Vzestup a pád největší bitcoinové burzy Mt. Gox

Jedna z prvních bitcoinových burz požívala bohužel nezaslouženou důvěru. Jak se ukázalo, její manažer byl spíše hacker než obchodník.

Pod vedením Marka Karpelese se Mt. Gox rychle stala největší bitcoinovou burzou a koncem roku 2011 ovládala tři čtvrtiny celého trhu. foto: © Cryptocoins NewsČeská pozice

Pod vedením Marka Karpelese se Mt. Gox rychle stala největší bitcoinovou burzou a koncem roku 2011 ovládala tři čtvrtiny celého trhu.

Události kolem bitcoinové burzy Mt. Gox, která se již delší dobu potácela v problémech, v posledních dnech vygradovaly a zanechaly tisíce zákazníků jejich osudu. Mt. Gox přitom byla jednou z prvních a dlouho také největší bitcoinovou burzou a požívala bohužel nezaslouženou důvěru. Jak se však ukázalo, její manažer byl spíše hacker než obchodník a s peněžní institucí takového rozsahu si nevěděl rady.

Bitcoiny versus ne zcela digitální svět

Bitcoin je sice virtuální digitální měna, máme-li s ní však platit v našem ne zcela digitálním světě, musíme ji také někdy směnit za „opravdové“ peníze. Tuto úlohu převzaly bitcoinové burzy, ve kterých lze bitcoiny prodat i nakoupit za klasické peníze. Nepracují ale jako směnárny, které vyhlašují aktuální kurz měny a za ten ji pak sami prodávají nebo nakupují, ale spíše jako komoditní nebo akciové burzy, které jen zprostředkují kontakt mezi prodejci a kupci a z každého uskutečněného obchodu si odečtou malou provizi.

V praxi to probíhá tak, že si klient v burze otevře účet v jedné měně a pak zadá do systému nabídku kontraktu: buď nabídku, tzv. ask, kde nabízí svou měnu prodat za určitou minimální cenu v jiné měně, nebo poptávku, tzv. bid, kde uvádí nejvyšší cenu ve své měně, jakou je ochoten zaplatit za obnos v jiné měně. Úkolem burzy je pak dát dohromady nabídky a poptávky, jejichž ceny si odpovídají.

Ve světě bitcoinů to znamená, že jedna část zákazníků si v burze otevře bitcoinový účet, pošle na něj své bitcoiny a pak se snaží je prodat třeba za dolary. Další část zákazníků si pak otevře dolarové účty, poukáže na ně své dolary a za ně pak nakupuje bitcoiny.

Proč je burz tak málo...

Už tady je vidět, že i bitcoinová burza může spravovat velké množství jak klasických, tak digitálních peněz, a musí s nimi proto také zodpovědně zacházet – a nároky na ni jsou podstatně vyšší než na normální internetový obchod. I než na kamennou banku.

Zatímco poukazování bitcoinů normálně probíhá bez komplikací a téměř okamžitě, protože tak byl celý systém navržen, s penězi je to jinakZatímco ale poukazování bitcoinů normálně probíhá bez komplikací a téměř okamžitě, protože tak byl celý systém, který není „zatížen“ žádnou regulací ani dozorem, navržen, s penězi je to jinak. Jestliže zákazník nechce dát své bankovky do obálky a poslat je burze hotově, což většinou normální zákazník chtít nebude, musí burza spolupracovat s tradičními peněžními institucemi – bankami, zpracovateli transakcí kreditních karet (clearers), službami jako Western Union, a v neposlední řadě i firmami umožňujícími internetové platby, jako je PayPal.

Tyto instituce si jednak všechny chtějí uloupnout svůj kus jejího zisku, a jednak ukládají na provoz burzy různá omezení a požadavky, protože se konec konců jedná o velké peníze, a svůj díl regulací a požadavků mají ze stejného důvodu i státní orgány. To vysvětluje, proč bitcoinových burz není zase až tak velké množství.

Kořeny Mt. Goxu

Japonská burza Mt. Gox nasedla na bitcoinový vlak poměrně záhy, a byla tak odměněna rychle rostoucím obratem i důvěrou zákazníků a brzo ovládla skoro celý trh. Úspěch bitcoinů je také v neposlední řadě její zásluha, protože spojila kryptodigitální svět se světem reálným.

