Výzvy k novému rozpočtu EU: Neškrtejte vysokému školství a výzkumu!

Nedostatečnou podporou vysokého školství a vědy se unie vystavuje riziku celosvětové marginalizace a ztráty konkurenceschopnosti.

Jan Koucký 22.11.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Tisíce jednotlivců i institucí vyzývají politické představitele Evropy, aby na nadcházejícím summitu Evropské rady k rozpočtu EU na další sedmileté období (2014–2020) podpořili evropský program pro výzkum Horizon 2020 a evropský program pro mezinárodní mobilitu studentů a učitelů Erasmus pro všechny (Erasmus for All). Tyto iniciativy jsou pochopitelné především proto, že se objevují předběžné návrhy, aby kvůli ekonomické a finanční krizi byl rozpočet EU na tyto programy v příštích letech krácen.

Nejvyšší představitelé členských států Evropské unie, kteří tvoří Evropskou radu, budou o Víceletém finančním rámci (Multi-annual Financial Framework) na roky 2014 až 2020 jednat na rozpočtovém summitu 22. a 23. listopadu 2012 v Bruselu. Kypr, který v tomto pololetí předsedá EU, předložil 29. října první kompromisní návrh rozpočtu EU, který byl proti původnímu snížen celkem o 50 miliard eur.

K dohodě nad rozpočtem je daleko, každá země se snaží hájit hlavně své vlastní zájmy a zachovat si své výsadyV rámci návrhu celého rozpočtu byla jedna z jeho kapitol nazvaná Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost, která zahrnuje mimo jiné oba programy Horizon 2020 a Erasmus for All, snížena ze 114,9 miliardy na 109,7 miliardy eur. Toto téměř pětiprocentní snížení je přitom procentuálně vyšší než například navrhované snížení výdajů na politiku soudržnosti nebo zemědělství.

Uvedený materiál představuje pouze začátek diskusí, neboť podstatné bude, na jaké podobě rozpočtu se vůbec členské země mohou dohodnout. K dohodě je ovšem daleko, protože každá země se snaží hájit hlavně své vlastní zájmy a zachovat si své výsady. Do vyjednávání vstupuje nepřehledná spleť zájmů a taktik, v nichž se společný kompromis hledá dosti složitě. Nadcházející bruselský summit proto také nemusí skončit úspěšně.

Kdo za co kope

Zatímco například Francie hájí zájmy zemědělství, jiné země – Velká Británie nebo Švédsko – požadují vyšší podíl výdajů na podporu konkurenceschopnosti a ekonomického růstu Evropy. Například švédský ministr pro evropské záležitosti předložený návrh kritizoval kvůli tomu, že „největší škrty jsou navrhovány právě tam, kde EU musí nejvíce investovat“.

Navíc je však většina zemí původní evropské sestavy EU-12 označována jako Přátelé politiky soudržnosti (Friends of Cohesion group), jejíž posílení v rozpočtu prosazují. Itálie v této souvislosti usiluje o prostředky pro své jižní regiony a pro oběti květnového zemětřesení v oblasti Emilia-Romagna. Zároveň však Itálie, kde se HDP na obyvatele pohybuje mírně pod evropským průměrem, už nechce pomáhat zemím, které jsou na tom ekonomicky přibližně stejně jako ona, a usiluje o slevu na odvodech do dlouhodobého unijního rozpočtu ve výši jedné až dvou miliard eur.

Ani to však ještě není vše. Obavy vyvolávají také zřetelné signály, že příliš vysoké rozpočtové škrty schválené Evropskou radou mohou vést k zablokování celého rozpočtu při projednávání v Evropském parlamentu. Silným argumentem se stane nedostatečný příliv nové energie (finančních prostředků) na realizaci cílů Lisabonské smlouvy.

Dopis od Nobelistů

Lobbování, aby vysoké školství a výzkum byly vyňaty z rozpočtových škrtů, započalo již 23. října 2012. Otevřený dopis hlavám států, předsedům vlád a evropských výzkumných organizací sepsalo 44 laureátů Nobelovy ceny a držitelů Fieldsovy medaile, kteří v dopisu varují před škodami, jež by rozpočtové škrty napáchaly.

Signatáři vyzdvihují například fungování Evropské rady pro výzkum (European Research Council, ERC), která „dosáhla celosvětového uznání (...) financuje vynikající lidi a vynikající projekty. Podporuje excelenci na evropské úrovni a je cenným doplňkem financování výzkumu v jednotlivých zemích.“

Na základě tohoto dopisu vznikla petice, jejímž cílem je mobilizovat především evropskou výzkumnou obec a zainteresované občany proti možným rozpočtovým škrtům (petici podepsali například španělský filmový režisér Pedro Almodóvar, prezident fotbalového klubu FC Barcelona Sandro Rosell, několik olympijských vítězů a další). Ve čtvrtek 15. listopadu bylo pod peticí již 133 tisíc podpisů (z nich je pouze 1510, tedy 1,1 procenta, z České republiky) a jejich počet se každý den zvyšuje zhruba o několik tisíc.

Konkurenti Evropy nečekají...

Ve čtvrtek 8. listopadu vydala prohlášení adresované hlavám států a předsedům evropských vlád také Evropská asociace univerzit (EUA). V prohlášení EUA argumentuje, proč je pro Evropu naprosto zásadní, aby se programy Horizon 2020 a Erasmus for All při jednáních o rozpočtu staly vysokými politickými prioritami.

„Cíle Strategie Evropa 2020 (Europe 2020 Strategy) zdůrazňují, že dosažení inteligentního a udržitelného růstu musí být postaveno na posílení výzkumu a vývoje, lidských zdrojů a jejich kvalifikací a dovedností. Jedině ty totiž umožní vytvářet nové produkty a služby, které udrží Evropu konkurenceschopnou na globálních trzích,“ uvádí se mimo jiné v prohlášení EUA.

Evropská asociace univerzit pokračuje: „Avšak globální a regionální konkurenti Evropy nečekají. Jako nikdy dříve investují do univerzit a přípravy dalších generací mladých lidí, kteří se stanou inovátory zítřka. Evropa místo toho dnes nechává vyrůstat ztracenou generaci, protože nedostatečně podporuje vysoké školství, vědu, výzkum a inovace. Sama sebe tak vystavuje riziku celosvětové marginalizace a ztráty konkurenceschopnosti.“

V prohlášení EUA jsou zvýrazněna tři klíčová sdělení vrcholným evropským politikům:

  • Často opakovaná politická rétorika, která neustále poukazuje na významnou úlohu vzdělání, výzkumu a inovací pro budoucí konkurenceschopnost Evropy, musí být podpořena také konkrétními závazky a kroky ze strany EU i jejích členských států.
  • Zvyšování výdajů na vysoké školství a výzkum a s tím spojená mobilizace potenciálu a kapacity dnešních i příštích generací mladých lidí jsou pro Evropu bezpodmínečně nutné, chce-li se chránit před dalšími vážnými ekonomickými krizemi a připravovat podmínky pro budoucí prosperitu.
  • Investice do vysokého školství a výzkumu jsou nezbytné právě i na evropské úrovni, kde působí jako vyrovnávací síly, když je ekonomika některých zemí slabá, nebo jako katalyzátor v období ekonomické restrukturalizace a růstu.

„Více než kdy jindy a právě proto, že se Evropě dosud nepodařilo překonat krizi a výrazně oživit ekonomický růst, teď skutečně není vhodná doba pro snižování výdajů na vzdělávání, výzkum a vývoj,“ apeluje Evropská asociace univerzit.

Počet příspěvků: 1, poslední 19.11.2012 05:44 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.