Ceska Pozice

Zájem o povolání učitele se zřejmě bude zvyšovat. A to i u nepedagogů

„Absolventi pedagogických fakult a učitelských nebo pedagogických programů v Česku nastupují do pozice pedagoga jako ve většině zemí Evropy,“ říká v rozhovoru Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK.

Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK. | foto: Wikipedia
Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK.

Tvrzení, že velká část absolventů pedagogických fakult nenastupuje do školství, je přehnané, míní v rozhovoru šéf Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK Jan Koucký. Případný nedostatek učitelů může být podle něho způsoben i tím, že v oboru pracují především ženy, z nichž mnoho nastupuje na mateřskou dovolenou a setrvává v ní poměrně dlouho.

LIDOVÉ NOVINY: Říká se, že pouze polovina absolventů pedagogických fakult jde učit. Je to tak?

KOUCKÝ: Absolventi pedagogických fakult a učitelských nebo pedagogických programů na jiných fakultách vysokých škol v České republice nastupují do pozice pedagoga ve zcela běžné míře, obvyklé ve většině rozvinutých, otevřených a demokratických zemí Evropy. V prvních letech po roce 1989 se u nás sice snížila míra nástupu zhruba o desetinu, tím jsme se však dostali na běžnou evropskou úroveň.

LIDOVÉ NOVINY: Předpokládám, že jde o podložená čísla.

Poslední rozsáhlý celostátní výzkum uplatnění absolventů českých vysokých škol z konce roku 2018 ukázal, že více než dvě třetiny absolventů učitelských studijních programů a oborů nastupuje do školství. Konkrétně: 62 procent do učitelských povolání, jedno procento zastává řídící pozici ve školství – jde většinou o ředitele škol a jejich zástupce – a pět procent jich pracuje v ostatních pedagogických povoláních.

KOUCKÝ: Jde o výsledky rozsáhlých reprezentativních mezinárodních nebo celostátních výzkumů a šetření, které se týkají absolventů pedagogických fakult a učitelských nebo pedagogických programů na dalších fakultách vysokých škol nebo přímo učitelského povolání. Poslední rozsáhlý celostátní výzkum uplatnění absolventů českých vysokých škol z konce roku 2018 ukázal, že více než dvě třetiny absolventů učitelských studijních programů a oborů nastupuje do školství.

Konkrétně: 62 procent do učitelských povolání, jedno procento zastává řídící pozici ve školství – jde většinou o ředitele škol a jejich zástupce – a pět procent jich pracuje v ostatních pedagogických povoláních. Působí například jako speciální pedagogové, psychologové, vychovatelé, asistenti pedagoga nebo pedagogové volného času.

LIDOVÉ NOVINY: Takže v jiné profesi působí jen asi třetina těchto lidí?

KOUCKÝ: Ani to není úplně správný údaj. Může totiž jít o příbuzné povolání. Někteří z absolventů pracují například na ministerstvu školství nebo v některé jím přímo řízené organizaci, další v České školní inspekci. Absolventy pedagogických oborů bývají i pracovníci školských odborů krajských úřadů, magistrátu nebo větších radnic. Navíc jsou necelá dvě procenta absolventů vedena jako nezaměstnaní a devět procent jako ekonomicky neaktivní, především na mateřské a rodičovské dovolené.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je to v jiných oborech?

KOUCKÝ: Jak bylo řečeno, absolventi pedagogických oborů, zejména učitelských, pracují často v odpovídajících povoláních a převyšují průměr všech absolventů vysokých škol. Vyšší shodu než absolventi učitelských oborů mají jen absolventi zdravotnictví a sociální péče – 82 procent – a informačních a komunikačních technologií – 80 procent. Například u absolventů oborů zemědělství a lesního hospodářství je to však jen necelých 54 procent, u uměleckých oborů a humanitních věd pouze 48 procent.

LIDOVÉ NOVINY: Vaše údaje jsou ovšem dva roky staré…

Někteří z absolventů pracují například na ministerstvu školství nebo v některé jím přímo řízené organizaci, další v České školní inspekci. Absolventy pedagogických oborů bývají i pracovníci školských odborů krajských úřadů, magistrátu nebo větších radnic.

KOUCKÝ: Předpokládám, že v současnosti bude situace u učitelů spíš o něco lepší, protože na konci roku 2018, kdy se výzkum dělal, měli o dost nižší platy než dnes.

LIDOVÉ NOVINY: Jak souvisí setrvání učitelů ve vystudovaném oboru s jejich odměňováním? A jaký posun nastal od roku 2018?

KOUCKÝ: Absolventi vysokých škol do pěti let po ukončení studia mají obecně vyšší příjmy, pokud pracují ve vystudovaném oboru. V roce 2018 to bylo v průměru u všech absolventů o 3562 korun. Obzvlášť výrazný rozdíl v příjmech byl u absolventů informatických a elektrotechnických fakult, neboť ti, kteří pracovali v oboru, brali o 13 311 korun více než ti, kteří pracovali mimo obor.

Absolventi pedagogických fakult jsou však zcela jiný případ. V průměru totiž měli ti, kteří pracují v oboru, o 3515 korun nižší příjem než absolventi pedagogických fakult, kteří pracují mimo vystudovaný obor. Úrovní odměňování učitelů se jich stát zbavoval. Dnes je situace o něco lepší, ale přesněji se to opět dozvíme až s určitým zpožděním.

LIDOVÉ NOVINY: Nedá se tedy říct, že by učitelé po studiu mířili mimo svůj obor víc než jiní absolventi. Těžko ale podezírat ředitele škol, že si vymýšlejí, když mluví o nedostatku, někdy dokonce zoufalém nedostatku fyzikářů, matematikářů či chemikářů.