Úspěch bitcoinů je také v neposlední řadě její zásluha, protože spojila kryptodigitální svět se světem reálnýmPůvodně začala v roce 2009 jako japonská burza pro výměnu karet ve hře Magic: The Gathering (odtud také pochází její název). Její autor, Jed McCaleb, který už měl zkušenosti jako vedoucí programátor P2P programu eDonkey, ale brzy po nástupu bitcoinů pochopil, že tam je mnohem víc možností, a burzu v roce 2010 přeprogramoval na směnu bitcoinů. Bylo tam možné bitcoiny směnit za dolary a z každé transakce se platil poplatek asi pět procent.

Během jednoho roku nabyla jeho burza takové popularity, že ji mohl prodat francouzskému hackerovi Marku Karpelesovi, který právě v Tokiu založil svou novou firmu Tibanne Comp. Ltd., údajně za několik set tisíc dolarů. Pod Karpelesovým vedením se Mt. Gox rychle stala největší bitcoinovou burzou a koncem roku 2011 ovládala tři čtvrtiny celého trhu.

Nebylo to ovšem už tenkrát bez problémů. Neznámý hacker se 19. června 2011 dostal do databáze klientů, použil ji na zjištění řady hesel, která byla nedostatečně zašifrovaná, a celou databázi pak dokonce zveřejnil na internetu. Podle vyjádření Mt. Goxu to souviselo s prodejem firmy – v podmínkách prodeje bylo, že prodávající bude mít přístup k administrátorskému účtu, kde bude moci sledovat zisky, aby mohl zkontrolovat, že z nich dostává správný podíl.

Ovšem právě tento účet byl úspěšně napaden. Hacker využil možnosti tohoto účtu a začal masově prodávat bitcoiny z alespoň jednoho bohatého účtu – údajně až 100 tisíc bitcoinů. Kurz bitcoinu tak v krátké době spadl ze 17,50 na 0,01 dolaru (viz graf). Mt. Gox nato zastavila veškeré obchodování a burza byla znovu otevřena až 27. června 2011; kurz bitcoinu se pak zase brzy zotavil.

Celková škoda není známá, podle Mt. Goxu byla asi 2000 bitcoinů, podle jiných zdrojů mnohem vyšší, ale žádný zákazník o své peníze nepřišel a Mt. Gox si spíš přidala body za to, jak tuto krizi dobře zvládla – ozvalo se jen několik kritiků jejích bezpečnostních opatření. Je ale také možné, že už tehdy Mt. Gox ztratila tolik bitcoinů, že to poznamenalo celý její další vývoj.

Na cestě k pádu

Začátkem roku 2012 měla Mt. Gox asi 120 tisíc uživatelů, ovládala 92 procent trhu a měsíční vklady činily 2,7 milionu dolarů. V srpnu 2012 už měla téměř 200 tisíc uživatelů, 87 procent trhu a měsíční vklady 3,1 milionu dolarů. V létě ovšem došlo k prvním zpožděním při výběru z dolarových účtů, který byl způsoben zpřísněním podmínek partnerské americké firmy Dwolla, peníze však stále ještě spolehlivě docházely, i když asi s týdenním zpožděním.

CoinLab měl převzít všechny transakce Mt. Goxu v USA a Kanadě, tedy asi 80 procent všech jejích transakcíV listopadu 2012 učinila burza Mt. Gox rozhodnutí, které bylo zřejmě začátkem řetězce událostí, které vedly k jejímu pádu. Uzavřela smlouvu s americkou firmou CoinLab, podle které měl CoinLab převzít všechny transakce Mt. Goxu v USA a Kanadě, tedy asi 80 procent všech jejích transakcí, a za to měl poskytnout finanční a investiční podporu pro americký trh. Toto strategické partnerství bylo oznámeno 27. února 2013 a kurz bitcoinu na ně reagoval příznivým vzrůstem z 28 na 32 dolarů.

Partnerství ovšem netrvalo dlouho, už 2. května 2013 CoinLab zažaloval Mt. Gox o 75 milionů dolarů za porušení smlouvy. Podle ní měla totiž Mt. Gox předat CoinLabu všechny své severoamerické zákazníky, ale neudělala to a místo toho je nadále obsluhovala sama. Při porušení smlouvy byla skutečně sjednaná smluvní pokuta 50 milionů dolarů. Podle burzy Mt. Gox její zákazníci už uložili asi 12,8 milionu dolarů do účtů u CoinLabu, ten z nich sice většinu vrátil, ale přes pět milionů dolarů si ponechal. Mt. Gox pak v září 2013 zpětně zažalovala CoinLab o tuto sumu plus dalších 260 tisíc dolarů. Už začátkem května 2013 tedy Mt. Gox přišla o pět milionů dolarů a hrozila jí i smluvní pokuta 50 milionů – a to pro burzu rozhodně nebyla bezvýznamná částka.

