Obr a trpaslík. Tím obrem je paradoxně Jižní Korea, trpaslíkem Čína. Na první pohled svérázné srovnání se týká čistě aktivit investorů a dalších podnikatelů na českém trhu. Letos ohlašované čínské investice jsou spojené s mnoha pikantnostmi, které těm korejským chybějí – chystají se sem investoři ze země stále řízené komunisty, skupují pivovary, fotbalový klub, známé pražské nemovitosti.

I když budou Číňané úspěšní, což v řadě případů není jisté, pořád se bavíme o investicích v řádu miliard korun. Korejci už do české ekonomiky investovali kolem stovky miliard korun, stavěli nové závody a vytvořili podle velmi střízlivých odhadů zhruba dvanáct tisíc pracovních míst.

Nedílná součást naší ekonomiky

Právě díky investorům z Jižní Koreje začala zhruba před deseti lety druhá vlna asijských investic. V té první dominovali zejména Japonci a Tchajwanci. Už tehdy se ukazovalo, jak je pro Česko výhodné, když těží ze vzájemné asijské rivality a investice jedné tamní země povzbuzují zájem jiné.

U Korejců jsme už v Česku zažili opravdové krachy, ale i skvělé projekty. Jako čtvrtí největší investoři (po Němcích, Japoncích a Američanech) se korejské firmy, jako je Hyundai, Doosan nebo v poslední době Nexen, stávají nedílnou součástí české ekonomiky. Měřeno velikostí investic, jež zprostředkovává agentura CzechInvest a které se týkají reálného budování nových kapacit, se Jižní Korea dostala dokonce na třetí místo, před Američany.

Začátky ale nebyly jednoduché. Historicky první šéf CzechInvestu v devadesátých letech 20. století Jan Amos Havelka vzpomíná, že jeho úvodním korejským (byť jen z poloviny) klientem byl společný podnik LG Philips se sídlem v Nizozemsku. Korejci a Nizozemci vybudovali závod na výrobu klasických televizních obrazovek v moravských Hranicích. Později ale mateřská firma LG Philips zkrachovala. A výroba skončila i na Moravě.

Korupční skandál Hyundai

„Kolem této záležitosti se začaly šířit úplné legendy,“ vzpomíná Havelka. Kritici investičních pobídek tvrdili, že Korejci s Nizozemci jsou typickými investory, kteří nejdříve využijí štědrých pobídek českého státu a pak rychle zmizí. Pravda byla podle Havelky jiná. Mateřská společnost LG Philips získala velký úvěr na svůj rozvoj od mezinárodního konsorcia bank v čele s JP Morgan a jako zástavu nabídla právě hodnotnou hranickou továrnu. Neschopnost splácet vedla k tomu, že moravský závod převzaly banky a rozprodaly ho.

Už předtím Češi zažili jiný rozchod s Korejci, když se firmě Daewoo nepodařilo podle očekávání nastartovat letňanskou Avii. „Zdá se, že zrovna pro Česko jsou Jihokorejci zakletí,“ napsal ještě v roce 2006 autor tohoto článku v týdeníku Euro.

Tehdy byl také zatčen šéf společnosti Hyundai Čong Mong-ku, automobilka čelila korupčnímu skandálu a nebylo jasné, jak se to projeví na jejích dlouhodobých investičních záměrech v Česku. Nikdo netušil, jaká bude budoucnost do té doby úspěšných „čebolů“ – obřích podnikových konglomerátů ovládaných rodinami s úzkými vazbami na politické kruhy.

Nástup Nexen Tire

Právě „čebol“ Hyundai se nicméně stal středobodem mnohem širšího korejského podnikání na tuzemském trhu. Sama investice automobilky – zahájená v roce 2006 – se stala největší jednotlivou zahraniční investicí zprostředkovanou CzechInvestem v historii Česka. Společnost postavila v severomoravských Nošovicích továrnu na výrobu automobilů s roční kapacitou 300 tisíc vozů.

