Vytvoří technologie nesmrtelného nadčlověka s umělou inteligencí?

Transhumanismus tvrdí, že člověk je jen biologický stroj a může se stát nesmrtelným. Vznikne-li však umělá inteligence, objeví se vážný problém. Platí-li totiž, že vesmír je uzavřený systém, čeká ji společně s ním tepelná smrt.

Roboti a jejich etická pravidla. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Roboti a jejich etická pravidla. | foto: Ilustrace Richard Cortés Česká pozice
Roboti a jejich etická pravidla.

Lidský život končí smrtí. Transhumanismus, který se opírá o vědecké poznání, však tvrdí, že člověk neumírá, protože nadešel jeho biologický čas nebo boží vůle, ale že jde o řešitelný problém. Podle britského filozofa a futurologa Maxe Mora je transhumanismus intelektuální směr, který se snaží urychlit evoluci inteligentní formy lidského života kvůli jeho zachování technologiemi a vědou.

Na konci devadesátých let 20. století byl transhumanismus okrajovým hnutím. Dnes se formuje v rámci institucí, jako je Foresight Institute či Humanity plus, zakládá politické strany, například v Německu Transhumane Partei, má svůj manifest, internetové stránky a onlinová periodika, třeba H+Magazine a logo H+, a je populární v Silicon Valley. K jeho popularizátorům patří americký futurolog a jedna z klíčových postav technologického vývoje společnosti Google Ray Kurzweill a řecko-americký podnikatel Peter Diamandis.

Ti založili Singularity Univesity, která se věnuje vývoji vědy a technologií a vedle tradičního vzdělávání a přednášek podporuje startupy. Touha vyhnout se smrti a genetikou, nanotechnologiemi a umělou inteligencí výrazně prodloužit lidský život, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti, není mezi mladými internetovými zbohatlíky ničím neobvyklým.

Transhumanistický Adam a Eva

Transhumanismus věří v technologický vývoj a podle amerického počítačového vědce Jarona Laniera má i zakladatelskou legendu podobnou bibli. Adamem informačních technologií je britský matematik Alan Turing (1912–1954), který byl odsouzen za homosexualitu k hormonální léčbě. V jejím důsledku se však fyzicky změnil, což bylo příčinou jeho sebevraždy. Evou je Turingův stroj, který sice nebyl nikdy sestaven, ale lze jej považovat za základ umělé inteligence – nikoli z jeho žebra, ale mysli.

Adamem informačních technologií je britský matematik Alan Turing (1912–1954), který byl odsouzen za homosexualitu k hormonální léčbě. V jejím důsledku se však fyzicky změnil, což bylo příčinou jeho sebevraždy. Evou je Turingův stroj, který sice nebyl nikdy sestaven, ale lze jej považovat za základ umělé inteligence – nikoli z jeho žebra, ale mysli.

Transhumanismus se liší od křesťanství tím, že neobsahuje stvoření ani duši. Transhumanisté věří ve vědu, člověk je dle nich biologickým strojem a technologie mohou všechny jeho problémy vyřešit. Britský gerontolog a bioinformatik Aubrey de Grey, který založil Methuselah Foundation, je přesvědčen, že do 20 až 30 let se věda vyvine natolik, že bude možné stárnutí zastavit, což podporují laboratorní pokusy – mušce octomilce obecné se vědcům podařilo genetickou manipulací prodloužit dobu života třikrát až čtyřikrát.

V reálném životě je však tato genetická manipulace stejně nepoužitelná jako 3D tiskárny na výrobu náhradních lidských orgánů. Zájemcům o prodloužení života nebo nesmrtelnost zatím musí stačit to, co je v současnosti k dispozici – implantáty, prenatální diagnostika nebo zmrazení. Technologických možností je dnes řada – od kardiostimulátorů přes umělé klouby až po plastickou chirurgii.

Lidský organismus s technologickými vynálezy nebo umělou inteligencí je oblíbeným tématem hollywoodských filmů. V reálném životě však vládne snaha, aby zásahy do lidského organismu nebo nahrazení jeho orgánů byly co nejméně vidět. Nikdo netouží vypadat jako Frankenstein nebo pirát s dřevěnou nohou a hákem místo ruky. Protézy lze mikroprocesory řídit intuitivně a bionika se snaží nahradit biologické procesy technologiemi.

