Výstavba silnic: ještě než se začne stavět, rostou náklady skoro o 70 procent

Zpráva NKÚ na konkrétních úsecích rychlostních silnic ukazuje, jak se do nákladů na infrastrukturu promítá rozhodování obcí.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jež se zaměřuje na problémy ovlivňující náklady a přípravu výstavby dálnic a rychlostních silnic od roku 2008 do září 2012, konstatuje, že průměrné náklady na kilometr činily 416 milionů korun, u rychlostních komunikací pak 378 milionů. Dle NKÚ existuje prostor pro snížení nákladů o 12 až 20 procent.

Ponechme však nyní stranou stavební náklady a ukažme na třech konkrétních případech, jak se do celkové částky promítá rozhodování obcí či aktivita ekologických sdružení.

Případ první: R35:

NKÚ ve zprávě uvádí rychlostní silnici R35, jež má navázat na dosud nedokončenou dálnici D11, vytvořit severní spojení Čech s Moravou a stát se alternativou k přeplněné D1. Tato myšlenka sice letos slaví 50. narozeniny, ale z Prahy do Ostravy stále obvykle jezdíme přes Brno.

NKÚ si všímá části rychlostní silnice mezi obcemi Křelov a Slavonín. Stavba je součástí jihozápadního obchvatu Olomouce. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na základě multikriteriálního hodnocení již v roce 1993 navrhlo nejvýhodnější vedení trasy. Stavební náklady byly na základě dokumentace z roku 1996 odhadnuty na 683 milionů korun. Obec Křelov však s navrženou trasou nesouhlasila a prosazovala jinou variantu. Ani na ní se však neshodly všechny zainteresované subjekty. ŘSD proto nechalo v letech 1994 až 2007 vypracovat několik dalších expertních posudků.

V roce 2001 ŘSD rozhodlo, že plánovaný 5,5kilometrový úsek mezi Křelovem a Slavonínem rozdělí na dvě etapy. Během první etapy byl vybudován úsek dlouhý 2,6 kilometru a k tomu provizorní napojení na silnici I/35. To přišlo téměř na 60 milionů korun. První etapa stála celkově 776 milionů a byla zkolaudována v roce 2007.

Druhá etapa byla naplánovaná dle návrhu obce Křelov, která, jak víme, v roce 1993 nesouhlasila s původním vedením trasy R35. Jaké překvapení, když obec v roce 2008 schválila územní plán, v němž zakreslila rychlostní komunikaci právě tak, jak ji ŘSD zamýšlelo v roce 1993. Ve zprávě NKÚ se konstatuje, že ŘSD předpokládá zpracování nové dokumentace pro územní rozhodnutí koncem letošního roku. Stavební náklady na výstavbu druhého úseku by nakonec měly přesáhnout 1,3 miliardy korun.

Případ druhý:  R7

Rychlostní silnice R7 spojí Prahu, Slaný, Louny a Chomutov. Dále povede k německým hranicím. NKÚ upozorňuje na úsek Slaný – hranice Středočeského kraje. V letech 2008 a 2009 při projednávání dokumentace pro územní rozhodnutí nesouhlasily dotčené subjekty s vedením doprovodných komunikací. ŘSD proto nechalo vypracovat dodatek k dokumentaci pro územní rozhodnutí. Dle tohoto dokumentu by všechny dodatečné požadavky zvýšily náklady o 587 milionů korun, tedy o patnáct procent z celkových předpokládaných nákladů. ŘSD proto stavbu přerušilo a prověřuje variantní řešení.

Případ třetí: R55

U rychlostní silnice R55, která povede z Olomouce do Břeclavi, v úseku Bzenec Přívoz – Rohatec, nesouhlasila ekologická sdružení s povrchovým vedením trasy, protože by prý negativně ovlivnila chráněné duhy ptactva. ŘSD vypracovalo novou variantu vedení trasy, v tak zvané galerii. Toto řešení by však znamenalo dodatečných téměř šest miliard. Jenže ekologická sdružení nesouhlasila ani s galerií. V roce 2010 vláda na základě doporučení skupiny odborníků uložila ŘSD vypracovat třetí variantu, která počítá s vedením trasy komunikace v tunelu.

Náklady na „tunelovou“ variantu byly spočítány na více než 16,6 miliardy korun, a jsou tak o 115 procent vyšší, než kdyby trasa vedla v galerii, a o 746 procent vyšší proti první předložené variantě. ŘSD v přípravě stavby nepokračovalo a zatím nestanovilo další postup. V letošním roce by měla být vypracována tahová studie, která posoudí možné varianty projektu a určí tu optimální.

Dle NKÚ se předpokládané stavební náklady zvýšily už v průběhu územních řízení o 68 procent a během stavebních řízení o 37 procent

Dříve, než se kopne

Peripetie vyznívají až neuvěřitelně, ale v českých podmínkách nejsou výjimkou. NKÚ spočítal, že od schválení investičního záměru dálnic či rychlostních komunikací po kolaudaci uplyne nejčastěji dvanáct let. Jedním z důvodů časových průtahů je slabší pozice státu (tedy ŘSD) v územních a stavebních řízeních a akceptování požadavků účastníků řízení, tedy územních samospráv a ekologických sdružení. Dle NKÚ se předpokládané stavební náklady v průběhu územních řízení zvýšily u staveb ve sledovaném období o 68 procent a během stavebních řízení o 37 procent. Počítat je samozřejmě nutné i s náklady na nové a nové studie a projekty.

Částky za infrastrukturu tím enormně narůstají ještě dříve, než se poprvé kopne do země. Vedle pohledu ekonomů, kteří sledují náklady, jsou zde i požadavky obcí a ekologů, jež jsou mnohdy oprávněné. Nikoli však vždy a právě tak dle NKÚ ne vždy usilují všichni zainteresovaní o rozumný kompromis.  

Počet příspěvků: 3, poslední 7.8.2013 03:55 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.