Výzkumné supercentrum CEITEC má rozproudit americký vědec

Jednou z vizí Markuse Dettenhofera pro brněnské centrum excelence je podpora čilé spolupráce mezi akademickým a komerčním prostředím.

Martin Rychlík 30.11.2012
Výkonným ředitelem výzkumného centra CEITEC se stal vědec a manažer Markus Dettenhofer. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výkonným ředitelem výzkumného centra CEITEC se stal vědec a manažer Markus Dettenhofer. | foto: © CEITECČeská pozice
Výkonným ředitelem výzkumného centra CEITEC se stal vědec a manažer Markus Dettenhofer.

Výzkumná centra excelence, která v Česku vznikají díky prostředkům Evropské unie, začala vloni v říjnu poptávat své šéfy – špičkové manažery světového střihu, kteří je dovedou k excelenci mezinárodní. Jako první se dočkal multioborový Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně, jenž byl zbudován za více než pět miliard korun. Jeho „ideálním“ výkonným ředitelem se stal americký vědec Markus Dettenhofer.

„O tom, že se v Česku chystají významné infrastrutury, jsem slyšel už někdy v roce 2009. Do Česka jezdím už deset let, v Brně jsem byl poprvé roku 2005, takže jsem byl s městem i vaší zemí obeznámen,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI Dettenhofer, jehož odborný panel ministerstva školství vybral v rámci mezinárodního výběrového řízení (o jeho průběhu ČESKÁ POZICE informovala) jako trumf, který má nové elitní centrum rozproudit.

Má se tak stát ve městě, kde bádal „otec genetiky“ Johann Georg Mendel. „Samozřejmě to je prominentní postava oboru, ale myslím, že lidé si ve světě nejsou úplně jistí, odkud přesně Mendel pochází. Chceme tuto vazbu podporovat, ovšem nedívat se jen na tradice, ale upínat zrak spíše do budoucna,“ říká Dettenhofer.

Markus Dettenhofer (45)

Vystudoval mikrobiologii v Berkeley, Ph.D. z imunologie získal na John Hopkins University. Zkušenosti má z Harvard Medical School, kde v letech 2001–2005 prošel postdoktorským studiem, i s řízením firemních výzkumných projektů. Například v letech 2005–2008 vedl vědecký program v Meiogen Biotechnology Corporation z Massachusetts. Sám se věnoval genetickému výzkumu genů Formin 1 a 2 a jejich významu pro vývoj kostí a funkce paměti. Na kontě má několik autorských článků v magazínech Science nebo PLOS One.

Věda jako nástroj rozvoje

Co Dettenhofera definitivně přesvědčilo, aby zamířil za prací do Brna? „Projekt CEITEC je celkově fascinující. Je komplexní. Je to výzva. A docela dobře zapadá do linie mých zájmů. Takové centrum by mohlo být kdekoliv na světě, ale to, že je v Česku, které dobře znám, mi přidává na klidu. Je to pro mne důležité i proto, že věřím tomu, jak je věda důležitým nástrojem pro rozvoj regionů ve znalostní ekonomice,“ vysvětluje Američan. (Jak známo, Jihomoravský kraj i město dlouhodobě sází na regionální inovační strategii.)

Pod výkonného ředitele bude spadat kolosální centrum, na němž se podílí šestice brněnských univerzit a vědeckých institucí. CEITEC má na šedesát výzkumných skupin se sedmi programy, jež se zaměřují na nanotechnologie, pokročilé materiály, strukturní biologii, molekulární medicínu, výzkum mozku, veterinární medicínu i genomiku a proteomiku rostlinných systémů. Výraznou posilou střediska je taktéž jeden z nejcitovanějších českých vědců Jiří Friml, jehož ČESKÁ POZICE nedávno představila v interview.

