WikiLeaks: Příběhy české korupce ve zprávách amerických diplomatů

Zveřejněné zprávy velvyslanectví USA v Praze ukazují znepokojení z endemické korupce v české politice a tolerance voličů k ní.

Brian Kenety 31.8.2011

Since signing off on the leaked cables, former US Ambassador to the Czech Republic William J. Cabaniss, Jr. claimed a Czech official solicited a multi-million dollar bribe from him over the Tatra deal foto: © ČTK, CZECHPOSITIONČeská pozice

Since signing off on the leaked cables, former US Ambassador to the Czech Republic William J. Cabaniss, Jr. claimed a Czech official solicited a multi-million dollar bribe from him over the Tatra deal

Zaměstnanci velvyslanectví USA sepsali téměř před šesti lety neutajovaný kabelogram nazvaný „CZECH CORRUPTION: BAD, AND UNLIKELY TO GET BETTER SOON“ (ČESKÁ KORUPCE: ZÁVAŽNÁ A PATRNĚ BRZY NENAPRAVITELNÁ), který svým podpisem stvrdil tehdejší americký velvyslanec v České republice William J. Bill“ Cabaniss, Jr. Depeše se ukázala být prozíravá.

Kabelogram ze 14. září 2005, zveřejněný ve čtvrtek 25. srpna webem WikiLeaks — spolu s 658 depešemi z velvyslanectví USA v Praze za posledních deset let —, čerpal z vnitrostátních statistik a dále ze zjištění takových protikorupčních kontrolních skupin jako Transparency International a globálních institucí jako Světová banka k vytvoření „obrázku“ této problematiky v České republice. Výhled nebyl slibný.

Přestože řada informací je zasvěcenému českému čtenáři známa, považujeme za pozoruhodné představit, jak je nazírali a analyzovili američtí diplomaté.

Politická kultura, veřejná apatie

„... z politických, administrativních a dokonce i kulturních důvodů by se problém korupce mohl v blízké budoucnosti ještě zhoršit, i když veřejnost se nezdá být dosti rozlícená, zvláště ve světle příznivých hospodářských statistik, aby nevolila strany, které za to nesou odpovědnost,“ píše se v úvodu zprávy.

Ačkoli se omezila drobná korupce — například vnímaná potřeba podplácet úředníky ve státních úřadech nebo na radnicích, aby urychlili papírování, nebo dopravní policii, aby odpouštěla pokuty — zčásti díky zavádění nové technologie, problematické zůstalo „protiprávní jednání vysoce postavených funkcionářů, zvláště v případě velkých státních nákupů“.

Oldřich Kulík, pracovník českého ministerstva vnitra, „uvedl mnoho důvodů, proč je nepravděpodobné, že se v blízké budoucnosti omezí korupce ve státních nákupech, justici a legislativním procesu,“ uvádělo se ve zprávě a následoval nástin „četných způsobů, jak se vyhnout otevřeným veřejným soutěžím“:

  • Soutěž lze zařídit tak, aby mohla zvítězit jen jedna firma. To byl případ tendru na nadzvukové letouny z let 2002–2003, z něhož vypadly všechny firmy kromě jedné.
  • Organizátoři mohou také odmítnout všechny nabídky s výjimkou jedné z administrativních nebo procedurálních důvodů — například kvůli chybějícímu razítku.
  • A konečně české zákony umožňují nesoutěžní nabídky. Například armáda nemusí vypisovat veřejnou soutěž, když jde o strategickou vojenskou výzbroj nezbytnou pro obranu země. „Tato klauzule se však využívá téměř u každého nákupu, který armáda provádí. V letech 1993–2003 armáda provedla přes 700 akvizic a veřejné soutěže byly vypsány jen na devět z nich.“

V hlášení bylo uvedeno, že součástí problému je to, že:

  1. český stát zřejmě nechce dát orgánům prosazujícím právo dodatečné pravomoci, aby se posílila jejich schopnost bojovat proti korupci;
  2. existuje velká citlivost na potenciální možnost zneužití osobních dat a na nadměrné používání odposlechů;
  3. čeští čelní představitelé také dlouho zdržovali jakýkoli pokrok při schvalování a realizaci smysluplného zákona o střetu zájmů.
Málo velkých ryb je soudně stíháno...

Zprávy z titulních stránek novin téměř bez výjimky rychle odeznívají nebo jsou vystřídány dalším senzačním skandálem a nikdo nikdy není volán k odpovědnosti

Pod titulkem „ODHALENÍ NEZNAMENÁ STÍHÁNÍ“ velvyslanectví USA psalo, že „zprávy z titulních stránek novin téměř bez výjimky rychle odeznívají nebo jsou vystřídány dalším senzačním skandálem a nikdo nikdy není volán k odpovědnosti“.