Náhrada lidských orgánů

V důsledku vývoje genetiky a výzkumu náhradních lidských orgánů jsou transhumanisté optimisté. Šedesátiletá Martine Rothblattová je s 38 miliony dolarů za rok nejvíce placenou firemní šéfkou v USA. Po studiu pracovala nejprve v advokátní kanceláři ve Washingtonu, později založila satelitní radiovou stanici Sirius XM, díky níž zbohatla.

Plíce prasat a lidí jsou podobné, ale lidský organismus je odmítá přijmout. Genetická manipulace má tento problém vyřešit a z dlouhodobého hlediska by měly 3D tiskárny produkovat z kmenových buněk náhradní lidské orgány.

V roce 1996 pak založila farmaceutickou firmu United Therapeutics, protože její dcera trpěla obtížně léčitelnou a často smrtelnou chorobou dýchacích cest. Od založení firmy si Rothblattová slibovala objevení její léčby a dnes dodává na trh lék, který nemoc sice nevyléčí, ale nemocným pomáhá.

Martine se dříve jmenovala Martin a ženou je 20 let. Změna pohlaví a nemoc dcery ji motivovaly angažovat se v transhumanismu, genetice a v umělé inteligenci. Rothblatt(ová) si nechal(a) postavit robotickou repliku své manželky, kterou si vzal(a) ještě před změnou pohlaví. Umělá verze je sice jednoduchá, ale dokáže konverzovat nebo projevit emoce a je mezistupněm k prodloužení lidského života a k produkci náhradních orgánů.

Kvůli jejich nedostatku k transplantaci koupila Rothblattová prasečí farmu, jež by díky genetické manipulaci měla vytvářet náhradní lidské orgány, například plíce. Spolupracují s ní zmíněný Kurzweill, člen správní radě, a americký genetik Craig Venter, který mezi prvními sekvenoval lidský genom. Plíce prasat a lidí jsou podobné, ale lidský organismus je odmítá přijmout. Genetická manipulace má tento problém vyřešit a z dlouhodobého hlediska by měly 3D tiskárny produkovat z kmenových buněk náhradní lidské orgány.

Existenční křižovatka

V Izraeli, špičce ve vývoji moderních technologií, již v laboratoři 3D tiskárny vyprodukovaly umělé srdce o velikosti třešně – jako zajíce nebo lidského plodu. Má cévy a komory, ale nefunguje, protože se jeho buňky zatím neumějí synchronně stahovat. V dalším stadiu by mělo uzrát ve speciálním bioreaktoru a letos být vyzkoušeno na zvířatech.

Americký biogerontolog Gregory Fahy z kalifornské firmy Intervene Immune ve své studii uvádí, že se s pomocí stimulace brzlíku podařilo u devítičlenné skupiny nejen zastavit, ale dokonce vrátit biologické hodiny. Pokud se tento výsledek potvrdí, lidstvo se ocitne na existenční křižovatce.

U srdce z 3D tiskárny byly použity lidské buňky přeprogramované na kmenové. Nový orgán je proto stoprocentně kompatibilní s organismem pacienta, který buňky poskytl, tudíž nehrozí, že jej tělo odmítne přijmout. Výhodou 3D tiskáren také je, že nový orgán lze vytvořit na míru pacienta. Od roku 2016 se laboratorně vytváří kostní a svalová tkáň, která byla otestována na krysách, přičemž myši s umělými vaječníky se dokonce podařilo rozmnožit.

Výzkum prodloužení života má velkou finanční podporu, proto nejen vznikají nové startupy specializující se na gerontologii nebo bioahacking, ale je i úspěšný. Americký biogerontolog Gregory Fahy z kalifornské firmy Intervene Immune ve své studii uvádí, že se s pomocí stimulace brzlíku podařilo u devítičlenné skupiny nejen zastavit, ale dokonce vrátit biologické hodiny. Pokud se tento výsledek potvrdí, lidstvo se ocitne na existenční křižovatce.

Čínská úprava dvojčat

Soutěž o globální prvenství v genetice a v umělé inteligenci lze srovnat s tím ohledně jaderných zbraní za studené války s tím rozdílem, že druhé místo neexistuje. Zatímco Kurzweill a Rothblattová se snaží přesvědčit v rámci platných zákonů, regulací a etických zvyklostí, v Číně se již zřejmě lidé geneticky upravují.

