Západ povýšil liberální ideologii téměř na náboženství

„Transatlantická idea je pro evropskou elitu stále důležitější než posilování evropské identity. Tak uvažuje i kancléřka Angela Merkelová, a ať se eurozóna či EU rozpadne nebo bude vícerychlostní, dominance USA přetrvá,“ říká v rozhovoru německý geopolitický analytik Alexander Rahr.

Gábor Stier 15.11.2016
USA, EU, Rusko. Ilustrace Richard Cortés. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy USA, EU, Rusko. Ilustrace Richard Cortés. | foto: Česká pozice
USA, EU, Rusko. Ilustrace Richard Cortés.

Německý geopolitický analytik Alexander Rahr nedávno zveřejnil knihu Russia and The West: Zero Sum Game (Rusko a Západ. Kdo s koho?) a v rozhovoru během jedné z přestávek v rámci 13. výročního zasedání Valdajského klubu 24. až 27. října v Soči, jehož hlavním tématem byla stejně jako v Rahrově případě globální transformace, mimo jiné řekl:

„Pokud bych měl příčiny konfrontace Západu a Ruska shrnout jednou větou, pak bych zdůraznil chování Západu po studené válce. ,Vítězové‘ začali psát nová pravidla, kterými se jak Rusko, tak Čína zpočátku řídily, ale dnes už o ně nestojí. Moskva a částečně i Peking přišly s vlastními plány a politikou, které v mnoha ohledech odporují představám USA a Evropské unie.“

Alexander Rahr, německý geopolitický analytik.

Alexander Rahr, německý geopolitický analytik.

ČESKÁ POZICE: Titul vaší knihy zní zlověstně a dává tušit, že současná konfrontace se bude postupně vyostřovat. Opravdu je situace natolik vážná?

Konfliktů mezi Ruskem a Západem stále přibývá a jsou stále ostřejší

RAHR: Ano. Někteří odborníci říkají, že jsme vstoupili do éry druhé studené války. A opravdu, konfliktů mezi Ruskem a Západem stále přibývá a jsou stále ostřejší. Konfrontace v souvislosti s Ukrajinou a nyní se Sýrií výrazně překračují spory v uplynulých 25 letech.

ČESKÁ POZICE: To je pravda a možná není náhoda, že se stále více odborníků domnívá, že Rusko a Západ balancují na hraně vojenského střetu. Jak je možné, že vše zašlo až tak daleko?

RAHR: Pokud bych měl příčiny této konfrontace shrnout jednou větou, pak bych zdůraznil chování Západu po studené válce. „Vítězové“ začali psát nová pravidla, kterými se jak Rusko, tak Čína zpočátku řídily, ale dnes už o ně nestojí. Moskva a částečně i Peking přišly s vlastními plány a politikou, které v mnoha ohledech odporují představám USA a Evropské unie.

To je hlavní důvod tohoto geopolitického konfliktu, navíc je stále zřetelnější střet v oblasti hodnot. Západ dnes povýšil liberální ideologii takřka na úroveň náboženství, zatímco Rusko a v zásadě i Čína vedou tradiční realpolitiku založenou na zájmech, v jejímž rámci hraje otázka lidských práv druhotnou roli.

ČESKÁ POZICE: Nyní tedy nastal střet těchto dvou světů. Doufám a jsem přesvědčen, že strany nedospějí k další velké válce, i když informační válka, která je už nyní velmi hlasitá, mnohé vyděsila. Obě strany si přivlastňují patent na pravdu, zatímco stanovisko druhé strany odrážejí tím, že je to čirá propaganda...

Rusko a v zásadě i Čína vedou tradiční realpolitiku založenou na zájmech, v jejímž rámci hraje otázka lidských práv druhotnou roli

RAHR: Skutečnou válku si nepřeje ani jedna strana, ale zaráží, jak nejsou ochotné se ani vzájemně vyslechnout. Evropou nebudou projíždět tanky, ale v informačním prostoru se už tvrdě bojuje. Obě strany si vedou svou a jejich cílem je morální likvidace protivníka nebo aspoň jeho oslabení. A prostředky této války připomínají studenou válku, v níž lze vystopovat jejich původ.

ČESKÁ POZICE: Je Rusko v tomto boji za morální převahu a konfrontaci hodnot schopné nabídnout světu alternativu?

RAHR: Rusko je momentálně zaměstnáno budováním národa, takže není v situaci podobně jako USA nabízet jiným alternativu. Národní stát a posílení tradičních hodnot však přece jen určitou alternativu jsou, neboť nezapadají do současného evropského mainstreamového uvažování a bezpochyby představují zdroj konfliktů.

Podobným způsobem, s důrazem na národní zájmy, budují svůj malý hospodářský, politický svět také Indie nebo Brazílie, které se přibližují Rusku a posilují Moskvu v jejím sporu se Západem. Navíci v západních společnostech roste počet těch, kdo sympatizují s Putinovou politikou, nikoli však většinou proto, že by měli v lásce Rusko, ale protože nenávidí USA, a domnívají se, že posilování atlantického vlivu může zastavit jen Moskva.

ČESKÁ POZICE: Je-li řeč o USA, nabízí se, že zkostnatělost atlantických struktur Evropě v mnoha ohledech brání sledovat vlastní cíle. Příkladem je dnešní Německo, které podle mnohých kvůli této vazbě nemůže vést svou tradiční dobře fungující východní politiku. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Obě strany si vedou svou a jejich cílem je morální likvidace protivníka nebo aspoň jeho oslabení. A prostředky této války připomínají studenou válku, v níž lze vystopovat jejich původ.

RAHR: Tato realita vykrystalizovala po skončení studené války. USA otevřeně říkají, že po první světové válce bylo chybou nechat Evropu vlastnímu vývoji. Poté, co se z toho USA poučily, hrály po druhé světové válce dlouhá desetiletí v západoevropské ekonomice i politice rozhodující roli.

Pro tuto část Evropy se tato situace stala pohodlnou, země si na ni zvykly a po skončení studené války nedokázaly přistoupit ke změně, ale ani USA nechtěly přijít o svůj vliv. Transatlantická idea je proto paradoxně pro evropskou elitu dodnes důležitější než posilování evropské identity. Tak uvažuje i německá kancléřka Angela Merkelová, a ať už se eurozóna nebo dokonce EU rozpadne nebo bude vícerychlostní, dominance USA přetrvá.

ČESKÁ POZICE: A pokud by vyhrála Hillary Clintonová, mohla dokonce posílit...

RAHR: To je pravda, ale i pokud se USA v čele s Donaldem Trumpem budou více zabývat samy sebou, nebude to představovat kardinální změnu.

ČESKÁ POZICE: Ve své knize rovněž konstatujete, že svět se dnes nachází na prahu podobné změny paradigmatu jako v roce 1991. V čem se projevuje? A kam svět směřuje?

Před čtvrt stoletím se arabského světa na Západě nikdo neobával, dnes už nikoli

RAHR: V první řadě ve výskytu islámského extremismu. Před čtvrt stoletím se arabského světa na Západě nikdo neobával, dnes už nikoli. Ani Islámský stát, který dokáže rychle mutovat, nelze porazit ze dne na den, takže toto nebezpečí přetrvává. Krom toho existuje střet Západu a Ruska, který pomalu, ale jistě pohřbívá sny o takzvané Velké Evropě. Ve světě se začínají formovat tři póly a právě tento proces ve své knize popisuji.

Počet příspěvků: 2, poslední 17.11.2016 04:41 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.