Začaly dva týdny, jež otřesou Českem

Říjnové hlasování o daních, listopadový sněm pražské ODS a kongres strany: klíčové epizody ve hře o premiéra Nečase a primátora Svobodu.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Přelom října a listopadu nabídne mimořádné politické představení, jež by se také mohlo jmenovat Jak sestřelit Petra Nečase a Bohuslava Svobodu. Premiéra a pražského primátora čekají napínavé týdny, které rozhodnou o tom, zda se udrží ve svých funkcích. A na konci této epizody může být i jasněji, kam se bude ubírat Občanská demokratická strana.

Tábor odpůrců Petra Nečase má v ruce silný argument v podobě debaklu v krajských a senátních volbách. V Praze, kde se krajské volby nekonaly, sice uspěli dva kandidáti ODS, ani přes to nemá Bohuslav Svoboda — šéf pražské organizace — silnou pozici. Ve vlastní straně proti němu stojí poměrně kompaktní většina. Od prohry v bitvě o městský dopravní podnik se tato skupina zvětšuje.

Jak proběhne šachová partie, na jejímž konci mají být dle vnitrostranické opozice Nečas a Svoboda poraženi? S jistotou můžeme říci, že se neodehraje naráz, spíše půjde o náročnou simultánku. V následující deskripci vycházíme z rozhovorů s deseti pražskými i celostátními politiky ODS.

Díl I. Sněmovna, daně, rebelové

První na tahu jsou Nečasovi protivníci, reprezentovaní takzvanou šesticí rebelů. Ti mohou pod rouškou nezvyšování DPH a lpění na programu strany shodit vládu. Skupině poslanců se tato příležitost naskytne zřejmě ještě tento týden, neboť o daňovém balíčku a s ním spojeném hlasováním o důvěře vládě má Poslanecká sněmovna začít jednat v úterý 23. října.

Premiérovi v demisi se post šéfa strany obhajuje těžko...

Připravuje se však i premiér. Minulý týden se objevila zpráva, že se Nečas snaží toto jednání přesunout na příští schůzi sněmovny. Ta by měla proběhnout až po kongresu ODS, jenž se uskuteční 2. až 4. listopadu v Brně. Má to jasnou logiku: premiérovi v demisi se post šéfa strany obhajuje těžko.

Zajímavá byla reakce vlivného poslance Tluchoře: „Možné je všechno, ale nevidím k tomu valný důvod.“ Tímto vyjádřením otevřel prostor pro případnou dohodu, aby se skutečně o daních hlasovalo až v listopadu. Takový postoj může souviset se snahou, aby rebelové nebyli navenek vnímáni jako ti, kteří zlomili vaz vlastní vládě a premiérovi.

Manévry však mohou nabýt značně jemnější podoby, dovolte v této souvislosti „technickou“ vsuvku. O programu poslanecké schůze rozhoduje organizační výbor sněmovny, v němž má vládní koalice většinu. Odložení hlasování o daních by tedy nemuselo být problémem. Jenže pokud by ČSSD, KSČM a VV trvaly na úsilí ukončit život Nečasovy vlády, čistě teoreticky mohou tento bod programu vrátit do hry na plénu sněmovny. Pak stačí, aby se rebelující poslanci ODS nedostavili na takové hlasování o programu a přišli až na hlasování o daních. Mohli by tak říkat, že o daních před kongresem ODS rozhodovat nechtěli, ale když už nebylo vyhnutí, musejí kvůli programu ODS hlasovat proti vládě.

Další možností, jak sestřelit Nečase, je zmíněný kongres ODS. A jeho malá předehra se uskuteční v Praze.

Díl II. Mezihra o Prahu

Kdo ovládá Prahu, „kontroluje“ největší počet delegátů na stranický kongres

Dění v pražské ODS má velmi praktický význam pro výsledky kongresu. Události vyvrcholí regionálním sněmem, na němž se bude 1. listopadu volit vedení regionu. A kdo ovládá Prahu, ten zároveň „kontroluje“ největší počet delegátů na stranický kongres. Připomeňme, že i na kongresu ODS budou delegáti volit předsedu a místopředsedy strany.

