Vynález Cimrmana měnových systémů a hodnota peněz

Obchody na finančních trzích jsou rychlé a zběsilé. Koneckonců, dnes na nich neobchodují investoři, ale spíše programátoři a jejich algoritmy. Plně elektronická měna, které bitcoin prošlapává cestu, je tudíž nezbytná.

Jan Novotný 11.2.2014
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Bitcoin je geniálním vynálezem Satoši Nakamota, který přitáhl příliš mnoho pozornosti. V současné době připomíná spíše splasklou bublinu než měnu budoucnosti, a tím ze svého imaginárního tvůrce dělá Járu Cimrmana monetárních systémů.

Bitcoin je nezvratným důsledkem technologického pokroku a rostoucí rychlosti všeho kolem nás. Plně elektronická měna, které bitcoin prošlapává cestu, je nezbytná. Nejen díky zvyšujícímu se podílu elektronických obchodů vytlačujících kamenné prodejny, ale především kvůli finančním trhům. Ty potřebují peněžní systém, který dokáže držet krok s algoritmy.

Rychle a zběsile

Obchody na finančních trzích jsou rychlé a zběsilé. Více než dvě třetiny jich probíhají v rámci jednoho dne. Málokdo je ochotný držet otevřené pozice přes noc, kdy jsou burzy zavřené, a stát se může cokoli. Předně – finanční trhy dnes nejsou jen tradiční kapitálové trhy, kdy investor investoval své volné úspory do nadějných společností a užíval si dividendu z jejich růstu. Zahrnují mnohem bohatší spektrum finančních nástrojů a na burzách se obchoduje téměř všechno. Koneckonců, dnes na trzích neobchodují investoři, ale spíše programátoři a jejich algoritmy.

Díky rychlému obchodování jsou všechny informace zobchodované téměř hned a cena nás informuje o skutečnosti skoro vždyckyRychlost sama o sobě není špatná. Díky rychlému obchodování jsou všechny informace zobchodované téměř hned a cena nás informuje o skutečnosti skoro vždycky. Vidíme-li, že se náhle cena počítačové firmy propadla, máme velkou jistotu, že nově uváděný produkt, který měl být velkým překvapením, nikoho příliš nepřekvapil. Každým okamžikem také známe cenu pšenice za tři roky a můžeme spekulovat na její pohyby. Stejně jako hodnota řeckého vládního dluhopisu se splatností za dva roky okamžitě odrazí ochotu politiků řešit krizi a potrestá každé jejich zaváhání při tiskové konferenci ohledně úsporných opatření.

S nadsázkou proto můžeme říct, že dnes víme v každé vteřině přesnou cenu, za kterou si vlády či banky půjčují na deset let dopředu. Nejen to, v každém okamžiku známe přesný tvar výnosové křivky pro dluhopisy s rozdílnou dobou splatnosti. Trhy dnes v reálném čase oceňují, jaký je rozdíl mezi tím, půjčit si na deset, nebo na pět let a poté dluh přerolovat. Díky tomu jsme schopní v každém momentu odvodit tržním způsobem pravděpodobnost bankrotu větší firmy za pět až deset let, a to s velkou přesností. Paradoxně tím předpovídáme, co se stane v daleké budoucnosti.

Co ale dnes neznáme, překvapivě, je cena půjček na velmi krátkou dobu – na dobu, na kterou dnes většina obchodníků na burze potřebuje prostředky, aby mohli uskutečnit obchody.

Cena peněz

Neexistence výnosové křivky na velmi krátkou dobu je důsledkem současné centralizovaně pojaté definice peněz, kterou by právě bitcoin mohl překonat. V dnešní době se cena peněz odvozuje pro dlouhodobé půjčky z ceny státních dluhopisů. Pokud se tedy stát jako suverén zadlužuje, dělá společnosti službu v tom, že pomáhá určovat cenu peněz. Jelikož si stát obvykle nepůjčuje na příliš krátkou dobu, je cena peněz odvozena tržně. Tržní cena může působit jako oxymoron, uvědomíme-li si, že cena peněz na půjčky se splatností od jednoho dne do jednoho roku byla primárně odvozena od úrokové míry Libor, postavené na konsensu mezi analytiky hlavních bank. Právě manipulace Liboru patří během krize za jedno z největších selhání funkce finančních trhů.

Dnešní peněžní systém vyžaduje, aby se převod většího množství prostředků vyčistil přes centrální instituciCenu peněz na kratší dobu ani znát nemůžeme. Dnešní peněžní systém vyžaduje, aby se převod většího množství prostředků vyčistil přes centrální instituci, obvykle centrální banku. Ta zajišťuje, aby se elektronické peníze nepoužily vícekrát a aby vlastně peníze zůstaly penězmi. Cena za to, že centrální hlídač zajistí bezpečnost peněz, je v tom, že nelze fakticky provádět rychlé převody. Čísla na účtech se sice mohou změnit okamžitě, vyčištění pozic ale trvá mnohem delší dobu. Platba kreditní kartou sice zdánlivě probíhá hned, celková transakce však trvá několik dní. V tomto ohledu je bitcoin odlišný.

