Vzkaz čínského premiéra eurozóně: Situace se u vás zhoršuje, mám obavy

Angela Merkelová letos již podruhé navštívila Peking. Konkrétního příslibu pomoci zadlužené eurozóně se ale nedočkala.

Podruhé během letošního roku zavítala německá kancléřka Angela Merkelová do Pekingu. Celkově je to již pošesté od roku 2005, kdy nastoupila do funkce. Podobně jako při předešlých schůzkách se jednání točila kolem byznysu a peněz. V minulosti tomu tak vždy nebylo.

V průběhu doby se postoj Merkelové vůči Číně podstatně změnil. V prvních letech svého působení v kancléřské pozici se Merkelová stavěla do role zaryté advokátky lidských práv. To jí přinášelo body u veřejnosti. V roce 2007 se setkala s dalajlámou a o rok později se odmítla zúčastnit olympijských her v čínském hlavním městě.  

Dnes, jak se zdá, odsunula kancléřka lidská práva do pozadí a změnila se v pragmatičku. Což je pro Čínu potěšující zpráva. Merkelová je pro nejlidnatější zemi světa hlavním kontaktem v Evropě. Je daleko čitelnější než bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. To, jak důležitá je Merkelová pro Číňany, můžeme vyčíst i z politických gest. V pátek zavítala kancléřka do města Tchien-ťin a při cestě ji doprovází čínský premiér Wen Ťia-pao. Pro zahraničního politika nebývalá pocta.

Boj nejen za Německo

Čína už dávno není pro Německo jen odbytištěm zboží a dodavatelem levných výrobků. Jde o dva největší exportéry na světě. Jak uvedl časopis Spiegel, z Německa do Číny nyní směřuje šest procent z celkového německého vývozu, tedy dvojnásobek stavu před třemi lety.

Statistickým údajům odpovídalo i složení delegace, která Merkelovou na cestě do Číny na mezivládní jednání doprovázela. Bez zajímavosti není fakt, že podobné konzultace nevede Čína s žádnou další zemí. Merkelová přiletěla do Pekingu s devíti ministry a více než stovkou podnikatelů. A Němci se do Evropy mohou vrátit spokojeni.

Země podepsaly osmnáct smluv, včetně kontraktu podporujícího vzájemné investice a spolupráci v oblasti energetiky a technologií. Navíc Čína objednala padesát airbusů vyráběných společně čtyřmi zeměmi EU – Německem, Francií, Británií a Španělskem. Cena tohoto kontraktu přesáhla 3,5 miliardy dolarů, více než tři miliardy dolarů mají hodnotu zbývající smlouvy.

Pohled Číny na situaci v eurozóně je čistě pragmatickýMerkelová v Číně nebojovala jen za Německo, ale vyjednávala i další pomoc pro zadluženou eurozónu. V tomto ohledu ale sliby Číňanů nebyly ani zdaleka tak konkrétní. Čínský prezident Chu Ťin-tchao při setkání s Merkelovou, ostatně podobně jako již mnohokrát v minulosti, diplomaticky prohlásil, že „Čína silně podporuje evropskou snahu překonat dluhovou krizi a důležitou roli Mezinárodního měnového fondu a dalších institucí, kterou hrají při řešení dluhových komplikací“.

Premiér Wen Ťia-pao potvrdil, že Čína má zájem nakupovat vládní bondy zemí eurozóny, podmínkou ale je, že nejprve vyhodnotí riziko, jaké bude s touto investicí spojeno. Kdy se tak stane a jakou částku je Čína ochotna za bondy utratit, je stále otázkou. Pohled na situaci v eurozóně je čistě pragmatický. Konejšivá konstatování nehledejme ani u čínského premiéra. „Evropská dluhová krize se zhoršuje, což samozřejmě zvyšuje vážné obavy v mezinárodní komunitě. Upřímně řečeno, také já mám strach,“ uvedl Wen na tiskové konferenci.

Je otázkou, zda Merkelová dokázala Peking alespoň částečně upokojit. „Řekla jsem premiéru Wenovi, že byly přijaty početné reformy a že je absolutní politická vůle, aby se euro znovu stalo silnou měnou,“ potvrdila Merkelová na tiskové konferenci. Wen podává eurozóně ruku, hlásá jeden z dnešních titulků listu China Daily. Žádný určitý příslib pomoci ale v článku nenajdeme. Daleko výstižněji popsal situaci Wall Street Journal, když konstatoval, že „Čína opatrně slibuje eurozóně pomoc“.

Počet příspěvků: 1, poslední 31.8.2012 08:29 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.