Z demokracie se stává komplot!

Rozhovor s Jaroslavem Kuchařem z projektu Vyměňte politiky o těžké nemoci jménem opoziční smlouva či prošlé lhůtě parlamentních stran.

Ondřej Koutník 15.10.2012

Naše heslo je: Zahoďte ideologické brejle, o tom to teď není. Nejdříve musí fungovat demokracie a právní stát, pak až se hádejme, jestli jít více doprava či doleva, domnívá se Jaroslav Kuchař z iniciativy Vyměňte politiky. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Naše heslo je: Zahoďte ideologické brejle, o tom to teď není. Nejdříve musí fungovat demokracie a právní stát, pak až se hádejme, jestli jít více doprava či doleva, domnívá se Jaroslav Kuchař z iniciativy Vyměňte politiky.

Iniciativa Vyměňte politiky.cz, která na sebe výrazně upozornila již před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010, nechodí kolem horké politické kaše. V úterý její představitelé bez kliček voliče vyzvali: „Nevolte zjedy v ODSČSSDKSČMVVTOP09LIDEM!!!“ A doporučili lidem hlasovat pro regionální uskupení či menší neparlamentní strany.

Jeden ze zakladatelů projektu Vyměňte politiky.cz, podnikatel Jaroslav Kuchař, se v rozhovoru pro ČESKOU POZICI ohlíží za uplynulými více než dvěma lety od posledních sněmovních voleb. Podle Kuchaře je příčinou neutěšeného politického stavu skutečnost, že v obcích, krajích i na republikové úrovni chybí silná opozice, která je od doby opoziční smlouvy v objetí s vládou.   

Parlamentní strany? Nereformovatelné!

ČESKÁ POZICE: V roce 2010 vaše iniciativa výrazně zatřásla tehdejší předvolební dobou různými videoklipy a happeningy proti zdiskreditovaným politikům či stranám. Po dvou a půl letech jste na sebe opět upozornili výraznou protikmotrovskou kampaní. Jak se za tu dobu politická situace změnila? Bylo to tehdy k něčemu? Co vás nyní inspirovalo?

KUCHAŘ: Myslím si, že činnost naší iniciativy v roce 2010 měla dva účinky. Ten první se týkal politiků: v Poslanecké sněmovně se vyměnilo 114 poslanců. Bohužel nelze říci, že se tím zkvalitnila dolní komora. Druhý, pro nás důležitější účinek, se týká občanů: došlo k jakési změně klimatu. To samozřejmě není jen naše zásluha – svůj podíl na tom má odvážná práce novinářů či policistů, kteří konají i za velmi těžkých podmínek.

I když dnes spousta lidí skřípe zuby a pociťuje určitou apatii, poptávka po pozitivních změnách ve společnosti a v politice neustále sílí. Společnost je v pohybu, je jen otázkou času, kdy se odrazí ode dna.

„Společnost je v pohybu, je jen otázkou času, kdy se odrazí ode dna.“

ČESKÁ POZICE: Jak z dnešního pohledu hodnotíte fakt, že ve volbách 2010 sice ze sněmovny vypadlo několik výlupků, ale zároveň se tam dostali „skandalisti“ a průšviháři z Věcí veřejných či TOP 09?

KUCHAŘ: Dětskou nemocí této společnosti je, že se dostatečně nevěnuje veřejnému prostoru, a pak skočí na první lep, který je nabídnut. Od začátku jsme tenkrát věděli o nebezpečí marketingových rychlokvašek. Na druhou stranu jsme intenzivně diskutovali o tom, jaká byla naše role a jaké máme hranice. My jsme nechtěli říkat a také neříkali, koho volit.

Vždyť již před volbami 2010 bylo jasné, co je TOP 09 zač. Jestli si voliči dělali iluze o straně, do které vstoupili Kalousek, Parkanová či Severa, tak to jen ukazuje na onu nezralost až naivitu. Když jsem viděl rostoucí topácké preference, vstávaly mi hrůzou vlasy na hlavě. O Věcech veřejných se tehdy zas až tolik věcí nevědělo, to byla poměrně velká neznámá. I tak ale už existovaly informace, na jejichž základě si člověk mohl říct: tady pozor. Oba projekty byly bohužel zvládnuty velmi dobře komunikačně.