Rána za ranou

Další, ještě horší rána přišla 14. května 2013: agenti amerického Úřadu pro vnitřní bezpečnost zabavili účet americké pobočky Mt. Goxu Mutum Sigillum LLC u banky Veridian Credit Union, který používala platební firma Dwolla – a jak se později ukázalo, šlo o 2,9 milionu dolarů. Přes Dwollu přitom probíhaly veškeré dolarové platby Mt. Goxu.

Osudný omyl Marka Karpelese spočíval v tom, že při žádosti o otevření bankovního konta prohlásil, že se jeho firma nezabývá peněžními službamiOsudný omyl (jestli to vůbec byl omyl) Marka Karpelese spočíval v tom, že při žádosti o otevření bankovního konta prohlásil, že se jeho firma nezabývá peněžními službami, což evidentně nebyla pravda. Mt. Gox tak (vlastním zaviněním) jedním rázem přišla o hromadu peněz i o možnost posílat a přijímat platby do Ameriky.

A další rána přišla 19. června, kdy agenti zabavili i 2,1 milionu dolarů na účtu Mt. Goxu u Wells Fargo Bank. Burza Mt. Gox tak přišla o pět milionů dolarů na zabavených účtech – se ztrátou od CoinLabu už to bylo celkem deset milionů dolarů – a ztratila i všechny partnery v USA.

Od té doby začal viditelný sestup. Už 20. června, den po zabavení účtu u Wells Fargo, Mt. Gox oznámila svým zákazníkům, že na dva týdny zastaví výplaty dolarů – toto opatření ovšem odůvodnila tím, že objem transakcí nabyl takového rozsahu, že mu neodpovídá technická infrastruktura, a proto ji musí vylepšit. Dolary pak začala opět vyplácet 4. července, ale od té doby už to byla operace, která se neustále prodlužovala a ne vždy byla úspěšná. Mt. Gox to nejdříve odůvodňovala tím, že se jí výplaty nahromadily, a proto budou nějakou dobu trvat déle, ale situace se nelepšila, právě naopak – prodlevy byly stále delší a často výplaty neproběhly vůbec.

Jeden paradoxní důvod pro to prozradil zaměstnanec Mt. Goxu s nickem MagicalTux: firma mohla posílat jen deset plateb denně! To svědčí o tom, že Mt. Gox nebyla schopná získat jiného partnera v Americe a všechny platby prováděla sama přímo ze své japonské banky, která víc plateb nepovolovala.

Uživatelé si dokonce stěžovali na zákaznickou podporu, protože jim radila, že za pětiprocentní provizi se jejich výplata může dostat na začátek fronty. Na výplatu museli čekat i několik měsíců.

Když je „bid“, ale chybí „ask“

Burza bitcoinů přitom zdánlivě fungovala bez problémů dál, začal se však projevovat nepoměr mezi kurzem Mt. Goxu a kurzem, který nabízely ostatní burzy. U Mt. Goxu byl bitcoin vždycky dražší než jinde:

mt.gox-grafPramen: Coindesk.com

Když se takové rozdíly objeví ve finančním světě, hned se najdou obchodníci, kteří je využijí – na levnější burze nakoupí a na dražší prodají, a tím se kurz brzy vyrovná. U Mt. Goxu se to ale nestalo, což svědčí o tom, že takový obchod žádný zisk nepřinesl.

Některé zdroje se domnívají, že rozdíl v kurzech mohli využívat majitelé nebo zaměstnanci burzy Mt. Gox samotnéTo bylo dáno právě tím, že bylo sice možné jinde nakoupit bitcoiny laciněji a u Mt. Goxu je pak prodat dráž, ale dolary, které klient za bitcoiny získal, nebylo možné z Mt. Goxu dostat zpátky, aby to přineslo nějaký zisk. A kurz u Mt. Goxu byl samozřejmě vyšší, protože klienti, kteří měli tu smůlu a své dolary tam poukázali, je mohli dostat zpátky jen tak, že za ně nakoupili bitcoiny, takže poptávka po bitcoinech převyšovala nabídku – bid tam byl bez asku. Některé zdroje se ovšem domnívají, že rozdíl v kurzech mohli velmi dobře využívat majitelé nebo zaměstnanci burzy Mt. Gox samotné.