V návaznosti na tento projekt do Česka přišli další korejští investoři včetně společnosti SungWoo Hitech, která v Ostravě vybudovala závod na výrobu plechů a lisovaných dílů pro automobily. Po řadě dalších subdodavatelů automobilky Hyundai nyní zamířil do průmyslové zóny Triangle v Ústeckém kraji výrobce pneumatik Nexen Tire. Jde o největší zahraniční investici uplynulých let – firma hodlá za tento projekt utratit zhruba 23 miliard korun.

Otázkou ale zůstává, jestli takto obří investice není tou poslední, kterou se podařilo investičními pobídkami (v tomto případě v celkové výši 3,2 miliardy korun) přilákat. Evropská komise totiž hodlá podobnou veřejnou podporu posuzovat do budoucna mnohem přísněji. A není pochyb, že o korejské investice Češi tvrdě soupeří s Poláky, Maďary a Slováky. Ti navíc mohou nabídnout vyšší pobídky ve svých chudších regionech, které Česko nemá – z tohoto hlediska je na lákání investorů už relativně příliš bohaté.

Pasivní obchodní bilance

Ať tak či onak, Jan Amos Havelka ze své zkušenosti dobře ví, že Korejci jsou při vyjednávání velmi tvrdí partneři. „Reagují na sebemenší zhoršení investičního klimatu,“ říká. Na druhé straně příliš neočekává, že by se Korejci pustili v čínském stylu do nákupu hotových firem. Havelka také odmítá rozšířený názor, že továrny typu Hyundai jsou pouhé montovny, které pro české hospodářství nemají žádný zvláštní přínos. „Tyto údajné montovny jsou ve skutečnosti v celém výrobním řetězci nejdůležitější. Vážou na sebe spoustu dodavatelů, tahají je k sobě,“ říká.

Na dopady v zahraničním obchodu poukazuje analýza českého ministerstva zahraničí. Česko má s Jižní Koreou výrazně pasivní obchodní bilanci – loňský dovoz činil zhruba 3,1 miliardy dolarů, zatímco vývoz pouhých 600 milionů. „Je však třeba zdůraznit, že vysoký objem dovozů je využíván k výrobě v exportně orientovaných továrnách, do kterých v České republice investovali korejští investoři,“ uvádí se v analýze z Černínského paláce.

Celkový dopad na českou ekonomiku a její export je tedy výrazně příznivý, což se nedá říct v případě velkého obchodního schodku, který má země s Čínou. Kromě korejských investic do nových výrobních kapacit Česko přece jen zažilo jednu opravdu velkou akvizici současného podniku – a to přímo v plzeňském centru bývalého škodováckého strojírenského impéria.

Expanze díky Doosanu

Korejská společnost Doosan ovládla v roce 2009 plzeňskou Škodu Power. Podle analýzy ministerstva zahraničí tím „získala zásadní technologie v oboru turbín, a doplnila tak své možnosti ve výrobě komplexů energetických zařízení“. Stejný materiál pak v této souvislosti upozorňuje také na možnosti českých dcer korejských firem zapojit se do mezinárodních aktivit mateřských koncernů. Plzeňská Škoda Power například spolupracuje s ostatními firmami ze skupiny Doosan při exportu energetických zařízení do Indie, Vietnamu a dalších zemí.

Velkou pozornost v předloňském roce vzbudil též vstup letecké společnosti Korean Air do tuzemských ČSA. V tomto případě šlo reálně „pouze“ o investici v řádu desítek milionů korun, ale také o jasný signál, že se zajímavé příležitosti rodí rovněž v oblasti cestovního ruchu. Korejci si oblíbili české hlavní město i díky seriálu Milenci z Prahy, který se zde částečně natáčel. Letos navštíví Česko více než 200 tisíc jihokorejských turistů.

Automobilový průmysl zde podle všeho ještě dlouho pro Korejce zůstane dominantním oborem, ale Soul také dává najevo zájem o velké zakázky – od stavby dopravní infrastruktury až po dodávky nových jaderných bloků do Temelína či Dukovan.