Na konci roku 2018 média zveřejnila, že čínský biofyzik Che Ťien-kchuej z katedry biologie Jižní vědecko-technologické univerzity v Šen-čenu se svým týmem geneticky upravil dívčí dvojčata. Pomocí CRISPR technologie vyřadili gen CCR a vytvořili odolnost proti AIDS. Fakta okolo experimentu však jsou nejasná.

Na konci roku 2018 média zveřejnila, že čínský biofyzik Che Ťien-kchuej z katedry biologie Jižní vědecko-technologické univerzity v Šen-čenu se svým týmem geneticky upravil dívčí dvojčata. Pomocí CRISPR technologie vyřadili gen CCR a vytvořili odolnost proti AIDS. Fakta okolo experimentu však jsou nejasná. Che Ťien-kchuej má doktorát ze Stanfordovy univerzity a výzkum si údajně financoval sám. Podivné také je, že jeho výzkum unikl pozornosti čínských úřadů, které pečlivě sledují, co se v Číně děje.

Laboratorní postup byl standardní, nejprve se testovalo na myších, pak na opicích a nakonec na lidských embryích. Zveřejnění výsledků bylo údajně zamýšleno později, až bude detailně známý zdravotní stav dvojčat. Proto překvapilo, když na konferenci v Hongkongu Che Ťien-kchuej o svém experimentu referoval. Její účastníci jej tvrdě kritizovali, přičemž poukazovali na skutečnost, že jeho genetické zásahy nejsou terapeutické, ale preventivní.

Britský genetik a embryolog Robin Lovell-Badge z Institutu Francise Cricka v Londýně připomněl studii, z níž vyplývá, že stejný genetický zásah v laboratoři zlepšil kognitivní schopnosti myší. Pod terapeutickým krytím slibujícím odstranění nemocí Che Ťien-kchuej otevřel optimalizaci lidského genetického řetězce. Až budoucnost ukáže, nakolik úmyslně, či neúmyslně se čínská dvojčat změnila.

Simulace lidské komunikace

V Evropě je diskuse o eugenice ovlivněná nacismem, protože ideologie rasové čistoty vedla ke sterilizacím, interrupcím a k likvidaci lidí a skupin označovaných za méněcenné. V Číně není diskuse o optimalizaci lidského genetického fondu tímto historickým stigmatem zatížena a v její společnosti je dnes nedostatek žen, protože kvůli prenatální diagnóze a politice jednoho dítěte jsou plody dívek častěji obětí umělé interrupce než chlapců.

Americký podnikatel Hosain Rahnam, zakladatel a šéf firmy Flybits, která vyvíjí program na digitální kopii člověka, jež by se po jeho smrti chovala, jako když byl naživu. Tento avatar by mohl například radit na pracovišti. Dle Rahnama produkuje lidstvo tolik dat na sociálních sítích, že je jen otázkou času, kdy budou algoritmy celou nebo část lidské komunikace simulovat.

Cílem Číny je technologicky předstihnout USA a tato její snaha může i v západních zemích, které dosud genetickou manipulaci odmítaly, změnit veřejnou diskusi a právní regulaci. V každém případě jsou zásahy do lidské genetiky obrovskou výzvou náboženství a etice. Náboženství má v celém světě stále velký vliv a zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského života. A to i tam, kde je omezován, protože i liberalizace se odehrává v náboženském kontextu.

Nesmrtelnost, konzervace lidské mysli či odpojení od biologického procesu a přechod do virtuální sféry jsou další součásti technologické manipulace lidmi. Americký podnikatel Hosain Rahnam, zakladatel a šéf firmy Flybits, která vyvíjí program na digitální kopii člověka, jež by se po jeho smrti chovala, jako když byl naživu. Tento avatar by mohl například radit na pracovišti. Dle Rahnama produkuje lidstvo tolik dat na sociálních sítích, že je jen otázkou času, kdy budou algoritmy celou nebo část lidské komunikace simulovat.