Nedostatek učitelů je oborový nebo regionální, nikoliv plošný. Proto není třeba dělat plošná opatření, která do vzdělávacího systému vnášejí další nová a dlouhodobá rizika. Stačila by opatření, dejme tomu pro některé kraje, jako je Karlovarský nebo Ústecký, nebo pro určité aprobace, jako je výuka fyziky, chemie či IT.

KOUCKÝ: Nedostatek učitelů existuje, je ovšem třeba mít na paměti tři významné skutečnosti. Za prvé, nedostatek je oborový nebo regionální, nikoliv plošný. Proto není třeba dělat plošná opatření, která do vzdělávacího systému vnášejí další nová a dlouhodobá rizika. Stačila by opatření, dejme tomu pro některé kraje, jako je Karlovarský nebo Ústecký, nebo pro určité aprobace, jako je výuka fyziky, chemie či IT.

Za druhé nedostatek učitelů je cyklický, protože souvisí s vývojem ekonomiky. Během finanční krize a zvýšené nezaměstnanosti po roce 2008 se o nedostatku učitelů vůbec nemluvilo. Zato po roce 2013, když ekonomika začala zase rychle růst, se na pracovním trhu postupně nedostávalo kvalifikovaných lidí v řadě oborů a profesí, nejen ve školství. A zejména učitelé uvedených předmětů si mohli najít lépe placenou práci jinde. Vlivem současné koronavirové krize se to však opět změní.

LIDOVÉ NOVINY: Nemůže být potíž v tom, že učitelé po studiu třeba nastoupí do škol, setrvají nějakou dobu, ale ne dost dlouho?

KOUCKÝ: Údaje Eurostatu, OECD i Českého statistického úřadu potvrzují, že čeští učitelé zůstávají ve své profesi déle než ve většině vyspělých zemí, stejně jako že absolventi učitelských oborů u nás pracují ve své profesi delší dobu než mnoha jiných oborů.

Údaje Eurostatu, OECD i Českého statistického úřadu potvrzují, že čeští učitelé zůstávají ve své profesi déle než ve většině vyspělých zemí, stejně jako že absolventi učitelských oborů u nás pracují ve své profesi delší dobu než mnoha jiných oborů

Jiným problémem je, že mezi učiteli u nás silně převažují ženy, které odcházejí na poměrně dlouhé mateřské dovolené. V průměru delší než v jiných zemích a také delší než v jiných povoláních. Proto je u nás větší podíl mladých učitelů ekonomicky neaktivních. Příčinou současného nedostatku učitelů u nás také je, že se stát dostatečně nezabývá tím, kolik učitelů potřebuje a bude potřebovat.

LIDOVÉ NOVINY: Co tím myslíte?

KOUCKÝ: Ve většině západoevropských zemí je běžné, že stát, tedy ministerstvo školství, zpracovává predikce perspektivní potřeby učitelů. Stát má mít přehled nejen o tom, kolik učitelů je k dispozici ve školách i mimo ně, ale i kolik jich v následujících letech z povolání odejde.

Podle toho pak usměrňuje rozsah a předmětovou strukturu jejich přípravy, například formou zakázky státu vůči vysokým školám. Žáků může totiž přibývat nebo ubývat, a to v různých demografických vlnách, které mívají zcela jiný průběh než věkové kohorty učitelů.

LIDOVÉ NOVINY: Mají pedagogické fakulty přijímat víc uchazečů než dnes?

Stát má mít přehled nejen o tom, kolik učitelů je k dispozici ve školách i mimo ně, ale i kolik jich v následujících letech z povolání odejde. Podle toho pak usměrňuje rozsah a předmětovou strukturu jejich přípravy, například formou zakázky státu vůči vysokým školám.

KOUCKÝ: Ani to nelze takhle paušálně říct. Stejně jako se dnes mluví, že je příliš žáků a málo učitelů, může nastat i situace, kdy bude málo žáků a příliš učitelů. To záleží například na vývoji demografických křivek, na průměrné délce vzdělávání či na dalších okolnostech.

LIDOVÉ NOVINY: Například?

KOUCKÝ: Například na vývoji učitelských platů. V uplynulých dvou letech rostly a povolání učitele se v pokoronavirovém období může jevit stabilnější, jistější a perspektivnější než řada jiných. Vidět to můžeme z dat Českého statistického úřadu za rok 2020.

Zatímco mezi koncem roku 2019 a koncem roku 2020 počet všech zaměstnaných v české ekonomice klesl o 117 tisíc – z nich se necelé dvě třetiny staly nezaměstnanými –, ve školství se počet zaměstnaných o sedm tisíc zvýšil. A to je největší nárůst ze všech odvětví české ekonomiky. Považuji tedy za pravděpodobné, že zájem o povolání učitele se bude zvyšovat, a to i u nepedagogů.

LIDOVÉ NOVINY: Není pro výuku dobře, když se zvýší konkurence?

KOUCKÝ: Do jisté míry ano. Na druhé straně jsme se již poučili, že ani ve vývoji profese učitele není dobré dělat příliš velké výkyvy na jednu či druhou stranu a že stabilitu a změnu je neustále třeba citlivě vyvažovat.

Jan Koucký

  • Vystudoval matematickou statistiku na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické a doktorát získal na Pedagogické fakultě UK.
  • Pracoval na ČVUT i v Ekonomickém ústavu Akademie věd, působil v OECD a Radě Evropy, opakovaně byl i náměstkem ministra školství a poslancem českého Parlamentu.
  • V uplynulých letech vedl Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK a v současnosti je hlavním garantem projektu o důvodech nedostatku učitelů a jak jim předcházet.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.