Výzva pro Babišovu vládu: Služební zákon

Přestože prezident jmenoval jednobarevnou vládu Andreje Babiše (ANO) ve středu 13. prosince, sešel se tým nového premiéra již třikrát. Ležérnější tempo si kabinet nemůže dovolit. Už ve čtvrtek 14. prosince premiér odletěl na summit do Bruselu, kde jednal o migrační krizi a na který musela vláda Babišovi ve středu schválit mandát. A již toto pondělí 18. prosince mají ministři předložit své návrhy personálních změn v resortech. Musejí se schválit do konce roku, aby mohly od ledna platit.

Na vysoké nasazení apeloval ve středu 13. prosince i prezident. „Ústava nezná pojem neplnohodnotná vláda, je plnohodnotná okamžikem, kdy ji jmenuji. Můžete klidně pracovat,“ vyzval Miloš Zeman. Narážel na to, že kabinet nemá vyjednanou většinu ve sněmovně a v prvním pokusu 10. ledna pravděpodobně nezíská důvěru.

Jen jednou za rok

Opoziční strany se obávaly, že Babišův tým spustí kobercový nálet bez ohledu na to, že nevládne důvěrou sněmovny, a zbaví se úředníků, kteří třímají konkurenční stranickou legitimaci. Podle informací LN se před koncem roku tak rozsáhlé změny nechystají, jen dílčí. Do pátku 15. prosince ministři přichystali své návrhy systemizace, toto pondělí 18. prosince je projednají a schválí. Pod ošklivým slovem se schovává soupiska počtu míst, která jsou v resortu k dispozici, v jaké platové třídě a jaký je na ně objem peněz.

První změna systemizace v režii Babišovy vlády nemá dopadnout na odborné náměstky a zůstat by měli i političtí exponenti s expertní agendou. Třeba státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Toho si přivedl expremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ale Babiš se už s ním radí a hodlá v tom pokračovat. Odhadem by se prvotní posuny ve služebních a pracovních místech měly dotknout jednoho až dvou lidí z deseti v každém resortu, někde ani to ne. Až se ministři rozkoukají, lze čekat větší zásahy v důsledku přesouvání agend.

Podle poslední systemizace je v ústředních úřadech 78 654 tabulkových míst. „Dle informací, které máme k dispozici, má dojít k navýšení pracovníků, proto je důležité podívat se, zda je to opodstatněné, a ne na úkor efektivity,“ sdělila LN nová ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO). Rozsáhlé personální změny v úřadech se mohou udělat jednou ročně tak, aby platily od následujícího ledna. Pokud se navrhují zásadní úpravy v průběhu roku, musí to být opodstatněno významnou změnou v organizaci úřadu.

Návrhy na větší změny

Babiš už před volbami hovořil, že by chtěl rušit duplicitní agendy a ty roztříštěné shluknout pod jeden resort. Například z ministerstva pro místní rozvoj by se mělo stát ministerstvo pro veřejné investice a sloužilo by předně jako odborný servisní garant pro významné projekty. Podobně se mluvilo, že by se měla pod jednu střechu soustředit problematika vody, o niž se nyní dělí především ministerstvo životního prostředí a zemědělství.

Názvy a působnosti resortů však vymezuje kompetenční zákon, a pokud by se mělo něco měnit, musí se to projevit v zákoně, na což už si vláda sama bez podpory parlamentu nevystačí. Bylo by nutné přesvědčit další strany, aby pro úpravy hlasovaly. V prvním sledu noví ministři plánují především obeznámit se s domem, do jehož čela přicházejí.

„Nejdříve je nutné seznámit se s již provedenou systemizací a s chodem jednotlivých útvarů ministerstva, až poté budu schopna vyhodnotit, jestli bude potřeba něco měnit,“ dodala Němcová a pomalu chce postupovat například i její kolega v resortu zdravotnictví. „Budu se struktuře resortu teprve věnovat,“ sdělil LN Adam Vojtěch. Lze předpokládat, že poté, co ministři fungování svých úřadů prozkoumají, přijdou s návrhy na větší změny. Některé odbory se například zruší a podle priorit se zavedou nové.

Systematizace Sobotkovy vlády

To s sebou pak případně přinese i konec angažmá dotčených náměstků nebo ředitelů odborů. „S resortem obrany, armádou a všemi organizacemi patřícími pod ministerstvo obrany se seznamuji již několik týdnů. Jsem přesvědčena, že personální změny, které povedou k větší efektivitě fungování resortu, jsou pro stát namístě. Jde o ztransparentnění všech činností celého resortu,“ naznačila LN ministryně Karla Šlechtová. Rušení některých částí úřadů se děje už v systemizaci, jak ji ještě schválila Sobotkova vláda.

Na ministerstvu školství se v důsledku personální analýzy ruší odbor strategických programů a projektů, naopak se nově zřizuje oddělení řízení mezinárodních programů z oblasti vědy a výzkumu. Nejkřiklavějším případem reorganizace za dobu, co platí služební zákon, proslul exministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, když loni v prosinci střídal Svatopluka Němečka (oba ČSSD). Ludvík předělal strukturu úřadu tak, že musely skončit dvě odborné náměstkyně. Obě trvaly na tom, že ministrovi nešlo o vyšší efektivitu, jen se jich chtěl zbavit v mezích zákona.

Ať už to bylo jakkoli, ve státních úřednících to zanechalo pachuť a skepsi, že by je služební zákon mohl ochránit politických povolebních výměn. Dříve to patřilo k tradičnímu koloritu. Po každých volbách docházelo na všech ministerstvech, v jejich podřízených organizacích i firmách k rozsáhlému střídání lidí. Každý ministr si s sebou přivedl své lidi, zpravidla spojené s domovskou stranou. Pokud střídal ministra z ODS někdo z ČSSD, spolu s ním se celý resort přebarvil z modra na oranžovo.

Političtí náměstci

Služební zákon přináší do zaběhaných pořádků nová pravidla, Babišova vláda je první sestava vzešlá z voleb, která se musí s normou popasovat. Nelze nikoho jen tak vyhodit, musí to provázet restrukturalizace úřadu nebo opakující se špatné hodnocení pracovních výsledků. Ještě svízelnější je odvolání šéfů podřízených úřadů, to se změnou systemizace udělat nedá.

Jediná a dlouhá cesta vede přes nařízení kontroly, jestli daná organizace pracuje podle předpisů. Když audit narazí na vážné chyby, může následovat kárné řízení a odvolání. Část úředníků spojených s jinou stranou než hnutím ANO odejde z úřadů sama, typicky to budou političtí náměstci. Nemají pod sebou odbornou agendu, jsou v podstatě statutárním zástupcem ideově spřízněného ministra.