Začíná souboj o post prezidenta Světové banky. Dobrý nápad: Roubini.

Podle Číny a Brazílie nastal čas zrušit monopol Washingtonu na obsazování funkce šéfa Světové banky. Američané se jí však nehodlají vzdát.

Začíná souboj o prezidenta Světové banky (SB). Robert Zoellick téměř před třemi týdny oznámil, že letos na konci června, kdy mu skončí pětileté funkční období, nebude na tuto funkci znovu kandidovat. Vlády rozvojových zemí na toto jeho prohlášení zareagovaly stejně jako loni v případě jmenování nového šéfa Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tím, že je třeba zavést transparentní proces, jenž umožní jmenovat jeho nástupce.

Až dosud bylo tradicí, že Evropané měli monopol na jmenování šéfa MMF dle svého uvážení a Američané na jmenování šéfa Světové banky, jež byla založená v roce 1944 na brettonwoodské konferenci. A zdá se, že se Američané šéfa SB nehodlají vzdát.

Loni v červnu byla jmenovaná šéfkou MMF tehdejší francouzská ministryně financí Christine Lagardeová – místo Dominiqua Strausse-Kahna, jenž rezignoval kvůli sexuálnímu skandálu. Dostala přednost před Augustinem Carstensem, guvernérem Mexické centrální banky.

Geopolitické souvislosti

Zoellick, kterého v roce 2007 jmenoval bývalý americký prezident George W. Bush, prohlásil, že jeho odchod z funkce šéfa Světové banky se shoduje s tektonickým posunem ve světové ekonomice: „Světová banka si uvědomuje, že žijeme v multipolárním světě hospodářského růstu. Tradiční koncept ,třetího světa‘ je dnes zastaralý a rozvojové státy hrají klíčovou roli ve vývoji hospodářského růstu.“

Země, jako je Čína a Brazílie, od chvíle, kdy Zoellick oznámil své rozhodnutí nepokračovat ve funkci, prohlásily, že nastal čas zrušit monopol Washingtonu na jmenování prezidenta Světové banky. Souboj je pak možná podstatnější z hlediska rovnováhy sil v pacifické oblasti, než pokud jde o jeho vliv na budoucí politické směřování SB. Dalo by se očekávat, že se Indie připojí k požadavku rozvojových zemí, aby novým šéfem Světové banky nebyl Američan. Její představitelé však váhají, zda podpořit postoj Číny, největšího konkurenta Spojených států, jež jsou naopak nejdůležitějším spojencem Indie.

Souboj o nového šéfa Světové banky je možná podstatnější z hlediska rovnováhy sil v pacifické oblasti, než pokud jde o jeho vliv na budoucí politické směřování SB

Uri Dadush, bývalý ředitel ekonomické politiky Světové banky, který dnes působí ve washingtonském think tanku Carnegie Endowment, o tom prohlásil: „Měla by se například Indie otevřeně pustit do boje o amerického kandidáta? Indie víc chce, aby jí USA pomáhaly vytvářet geopolitickou protiváhu Číně než funkci šéfa Světové banky.“ A dodal: „Pokud by se národnost prezident Světové banky měla změnit, buď by se musela moc USA významně snížit, nebo by Američané museli vyslat jednoznačný signál, že nastal čas na změnu. V současnosti však ani jedno nepřichází v úvahu.“

První žena?

Ministr financí USA Timothy Geithner nedávno prohlásil, že Washington během několika týdnů navrhne svého kandidáta na šéfa Světové banky. Demokrat John Kerry, předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy, pak uvedl, že tuto funkci by měl získat Američan. Mezi možnými americkými kandidáty se hovoří například o současné ministryni zahraničí Hillary Clintonová. Ta totiž už řekla, že na konci prvního funkčního období prezidenta Baracka Obamy v této funkci skončí. A téměř určitě by post prezidentky Světové banky získala, kdyby o ni projevila zájem. Několikrát však už prohlásila, že ji odmítá.

Představitelé americké vlády jsou o možných kandidátech na funkci šéfa SB zdrženliví, ale USA údajně na ni navrhnou ženu – byla by první, která by tuto instituci vedla

Představitelé americké vlády se o možných kandidátech na funkci šéfa SB vyjadřují zdrženlivě, ale USA údajně navrhnou ženu – byla by první, která by tuto instituci vedla. To by mělo pomoci neutralizovat tvrzení rozvojových zemí, že se jmenovací proces odehrál „jako obvykle“. V této souvislosti se hovoří například o Susan Riceové, velvyslankyni USA v OSN, Lael Brainardové, náměstkyni ministra financí pro mezinárodní záležitosti, Indre Nooyiové, výkonné šéfce společnosti PepsiCo či o Lauře d’Andree Tysonové, hlavní ekonomické poradkyni bývalého prezidenta Billa Clintona.

Mužští kandidáti

Média zmiňují Larryho Summerse, bývalého hlavního ekonomického poradce prezidenta Obamy, který má údajně o funkci šéfa Světové banky zájem. Jeho jmenování by se však určitě nelíbilo ostatním zemím, jež se podílejí na fungování instituce. O funkci se zajímá i Jeffrey Sachs, ředitel Institutu Země na Kolumbijské univerzitě.

Hovoří se i o Mohamedu El-Erianovi, šéfovi fondu Pimco a bývalém zaměstnanci MMF. Dále o Johnovi Kerrym, který se však pravděpodobně stane ministrem zahraničí, zvítězí-li Obama podruhé v listopadových prezidentských volbách. Současného amerického ministra financí Geithnera, který má v této v funkci skončit po prezidentských volbách, post šéfa SB nezajímá.

Se zajímavým nápadem na obsazení této funkce přišel Ziad Abdelnour, prezident americké investiční společnosti Blackhawk Partners. Dle něho by se měl stát šéfem Světové banky Nouriel Roubini alias doktor Zkáza. Uvádí pro to čtyři důvody.

  • Žádný jiný ekonom nepředvídal zhroucení amerického hypotečního trhu ani celosvětovou finanční krizi, která začala v roce 2008. Má velký smysl pro realitu.
  • Má blízko k americkému ekonomickému establishmentu, navzdory tomu si však od něj udržuje odstup a je na něm nezávislý. Přesně takového šéfa Světová banka potřebuje. Pracuje pro Světovou banku a zná její problémy nejlépe ze všech.
  • Je hlavní postavou v americké i mezinárodní diskusi o ekonomice a stráví mnoho času na setkáních s centrálními bankéři a ministry financí evropských a asijských zemí.
  • Na rozdíl od mnoha expertů a analytiků, kteří hovoří o oživení ekonomiky, je realistou. Dává globální ekonomice jen malou šanci, že se její problémy brzy vyřeší. A varuje, že bez podstatných politických změn se tyto problémy ještě mnohem více zhorší a ekonomický úpadek přetrvá do konce tohoto desetiletí. Především to by si měl budoucí šéf Světové banky uvědomovat.

Uvidíme, komu dají USA přednost.

Počet příspěvků: 1, poslední 4.3.2012 08:24 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.