Transakce bitcoiny nevyžaduje centrálního hlídače, vše probíhá přes decentralizovanou síť serverů, které pomocí velmi pokročilého šifrování zajišťují unikátnost každé bitcoinové mince a zamezují jejímu vícenásobnému použití. Rychlost tohoto procesu je v řádech minut a díky pokračující technologii lze předpokládat, že v brzké době bude možné převod úplně vyčistit v reálném čase. Díky bitcoinové technologii tím bude možné doopravdy realizovat půjčku a její vrácení během jednoho dne. Pokud si spekulant ráno půjčí, aby mohl během dne investovat a večer prostředky vrátit, bude možné mu doopravdy naúčtovat skutečnou cenu půjčených peněz, a nikoli jen fixní poplatek. V době bitcoinů totiž nastanou úplné převody, nikoli jen účetní operace.

Můžeme snadno namítnout, že řešit úrok na půl dne v době, kdy si stát na rok půjčuje s úrokem několika procent, je zabývání se nesmysly. Takový úrok bude skoro nula. Jelikož ale dnešní vysokofrekvenční obchodníci snadno za jeden den protočí HDP národního státu, žádné malé číslo není dostatečně malé, aby z něho velký objem neudělal zajímavý zisk. Dnes se algoritmy honí za sebemenší fluktuací v ceně finančních instrumentů, cena toho nejzákladnějšího finančního aktiva je však během těchto operací nejen neznámá, ale vlastně neurčitelná.

Jak by ale skutečný tržní mechanismus na určení ceny velmi krátkých půjček vypadal, dnes není zřejmé. Z podstaty by šlo o elektronickou burzu, kde by se cena peněz určila doopravdy tržním způsobem. Jelikož by byly odděleny peníze od státu, cena půjček by nebyla nutně spjatá se státním dluhem, a koneckonců ani s bankami. Vyhnuli bychom se tím tomu, že úrok peněz v ekonomice ovlivní populistický politik či domluva několika bankéřů.

Nepříliš vdálená budoucnost

Brzké zavedení bitcoinových burz a elektronického určení výnosových křivek čistě tržní elektronickou cestou se dnes zdá velmi vzdálené. Bitcoin právě prochází těžkou krizí. Během necelého roku zvýšil svou cenu stokrát, přičemž motivace růstu nebyla podmíněná ani tolik jeho potenciálem jako čistě spekulativními motivy. Navíc – cena neodrážela možná rizika spjatá s novou měnou a pramenila z jejího nepochopení. To, že se dnes mnoho bitcoinových burz proměnilo v černé díry, kde elektronické měny mizí beze stopy, bylo zakódováno už v prvním řádku kódu, který bitcoin definuje. Kyberriziko, které bitcoin nese, je proto dnes médii stejně přehnané, jako byl prvotní optimismus.

Koncept současných peněz, a především jejich dynamické možnosti jsou zastaraléRovněž je nejisté, co by bitcoin udělal s cenovými hladinami. Vrátili bychom se do dob zlatého standardu, kdy by zmizel stupeň volnosti v podobě směnných kurzů. Nic ale nebrání tomu, aby byl zaveden například systém paralelních měn. Důležité ale je, aby existovaly rychle směnitelné a trhy akceptované elektronické peníze.

V současné době množství bitcoinů v oběhu pomalu roste. Bitcoin má ale ve svém genetickém kódu uložený maximální počet elektronických mincí, které budou vytvořeny. Jakmile se této meze dosáhne, bude bitcoin postavený stejně jako v případě zlatého standardu, kdy nemůžeme těžit zlato. V tomto okamžiku pak budou monetární teorie, které dnes mnozí analytici nesprávně používají pro vysvětlení deflace, opět platné.

Navzdory dnešním černým vyhlídkám pro bitcoin je jeho existence nevyhnutelná. Stále rychlejší doba nás nutí používat rychlejší prostředky. Koncept současných peněz, a především jejich dynamické možnosti jsou zastaralé. Pokud tok kapitálu na finančních trzích pracuje v milisekundových intervalech a vteřinové zpoždění znamená rozdíl mezi bankrotem a přežitím, peníze musejí být schopné držet krok. Možná to bude tento bitcoin, možná bitcoin v2.0, ale pokud se nevzdáme počítačů, budeme se muset smířit i s bitcoiny.