Z eurozóny se blíží pořádné ochlazení

České hospodářství v porovnání se sousedními zeměmi výrazně zaostává a situace se může ještě zhoršit. Koruně se vzdor tomu poměrně dařilo.

Napjatá atmosféra se na finančních trzích v tomto týdnu zklidnila a obchodování se odehrávalo v lehce optimisticky laděném tónu. Událostem dominovalo středeční zasedání Evropské centrální banky (ECB). Kdo však očekával, že se centrální bankéři postaví čelem současným problémům v eurozóně, musel být zklamán – s úrokovými sazbami se nehýbalo, žádné mimořádné nástroje nebyly představeny a celkově lze zasedání označit za nepříliš zajímavé. Bankám bude ECB nadále poskytovat neomezenou likviditu prostřednictvím tříměsíčních repo tendrů, a to nejméně do ledna příštího roku.

Přesto se dařilo společné evropské měně, která se ve čtvrtek dokázala dostat nad hladinu 1,26 dolaru za euru. To bylo také její maximum, protože v pátek zamířila ke slabším úrovním.

Záplava statistik přišla z domácí ekonomiky a zveřejněná čísla jasně potvrdila hlavní neduhy českého hospodářství. Na slabou domácí poptávku poukázaly dubnové výsledky maloobchodních tržeb (meziroční pokles o 4,1 procenta), statistika průměrných mezd (pokles reálné mzdy o 0,1 procenta) a mizerná data ze stavebnictví (meziroční pokles stavební produkce o 2,7 procenta). Závislost ČR na vývoji v zahraničí jasně prokázaly nové průmyslové objednávky. Zatímco ty domácí poklesly o více než deset procent, objednávky ze zahraničí vzrostly o 7,5 procenta. S trochou nadsázky lze říci, že kdyby byly české podniky odkázány jen na domácí prostředí, skoro nic by se nevyrábělo.

Nepřekvapil přebytek obchodní bilance ve výši 22 miliard korun, přestože se čekal lepší výsledek. Míra nezaměstnanosti v květnu sice poklesla na 8,2 procenta, avšak toto snížení lze připsat plně na vrub sezonním faktorům. Vše završily revidované údaje o HDP za 1. čtvrtletí letošního roku. Ekonomika poklesla meziročně o 0,7 procenta a mezikvartálně o 0,8 procenta.

Obavy z budoucího vývoje

Stav českého hospodářství má do ideálu hodně daleko, v porovnání se sousedními zeměmi výrazně zaostává. Hlavním problémem je přetrvávající obava z budoucího vývoje, a to jak u domácností, tak u podniků. Pokud se v tomto ohledu nic nezmění, situace se ještě zhorší, protože z eurozóny se blíží pořádné ochlazení.

Koruně se během týdne celkem dařilo. Dokázala postupně posilovat jak vůči euru, tak dolaru. V závěru však o velkou část zisků přišla. Z pondělních hodnot kolem hladiny 25,80 Kč za euro se koruna postupně dostala až ke čtvrtečním 25,20 Kč, což bylo také její týdenní maximum. V noci ze čtvrtka na pátek a následně i během pátečního rána raketově oslabila a odpoledne se obchodovala v blízkosti hladiny 25,50 Kč.

Ještě větší veletoče se děly vůči dolaru, kde během týdne česká měna posílila téměř o korunu a ve čtvrtek se několik obchodů uskutečnilo dokonce pod hranicí 20 Kč. Během pátečního dopoledne však koruna o velkou část zisků přišla a pohybovala se kolem úrovně 20,50 Kč. Navzdory tomu, že se v tomto týdnu koruně celkem dařilo, hraje celková situace na finančních trzích spíše v její neprospěch. V nadcházejících týdnech se tak jeví pravděpodobněji varianta slabší koruny.