Ještě radikálnější je Kurzweill. Dle něho technologický vývoj zanedlouho umožní singularitu – umělá inteligence předčí biologickou a bude možné stáhnout lidskou mysl do virtuálního prostoru. Tento jeho optimismus podpořili vědci z Vídeňské univerzity simulací nervového systému háďátka obecného softwarovým programem. Háďátka měří asi milimetr a mají zhruba tisíc buněk, z nichž 302 jsou neurony tvořící jednoduchý nervový systém. V laboratoři virtuální háďátko reagovalo na podněty stejně jako v reálném prostředí.

Ray Kurzweill

Simulace lidského mozku nebude stejně snadná jako u háďátka, protože má okolo 86 miliard nervových buněk, mezi nimiž je až biliarda synaptických spojení. Jeho dokonalá kopie a její nastartování je zatím vzdálenou budoucností, proto se Kurzweill a de Grey chtějí nechat po smrti konzervovat. Kurzweill se přitom opírá o exponenciální nárůst vědění a schopností počítačů na základě Moorova zákona o exponenciálním růstu výpočetního výkonu obvodů v elektronice, což mají kvantové počítače ještě urychlit.

Americký futurolog Ray Kurzweill předpokládá, že okolo roku 2024 budou biotechnologie na takové úrovni, že bude možné geneticky odstranit stárnutí – nanoroboti v krvi budou opravovat poškozené buňky nebo slábnoucí zrak. Kurzweill není biotechnologický šarlatán ani fantasta. Jeho předpovědi jsou nejen odvážné, ale většina z nich se ukázala správná.

Například v medicíně trvalo sekvenování viru AIDS 14 let, viru SARS 31 dnů a v případě lidské DNA se výsledek v rámci projektu Human Genome Projekt dostavil mnohem rychleji, než se očekávalo. V blízké budoucnosti proto technologický vývoj umožní zmíněnou singularitu. Dle Kurzweilla, který se narodil v roce 1948, v roce 2045 a umělé inteligence a nesmrtelnosti se chce dožít. Proto denně spolyká až 250 vitamínových tablet a rostlinných preparátů, aby nezatěžoval své trávení.

Kurzweill navíc předpokládá, že okolo roku 2024 budou biotechnologie na takové úrovni, že bude možné geneticky odstranit stárnutí – nanoroboti v krvi budou opravovat poškozené buňky nebo slábnoucí zrak. Kurzweillův technologický optimismus je často kritizován, protože se opírá spíše o zbožné přání než o argumenty. Kurzweill však není biotechnologický šarlatán ani fantasta. Jeho předpovědi jsou nejen odvážné, ale většina z nich se ukázala správná.

Navíc je uznávaným odborníkem na informační technologie a vynálezcem, například přístroje, který převádí psané texty do mluveného slova a předčítá je zrakově postiženým, syntezátoru, scanneru nebo softwaru, který maluje nebo píše básně. V neposlední řadě bere jeho futuristické vize vážně vedení Googlu, kde řídí oddělení technického vývoje.

Konzervace mozku

Zmíněný futurolog More je nejen filozofem, ale i prezidentem Alcor Life Extension Foundation se sídlem v Arizoně, největšího poskytovatele zmrazování na světě, jenž ho nabízí nejen lidem, ale i domácím zvířatům se slibem života v technologicky vyspělé budoucnosti. Na konzervaci lidského mozku se specializuje americký startup Nectome, přičemž miliony buněk i jejich synaptická spojení mají zůstat nepoškozené. V budoucnu by pak měly být tyto mozky opět aktivované.

Ke zmrazování se používá kapalný dusík, Nectome však nově nejprve krční tepnou napumpuje balzamující substanci do mozku, čímž zachová buněčnou strukturu, a poté nemrznoucí směs, jež má zabránit poškození neuronů při chlazení. Teplota se sníží na minus 135 stupňů Celsia, čímž měkká hmota mozku extrémně ztvrdne a čeká na budoucnost.

Kritici konzervace mozku tvrdí, že její stoupenci vycházejí z představy, že mozek je „počítač“, který stačí správnými postupy znovu nastartovat. U počítače to jde, protože jeho paměť se po odpojení od elektrického proudu nevymaže. Mozek se však v průběhu života nikdy nevypíná a po vypnutí zatím podle současné vědy po něm nic nezůstane. Se smrtí a opětovným oživením evoluce nepočítá.

