Ceska Pozice

Výplata sociálních dávek: „Nesmrtelný“ OKSystem se má vrátit do hry. Opravdu?

Návrat ke starému dodavateli by popřel pokus o zlevnění systému výplaty dávek a zabetonoval situaci na tři až čtyři roky, píše Jan Vitásek.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

V polovině srpna proběhla médii informace, že na ministerstvo práce a sociálních věcí se pravděpodobně vrátí bývalý monopolní dodavatel systémů pro výplatu sociálních dávek, společnost OKSystem, již z resortu „vyhnali“ bývalý ministr Jaromír Drábek a jeho náměstek Vladimír Šiška. Je to ale opravdu tak jednoduché? ptá se v článku pro ČESKOU POZICI vydavatel a spolumajitel zpravodajského portálu EurActiv.cz Jan Vitásek.

Příběh informačních systémů na výplatu sociálních dávek se dostává do další fáze. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 14. srpna částečně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které zakazovalo plnění dvou dodatků prováděcí smlouvy uzavřené ministerstvem vnitra ve prospěch ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se společností Fujitsu. Pokud by rozhodnutí nabylo právní moci, otevírá se zřejmě cesta pro návrat bývalého monopolního dodavatele, společnost OKSystem. Vše ale bude záležet na tom, jak se k rozhodnutí postaví MPSV, pro něž se sporná zakázka provádí.

Tlak na návrat někdejšího dodavatele, jehož rozhodnutí o změně architektury informačních systémů MPSV odsunulo v roce 2012 na vedlejší kolej, se přitom zdá být velký. Nové informační systémy na výplatu nepojistných sociálních dávek jsou mezi zaměstnanci úřadů práce nepopulární a média pravidelně přinášejí informace o chybně vyplacených dávkách, ztracených datech a úřednících, jež prý musejí chyby systému napravovat mimo běžnou pracovní dobu.

Tyto informace jsou navíc pravidelně okořeňovány prohlášeními a rozhovory s ředitelem společnosti OKSystem Martinem Procházkou, který čtenáře ujišťuje, že jeho společnost je připravena v krátké době systémy na výplatu sociálních dávek převzít, a ukončit tím chaos, jenž při výplatě dávek panuje.

Rozhodnutí ÚOHS není pravomocné, účastníci řízení k němu podali rozklad, a nelze tedy předjímat, jak se situace vyvineJeden z posledních takových článků se objevil právě v souvislosti s rozhodnutím antimonopolního úřadu, když deník MF Dnes přinesl zprávu, podle níž má OKSystem převzít výplatu dávek. Informace byla doplněna citacemi nejmenovaných zaměstnanců úřadu práce, kteří návrat staré známé firmy „spontánně“ vítají (viz tištěné vydání MF Dnes z 19. srpna 2013). Nutno podotknout, že zpráva, kterou následně převzala další média, se objevila ve chvíli, kdy je rozhodnutí ÚOHS nepravomocné, účastníci řízení mají právo k němu podat rozklad (a také tak minulý týden učinili, jak popíšeme dále), a není tedy možné předjímat, jak se situace vyvine.

Rozdílný výklad

Než se podíváme, co rozhodnutí ÚOHS obsahuje a jaké může mít důsledky, připomeňme si některé souvislosti.

Novému systému na výplatu sociálních dávek se Jan Vitásek věnoval také v článku:

Ministerstvo práce se v roce 2011 pod vedením Jaromíra Drábka (TOP 09) a jeho náměstka Vladimíra Šišky rozhodlo ukončit monopolní postavení společnosti OKSystem, která 18 let výplatu nepojistných sociálních dávek pro resort zajišťovala. Důvodem, kterým bývalé vedení MPSV krok vysvětlovalo, byla očekávaná úspora nákladů plynoucí z přechodu od decentralizovaného řešení provozovaného na serverech po celé republice k centralizovanému cloudovému řešení na jednotné platformě Microsoftu. Úspora měla dosahovat stovek milionů korun ročně.

OKSystem i Student Agency měly za to, že MPSV bylo povinné na dodavatele informačních systémů vypsat zadávací řízeníŘešení, které ministerstvo tehdy zvolilo a které je dnes předmětem řízení před antimonopolním úřadem, spočívalo v uzavření prováděcí smlouvy k rámcové smlouvě, kterou v roce 2008 po řádném výběrovém řízení uzavřelo ministerstvo vnitra se společností Fujitsu. Ta je jedním z certifikovaných partnerů Microsoftu pro prodej jeho licencí. Rámcová smlouva se týká nákupu licencí produktů a služeb k produktům a licencím společnosti Microsoft pro celou státní správu. V průběhu roku 2011 bylo k prováděcí smlouvě postupně uzavřeno šest dodatků, které podrobněji specifikovaly, jaké produkty, licence a služby MPSV od Fujitsu nakoupí.

Jenže právě tento postup byl v průběhu roku 2012 opakovaně napaden, a to jednak společností Student Agency (za podáním stojí Nadační fond proti korupci, který by sám o sobě neměl kvalifikaci obdobné podání úřadu předložit), a pak i dodavatelem informačních systémů, společností OKSystem. Firmy se u ÚOHS dožadovaly zastavení plnění dodatků číslo 5 a 6, na jejichž základě Fujitsu, respektive jeho subdodavatelé, ministerstvu poskytuje služby spojené s výplatou sociálních dávek.

