Za svou slávu vděčí Assange naivnímu Manningovi

Bradley Manning chtěl prý změnit svět k lepšímu. Sám nyní uznává, že byl bláhový. Julianu Assangovi  nicméně zajistil kariéru.

 

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice

Pětadvacetiletý svobodník Bradley Manning opustí vězení až na prahu šedesátky. Dlouholetý žalář je však třeba vidět kontextu. Vojenská prokuratura požadovala „jen“ šedesátiletý trest, ač mu za zradu teoreticky hrozilo až 90 let vězení. V obou případech by prakticky šlo o doživotí. I obhajoba připouštěla 25 let odnětí svobody, a tak je 35 let za mřížemi spíše plichta.

Manning má na svědomí nejrozsáhlejší neoprávněné vyzrazení tajných dokumentů v dějinách USA. „Chápu, že za své jednání musím pykat,“ uznal před soudem sám Manning minulý týden. V poslední žádosti o slitovný trest se za své činy veřejně omluvil s tím, že byl pomýleným mladým vojákem, který si neuvědomoval, že by jeho skutky mohly ublížit Spojeným státům. „Neobírejte ho o jeho mládí,“ naléhal obhájce David Coombs.

Prokuratura nicméně trvala na tom, že z pozice řadového vojenského analytika lehkovážně vyzrazoval tajné informace, které mohou být použity v neprospěch amerických jednotek a jejich spojenců po celém světě. V neposlední řadě ohrozil životy spolupracovníků amerických zpravodajských služeb v zahraničí.

Assangův katapult

Soubory, které Manning podloudně stáhl z důvěrné interní sítě, předal v roce 2010 organizaci WikiLeaks. Ta během následného sedmiměsíčního období vydala celkem čtvrt milionu důvěrných diplomatických depeší, 400 tisíc vojenských zpráv a videozáznam kontroverzního amerického náletu, během něhož zahynuli v Bagdádu tři zaměstnanci agentury Reuters. Zakladatele WikiLeaks Juliana Assange to katapultovalo k celosvětovému věhlasu.

Assange nepochybně učaroval i dvěma Švédkám, které ho posléze obvinily ze sexuálního přečinu. Před vydáním švédské justici se Assange uchýlil do útrob ekvádorského velvyslanectví v Londýně. Jeho svoboda pohybu je sice omezená na ambasádní budovu, ale zůstává vyhledávanou globální celebritou s vlastním televizním pořadem na ruském státním kanálu, zatímco za Manningem se nyní na dlouhá desetiletí zavřou vrata kansaské věznice.

Bradley Manning: „Jak jen jsem si mohl myslet, že bych já, řadový analytik, mohl změnit svět k lepšímu.“

„Snad jeho největším proviněním je, že mu záleželo na ztrátách životů a nemohl je ignorovat,“ míní Manningův obhájce Coombs. Kdyby byl Manning vskutku veden jen touto myšlenkou, možná by se omezil na vyzrazení onoho tragického videozáznamu a podobných dokumentů, které svědčí o zjevných přehmatech americké armády. Za to by 35 let ve vězení nestrávil. Plošné vyzrazení statisíců tajných dokumentů člověkem pod vojenskou přísahou je však jednoduše zrada.

Laureát napodruhé

Případ svobodníka Manninga je viditelným příkladem zátahu administrativy prezidenta Obamy proti únikům tajných informací. Jeho vláda už sedmkrát využila zákona o špionáži z roku 1917 ke stíhání vynašečů státních tajemství. Do Obamova nástupu do úřadu byly na základě tohoto zákona stíhány všehovšudy tři osoby. „Když se ohlédnu za svými činy, divím se, jak jen jsem si mohl myslet, že bych já, řadový analytik, mohl změnit svět k lepšímu,“ řekl Manning soudci.

Ironické je, že mnozí lidé nejen v Americe si kdysi namlouvali, že svět změní k lepšímu naopak prezident Barack Obama. Zhmotněním jejich nadějí bylo i udělení Nobelovy cena míru za rok 2009 novopečenému americkému prezidentovi. Mezitím se ovšem symbolem jeho zahraniční politiky stal bezpilotní letoun. Kdyby udílecí výbor tentokrát vyslyšel naléhání aktivistů a ocenil uvězněného Manninga, kruh by se uzavřel. 

Počet příspěvků: 4, poslední 22.8.2013 12:45 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.