Zákon o úřednících: Je třeba ve spěchu schvalovat právní zmetek?

Podpoří-li poslanci rozpuštění sněmovny, je pravděpodobné, že zákon o úřednících i služební zákon z pera ČSSD spadnou pod stůl.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Zákon o úřednících, který je zařazen v prvním čtení na program aktuální schůze Poslanecké sněmovny, v úterý 13. srpna, zákonodárci neprojednávali. Je tedy jasné, že pokud příští týden poslanci zvednou ruku pro rozpuštění sněmovny, zákon „spadne pod stůl“. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová konstatovala, že v pátek 16. srpna budou z pořadu schůze vyřazeny všechny neprojednané body.

Jedním z důvodů, proč Česko musí přijmout zákon, který upraví postavení státních zaměstnanců, je požadavek Evropské unie. Ta přijetí této normy podmiňuje čerpání dotací od začátku příštího roku. Pokud se podaří vyjednat s unií, aby Česku lhůtu pro schválení zákona prodloužila, potom fakt, že zákon o úřednících skončí na dně nějakého šuplíku, je vzhledem k jeho „kvalitě“ vlastně dobrou zprávou.

Článek, který jsme o okolnostech schvalování zákona publikovali v pondělí večer, následuje v původním znění.   

Zdá se čím dál pravděpodobnější, že jedna z nejdůležitějších norem, které by měla Česká republika přijmout, letos schválena nebude. Zákon o úřednících jako by kopíroval osud Nečasovy vlády. Tak hezky to začalo a tak upachtěně končí.

Když loni v únoru vláda schválila teze zákona o úřednících, bývalý premiér Petr Nečas veřejně prohlašoval, že norma zvýší kvalitu veřejné správy, zajistí její profesionalizaci, odpolitizování a také „prostupnost mezi státní správou a samosprávou“. Výsledkem snahy ministerstva vnitra, které je předkladatelem zákona, je, jak už jsme dříve vysvětlovali, právní zmetek. Pokud tedy návrh zákona o úřednících skončí v koši, vlastně to vzhledem k jeho kvalitě ani nebude škoda. Což ale neznamená, že se nic neděje.

Česká republika je jedinou členskou zemí Evropské unie, která nemá účinnou legislativu upravující postavení státních úředníků, ačkoliv to byla jedna z přístupových podmínek. A proto od roku 2014 hrozí komplikace při čerpání evropských fondů.

Předloženo pozdě

Jak jsme se dostali až do časové nouze, kdy by se mohl ve spěchu a pod tlakem schvalovat mizerný zákon? Předložit zákon o úřednících si Nečasův kabinet stanovil ve své Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012. Nutnost přijetí normy zmínil i v programovém prohlášení. O peripetiích spojených s přípravou normy ČESKÁ POZICE podrobně informovala. Jen připomeňme, že Nečasovou vládou prošla až třetí varianta návrhu, ale ani ta nezajistí odpolitizování úřadů.

Nečasovou vládou prošla až třetí varianta návrhu, ale ani ta nezajistí odpolitizování úřadů

Materiál leží v Poslanecké sněmovně. Ta ho má k dispozici od 13. června. I kdyby nedošlo k politickým turbulencím, vzhledem k délce schvalovacího procesu v Poslanecké sněmovně a následně v Senátu, stihlo by se celé kolečko ještě do konce letošního roku jen tak tak. Jde tedy na vrub Nečasovy vlády, že tak důležitý návrh zákona předložila poslancům pět minut po dvanácté.   

V programovém prohlášení kabinetu Jiřího Rusnoka se konstatuje: „Vláda si uvědomuje nutnost přijetí zákona o úřednících jako podmínky Evropské unie pro čerpání evropských fondů. Proto bude prosazovat pokračování procesu schvalování návrhu právní úpravy postavení státních úředníků, kterou předložila předchozí vláda.“

Jenže mnohem důležitější roli, než je postoj kabinetu, sehraje v budoucím osudu zákona o úřednících Poslanecká sněmovna. Ta ho má v programu aktuální schůze zařazen jako jeden z bodů. Původně měli poslanci o materiálu jednat již minulý čtvrtek, tedy 8. srpna. Těsně před tím, než se dostal bod na řadu, bylo jednání ukončeno. Diskuse nad zákonem o úřednících tak pravděpodobně začne v úterý 13. srpna. Zpravodajem návrhu zákona byl určen poslanec Jiří Šulc (ODS). ČESKÁ POZICE se snažila poslance kontaktovat s dotazy, jak bude probíhat schvalování normy, leč marně.  