Společnosti měly za to, že MPSV bylo povinné na dodavatele informačních systémů na výplatu nepojistných sociálních dávek vypsat zadávací řízení. Tím, že služby, které podle jejich názoru měly být předmětem samostatné zakázky, bývalé vedení MPSV zahrnulo pod rámcovou smlouvu, byl prý obejit zákon o veřejných zakázkách.

Ministerstvo vnitra, ministerstvo práce i Fujitsu se domnívají, že podřazení služeb systémů na výplatu dávek pod rámcovou smlouvu je možnéMinisterstvo vnitra, ministerstvo práce i společnost Fujitsu však tuto interpretaci odmítají. Spor mezi oběma stranami se pak vede o to, zda je možné služby, které jsou specifikovány v dodatcích 5 a 6 (dodatek 6 se celý týká přímo systémů na výplatu dávek, dodatek 5 zčásti), označit za takzvané doplňkové služby, jež definuje rámcová smlouva.

Potíž je v tom, že každá ze stran si doplňkové služby vykládá jinak. Zatímco autoři podání k ÚOHS je interpretují v kontextu tradičních IT řešení (klient si nechá od dodavatele naprogramovat aplikaci, kterou pak provozuje na svých serverech, a dodavatel mu poskytuje příslušnou provozní podporu), druhá strana je interpretovala vždy v kontextu cloudového řešení na jednotné platformě Microsoftu (klient nakupuje vše jako službu a náklady na přizpůsobení produktů Microsoftu jeho požadavkům i náklady na jejich provoz nese dodavatel). Jinými slovy, zatímco podle druhé interpretace je podřazení služeb systémů na výplatu dávek pod rámcovou smlouvu možné, podle první nikoli. V případě rozhodování ÚOHS o uložení či neuložení zákazu plnění dodatků pak záleží především na tom, na jakou stranu se úřad přikloní.

Nový verdikt ÚOHS

Antimonopolní úřad v rozhodnutí ze 14. srpna uložil ministerstvu vnitra pokutu 500 000 Kč za to, že veřejné zakázky obsažené v dodatcích 5 a 6 „nezadal některou z forem zadávacích řízení (…), přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“. Zároveň ministerstvu vnitra a ministerstvu práce uložil zákaz plnění obou dodatků k prováděcí smlouvě.

Ve stejné věci úřad rozhodoval podruhé. Poprvé vydal zákaz plnění dodatků a půlmilionové pokuty pro ministerstvo vnitra a ministerstvo práce letos v únoru, ale předseda ÚOHS Petr Rafaj rozhodnutí v celém rozsahu v červnu zrušil. V novém srpnovém rozhodnutí jsou oproti původnímu některé změny. Úřad v první řadě zprostil MPSV odpovědnosti za uzavření dodatků, a nově mu tudíž neukládá ani pokutu. Co je ale pro budoucnost informačních systémů na výplatu dávek zřejmě důležitější, uložil zákaz plnění dodatků s okamžitou platností od chvíle, kdy rozhodnutí nabude právní moci.

To je oproti předchozímu rozhodnutí výrazný posun. Zatímco podle únorového verdiktu by platnost dodatků skončila až po pěti měsících od doby, kdy rozhodnutí nabude právní moci (a MPSV by tím získalo alespoň nějaký čas k nalezení alternativního řešení), podle srpnového se tak má stát okamžitě. Pokud by se tak stalo, dodavatelé informačních systémů na výplatu dávek v oblastech zaměstnanost, hmotná nouze, sociální služby, veřejná služba a zdravotně postižení by fakticky nesměli tyto systémy provozovat. Systémy ovšem obsahují data s otevřenými i uzavřenými případy, mají naplánovanou výplatu dávek, a nelze si tedy představit, že by se jejich provoz zastavil.

Ministerstva nesouhlasí

Ministerstvo vnitra i ministerstvo práce minulý týden proti rozhodnutí ÚOHS podaly rozklad (vnitro ve středu, MPSV o den později).

Pokud jde o jejich obsah, ministerstvo práce se v textu zaslaném předsedovi ÚOHS Rafajovi ohradilo proti uložení okamžitého zákazu plnění dodatků 5 a 6 prováděcí smlouvy. Pokud by se tak stalo, může podle něj dojít k „nepřiměřenému zásahu do práv dotčených osob závislých na výplatách sociálních dávek“.

Zatímco MPSV rozporuje pouze okamžitý zákaz plnění obou dodatků, vnitro má vůči verdiktu ÚOHS výhrad mnohem víceZatímco MPSV rozporuje pouze okamžitý zákaz plnění obou dodatků, druhý resort má výhrad mnohem více. „Ministerstvo vnitra s rozhodnutím úřadu nesouhlasí a rozporuje všechny jeho body. Nesouhlasíme už s tím, že by došlo k porušení zákona, což nám potvrdily i znalecké posudky,“ uvedl Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva. ÚOHS podle něj například dostatečně nezdůvodnil, proč nezohlednil znalecké posudky, které svědčily ve prospěch ministerstva (viz výše zmiňovaná dvojí interpretace pojmu doplňkové služby – ÚOHS ze dvou posudků, z nichž jeden svědčil pro a druhý proti návrhu, jeden vyřadil).