S poukazem na několik příkladů událostí s velkou publicitou z června 2005 telegram upozornil na to, že v příštích třech měsících „nedošlo v souvislosti s těmito případy k žádnému zatčení nebo uložení pokuty. Internetové hledání navíc ukazuje, že po počáteční vlně publicity nevyšly o těchto skandálech žádné další zprávy.“

Mezi citovanými případy byl fakt, že ministerstvo obrany prošetřovalo kontrakt za víc než 80 milionů dolarů uzavřený bez vypsání soutěže, který získala technická firma vedená bývalým zaměstnancem ministerstva obrany a ovládaná zbrojařskou firmou Omnipol. Tehdejší šéf Omnipolu platil nájemné z domu náměstka ministra obrany, který byl přímým nadřízeným zmíněného bývalého zaměstnance ministerstva obrany (tím náměstkem byl současný ministr financí Miroslav Kalousek, místopředseda strany TOP 09).

Naproti tomu soudním stíháním obyčejné korupce nebo zneužitím pravomoci se na nižší úrovni zabývají okresní státní zástupci, kteří za normálních okolností pracují na víc než dvou stovkách případů, třikrát až čtyřikrát týdně musejí být u soudu a „nemají čas, možnosti ani průpravu, aby vedli vyšetřování nařčení z korupce“.

Součástí problému je to, že se politické strany v České republice vzájemně chránily před vyšetřováním. „V současné koalici 101 členů ve dvou set členné sněmovně si koalice nemůže dovolit ztratit podporu jediného člena. V předcházejícím volebním období dvě hlavní strany podepsaly to, co vešlo ve známost jako opoziční smlouva, a do značné míry si rozdělily funkce,“ píše se ve zprávě.

Avšak svůj podíl viny musejí nést i voliči.

Pod titulkem „PODRÁŽDĚNÍ, ALE NE ROZZUŘENÍ“ se ve zprávě uvádí, že v komunistickém režimu v Československu se musel každý věnovat „jakémusi švindlování, aby vyžil“, ale s rozvojem silné tržní ekonomiky se korupce stává stoupající měrou územím politicky mocných a jejich obchodních spojenců.

Nezdá se však, že by voliči byli dosti pobouřeni, aby nutili strany, které jsou v současnosti u moci, trestat provinilce

„Veřejnost to nesnáší. Při průzkumu provedeném 6. září [2005] se zjistilo, že to, co Čechy znepokojuje nejvíc, je korupce. ... Nezdá se však, že by voliči byli dosti pobouřeni, aby nutili strany, které jsou v současnosti u moci, podnikat smysluplné kroky k omezení korupce, trestat provinilce nebo zbavovat nepoctivé politiky funkcí. … Tou vůbec nejpesimističtější zprávou může být fakt, že se korupce všeobecně přiznává, ale toleruje.“

Sázka na zelené

Samostatný kabelogram velvyslanectví USA z Prahy datovaný 14. února 2006 a nazvaný „CZECH CORRUPTION: HOW MUCH IS TOO MUCH FOR VOTERS?“ (ČESKÁ KORUPCE: KOLIK JE PRO VOLIČE PŘÍLIŠ?) si všímal stoupající a překvapivé podpory české Strany zelených (SZ), považované za „propagátora čisté vlády“ rok poté, co byl předseda středolevicové ČSSD Stanislav Gross nucen odstoupit z funkce premiéra kvůli otázkám týkajícím se zdroje peněz, které použil na zakoupení svého bytu.

Ve zprávě, rovněž podepsané velvyslancem Cabanissem, se uvádělo, že z důvodu údajného neetického chování se několik dalších osob muselo vzdát funkce v parlamentních a vládních službách, zatímco středopravicové občanské demokraty (ODS), tehdy v opozici, pronásledovala neustálá obvinění z korupce.

„Kromě toho nejvyšší státní zástupkyně a její náměstek se znechucením rezignovali, přičemž tvrdili, že není politická vůle proti korupci bojovat. Zjevně existuje všeobecná shoda, že korupce je vážným a velmi rozšířeným problémem. Zda se čelní představitelé budou cítit dosti ohroženi a změní pravidla a praktiky, nebo se veřejnost dosti rozzlobí a bude hlasovat pro nové, nezkažené strany, to se teprve uvidí,“ píše se v telegramu.

Není jasné, zda obvykle tolerantní čeští voliči budou považovat korupci, nepochybně velmi rozšířenou, za významné volební téma

„Není jasné, zda obvykle tolerantní čeští voliči budou považovat korupci, nepochybně velmi rozšířenou, za významné volební téma a budou hlasovat pro zelené nebo nějakou jinou novou stranu propagující čistší vládu, nebo zda by nárůst mediální pozornosti věnované skandálům mohl vést k větší podpoře komunistům, kteří, protože byli drženi mimo mocenské struktury, jsou ještě korupcí neposkvrněni,“ uvádí se v telegramu.