Ředitel Dettenhofer má vyjasněné priority, jichž by chtěl dosáhnout:

  • V krátkodobém výhledu efektivně rozpracovat položené základy.
  • Ve střednědobém výhledu (tří až pěti let) zlepšit profil celé instituce, zvýšit kvalitu standardů a publikací, rozvíjet se v aplikační sféře a podpořit akademickou excelenci.
  • Dlouhodobě si přeje, aby se CEITEC trvale zařadil mezi špičková evropská výzkumná centra.
O tvořivé atmosféře

Středisku má sám co nabídnout, ač skromně říká, že musí mít otevřenou mysl a učit se od každého. Jako příklad dobré praxe uvádí Harvard. „To je hodně dobrá instituce, možná vůbec nejlepší. Mám ho zkrátka rád, neboť úplně změnil způsob mého uvažování. Harvard a město Cambridge v americkém Massachusetts je prostoupeno vskutku intenzivní znalostní kulturou. Atmosféra je úžasná – lidé neustále přemýšlejí nad novými nápady, svými pokusy, investicemi, byznysplány. Nadšeně debatují o vědě i podnikání. Takový druh atmosféry je těžké vytvořit, ale je důležité dát k tomu lidem příležitost,“ míní doktor-imunolog Dettenhofer.

„Takový druh atmosféry je těžké vytvořit, ale je důležité dát k tomu lidem příležitost,“ míní doktor-imunolog DettenhoferCo může být pro někoho překvapivé, je jeho názor na spolupráci v elitním až elitářském Harvardu: „Je to otevřené místo, docela kolaborativní. Když něco nevíte, zvednete telefon, zavoláte a oni vám poradí.“ Takové tvůrčí prostředí by dle něj mělo ideálně mělo vzniknout i v Brně. S Harvardem se mimo jiné dostal i do Panamy, kde byl v roce 2009 strategickým poradcem, jehož cílem bylo podpořit rozvoj inovativní biomedicínské ekonomiky. „Stále hledám nové příležitosti, a tohle byla skvělá zkušenost,“ dodává Dettenhofer.

Dalším příkladem odlišného kulturního prostředí, v němž pracoval jako hostující vědec, byl Institut de Biologie Moléculaire et Cellulaire ve Štrasburku. „Získal jsem jiný přístup, užíval si to. Vládl tam týmový duch, pracovníci rozvíjeli ,soft skills‘, ráno si dali společně kafe a bavili se o životě, v pátek spolu slavili. Vytvářeli zkrátka dobré prostředí, což je také ohromně důležité,“ popisuje americký vědec.

Plat není vše

Jak vnímá možné překážky, na něž by mohl v prostředí české vědy narážet? „Je to spíše výzva. Nějaké asi budou, něco se občas ztratí v překladu, ale je důležité instituci posouvat dál,“ říká Dettenhofer. I když se učí česky a lecčemu rozumí (navíc má za manželku Češku), jako jeden z důvodů, proč byl angažován, uvádí také angličtinu. „Přece jen, je to jazyk dnešní vědy,“ podotýká sympatický Američan.

Přechod k angličtině je ve výzkumném centru, jež aspiruje na mezinárodní excelenci, pochopitelný. Co dalšího lze ale udělat, aby do Brna mířili další zahraniční vědci? „Atraktivní plat je jen jedna ze součástí. Plat by měl být slušný, ale není vším,“ domnívá se Dettenhofer. Vědci dle něj potřebují především kvalitní přístroje, zázemí, dobré prostředí. „Technické podmínky pro špičkovou vědu máme, teď ještě něco přidat,“ míní a ihned dodává, že se i zahraniční výzkumníci musí cítit dobře. Ideálně jako doma. I proto Brno výhledově chystá mezinárodní školky a školy.

Laboratornímu výzkumu se sám Dettenhofer věnovat nehodlá; nebude na to mít ani čas a zacílení, což moderní věda vyžaduje. Starat se má především o kontakty s průmyslem, s aplikační sférou. Před štací v brněnském centru CEITEC pracoval ve firmě Crucell z velké „rodiny“ Johnson & Johnson, kde se zabýval vývojem protilátek proti respiračnímu viru.

„Něco jsem se naučil. Pro firmy je nejdůležitější být spolehlivým partnerem. Musíte splnit, co slíbíte. A CEITEC takový být musí – jak pro akademiky, tak pro průmysl,“ říká Dettenhofer, který za dobrý příklad považuje MIT nebo Cambridge, kde se dělá špičkový základní výzkum, ale týmy se nebojí dotahovat věci do finále. A dodává: „Uměle rozdělovat výzkum už podle mého není relevantní.“

Dettenhoferova vize centra CEITEC za pět let je následující: „Měli bychom mít důležité objevy, dobré články v časopisech a také spin-off firmy. Musíme se také zasadit o udržitelnější financování, podporovat čilou spolupráci mezi akademickým a komerčním prostředím. Pak se třeba dočkáme win-win situace.“