Výstava Sluneční králové: Nejvýznamnější objevy českých egyptologů

Do Národního muzea v Praze dorazily archeologické nálezy z Egypta, součást výstavy Sluneční králové, na níž od 31. srpna do 7. února budou zápůjčky z desítky zahraničních institucí. Z toho důvodu transport doprovázela mimořádná bezpečnostní opatření. Asi nejvýznamnějším exponátem půjčeným z Egypta je bazaltová socha krále Raneferefa.

Eva Presová 21.8.2020
Socha sedícího písaře Nefera. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Socha sedícího písaře Nefera. | foto: Archiv Českého egyptologického ústavu
Socha sedícího písaře Nefera.

Prostranství před Národním muzeem v Praze se v pátek 14. srpna ráno hemžilo policisty v kuklách a se zbraněmi. Do centra české metropole totiž dorazily až pět tisíc let staré archeologické nálezy z Egypta, které budou součástí výstavy Sluneční králové. Ta začne za týden a představí nejvýznamnější objevy českých egyptologů v Abúsíru. V pátek 14. srpna přicestovalo 90 předmětů zejména z Egyptského muzea v Káhiře, které své exponáty zapůjčuje jen výjimečně.

Na výstavě s pojistnou hodnotou miliarda korun budou zápůjčky z desítky zahraničních institucí. I proto provázela transport mimořádná bezpečnostní opatření. „Ročně asistujeme u zhruba stovky převozů, tento je jeden z vůbec nejhodnotnějších,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Skutečná cena starověkých artefaktů je ovšem podle odborníků nevyčíslitelná. Asi nejvýznamnějším exponátem zapůjčeným z Egypta je dle egyptologa Miroslava Vernera bazaltová socha krále Raneferefa. Atraktivní pro návštěvníky bude i soubor devíti soch z hrobky princezny Šeretnebtej a hodnostáře Nefera.

Mnohaletá příprava

Na výstavu byl zapůjčen rovněž výběr z předmětů pocházejících z nevykradené hrobky kněze Iaufy, který český archeologický tým objevil v Abúsíru v roce 1998. „Pro celý tým českého egyptologického ústavu je to velký okamžik. Dlouho jsme si přáli, abychom mohli naší veřejnosti ukázat aspoň malou část nejlepších archeologických nálezů, které se našemu týmu za desítky let jeho práce v Egyptě, v tomto případně na pyramidovém poli v Abúsíru, podařilo objevit,“ řekl Verner.

Výstava Sluneční králové se chystala mnoho let. Její přípravy přerušily revoluce, nejprve v roce 1989 v tehdejším Československu a později ta v Egyptě. Letos zasáhla do příprav i pandemie koronaviru, kvůli níž se start výstavy musel posunout o dva měsíce.

Přeprava pečlivě zabalené sbírky nejdůležitějších artefaktů, jež Češi objevili na nalezišti v Abúsíru v uplynulých 60 letech, odstartovala v nákladovém prostoru běžné letecké linky z káhirského letiště a za doprovodu egyptských kurátorů a policistů dorazila do německého Frankfurtu nad Mohanem. Odtud cenný náklad putoval v kamionech přes tři spolkové země až na německo-český hraniční přechod v Rozvadově, kde jej převzali čeští policisté z ochranné služby, kteří jej doprovodili do Prahy.

„Asistoval i vrtulník, který celou trasu monitoroval. Při letu nad konvojem má větší operační možnosti, a celý transport je tak bezpečnější,“ popsal Moravčík. Na území hlavního města předměty v bílých bednách s varovným označením „Fragile“ (česky „Křehké“) strávily na utajeném místě zbytek noci a ráno se vydaly na cestu na své konečné místo určení, do muzea. „Příprava výstavy byla velice náročná, egyptská strana takový konvolut předmětů do zahraniční ještě nepůjčila. Museli jsme splnit řadu bezpečnostních, formálních a dalších záležitostí,“ uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Už na začátku týdne dorazily z Berlína do Prahy dva staroegyptské sloupy. „Byly asi o tunu těžší, než jsme čekali. Němci nám řekli, že je vážili snad naposledy za války,“ řekl s úsměvem Lukeš. Výstava Sluneční králové se chystala mnoho let. Její přípravy přerušily revoluce, nejprve v roce 1989 v tehdejším Československu a později ta v Egyptě. Letos zasáhla do příprav i pandemie koronaviru, kvůli níž se start výstavy musel posunout o dva měsíce.

Výstava Sluneční králové

Kdy

  • Od 31. srpna 2020 do 7. února 2021.

Kde

  • Budova Národního muzea v Praze.

Co bude k vidění

  • Desítky vzácných objevů českých egyptologů za 60 let vykopávek v Abúsíru, archeologické lokalitě nedaleko Káhiry.
  • Mezi „zlaté hřeby“ výstavy se řadí Socha krále Raneferefa z 25. století před naším letopočtem, jež byla objevena v jeho zádušním komplexu v Abúsíru. Král má na hlavě korunu Horního Egypta.
  • Rekonstrukce podoby kněze boha Rea Neferinpua z 25. století před naším letopočtem. Neferinpu, který chodil obětovat panovníkům v chrámech, si nechal postavit hrobku v Jižním Abúsíru před 4400 lety.
  • Socha sedícího písaře Nefera z 24. století před naším letopočtem. Nefer byl vysoce postavený egyptský hodnostář, představený sýpek a pokladnice a kněz boha Rea ve slunečním chrámu krále Neferirkarea.
  • Socha princezny Šeretnebtej se synem z 24. století před naším letopočtem. Šeretnebtej byla dcerou krále Niuserrea stavitele poslední abúsírské pyramidy.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.