ČESKÁ POZICE: Když vidíme, co všechno se od voleb semlelo ve vládě, asi nelze říci, že v roce 2010 se česká politika nějak zásadně okysličila…

KUCHAŘ: Ano, nevnímám to tak. Ještě dopovím TOP 09. Netvrdím, že v topce nejsou slušní lidé. Na druhou stranu být v jedné straně s člověkem typu Kalouska je pro mě stěží pochopitelné. Jestli vstoupím do strany, nesu hodnoty značky a jejich hlavních představitelů. A jestliže vidím, že nejsem schopen stranu zevnitř zásadním způsobem změnit, tak přece musím logicky odejít. Celá naše iniciativa je mimochodem postavena na předpokladu, že současné parlamentní strany nejsou zevnitř reformovatelné. To je základní postulát projektu Vyměňte politiky.

K tomu okysličení: doporučuji se přečíst zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za posledních pět let. Je to čím dál horší. Klientelismus prorůstá víc jak 10 let do policie, justice, médií… Z hlediska politického systému míříme plnou parou do Ruska. Naštěstí to vypadá, že v policii i justici dochází k jakési reemancipaci. Ale není zdaleka vyhráno.

„Celá naše iniciativa je postavena na předpokladu, že současné parlamentní strany nejsou zevnitř reformovatelné.“

Jedový duch oposmlouvy

ČESKÁ POZICE: Jsou regionální projekty a hnutí zárukou, že budou něčím lepším než současné parlamentní strany?

KUCHAŘ: Je potřeba říci, že my lidem nediktujeme, koho mají jít volit. Lumpové se mohou skrývat všude. Přestože doporučujeme orientovat se spíše na nezávislá regionální hnutí, jsme si vědomi nebezpečí, že i mezi takovými projekty číhají různé nástrahy. Tak například ve Středočeském kraji kandidují Středočeši2012.cz, což je parta kolem Davida Ratha. Lidé zkrátka musejí při volbě používat hlavu. Za důležité považujeme, že v současném společenském klimatu bude pro kmotry těžší svést nové lidi v politice na šikmou plochu. Riziko odhalení korupčního jednání vrostlo v posledních dvou letech řádově.

Co se týče volebních priorit, naše heslo je: Zahoďte ideologické brejle, o tom to teď není. Nejdříve musí fungovat demokracie a právní stát, pak až se hádejme, jestli jít více doprava či doleva. Ekonomický rozklad a devastace fungování státu je na takové úrovni, že nyní by ideologické priority měly jít stranou. Měli bychom se soustředit na to podstatné. To je, jako bychom se starali o odřené koleno člověka, který má tepenné krvácení.

ČESKÁ POZICE: Je smutné, že ve vedení krajů se v uplynulých dvanácti letech vystřídaly dvě největší české strany, ale ani jedné se příliš nepodařilo naplnit smysl decentralizace moci a zmenšit vzdálenost mezi politiky a občany, což byl jeden z cílů vytvoření krajských zastupitelstev.

KUCHAŘ: Uvědomme si, že od chvíle, co vznikly kraje – tedy v době opoziční smlouvy – se moc establishmentu výrazně upevnila. Na centrální úrovni byly rozprášeny elitní policejní útvary, byla to doba obrovských kauz typu IPB, byla založena Česká konsolidační agentura. Tím se definitivně zametly kauzy z devadesátých let. (Absurdní na projektu opoziční smlouvy bylo, že „ODS ani ČSSD v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny nevyvolá hlasování o nedůvěře vlády ani nevyužijí ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny“ – pozn. red.) 