Jak si záhy vysvětlíme, je pravděpodobnější, že Bohuslav Svoboda v Praze zřejmě post šéfa regionální ODS udrží, ale protivníci, kteří mu ztěžují již delší čas život i v zastupitelském klubu, mu mohou ještě více zkomplikovat pozici — pokud proti jeho vůli prosadí vlastní lidi na posty místopředsedů.

Jak jsou před sněmem rozdány karty? Mezi „hardcore“ nepřátele Svobody a v celostátní politice i Nečase patří občanští demokraté z Prahy 3, 6, 7, 10, 11 a 13. Kupříkladu z Prahy 10 pochází pražský zastupitel a poslanec Boris Šťastný, který se Svobodou už více než rok otevřeně válčí a vyslovil výhrady i k Nečasově daňové politice. Mezi rebely v poslaneckých lavicích je také bývalý Šťastného asistent Jan Florián.

Do Svobodova tábora se naopak řadí Prahy 1, 2, 5 a 9. Mnoho oblastí zůstává rozděleno. A v nich se míchají karty již několik týdnů. Dílčí změny se odehrály například v Praze 4. Krátce před volbami tamní ODS sestřelila šéfa oblasti Pavla Horálka, jenž je zároveň starostou nejlidnatější městské části. Pro jeho odchod hlasovalo 81 ze 110 přítomných straníků. Následně rezignoval místopředseda ODS v Praze 4 a poslanec Marek Benda. Oba politi jsou zároveň místopředsedy pražské organizace strany.

Ačkoli Horálkův nástupce Pavel Caldr hlasování interpretuje jako generační obměnu, znalci poměrů v tamní organizaci tvrdí, že se o výměnu postaral vlivný podnikatel Ondřej Palounek. Tento byznysmen sice původně stál na straně Svobody a jeho místopředsedů, avšak krátce po výměně magistrátního koaličního partnera (TOP 09 za ČSSD) primátor s Palounkem přestal komunikovat a pravděpodobně přichází o podporu straníků z této organizace.

Výměna šéfa regionu zřejmě neproběhne dříve, než se „připraví“ odvolání předsedy NečaseNepřehledná situace je také v Praze 8. Tam se odehrál „přestup“ roku. Zastupitelka tamní městské části Petra Tůmová opustila ODS a přešla ke Straně práv občanů — Zemanovcům! A tím koalice ODS — TOP 09 ztratila v zastupitelstvu většinu. Přívrženci Svobody jsou přesvědčeni, že tím spojenkyně náměstka primátora Josefa Noska (ODS) rozehrála partii týkající se Svobody. Nosek se v minulosti dostal se Svobodou do střetu opakovaně a někteří straníci o Noskovi hovoří jako o možném budoucím prvním muži Prahy.

Výměna šéfa regionu a teoreticky i primátora má dle informací ČESKÉ POZICE od politiků z obou táborů jistý háček. A kvůli němu zřejmě neproběhne dříve, než se „připraví“ odvolání předsedy Petra Nečase. V opačném případě by totiž premiér získal výhodu. Vzápětí si ukážeme jakou.

Díl III. Final Countdown

Kumulace pražských a celostátní problémů ODS vyvrcholí na kongresu v Brně. Proč se nespokojenci nepokusí natvrdo odvolat primátora Svobodu ještě předtím? Obávají se, aby se Nečas po případném pádu Svobody nepokusil ovládnout delegáty vytvořením atmosféry strachu z návratu starých časů. Premiér by mohl před členskou základnou vystoupit s jasným sdělením: „Prahu znovu ovládli kmotři a totéž hrozí i celé straně.“ V nastalé atmosféře by se pak mohl pokusit obhájit svou pozici. Koneckonců před dvěma lety právě souboj „čistých“ a „špinavých“ vynesl Nečase do křesla předsedy občanských demokratů.

Nečasovi spojenci věří, že podobně jako tehdy se premiérovi může podařit vyjít z krize ve vlastní straně vítězně, avšak v delším horizontu a musí se obklopit místopředsedy, kterým může důvěřovat a kteří mají na veřejnosti slušné renomé. A to by mohl být problém, který se bude řešit už na kongresu.

I kdyby Nečas — stejně jako předtím v Praze Svoboda — počátkem listopadu pozici uhájil, oběma hrozí, že členská základna zvolí místopředsedy v rozporu s přáním staronového šéfa. Což by jejich pozici notně oslabilo a bylo by zaděláno na další otřesy vedoucí až k pádu lídrů.