Run na banku...

Hlavní konkurent Mt. Goxu, slovinská burza Bitstamp, měl 24. července 2013 poprvé větší denní obrat; 22. listopadu byl i jeho kurz poprvé vyšší, takže se mohlo zdát, že se poměry lepší, ale na grafu nahoře je jasně vidět, že to byl začátek pádu – rozdíl kurzu u Mt. Goxu pak začal zase stoupat, až přišel jeho pád.

K tomu 25. ledna 2014 začaly i problémy s vyplácením bitcoinů: jen 30 procent ze všech výběrů se zdařilo, ostatní buď skončily chybou, nebo ještě hůř – byly Mt. Goxem ohlášeny jako úspěšné, ale bitcoiny nikdy nedorazily na určenou adresu. Počet „broken transactions“, tedy transakcí, které delší dobu nebyly ověřeny a přidány do seznamu všech transakcí (tzv. blockchainu), neustále rostl. Zákazníci na to začali reagovat se stále větší panikou, kurz bitcoinu začal 5. února stále rychleji klesat, objem plateb stoupat, a nastal klasický run na banku:

mt.gox-graf2Pramen: bitcoincharts.com

Podle statistik bylo 6. února v Mt. Goxu 50 tisíc bitcoinů v neregistrovaných transakcích a tato hodnota neustále rostla; 7. února Mt. Gox všechny výplaty bitcoinů zastavila, opět pod záminkou, že objem výplat je příliš veliký, a aby ho burza mohla zvládat, je třeba celý systém uvést do klidu a situaci analyzovat. A konečně 10. února 2014 Mt. Gox vydala zprávu, že důvodem, proč nemůže vyplácet bitcoiny, je chyba v bitcoinovém protokolu, tzv. transaction malleability. Na to ovšem okamžitě zareagovali s nelibostí všichni odborníci a i neodborníkům už začalo být jasné, že s Mt. Goxem je něco velmi v nepořádku.

Notoricky známá chyba...

Tato údajně nově objevená technická chyba v protokolu je totiž už delší dobu notoricky známá, poprvé se zmínka o ní objevila v bitcoinových fórech v polovině roku 2011. Je to sice vlastnost, která by v protokolu být neměla, ale odborníci, kteří s protokolem pracují, o ní vědí a umějí se vyhnout problémům, které může způsobit. Vypadá to ovšem, že programátoři v Mt. Goxu, konkrétně tedy Mark Karpeles, který musí údajně osobně odsouhlasit všechny změny v jejich softwaru, o ní nevěděli, avšak jiné burzy s ní problém nemají.

V podstatě jde o toto: v bitcoinovém systému má každá transakce, kterou se bitcoiny posílají z jednoho místa na druhé, svoje označení, které vypadá například jako 02e49526211e9b32fcb14e61daf346b0f3c18af5e7e90eaab78c88a315b4d304. Tímto dlouhým názvem je každá transakce jednoznačně označená. Název se generuje z dat v transakci, je tedy kdykoli možné ověřit, že k dané transakci patří. Vinou této transaction malleability je ale možné k dané transakci vygenerovat i jiné označení, které je pro ni také platné, takže jedna transakce může mít hodně různých jmen.

Problém Mt. Goxu, alespoň je-li pravda, co burza oznámila (a víme, že to vždycky pravda nebyla), tedy spočíval v tom, že program Mt. Goxu má slabinu, kterou může útočník využít a předstírat, že mu burza neposlala bitcoiny, které si vyžádal, i když mu je ve skutečnosti poslala. Funguje to asi takto:

