Vzniká alternativa transsibiřské magistrály

Železniční trasa, která spojí jižní cestou přes Turecko Dálný východ s Evropou, posiluje pozici Číny ve střední Asii.

foto: © Česká poziceČeská pozice

Po patnácti letech váhání zařadila na konci března kyrgyzská vláda stavbu úseku strategické železnice procházející jejím územím mezi priority. Konečně by tak mohl být uskutečněn mezinárodní projekt dopravy zboží s cílem vyhnout se Rusku s názvem TRACECA (Transport Corridor Europe Caucasus Asia), který se zrodil již v roce 1993. Dopravní koridor připomínající historickou Hedvábnou stezku spojí Čínu a jihovýchodní Asii s Evropou.  

Trať povede z Číny přes Kyrgyzstán do Uzbekistánu a dále přes Turkmenistán a/nebo Kazachstán ke Kaspickému moři, odkud by se soupravy dopravovaly na lodích do Baku. Úsek vedoucí z hlavního města Ázerbájdžánu přes gruzínskou metropoli Tbilisi do tureckého Karsu by měl být podle zpravodajského portálu Rosbalt dokončen ještě letos. Železnice z Karsu k Bosporu už je dokonce hotová, stejně jako již existuje tunel pod Bosporskou úžinou.

Cesta po souši mezi Dálným východem a Evropou se oproti dosavadní variantě zkrátí o celé čtyři tisíce kilometrů

Tato dosud největší investice do infrastruktury v dějinách Turecka vybudovaná v rámci projektu Marmaray, jež byla už snem někdejších tureckých sultánů, měří 13,6 kilometru, z toho 1,4 kilometru dlouhý úsek vede 55 metrů pod hladinou moře. V Evropě pak už tvoří železnice jednotný systém, takže nic nebrání tomu, aby se vagóny dostaly z přístavu Rotterdam přes Turecko, Gruzii, Ázerbájdžán a střední Asii až do Číny. Pokud se tento projekt uskuteční, zkrátí se cesta po souši mezi Dálným východem a Evropou oproti dosavadní variantě o celé čtyři tisíce kilometrů a zboží se dostane z Číny do Evropy za 7 až 10 dnů místo několika týdnů.

Strategické kyrgyzské koleje

Úsek vedoucí územím Kyrgyzstánu měří všehovšudy 260 kilometrů, je však strategicky významný, neboť kvůli hornatému reliéfu regionu je v podstatě nezbytný. Od začátku projektu Biškek už několikrát přehodnotil odhad nákladů na stavbu svého úseku, takže zatímco ještě před 16 lety byla jeho cena stanovena na 1,4 miliardy dolarů, dnes už se mluví o 3,5 až 4,5 miliardy. I přes vytrvalý tlak Číny se navíc dosud vůbec nezačalo se stavebními pracemi, přestože se na tom obě strany dohodly už v roce 2001. Vše tak poukazuje na to, že Kyrgyzstán dosud nemá vytvořený reálný rozpočet, anebo pokud ano, pak je silně prodchnut korupcí.

Projekt ovlivňuje strategické vztahy v regionu a je jednoznačné, že zhoršuje pozici Ruska jakožto velmoci, která hraje ve střední Asii důležitou roli

Projekt ovlivňuje strategické vztahy v regionu a je jednoznačné, že zhoršuje pozici Ruska jakožto velmoci, která hraje ve střední Asii důležitou roli. Významným způsobem naopak zlepšuje pozici Číny. V ruském tisku už se dokonce objevují obavy, že čínská armáda tak bude moci snadno obsadit Kyrgyzstán i Tádžikistán.

Podobné názory jsou samozřejmě silně přehnané, nicméně faktem je, že i na stavbě dálnice mezi Biškekem a Torugartským průsmykem na hranici s Čínou, která je taktéž investicí Pekingu, vykonávají Kyrgyzové jen ty nejhorší práce. Lze také předpokládat, že kvůli novému projektu se již tak vysoký počet čínských gastarbeiterů v zemi zvýší o dalších zhruba čtrnáct tisíc. V zemi se zhruba 5,5 milionu obyvatel jich v současnosti oficiálně pracuje sto tisíc, zatímco podle neoficiálních odhadů je to přibližně čtyřikrát více.

Dodatkem k územní expanzi Pekingu je skutečnost, že tádžická vláda vloni pronajala svému velkému východnímu sousedovi šest tisíc hektarů půdy, které již obdělává několik desítek tisíc čínských zemědělců. Počítat je třeba rovněž s tím, že ekonomická expanze Číny může později vést ke změnám v čínské zahraniční politice, o které v současnosti rozhodně nelze prohlásit, že by byla agresivní. Kromě toho mohou mít na vztahy ve střední Asii v budoucnu značný vliv také západní projekty týkající se Afghánistánu a Íránu.

Neznamená to však, že by využití možností, které skýtají tradiční trasy, v daném případě železnice vedoucí přes Rusko a Ukrajinu, ustupovalo do pozadí. Nelze například ignorovat fakt, že tato trasa funguje i dnes, zatímco její doplňující alternativa je dosud pouhý plán.