Vztahy Německa a Číny: Když nejde o byznys, zavřete dveře

Čína je příliš důležitá na to, aby byla ostře kritizována a přehlížena. Jen v Německu závisí na obchodu s ní až milion pracovních míst.

Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský prezident Si Ťin-pching v družné debatě 28. března v Berlíně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský prezident Si Ťin-pching v družné debatě 28. března v Berlíně. | foto: © ISIFAČeská pozice
Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský prezident Si Ťin-pching v družné debatě 28. března v Berlíně.

Začátkem dubna se v Berlíně otevírá dosud největší výstava celosvětově známého umělce. Sám autor, ačkoli by o to měl velký zájem, na vernisáž své retrospektivy přijet nesmí. Nemá totiž cestovní pas. Přišel o něj poté, co režim ve své zemi příliš kritizoval. Na rozdíl od Aj Wej-weje, statného muže s mohutnou bradkou a bývalého politického vězně, ale mnoho jeho hladce oholených čínských krajanů do Německa míří.

Minulý týden tam s početnou delegací zavítal i samotný prezident Si Ťin-pching. V průběhu jeho návštěvy se neustále mluvilo o kvetoucích vztazích se Spolkovou republikou a jejich dalším slibném rozvoji. Aj Wej-wejův příklad však dobře ilustruje, že na ose Berlín–Peking nadále spolehlivě funguje především ekonomická spolupráce. V jiných otázkách si obě země zůstávají na hony vzdálené.

Obchodní harmonie

Dvoudenní návštěva Německa byla bezpochyby jedním z vrcholů evropské cesty čínského prezidenta. Si Ťin-pching zavítal do Spolkové republiky ve vrcholné funkci vůbec poprvé, jeho předchůdce Chu Ťin-tchao tam byl naposledy před osmi lety. Neznamená to, že by mezi nejsilnější evropskou a asijskou ekonomikou v mezičase neprobíhala intenzivní spolupráce. Čína je pro Německo po Francii a Nizozemsku celosvětově třetím nejdůležitějším obchodním partnerem, obrat vzájemné výměny je větší než mezi SRN a USA. Nejviditelnějším projevem strategického partnerství obou zemí jsou jejich vládní konzultace, které pravidelně probíhají od roku 2011 střídavě v Německu a v Číně.

V průběhu návštěvy Si Ťin-pchinga se neustále mluvilo o kvetoucích vztazích Číny s Německem a jejich dalším slibném rozvojiHarmonii ve vzájemných hospodářských vztazích dobře ilustroval i program aktuální návštěvy čínského prezidenta. Za jeho přítomnosti bylo v budově kancléřství podepsáno 18 smluv, které mají pomoci dalšímu rozvoji kontaktů – především v automobilovém průmyslu, ale například i mezi burzou ve Frankfurtu nad Mohanem a Bank of China.

V sobotu Si Ťin-pching navštívil nejlidnatější spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko, která s Čínou spolupracuje nejintenzivněji. V Duisburgu symbolicky přivítal vlak, který přímo spojuje největší evropský říční přístav s milionovou metropolí Čchung-čching. Tato „nová hedvábná stezka“, jež měří přes 10 tisíc kilometrů a protíná šest zemí (kromě koncových i Kazachstán, Rusko, Bělorusko a Polsko), je v provozu od roku 2011.

Více než půl kilometru dlouhé vlaky po ní, podle sezony až třikrát týdně, přepravují zboží z Číny do Německa a naopak (i když zpáteční trasa je méně vytížená). Cesta mezi oběma zeměmi trvá přibližně 16 dní. Obří nákladní vlak umí podle svých provozovatelů zboží dopravit skoro dvakrát rychleji než lodě a vyjde o polovinu levněji než letecká přeprava. Není divu, že jsou s jeho fungováním všichni zúčastnění navýsost spokojeni.

Lidská práva nejsou dominantní faktor

Existují však otázky, které se budováním nových dopravních spojení a potřásáním rukou mezi byznysmeny vyřešit nedají. Tradičně sporným momentem německo-čínských vztahů je otázka lidských práv. Tentokrát ji nejsilněji vyzdvihl spolkový prezident Joachim Gauck, který tuto tématiku dlouhodobě považuje za jednu ze svých priorit. Z úst ostatních politiků zazněly spíše mlhavé formulace o tom, že jsou vzájemné vztahy natolik dobré, že lze diskutovat i o rozdílných názorech.Kancléřka Angela Merkelová rezignovala na svoji dřívější jasnou kritiku čínského režimu

Kancléřka Angela Merkelová rezignovala na svoji dřívější jasnou kritiku čínského režimu a pouze zmínila, že možnost „širokého a volného vyjádření názoru“ je důležitým prvkem rozvoje kreativity celé společnosti. Pokud se diskutovalo o osudu jednotlivých čínských disidentů, hospodářské špionáži, krádežích duševního vlastnictví v Německu či cenzuře internetu, pak pouze za zavřenými dveřmi.

V německé diplomacii zřejmě převážil trochu alibistický názor, který v rozhovoru pro televizní stanici WDR názorně tlumočil expert na Čínu z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) Eberhard Sandschneider – tedy že agenda lidských práv je vždy součástí zahraniční politiky demokratického státu – ale „právě jen částí, nikoli dominantním faktorem“.

Čína je příliš důležitá na to, aby byla ostře kritizována a přehlížena. Jen v Německu závisí na obchodu s ní prý odhadem milion pracovních míst. Bez Říše středu navíc nelze řešit žádný velký globální problém – klimatické změny, krizi v Sýrii, ani aktuální situaci v Ukrajině.

Německo samo moc nezmůže

Právě v poslední otázce ale Čína očekávání svých evropských partnerů poněkud zklamala. Při hlasování o odsouzení ruské anexe Krymu se v Radě bezpečnosti i Valném shromáždění OSN Peking zdržel hlasování a vyjádřil tak svoji distanci vůči postupu Moskvy – mimo jiné proto, že sám čelí separatistickým hnutím na svém území.

Jak ale jasně zaznělo v Berlíně, nechce se přidat ani na stranu západních států, které Putina veřejně kritizují a chtějí jej trestat. Údajně se nechce vměšovat do „vnitřních“ záležitostí Ukrajiny. Podle vyjádření čínského velvyslance v Německu sankce plodí jen další sankce, a jsou tudíž zbytečné i nebezpečné.
Čína se distancovala od postupu Ruska, ale nechce se přidat ani na stranu západních států, které Putina veřejně kritizují a chtějí jej trestatPrvní negativní důsledky roztržky s Ruskem už Německo ostatně pociťuje. Například jeho automobilky si stěžují na ztráty způsobené propadem rublu a panují i reálné obavy z odchodu ruských investorů ze země. Čína naopak může ze svého neutrálního postoje mnohé vytěžit. Na západě „odstřihnuté“ Rusko by se totiž velmi pravděpodobně začalo ještě více orientovat právě na spolupráci s asijskou supervelmocí.

Podle Vladimíra Handla, odborníka na německou zahraniční politiku z pražského Ústavu mezinárodních vztahů, však bude mít současná krize na Krymu a Ukrajině i další, na první pohled ne zcela patrný vliv na čínsko-německé vztahy. Zejména v tom smyslu, že se Německo nadále bude snažit svoji doposud silně pragmatickou a bilaterálně vedenou politiku zasadit do širšího multilaterálního rámce a bude se více ohlížet na své evropské partnery. Turbulentní události ve východní Evropě mu totiž daly jasně najevo, že tváří v tvář silnému zahraničnímu oponentovi toho v případě krize samo moc nezmůže.