Za epidemii obezity může IT průmysl!

Nová studie ukázala, že investice do IT jdou ruku v ruce s nárůstem obezity.

Z obezity se stává celosvětový problém a tloustne se i v zemích, kde s nadváhou doposud problémy neměli. Ilustrační foto. foto: © ReutersČeská pozice

Z obezity se stává celosvětový problém a tloustne se i v zemích, kde s nadváhou doposud problémy neměli. Ilustrační foto.

Všichni jsme to už nějakou dobu tušili, až dodnes ale chyběl důkaz. Za epidemii obezity nemůže naše láska k čokoládě, fastfoodu či jitrnicím, ani vrozený odpor k jakékoliv formě pohybu. Z toho, že se cpeme bychom měli vinit především IT průmysl. Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie renomované organizace Milken Institute.

Aktuální analýza Waistlines of the World: the Effect of Information and Communications Technology on Obesity (Obvod světa v pase: Vliv informačních a komunikačních technologií na obezitu) sice přiznává, že nové technologie zásadním způsobem vylepšily životní standard v západním světě, nicméně rovněž uvádí, že jejich dopad na společnost není výhradně pozitivní. Problém je v tom, že čím dál tím více času prožíváme obklopeni počítači, plazmovými televizory, tablety a chytrými telefony.

Že se to neprojeví zrovna kladně na obvodu pasu lidí žijících v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jež think tank Milken Institute zkoumal, je zřejmé. Analýza tvrdí, že každý desetiprocentní nárůst investic do průmyslu s informačními a telekomunikačními technologiemi jde ruku v ruce s 1,4procentním nárůstem obezity v dané zemi. Například ve Spojených státech amerických to znamená přibližně 4,4 milionu nových tlouštíků, v Česku „pouhých“ 150 tisíc.

Každý desetiprocentní nárůst investic do průmyslu s informačními a telekomunikačními technologiemi jde ruku v ruce s 1,4procentním nárůstem obezityRostoucí význam IT průmyslu zafungoval jako urychlovač metamorfózy lovecko-sběračské společnosti ve společnost informační. Snad výjimkou španělského krále Juana Carlose I. dnes lovíme a sbíráme především v kyberprostoru. Navíc lze od 80. let 20. století pozorovat výrazný přesun těžiště hospodářství do takzvaného terciárního sektoru, tedy odvětví služeb, který je neodmyslitelně spjat s prací u počítačové obrazovky. To má logicky za následek nižší spotřebu tělesné energie. Jak studie správně konstatuje: „Dřív nás platili za to, že cvičíme. Říkalo se tomu práce.“ Ty časy jsou tytam.

S nástupem informační společnosti se rovněž radikálně změnila společenská role ženy. Ve většině případů dnes tráví stejné množství času prací u počítačové obrazovky jako muž. Rodiny tak častěji navštěvují restaurace a fastfoody.

Jenže zatímco některé státy jsou proti negativnímu vlivu technologií imunní, kupříkladu s Francouzi nové iPhony, Xboxy a MacBooky ani nehnou, z obezity se stává celosvětový problém a tloustne se i v zemích, kde s nadváhou doposud problémy neměli. Podíl obézních se za posledních šest let zdvojnásobil v Číně (z 2,5 na 5,7 procenta populace), a tloustnou dokonce i Indové, kde se podíl lidí bojujících s váhou za uplynulých deset let dokonce ztrojnásobil – zatím tedy pouze na 1,9 procenta.

O něco hůř jsou na tom již zmíněné Spojené státy. S přehledem totiž nedominovaly pouze londýnské olympiádě, ale daří se jim i ve studiích mapujících nejtlustší národy planety – i když s necelými 35 procenty obézních občanů USA nesahají ani po kolena obyvatelům ostrova Nauru, kde je až na několik málo výjimek obézní úplně každý.