Za většinou fake news jsou kromě profesních příčin hlavně peníze

Vedle změny zvyků v používání médií se mainstreamová média potýkají s krizí důvěryhodnosti, což čtenáře v pokřiveném mediálním prostoru mimo jiné také žene do náručí portálů šířících falešné zprávy. Proto se nelze vůbec divit, že v celém tomto chaosu vidí šanci také politika.

Robert McChesney, americký expert na média a moderní technologie. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Robert McChesney, americký expert na média a moderní technologie.

Výraz „post-truth” (postpravdivý) byl experty z týmu oxfordského výkladového slovníku angličtiny loni zvolen slovem roku. To, že jde o skutečně závažný jev, dokazuje rovněž skutečnost, že se proti falešným zprávám vyslovil v jednom ze svých projevů i papež František.

Média sice ani v minulosti nebyla bez úhony, co se týče filtrování zpráv, ale fungovala bezpochyby spolehlivěji a novináři či redaktoři plnili roli strážců věrohodněji než jejich dnešní pokračovatelé, kteří jsou zřejmě nikoliv náhodou stále častěji nazýváni mediálními pracovníky.

Za vše může Putin

Nazývají je tak v první řadě politici, na jejichž hlavu však padá za vzniklou situaci velký díl odpovědnosti, neboť se jim podařilo dovést k dokonalosti politickou komunikaci, která dnes dokáže převálcovat takřka vše. Stejně je ovšem na vině celkový pokles novinařiny a také rozmach internetu a sociálních médií doprovázený informační explozí.

Dnes už jsme dokonce tak daleko, že za všechny problémy západní liberální elity může Vladimir Putin, který vede neviditelnou válku a rozkládá protivníka zevnitř

Šíření falešných zpráv by se však nejspíš nedostalo tolik do popředí nebýt informační války dohnané k vrcholu vyostřením konfrontace takzvaného Západu na straně jedné a především Ruska na druhé. Tento konflikt už totiž neprostupuje jen světovou politiku, ale pomalu prosakuje i do běžného života.

Dnes už jsme dokonce tak daleko, že za všechny problémy západní liberální elity může Vladimir Putin, který vede neviditelnou válku a rozkládá protivníka zevnitř. Díky selektivnímu zveřejňování přitěžujících informací získávaných krádežemi dat nebo pomocí hackerských útoků a výrobou a šířením falešných zpráv Kreml vyhrál Donaldu Trumpovi volby a jeho armáda trollů podkopává západní veřejné mínění, aby mohl ještě snadněji zničit Evropskou unii.

Vidění mainstreamových médií

Evropský parlament, který umístil Moskvu na roveň Islámskému státu, kvůli neutralizaci ruské propagandy přijal akční plán, zatímco v Praze sídlící rádio Svobodná Evropa, financované americkým Kongresem, se pustilo do boje s kremelskými médii odstartováním 24hodinového vysílání v ruském jazyce, které je k dispozici prostřednictvím kabelového či satelitního přenosu a dalších digitálních platforem.

Pokud Merkelová prohraje, můžeme si být jisti, že za tím západní mainstreamová média budou vidět Moskvu, stejně jako v případě vítězství Le Penové

V tomto případě není řeč o propagandě, ale pouze o šíření pravdivých zpráv, které mají čelit dezinformacím. Dokonce francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault, přestože nepředložil žádné důkazy, hovoří o tom, že se Moskva falešnými zprávami stanic Russia Today a Sputnik News vměšuje do prezidentských voleb a podporuje Marine Le Penovou proti Emmanueli Macronovi, jenž se u nich netěší přílišným sympatiím.

Do boje s cílem zamezit ruskému informačnímu vlivu se pustila také německá vláda a za podobným účelem sestavila speciální tým i Praha. Pokud Merkelová prohraje, můžeme si být jisti, že za tím západní mainstreamová média budou vidět Moskvu, stejně jako v případě vítězství Le Penové. Skoro by nepřekvapilo, kdyby byla Kremlu přisuzována vina za letošní dlouhou zimu nebo za prohru oblíbeného fotbalového týmu.

Podivný povyk

Nikdo přitom nehovoří o tom, že Russia Today je v podstatě kopií Hlasu Ameriky nebo Deutsche Welle a na rozdíl od jiných portálů, jež skutečně šíří falešné informace, se nedopouští žádného falšování, jen skutečnost neprezentuje z amerického, nýbrž ruského úhlu pohledu. Stejně se ve jménu věrohodného informování příliš nemluví o tom, že byl dopaden mladý anglický hacker, který loni zaútočil na Deutsche Telecom, což dokazuje nepravdivost rozšířené domněnky, že i za tím stojí Moskva.

Podivné také je, že zatímco Berlín nebo Paříž tropí povyk kvůli Sputnik News, plánovaná francouzská a německá mutace amerického zpravodajského portálu Breitbart doposud našňupla jen berlínské Zelené

Podobně ani anglosaský tisk, jenž je tak citlivý na objektivitu a důvěryhodnost a který často pranýřuje rozkladnou politiku Kremlu, příliš neinformuje, že jeden z Trumpových kandidátů na post velvyslance při EU v rozhovoru pro odborný list nedávno prohlásil, že Washington již nemá zájem na evropské integraci v její současné podobě, a s evropskými zeměmi si přeje spíše rozvíjet bilaterální vztahy.

Podivné také je, že zatímco Berlín nebo Paříž tropí povyk kvůli Sputnik News, plánovaná francouzská a německá mutace amerického zpravodajského portálu Breitbart doposud našňupla jen berlínské Zelené. Největším problémem však je, že tento přístup odpoutává pozornost od skutečných příčin.

Upoutání čtenářů

Zatímco se v politice od Clintonové přes Trumpa až po Merkelovou nazývají „fake news“ všechny informace, které pro ně nejsou příznivé, za většinou falešných zpráv stojí kromě profesních příčin především peníze. I na největší bludy totiž kliknou masy lidí, což zvyšuje příjmy z reklamy. A právě se zaměřením na ně bylo k šíření falešných zpráv vyvinuto speciální průmyslové odvětví.

V touze po co nejvíce kliknutích se i významná část mainstreamových portálů přizpůsobuje poptávce, takže profesní hlediska musejí často ustupovat stranou a přednost dostávají témata, která upoutají čtenáře

V touze po co nejvíce kliknutích se i významná část mainstreamových portálů přizpůsobuje poptávce, takže profesní hlediska musejí často ustupovat stranou a přednost dostávají témata, která upoutají čtenáře. Obchodní hlediska se projevují i v halasných, nezřídka hrubě zavádějících titulcích, které mají co nejvíce vyšponovat čtenářovu pozornost, ale stále více snižují kvalitu.

Vedle změny zvyků v používání médií se mainstreamová média, jak nejlépe ukázala americká kampaň, potýkají s krizí důvěryhodnosti, což čtenáře v pokřiveném mediálním prostoru rovněž žene do náručí portálů šířících falešné zprávy, jež dokážou vycítit svou příležitost. Proto se vůbec nedivme, že v celém tomto chaosu vidí šanci také politika.

Počet příspěvků: 1, poslední 12.3.2017 12:36 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.