Připomeňme, že právě bilance dosavadních Nečasových místopředsedů v krajských volbách byla s jedinou výjimkou tristní. Na celostátní úrovni má asi nejsnazší výchozí pozici Jiří Pospíšil, který jako jediný uspěl ve volbách, a v Plzeňském kraji jeho ODS dokonce vyhrála. Jenže Pospíšila ministerský předseda v červnu vyhodil z vlády. Mezi oběma politiky proto nefungují osobní vztahy, jak přiznal Pospíšil v interview pro ČESKOU POZICI.

Nelichotivou bilancí místopředsedů ODS v krajských volbách jsme se podrobně zabývali v článku: Komunistické svítání, pokročilý soumrak pravice.

První místopředsedkyně strany a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, s níž Nečas nemá problém, je ve složitější pozici. Straníci jí nemohou zapomenout náhlé odstoupení ze souboje o funkci prezidenta republiky. Je to sice žena, kterých ODS ve vrcholných funkcích mnoho nemá, ale o tento post se přihlásil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Jeho“ jihočeská ODS v krajských volbách skončila s dvanácti procenty až na čtvrtém místě, ale mizerně dopadli skoro všichni a Kuba se vůbec netají ambicemi převzít, pokud si to bude přát členská základna, i vedení celé ODS. Jen nechce kandidovat proti Nečasovi.

Dle našich informací si na post místopředsedy myslí i Tomáš Chalupa, jenž se na tom údajně již dohodl s poslancem Šťastným

Na post řadového místopředsedy si dle informací ČESKÉ POZICE myslí také ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, kterého vzal Nečas do vlády po skandálu Pavla Drobila. Chalupa se na tom údajně již dohodl s poslancem Šťastným, který v minulosti také projevil zájem o tuto funkci, avšak nyní zvažuje stažení kandidatury. Chalupa prý už objíždí pražské oblasti a lobuje za svou nominaci. Na dotaz redakce v pátek uvedl: „Slyším výzvy ke kandidatuře. Vážím si jich. Kandidaturu velmi silně zvažuji. Nejdřív se ale o tom poradím uvnitř své domovské pražské ODS.“

Dalším uchazečem o post místopředsedy je úspěšný senátor Jaroslav Kubera z Teplic. Toho navrhla zlínská organizace a Kubera nabídku přijal, jenže s jednou podmínkou. „Musí se změnit stanovy. Výkonná rada ODS musí mít pouze čtrnáct zástupců z krajů. Dále pak chci, aby předseda měl pouze dva místopředsedy. Odstraní se tím regionální kšeftíky, které přivedly stranu tam, kde je nyní,“ řekl ČESKÉ POZICI Kubera, jenž patří spíše do tábora Nečasových spojenců.

Zcela mimo politické dění v ODS není ani Václav Klaus, jenž Nečasovi, případně jeho místopředsedům, nepokrytě mydlí schody. Minulý týden nabádal, aby se politici zodpovědní za volební prohry chytli za nos. „Považuji za nezbytné, aby ten někdo, kdo volby prohrál, to přijal jako prohru. Jsem smutný z toho, že se k tomu ti, kteří nevyhráli, takto jasně a takto zřetelně nepřihlásili,“ uvedl Klaus. Nepřímo tak zkritizoval povolební vystoupení Nečase, jenž tvrdil, že ODS doplatila na vládní reformy. Část ODS včetně poslanců Tluchoře a Šťastného by právě návrat otce zakladatele přivítala.

Co by se stalo, kdyby byl přes všechny nástrahy Nečas nakonec přece jen zvolen předsedou, ale protivníkům se podařilo obklopit ho nechtěnými místoředsedy? V dlouhodobém výhledu by se stal pravděpodobně pouhou loutkou. Premiér, který nemá oporu ve vlastní straně, zpravidla ve funkci ministerského předsedy dlouho nevydrží. Navíc musí dělat řadu ústupků regionálním vlivům zevnitř strany. Otázka je, zda by Nečas byl vůbec ochoten řídit kabinet dál i za těchto podmínek. Matové postavení...

Počet příspěvků: 19, poslední 24.10.2012 06:23 Zobrazuji posledních 19 příspěvků.