  • Útočník, který má bitcoinový účet u Mt. Goxu, si z něj poukáže bitcoiny na svou adresu jinde.
  • Mt. Gox vytvoří žádanou transakci a rozešle ji po bitcoinové síti, aby mohla být registrovaná a přidaná do seznamu všech transakcí.
  • Tato transakce je veřejná, útočník ji tedy může rychle přečíst.
  • Útočník vytvoří pro tuto transakci jiné jméno a tuto nově pojmenovanou transakci pošle do sítě jako novou, nejspíše přímo nějakým horníkům, kteří jsou schopni provést novou registraci rychle.
  • Teď jsou v síti dvě transakce, které mají různá jména, ale stejný obsah. Když má útočník štěstí, bude nejdřív registrovaná jeho transakce. Tím se stane, že v bitcoinovém systému bude platná jen jeho transakce, kdežto ta původní z Mt. Goxu bude odmítnuta.
  • Útočník nahlásí na Mt. Goxu, že jím vyžádaná transakce nebyla provedena.
  • A teď záleží na tom, jestli má Mt. Gox správně naprogramovaný protokol, nebo ne. Když ano, pozná, že transakce provedena byla, i když s jiným jménem (a útočníka oznámí policii pro podezření z podvodu – nejdřív si samozřejmě zkontroluje, jestli chybnou transakci nevygeneroval omylem sám).
  • Jestliže ne, Mt. Gox se pouze podívá, jestli je registrované jméno původní transakce, nikoli její obsah. A protože toto jméno bylo odmítnuto, domnívá se, že útočník má na svém účtu pořád původní částku, a ten má tedy celou původní částku dvakrát.

Z tohoto popisu by mělo být jasné, že na to, aby tato „vlastnost“ způsobila nějaký problém, je potřeba značná spolupráce nebo alespoň nedbalost ze strany burzy. Tyto duplikované transakce mohou vzniknout i chybou v softwaru samotném nebo jako důsledek nedomyšlených oprav jiných problémů. Jestliže není celý program naimplementován dobře, pak může dojít k situaci, že burza neví, kolik je vlastně peněz na kterém účtu a kolik peněz má, navíc musí ručně řešit transakce, které nejsou ani registrované, ani odmítnuté.

U Mt. Goxu zřejmě šlo i o jinou chybu: nově vytěžené („nezralé“) bitcoiny byly přijímány okamžitě, i když protokol důrazně specifikuje, že je nutné čekat aspoň 100 bloků, tj. 30 hodin, jinak se také může stát, že tyto bitcoiny při reorganizaci blockchainu, která se občas stává, prostě zmizí.

Svým prohlášením Mt. Gox způsobila, že tato transaction malleability byla zpopularizována, a tím se o ní dozvěděli potenciální útočníci, kteří o ní předtím nevěděli. To je na jednu stranu velmi špatně, už 11. února provedli neznámí útočníci rozsáhlý útok na celou bitcoinovou síť, přičemž využili tento technický detail. Jako důsledek musela burza Bitstamp na čtyři dny přerušit výplatu bitcoinů a čínská burza BTC-e oznámila zdržení při zpracování transakcí. Na druhou stranu by mohla tato popularizace popohnat vývojáře bitcoinu, aby tento problém definitivně odstranili.

Alarmující výsledky ankety

I vklady a interní převody bitcoinů Mt. Gox zastavila 15. února. Dva dny poté burza oznámila, že našla řešení pro zmíněný technický problém se jmény transakcí a výplaty bitcoinů budou zakrátko obnoveny. Mezitím ale také webový časopis CoinDesk uveřejnil výsledky ankety o tom, jaké mají zákazníci Mt. Goxu problémy. Výsledky byly alarmující: 68 procent klientů stále ještě čeká na výplatu svých peněz, řada z nich i déle než několik měsíců:

coindesk-anketaPramen: CoinDesk

O tři dny později, 20. února, jsme se zase dozvěděli, že se Mt. Gox musela přestěhovat na svou minulou adresu, v důsledku čehož se objevily nějaké bezpečnostní problémy, a proto ještě nemohla znovu zprovoznit výplaty bitcoinů. Tou dobou už byl kurz bitcoinu v Mt. Goxu na 120 z původních 950 dolarů na začátku února, ale ještě se našli zoufalci, kteří stále obchodovali (jestli to nebyli burzovní boti). 24. února zmizely všechny zprávy Mt. Goxu z Twitteru a Mark Karpeles rezignoval na své místo v Bitcoin Foundations Board.

Velikášský dokument

Krátká a bouřlivá historie burzy Mt. Gox skončila 25. února, poslední burzovní transakce byla provedena ve 2:59:06 našeho času, a brzy poté zmizel i její webový portál. Den poté se na její stránce objevil text, že stále hledají řešení nastalých problémů. Pak se na internetu objevil zajímavý dokument s názvem Návrh krizové strategie, kde je několik detailů o příčinách krize. Nějakou dobu nebylo jasné, jestli jde o autentický dokument, nebo podvrh, ale pak Karpeles připustil, že je „více méně“ autentický.