Časové lhůty

Jak je to tedy s časem dle dle jednacího řádu Poslanecké sněmovny? Po prvním čtení je návrh zákona přikázán k projednávání ve výborech. Výbory mají na rozpravu šedesát dnů. Lhůtu lze zkrátit až o třicet dní.( O více než třicet dní lhůtu zkrátit nelze v případě, pokud s tím nesouhlasí dva poslanecké kluby nebo padesát poslanců.) Usnesení výborů musejí mít poslanci nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení. Třetí čtení návrhu zákona je možné zahájit nejdříve za 72 hodin po doručení pozměňovacích návrhů ze druhého čtení.

Je patrné, že i kdyby nenastal žádný zádrhel, návrh zákona o úřednících by prošel sněmovnou nejdříve v říjnu. Teprve poté se dostane do Senátu, kde má převahu ČSSD. A ta předložila svou vlastní alternativu. Bylo by proto s podivem, kdyby návrh Nečasova kabinetu podpořila.

ČSSD nabídlavariantu, která vychází ze služebního zákona z roku 2002. Připravilo ho tehdy ministerstvo práce a sociálních věcí, které vedl Vladimír Špidla. Zákon byl přijat, ale jeho účinnost byla již šestkrát odložena. Pozměněný služební zákon dle občanských sdružení, která se zabývají státní správou, splňuje oproti návrhu zákona o státních úřednících základní cíl protikorupční strategie, kterým je depolitizace státní správy. Upravený návrh služebního zákona však zatím nebyl zařazen na program jednání Poslanecké sněmovny. A je pravděpodobné, že se tak již nestane.

Padne-li sněmovna, padne i zákon    

Na úterý 20. srpna je prozatím naplánovaná mimořádná schůze poslanců, na které se má hlasovat o rozpuštění Poslanecké sněmovny. Zatím to vypadá, že se najde dostatečný počet poslanců, kteří rozpuštění sněmovny podpoří, ale jistota samozřejmě nepanuje.

Předsedové poslaneckých klubů ČSSD a ODS se shodují: Bude-li rozpuštěna sněmovna, není reálná šance to stihnout.

„Pokud se sněmovna rozpustí, spadne pod stůl náš návrh služebního zákona i vládní návrh zákona o úřednících,“ konstatoval pro ČESKOU POZICI Jeroným Tejc, předseda poslaneckého klubu ČSSD. Podobně hovoří i zástupce bývalé pravicové koalice. ČTK citovala předsedu poslanců ODS Marka Bendu, dle něhož se tuto normu už nepodaří současné Sněmovně schválit. „Státní úředníky není reálná šance do rozpuštění Sněmovny udělat," uvedl Benda. 

ČESKÁ POZICE se v pátek 9. srpna dotazovala ministerstva vnitra, zda má připravený scénář, aby sněmovna ještě před svým rozpuštěním stihla projednat návrh zákona o úřednících. „S ohledem na současnou politickou situaci v tuto chvíli teprve analyzujeme různé možnosti řešení a varianty dalšího postupu. Až poté bude rozhodnuto, jaké konkrétní kroky v této věci budeme prosazovat,“ odpověděl mluvčí ministerstva vnitra Břetislav Oliva.

Co řekne unie?

Ať tak, či tak, v situaci, kdy vládní návrh je problematický a před dveřmi sněmovny čeká verze ČSSD, by bylo velmi sporné argumentovat potřebou přijetí vládní verze jako důvodem proti rozpuštění sněmovny. Pokud totiž Česká republika zákon nepřijme, jaké konkrétní důsledky lze očekávat? Upravit postavení státních úředníků není nutné jen kvůli zlepšení fungování státní správy, ale také kvůli Evropské unii. Stanovila přijetí kvalitního zákona o státní službě za tak zvanou ex-ante kondicionalitu, tedy podmínku pro výplatu evropských fondů pro programovací období 2014 – 2020. V materiálu nazvaném Stanovisko útvarů Komise k přípravě dohody o partnerství a programů v České republice na období 2014 – 2020 doporučila Evropská komise „k zlepšení stability a účinnosti veřejné správy a zabránění nesrovnalostem rychle přijmout a zavést zákon o veřejné službě“.

Pokud se sněmovna rozpustí, je jasné, že od začátku příštího roku Česko podmínku Evropské komise nesplní a je otázkou, jak to bude s výplatou evropských dotací. Jeroným Tejc nevidí situaci dramaticky. „Nedémonizoval bych tolik Evropskou unii. Neznamená to, že zákon po nás nechce. Když však bude mít nová vláda ve svém programovém prohlášení, že přijme služební zákon, myslím, že to bude v unii vysvětlitelné. V Česku je nyní objektivně politická krize a unie by měla tuto překážku v přijetí zákona uznat,“ domnívá se Tejc. Zřejmě nezbývá, než takový optimismus sdílet.

Počet příspěvků: 3, poslední 15.8.2013 07:55 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.