Celý mechanismus oposmlouvy se přenesl do formy vládnutí na všech úrovních v zemi. Dnes na krajích a ve větších městech v řadě případů chybí skutečná opozice. Je to ještě demokracie, když opozice neplní svou roli a jede v tom (více či méně) s vládou – ať už na centrální, krajské či obecní úrovni?

„Je to ještě demokracie, když opozice neplní svou roli a jede v tom (více či méně) s vládou – ať už na centrální, krajské či obecní úrovni?“

ČESKÁ POZICE: Takovým příkladem by mohlo být mlčení středočeské KSČM (strana toleruje menšinovou vládu sociálních demokratů) v době Rathova hejtmanování. „Spolupráce probíhá bez problémů. KSČM hraje roli konstruktivní opozice,“ řekl například David Rath v dubnu 2009 pro komunistické Haló noviny. Rathovi rudí partneři však po provalení hejtmanových průšvihů dělali, že se jich politická odpovědnost netýká. 

KUCHAŘ: Sociální demokracie vládne v krajích čtyři roky. Mluví se o krajských kmotrech a jejich moci, díky které ovlivňují stranu i na centrální úrovni. Kdyby před rokem 2008 byla ČSSD skutečnou opozicí, tak by v době svého vládnutí po volbách v roce 2008 tyto lumpy vymetla. To se ale vůbec nestalo, vliv kmotrů neoslabil, spíše naopak. To je důkaz, že v krajích chyběla a chybí reálná opozice. Z demokracie se stává komplot, opozice nefunguje jako korektiv. Roli opozice dnes vlastně nahrazují různé watch-dogové organizace, což je úplně na hlavu. Je to totální selhání předpokladů, na kterých je postavena demokracie.

ČESKÁ POZICE: To se vám asi příliš nelíbí ty pisálkovské spekulace o případném návratu „tatíčka“ Klause do stranické politiky či varianta, že prezidentské volby vyhraje jeho opozičně-smluvní dvojče Miloš Zeman, který posléze jmenuje Klausovu vládu…

KUCHAŘ: (smích) Už před dvěma lety například profesorka Vladimíra Dvořáková o takovém scénáři hovořila. Že by například Klaus řízeně rozbil ODS a pomocí prezidentovy páté kolony (ať už na Hradě či v této straně) postaví subjekt, který ještě vyztuží o Suverenitu či Svobodné. Ono je to vlastně logické. Klausovi by asi vyhovovalo, kdyby se předčasné volby konaly někdy v pozdější části jara, aby mohl z Hradu rovnou vklouznout do volební kampaně.

Naše iniciativa se vyhraňuje vůči názorům Hradu, jehož zástupci tvrdí, že občanská společnost je principiálně fašismus. Našim dlouhodobým cílem je naopak budování občanské společnosti. Stát nebude fungovat pro své občany, aniž by se tito občané starali o veřejný prostor.

ČESKÁ POZICE: Myslíte si, že platí pravidlo „jaký volič, takový politik“? Můžeme si za ten politický „sajrajt“ sami?

KUCHAŘ: Ano a ne. V úterý na tiskové konferenci Vyměňte politiky Karel Janeček řekl hezkou větu: „Politici, kteří nám vládnou, nejsou náhodným výběrem nás samých, ale je to ten nejhorší možný náhodný výběr.“ Politickému establishmentu se podařilo rozpojit zpětnou vazbu. Aby fungoval demokratický mechanismus, musí fungovat dostatečně silná, rychlá a účinná zpětná vazba. Představte si, že chcete rozsvítit světlo a bude to po zmáčknutí vypínače trvat týden. Nebo budete chtít žehlit a žehlička se vám nahřeje až za deset dnů.

To samé s politikou. Pokud přijmeme pojetí demokracie tak, že jednou za čtyři roky se jde k volbám a jinak držíme hubu, tak přesně v takovém případě chybí onen mechanismus zpětné vazby, který ve výsledku u lidí vyvolává skepsi. Nutnou podmínkou správného fungování státu a demokracie je důsledná zpětná vazba – ne, že budeme na politiku jen nadávat v hospodě.  Toto jsme dopustili a to je naše odpovědnost.