Uvádí se v něm, že firma přišla během několika let o 744 408 bitcoinů (v dnešním kurzu asi půl miliardy dolarů!) tím, že nespecifikovaní zloději využili výše zmíněný technický problém se jmény transakcí. Z toho 624 408 zmizelých bitcoinů mělo patřit zákazníkům a 120 tisíc bitcoinů firmě samotné, ale od toho lze odečíst 80 208 bitcoinů z podezřelých nebo podvodných účtů. Mt. Gox sama má podle ní už jen 2000 bitcoinů, o všechno ostatní přišla. Na hotovosti má naproti tomu mít 22,43 milionu dolarů, k tomu výše zmíněných deset milionů, ale dluh okolo 55 milionů dolarů.

V dokumentu pak velikášsky stojí, že problémy Mt. Goxu se dotýkají každého, kdo má něco společného s bitcoinem, a dál je plán, jak se z této situace dostat – v podstatě přejmenovat Mt. Gox na Gox a začít s „čistým“ štítem znovu, popřípadě ještě zapojit do svých dluhů ostatní bitcoinové burzy. Ty se ovšem od této „nabídky“ okamžitě distancovaly.

Volání po regulaci

Mt. Gox požádala 28. února v Tokiu o ochranu před věřiteli, takže alespoň alternativa, že by s penězi svých zákazníků zmizela, jako to udělalo už několik majitelů bitcoinových burz předtím, se naštěstí nepotvrdila. Podle podané žádosti přišla o 850 tisíc bitcoinů a dluží 127 tisícům zákazníkům 63,6 milionu dolarů, přičemž v aktivech má 38 milionů dolarů.

V USA už se ale také našel první zákazník, který Mt. Gox kvůli ztraceným bitcoinům zažaloval. Začínají se také ozývat hlasy, že by bitcoinové burzy měly podléhat stejné regulaci jako jiné peněžní instituce, a je pravda, že důkladný audit by určitě řadě problémů byl mohl předejít. Je-li například pravda, že výplaty v Mt. Goxu probíhaly automaticky, bez kontroly operátora, nelze se divit, že peníze i bitcoiny začaly brzy chybět...

Kam zmizelo půl miliardy dolarů?

Tvrzení, že Mt. Gox během několika let přišla o takovou sumu bitcoinů, je dost odvážné. Buď je to pravda a nikdo si během několika let nevšiml, že jim zmizelo půl miliardy dolarů (to by bylo skoro jako u nás) – a v tom případě to svědčí o naprosté a trestuhodné nekompetentnosti, nebo to pravda není, a pak bitcoiny zmizely do kapes majitelů nebo zaměstnanců.

Znalci poměrů ale také zmiňují možnost, že Mt. Gox přišla o velkou částku bitcoinů už při incidentu v červnu 2011 a od té doby se jen snažila zachránit situaci, aby nepoškodila celou bitcoinovou komunitu; v podstatě tedy fungovala jako letadlo – z nových peněz platila staré dluhy.

V každém případě je jasné, že burza Mt. Gox byla řízena spíše jako saloon na Divokém západě než jako skutečná finanční instituceV každém případě je jasné, že burza Mt. Gox byla řízena spíše jako saloon na Divokém západě než jako skutečná finanční instituce, a to je také častý problém nových internetových firem – nadaní hackeři s novými nápady, bez kterých takové firmy nemohou vzniknout, musejí po čase ustoupit zkušeným manažerům, kteří sice neumějí programovat, ale zato vědí, jak se řídí firma. A pro internetové finanční instituce to platí mnohonásobně, jak už jsme viděli v rané historii internetové platební platformy PayPal. Bitcoin sám sice není bez problémů, ale vytvořit dobře pracující bitcoinovou burzu by pro odborníky neměla být nepřekonatelná výzva.

Bude zajímavé sledovat, jak se celá aféra bude vyvíjet. Kurz bitcoinu na nyní největší burze Bitstamp sice po krachu Mt. Goxu klesl z 640 na 440 dolarů, ale brzy se zase zotavil na hodnoty kolem 560 dolarů. Mnoho lidí se ptá, jestli pád Mt. Goxu znamená konec bitcoinů. To určitě ne – Mt. Gox byl jednou z mnoha firem, které by bez bitcoinů nemohly existovat, ale bitcoin sám bude bez Mt. Goxu existovat ještě lépe než předtím. Ukázalo se totiž, kudy cesta nevede, a my všichni víme, že i to je důležitá informace.

Počet příspěvků: 2, poslední 28.4.2014 12:16 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.