Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novák 14.4.2021 12:59

Ukrajina: https://avatars.mds.yandex.net/get-zen_doc/4475640/pub_604a7c2421786c653646b08d_604a7c2a47ab35453246420a/scale_2400

Stojí za to připomenout, co z Ukrajiny tvoří bolševické dárky...

Č. Berka 11.4.2021 15:18

„Ruští emigranti v Londýně a Paříţi, ačkoliv smrtelně nenáviděli bolševiky, protestovali proti polskému vpádu. Carský generál Brusilov nabídl bolševikům, ţe bude pod jejich politickým dohledem hájit celistvost Ruska. Nabídka ta byla přijata.“143...Tato mobilizace sil měla za následek drtivou sovětskou protiofenzívu, která vytlačila Poláky nejen z Ukrajiny, ale ze severu se jim podařilo proniknout až do hloubiPolska. Vidina polské katastrofy a hrozící zhroucení se této bariéry Evropy proti bolševismu vyvolalo pak obavy,jakož i reakci západních mocností na pomoc Polsku:„Nebylo nyní času přemýšlet, kdo to všechno zavinil. I ti, kdo byli nakloněni činit Polskutrpké výčitky, byli zajedno s ostatními v tom, ţe se mu musí pomoci, jestliţe nebezpečí se prohloubí. Lloyd George pravil v dolní sněmovně, že Polsko způsobilo Evropě mnoho starostí,že však zájem Evropy žádá, aby samostatné Polsko nezmizelo. Anglický vyslanec v Polsku psal, že "pádem Varšavy zůstala by střední Evropa dokořán otevřena komun

L. Kašparová 11.4.2021 13:36

Správný postřeh ohledně choutek Poláků polonizovat všechny, kdo uvízli v jejich hranicích.

Č. Berka 11.4.2021 12:11

142PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu. Díl III., rok 1920. 3. vyd. Praha: Lidové noviny, 1991, str. 1188.

Č. Berka 11.4.2021 12:10

Jako důvod vypuknutí samotného sporu polsko-ruského vidí Ferdinand Peroutka v tom, ţe „na rozdíl od Československa, které pokládalo tvoření státu za skončeno a hranice za definitivní od podepsání mírových smluv, Polsko se nezdálo nasyceno a ohlíţelo se na všechny strany, kde by ještě mohlo urvat kus území a zvětšit se.“141Důvody této nenasytnosti spatřuje F. Peroutka v imperialismu Poláků, který oni samotní chápali spíše z vlastního, romanticko-rytířského pohledu národa, který byl dlouhou dobunesvobodný a zlomený a nyní mu mělyvojenské úspěchy dodat nový lesk a slávu. Tato mocenská politika, od níţ ji odrazovala především Anglie, měla odvést pozornost od tíţivých vnitřních problémů země, k nimţ F. Peroutka dodává, „ţe pro zbědovaný stav své země právě oni se mají co nejvíce vyhýbat konfliktu se sověty, neboť Polsko bylo nejvíce připraveno svými sociálními poměry pro bolševismus, a pustilo-li se do války s Ruskem, bylo to, jako kdyby zápasilo s malomocným: i kdyţ jej přitlačí k zemi, na