Proces však má velký problém. Nectome zaručuje kvalitní konzervaci jen v případě fungujících a dobře prokrvených mozků, proto je nesmrtelnost spojená s rozhodnutím pro okamžitou smrt. Z tohoto důvodu přichází tento postup v úvahu jen u pacientů, kterým zbývá jen několik dnů nebo hodin života a jsou v dosahu firemních techniků.

Kritici konzervace mozku tvrdí, že její stoupenci vycházejí z představy, že mozek je „počítač“, který stačí správnými postupy znovu nastartovat. U počítače to jde, protože jeho paměť se po odpojení od elektrického proudu nevymaže. Mozek se však v průběhu života nikdy nevypíná a po vypnutí zatím podle současné vědy po něm nic nezůstane. Se smrtí a opětovným oživením evoluce nepočítá.

Tento problém se transhumanismus snaží obejít oddělením softwaru (mozku) a hardwaru (těla), přičemž software se přehraje na nový pevný disk nebo do virtuálního prostoru. Jak však naložit s chátrajícím tělem? Má se ekologicky recyklovat? Nemělo by se vytvořit několik záloh, kdyby se originální virtuální verze poškodila? Kritika zní, že myšlení nefunguje jako počítač, ale jde o proces, jejž ovlivňuje například evoluční zkušenost – pocit ohrožení dravcem vede k útěku.

Nová lidskost a důstojnost

Mozek pracuje analogově a jako počítač striktně neodděluje řídící program od procesoru. Lidské já není produktem výpočtů, ale chemických a fyzikálních interakcí. V případě selhání těla (hardwaru) následuje konec. Oživení nebo oprava jako v případě poškozeného pevného disku není možná. Někteří fyzici, například anglický vědec Roger Penrose, se domnívají, že důležitou roli v mozku hrají kvantové jevy. Nárůst poznatků v neurobiologii problém nezjednoduje, ale komplikuje.

Kurzweillovy představy odmítá například americký filozof John Searle nebo profesor informatiky David Gelernter. Dle nich stroj nikdy nebude mít vlastní vědomí nebo svobodnou vůli. Otázkou zůstává, je-li nutné, aby je umělá inteligence měla, a zda musí být biologická. Podle švédského filozofa Nicka Bostroma je z hlediska morálky jedno, je-li neuron křemíkový nebo biologický.

Doposud člověk disponoval nejvyšší inteligencí na Zemi. Vést válku nebo zachraňovat život bylo privilegiem bytostí s lidským vědomím. Stroje s umělou inteligencí sice vědomí nemají, ale je jen otázkou času, kdy všechny obory zvládnou lépe než člověk. Lidskost a důstojnost dostanou nový obsah. Generace nadlidí experimentující s eugenikou bude mít všechny prostředky, aby se stala všemohoucím bohem a rozhodovala o osudu světa.

Doposud člověk disponoval nejvyšší inteligencí na Zemi. Vést válku nebo zachraňovat život bylo privilegiem bytostí s lidským vědomím. Stroje s umělou inteligencí sice vědomí nemají, ale je jen otázkou času, kdy všechny obory zvládnou lépe než člověk. Ve své knize Homo Deus se izraelský historik Yuval Harari zamýšlí, kam tento vývoj povede – moderní technologie mohou vytvořit nadčlověka s rozšířenou inteligencí, nestárnoucím tělem, dokonce nesmrtelného.

S tím je spojená řada problémů – od regulace populace, protože s nesmrtelností bude třeba odpovědět na otázku, mají-li se rodit noví nesmrtelníci, až po nerovnost, neboť první si budou moci tuto technologii dovolit bohatí. Lidskost a důstojnost dostanou nový obsah. Generace nadlidí experimentující s eugenikou bude mít všechny prostředky, aby se stala všemohoucím bohem a rozhodovala o osudu světa.

Podle Harariho náboženství dnes umožňuje koexistenci ve společnosti, a pokud nenabídne odpověď na technologický vývoj, ztratí opodstatnění. Ještě dál zašel rakouský zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856–1939), který náboženství a život po smrti označil za neurózu, jež pomáhá snášet pozemské utrpení.