V kabelogramu ze 14. února 2006 velvyslanectví USA také upozorňuje na to, že vládní činitelé, kteří bojují proti korupci, tvrdí, že politika hraje příliš velkou roli v trestním stíhání oficiálních přečinů.

V září 2005 odstoupila z funkce nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová poté, co téměř šest let vedla boj proti korupci a organizovanému zločinu. V prosinci 2005 rovněž rezignoval její bývalý náměstek Jaroslav Fenýk. „Oba uvedli, že hlavním důvodem jejich odchodu byla nedostatečná vůle bojovat proti organizovanému zločinu a korupci a dále politické vměšování do trestního stíhání ostře sledovaných kauz,“ uvádělo se v telegramu.

Premiér Jiří Paroubek z ČSSD podle telegramu „odvedl přiměřenou práci“, když uklidnil kritiku tím, že rychle vyhodil každého člena strany spojeného s nějakým skandálem. „Slíbil také, že když bude znovu zvolen, vytvoří komisi složenou ze členů dvou hlavních stran, aby předkládala legislativní a politická doporučení pro boj proti korupci.“ Zvolen nebyl.

Topolánek a „Volvogate“...

Přeskočme ke kabelogramu ze 17. října 2007 (v mezidobí vznikly pravděpodobně další depeše, které server WikiLeaks nezískal k vydání) podepsanému tehdejším americkým velvyslancem Richardem W. Graberem, nazvanému „CZECH POLITICAL DEJA VU: KLAUS, CORRUPTION, AND BACKROOM DEALS“ (ČESKÉ POLITICKÉ DÉJA VU: KLAUS, KORUPCE A ZÁKULISNÍ DOHODY) a označenému jako „důvěrný, ale volně přístupný“. Telegram vznikl před prezidentskými volbami, v nichž byl Václav Klaus zvolen na druhé pětileté funkční období.

„V posledních několika týdnech se v českých politických kruzích rozšířily historky o pochybných finančních obchodech několika čelných představitelů obou hlavních stran, ODS a ČSSD. Premiér [Mirek Topolánek, ODS] se dostal na titulní stránky kvůli netransparentním dohodám týkajícím se sportovního užitkového vozu Volvo, za jehož volantem byl vidět už přes rok.“

„Po počátečním mlžení Topolánek prozradil, že si vůz původně půjčil a že jeho partnerka Lucie Talmanová (ODS, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny) vůz v létě koupila. Česká média, nespokojená s tímto vysvětlením, se aféře ,Volvogate‘ věnovala několik týdnů zvláště vzhledem ke zřejmému zapojení Marka Dalíka, Topolánkova všudypřítomného a neoficiálního poradce, prostředníka a v současnosti šedé eminence politiky ODS.“

... Paroubkovo kreativní účetnictví

ČSSD, hlavní opoziční strana, mezitím také stála tváří v tvář hlubokým otázkám týkajícím se netransparentního financování svých dvou bývalých lídrů

ČSSD, hlavní opoziční strana, mezitím také stála tváří v tvář hlubokým otázkám týkajícím se netransparentního financování svých dvou bývalých lídrů — Paroubka a Grosse. „Problémem se stal Paroubkův osobní příjem, protože jeho základní plat v českém parlamentu zjevně sotva kryl jeho hypoteční půjčky, splátky vozidel a životní náklady. Historky ještě podněcuje Paroubkovo kreativní účetnictví a vysvětlování, zčásti rozporuplné,“ píše se v kabelogramu.

„Kolegové z Paroubkovy ČSSD se v určité chvíli dokonce nabídli, že otevřou stranické pokladny, aby svému předsedovi vypomohli s životními náklady. Paroubek však tuto nabídku odmítl, protože si uvědomil, že takové opatření by ještě zvýšilo mediální a veřejnou kritiku.“

Zpráva nicméně dále poznamenává: „Topolánkovy a Paroubkovy problémy však blednou ve srovnání s problémy Stanislava Grosse..., který v posledních dvou letech pracoval pro jednu právnickou firmu a zřejmě se ze svého ostudného odchodu z vysoké politiky nepoučil. Kolem jeho akvizice a rychlého prodeje akcií české energetické firmy Moravia Energo propukl veřejný a politický poprask.“

„Tento obchod mu údajně vynesl přes 100 milionů korun (přes pět milionů dolarů). Svůj nově získaný majetek nebyl Gross schopen uspokojivě vysvětlit a jeho investiční aktivity vyšetřuje protikorupční jednotka české policie.“

Prozatímní epilog

William J. Cabaniss, muž podepsaný pod několika citovanými zprávami, po odchodu z funkce velvyslance USA v Praze prohlásil, že bývalý český ministr obrany nominovaný ODS Martin Barták, jej v únoru 2008 informoval, že problém kolem vojenské zakázky týkající se terénních nákladních vozů Tatra by urovnala finanční částka. Případ dosud nebyl dořešen.

Počet příspěvků: 1, poslední 28.8.2011 11:09 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.