Vnitro v rozkladu znovu napadá i způsobilost společnosti Student Agency podat k ÚOHS návrh na zákaz plnění dodatků, neboť firma se podle něj v době uzavírání dodatků „prokazatelně nezabývala podnikáním v oblasti IT a nemohla mít zájem na získání takové zakázky“.

„Za zvláštní také považujeme fakt, že ÚOHS přenesl ve svém rozhodnutí veškerou odpovědnost za údajné pochybení pouze na ministerstvo vnitra, nebo že – na rozdíl od předchozího rozhodnutí – nestanovil odklad účinnosti rozhodnutí,“ dodal Korbel.

(Staro)nové řešení?

Otázkou je, co s výplatou nepojistných sociálních dávek bude dál. Osoby, které se kolem informačních systémů ministerstva práce pohybují, se vesměs shodují na tom, že současné vedení resortu je spíše nakloněno řešení, jaké nabízí bývalý dodavatel OKSystem. A v hájení nových informačních systémů dodávaných jako služba v cloudu není tak aktivní jako jeho předchůdci v dobách ministryně Ludmily Müllerové (TOP 09).

Samotné ministerstvo nechce budoucí vývoj detailně komentovat. Jeho nejbližším cílem je připravit během září pro vládu návrh řešení přechodného období. To by mělo trvat až do doby, než bude dodavatel nového systému vybrán v řádném výběrovém řízení. Podle mediálních vyjádření ministra v demisi Františka Koníčka může takové přechodné období trvat tři až čtyři roky. „V tomto přechodném období bude třeba řešit výplatu dávek zákonným způsobem,“ dodává k tomu mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Nutno doplnit, že to by v případě udělení okamžitého zákazu plnění dodatků 5 a 6 bylo přinejmenším obtížné.

Zdroje blízké jednání se totiž domnívají, že jediný zákonný způsob, kterým by ministerstvo práce mohlo zajistit výplaty dávek v případě, že by ÚOHS nařídil okamžitý zákaz plnění dodatků 5 a 6, by byl právě návrat OKSystemu. Pokud by platnost dodatků úřad zakázal, dosavadní provozovatelé (dodavatelé společnosti Fujitsu) by nemohli v zakázce pokračovat a jediným, kdo má v současné době platnou rámcovou smlouvu (byť ne na všechny služby, neboť od roku 2011 došlo ke změnám legislativy), je právě bývalý monopolní dodavatel.

I kdyby měl všechny agendy přebrat původní dodavatel, bylo by několik měsíců nutné oba systémy provozovat souběžněNa druhou stranu, okamžité ukončení nových informačních systémů dodávaných v rámci dodatků 5 a 6 zřejmě není z výše uvedených důvodů úplně myslitelné. I v případě, že by měl všechny agendy přebrat původní monopolní dodavatel, by bylo přinejmenším po dobu několika měsíců nutné oba systémy provozovat souběžně – do doby, než se převedou data z jedněch systémů do druhých.

Podobná změna by se navíc neobešla bez dalších nákladů. Ministerstvo a úřady práce dnes nedisponují potřebným hardwarovým vybavením (zbavily se ho, když informační systémy na výplatu dávek přešly do cloudu) a musely by je dokoupit. Lze také s velkou pravděpodobností očekávat, že by resort musel uhradit náklady na vytvoření nových aplikací na výplatu dávek a jejich aktualizace.

Zabetonováno na další tři roky?

Ministerstvo práce nyní v rozkladu usiluje o odklad zákazu plnění dodatků 5 a 6 s poukazem na to, že jejich pokračování do doby, než se výplaty dávek ujme nový dodavatel, je z důvodu zajištění kontinuity ve veřejném zájmu. Pokud by takový argument ÚOHS uznal, ministerstvo může získat čas na to, aby změnu dodavatele provedlo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Záleželo by pak na tom, jakému řešení dá přednost – jestli návratu k původnímu dodavateli a k jeho nikdy nevysoutěžené rámcové smlouvě, nebo otevřeným výběrovým řízením na provozovatele současných informačních systémů na výplatu dávek v cloudu.

Bývalý ministr práce Drábek spolu s náměstkem Šiškou přistoupili ke cloudovému řešení systémů na výplatu sociálních dávek kvůli úsporám, které nakonec ukázala i čísla ze státního závěrečného účtu za rok 2012. Resort podle nich vynaložil na informační a komunikační technologie o 281 milionů korun méně než v roce 2011. Nový systém měl být také technologicky otevřenější a měl zabránit opakování situace, kdy se ministerstvo stane rukojmím jedné firmy, která v čase stupňuje finanční požadavky. Případný návrat ke starému dodavateli by pokus zcela popřel a zabetonoval situaci na další tři až čtyři roky.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.