Opačná pozice náboženství

Transhumanismus se sice považuje za pokrokový a inovativní, ale podle britského historika Christophera Goodeye má původ v křesťanství. Ideál dokonalého těla je známý z renesance a pojem transhuman použil poprvé italský básník Dante Alighieri (1265–1321) ve svém díle Božská komedie. Goodey provokuje, protože téma je příliš složité, ale to neznamená, že vztah transhumanismu a náboženství není důležitý. Věda může nahradit náboženství, aniž by potřebovala boha.

Pozice transhumanismu je opačná než náboženství, které nevidí v životě na zemi nejvyšší hodnotu – soustřeďuje se především na něco vyššího, co přijde, a k čemu by měl lidský život směřovat. Proto nemá se smrtí na rozdíl od transhumanismu problém. Transhumanismus hledání smyslu upozaďuje a nesmrtelnost pro něj znamená především moc.

Kurzweill je prorok a mladí zbohatlíci ze Silicon Valley se svými odvážnými vizemi jsou apoštolové šířící technologické poznání. Transhumanismus není první v upřednostňování techniky před náboženstvím. Ve 20. století se dvě totalitní ideologie, komunismus a fašismus, také pokusily nastolit její nadvládu. Průmyslová revoluce přinesla problémy, na něž bible ani korán nedokázaly odpovědět, i víru, že technologickým vývojem lze vytvořit ráj na zemi. Prorokem se nestal znalec svatých textů, ale expert s cílem lidstvo 2.0.

Pozice transhumanismu je opačná než náboženství, které nevidí v životě na zemi nejvyšší hodnotu – soustřeďuje se především na něco vyššího, co přijde, a k čemu by měl lidský život směřovat. Proto nemá se smrtí na rozdíl od transhumanismu problém. Transhumanismus hledání smyslu upozaďuje a nesmrtelnost pro něj znamená především moc. Nadšení z jeho možností je však i tvrdě kritizované, přičemž mnozí z těchto kritiků prodlužování lidského života odmítají, protože lidská existence ztrácí smysl.

Konečnost lidského života je motivací k dosažení cílů, a bude-li odstraněna, lidé se stanou apatickými. Bez vědomí smrti by člověk neměl žádný důvod něčeho dosáhnout, protože by na to měl nekonečně času v budoucnu. Neomezená existence je rovněž spojená s nudou – všechny činnosti a záliby omrzí.

Překonání smrti

Smrt a lidská duše tvoří základ náboženství a filozofie, jež se mnoho století zabývá vztahem těla a duše. Smrt jednoho člena skupiny hominidů narušila celé společenství, proto někteří antropologové považují rituály homo sapiens při pohřbívání za vědomé sociální jednání spojené se smrtelností. Překonáním smrti se člověk dostane do doby posthumanismu, kdy vztah těla a duše nebude mít smysl.

Smrt a lidská duše tvoří základ náboženství a filozofie, jež se mnoho století zabývá vztahem těla a duše. Smrt jednoho člena skupiny hominidů narušila celé společenství, proto někteří antropologové považují rituály homo sapiens při pohřbívání za vědomé sociální jednání spojené se smrtelností. Překonáním smrti se člověk dostane do doby posthumanismu, kdy vztah těla a duše nebude mít smysl.

Úvahy o technologickém vývoji v kontextu transhumanismu vycházejí z představy, že vědu lze kontrolovat a nové poznatky používat k rozšíření materiálních a intelektuálních schopností člověka. Americký technologický historik George Dyson ve svém článku Childhood’s End (Konec dětství) rozvíjí téma hybridních systémů, jež se vymknou kontrole v důsledku propojení digitálních a analogových procesů.

Vyhledávání na internetu a cestovní navigace jsou digitální, ale obecně analogové. Informace se stává funkcí, čímž vzniká nová rovina nekontrolovatelná softwarovými programy. Transhumanismus však z kontroly technologického vývoje vychází, přičemž věda je paradoxně jeho největší překážkou. Vznikne-li umělá inteligence, jež změní naši galaxii, mléčnou dráhu a celý vesmír, objeví se vážný problém. Platí-li totiž, že vesmír je uzavřený systém, umělou inteligenci čeká společně s ním tepelná smrt.

Počet příspěvků: 8, poslední 26.4.2020 05:02 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.