Vzkřísí Bělohlávek Českou filharmonii?

Jiří Bělohlávek bude od podzimu 2012 novým šéfdirigentem České filharmonie. Vrátí ji mezi deset nejlepších symfonických orchestrů světa?

Dirigent Jiří Bělohlávek vymění Londýn a Symfonický orchestr BBC za Prahu a Českou filharmonii. foto: © ČTKČeská pozice

Dirigent Jiří Bělohlávek vymění Londýn a Symfonický orchestr BBC za Prahu a Českou filharmonii.

Šéfdirigentem České filharmonie bude Jiří Bělohlávek (64), čímž se po 20 letech vrátí na místo činu. To je dobrá zpráva. Jen jestli nepřichází asi o deset let později. Všechna čest dirigentům, kteří stáli v čele prvního českého orchestru od roku 1992. Gerd Albrecht, Vladimir Ashkenazy, Zdeněk Mácal a Elijahu Inbal jsou jistě nadprůměrní dirigenti, do světové extratřídy jim však něco schází. A totéž se dá říct i o České filharmonii (ČF). Pohádky, že stále patří mezi deset nejlepších symfonických orchestrů světa, už dávno nikdo nebere vážně. Jmenování na mezinárodní scéně oceňovaného Bělohlávka je nadějí, že ansámbl sestupnou křivku kvality otočí opět vzhůru.

Nový generální ředitel ČF David Mareček ani o jiném jméně nemohl uvažovat. Žádný další Čech s puncem světovosti v oboru momentálně není.

Česká dirigentská jednička Bělohlávek, který již čtyři roky úspěšně řídí Symfonický orchestr BBC v Londýně, by se měl šéfovské taktovky u filharmoniků ujmout někdy na podzim 2012. Byl prý jediným oficiálním kandidátem. Po pravdě řečeno, nový generální ředitel ČF David Mareček ani o jiném jméně nemohl uvažovat. Žádný další Čech s puncem světovosti v oboru momentálně není. A nějakého cizince z první dirigentské ligy, měl-li by náhodou zájem, ministerstvo kultury není schopné zaplatit, i když hodlá vyčlenit „tolik peněz, kolik bude potřeba“.

Nadějné je i to, že Jiří Bělohlávek na nabídku kývl, přestože má z minulosti přinejmenším dvě nemilé zkušenosti s „vládními garancemi“. Od ledna 1998 měl vést operu Národního divadla (ND) v Praze. Do funkce však nenastoupil. Mimo jiné proto, že ND nedostalo od vlády původně slíbené peníze na angažování kvalitních zahraničních umělců. Podobně před šesti lety nakonec nenastoupil na post uměleckého šéfa Slovenské filharmonie. Důvodem dle Bělohlávka bylo, že ministr kultury odmítl navýšit rozpočet, aby bylo možné uskutečnit plánované změny v orchestru.

V České filharmonii působí Bělohlávek pravidelně již od roku 1981. V čele orchestru poprvé stanul v říjnu 1990, kdy se zdál být logickým pokračovatelem tradice reprezentované Václavem Talichem, Rafaelem Kubelíkem, Karlem Ančerlem a Václavem Neumannem. V únoru 1992 však oznámil rezignaci. Reagoval tehdy na to, že část orchestru na podzim 1991 vehementně prosazovala do čela filharmonie německého dirigenta Gerda Albrechta. S orchestrem však nepřestal spolupracovat ani po trpkém odchodu. A nakonec se dočkal i chvíle, kdy staré rány přebolely, a nastal čas na návrat.

Jestli se něco nezměnilo, pak Bělohlávkova perfekcionalita, umělecká náročnost a nesmlouvavost. Díky těmto vlastnostem se dostal až na vrchol, kam jistě bude chtít směřovat i ČF. „Orchestr má pověst tvrdošíjného, ne zcela poddajného tělesa s komplikovanými vztahy,“ prohlásil český dirigent. Nepadne to na naše filharmoniky jako ulité? Bělohlávek to však neřekl na adresu ČF, ale po jmenování šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC... V Londýně uspěl, své vize prosadil. Doufejme, že podobně úspěšný bude i v České filharmonii. Snad ještě není pozdě.