nesouhlasit, pokud bude například věřit, že trhy porostou.

ČESKÁ POZICE: Kolik lidí se dle vašeho odhadu do druhého pilíře zapojí? Vláda počítá s tím, že to bude 50 až 60 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva – více než 2,5 milionu lidí.

JIRÁK: Nedělali jsme si žádný průzkum, ale vnímaní reformy obyvatelstvem je evidentně negativní. V této situace je obtížné dělat jakékoli predikce. Pokud se však systém zatraktivní, finanční zprostředkovatelé i penzijní společnosti budou moci občanům vysvětlit výhody a nevýhody případných řešení. A pokud vláda začne lépe komunikovat důchodovou reformu, viděl bych dolní hranici na milionu.

ČESKÁ POZICE: Má vůbec smysl zavádět druhý pilíř, pokud už existuje poměrně úspěšný a funkční penzijní připojištění ve třetím pilíři?

JIRÁK: Optimální důchodovou reformou pro podmínky České republiky by bylo zavedení druhého povinného pilíře. Navzdory tomu jsem přesvědčen, že systém může dobře fungovat.

Počet příspěvků: 1, poslední 17.4.2011 10:23 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.